Čínský ministr zahraničí Yang Jiechi oznámil při jednání s generálním tajemníkem Ligy arabských států Nabilem Elaraby, že Čína podporuje mezinárodní úsilí o vyslání humanitární pomoci do Sýrie v souvislosti s návrhem nové rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která by schvalovala dopravení humanitární pomoci. Podle čínského ministra zahraničí je nyní „neodkladným úkolem pro všechny strany ukončení násilí a zahájení politického dialogu ve snaze dosáhnout společného reformního plánu. Generální tajemník Arabské ligy dříve uvedl, že Čína ztratila svým vetem k předchozí rezoluci o Sýrii v Radě bezpečnosti OSN svou diplomatickou kredibilitu v arabském světě.
Zástupce hlavy Hizballahu: „Jsme připraveni na protiúder proti Izraeli“
Zástupce libanonského hnutí Hizballah Naim Qassem uvedl, že izraelský útok na íránský jaderný program by vedl ke „vzplanutí“ celého Blízkého východu a přensením konfliktu i za hranice státu Izrael. Šejk Naim Qassem také prohlásil, že bojovníci hnutí mají v současnosti mnohem lepší výcvik a výbavu než v roce 2006, kdy vedl jižní Libanon pod kontrolou Hizballahu válku s Izraelem, s tím, že je jich několik tisíc a jsou připraveni na „protiúder“ proti Izraeli.
Severní Korea souhlasí s americkými podmínkami a zahájí vícestranná vyjednávání o svém jaderném programu
Severní Korea splnila americké podmínky pro obnovení vícestranného vyjednávání o svém jaderném programu, které opustila v roce 2009. Přistoupení na rozhovory o jaderném programu je podmínkou k získání potravinové pomoci, o kterou Severní Korea požádala. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton to označila za první skromný vstřícný krok Severní Koreje, ačkoliv ve změnu dosavadního postoje věří jen málo představitelů americké vlády a armády.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila plánování dalších sankcí vůči Íránu
Ve výboru pro zahraniční vztahy Senátu Spojených států amerických oznámila americká ministryně zahraničí, že administrativa prezidenta Baracka Obamy plánuje uvalení dalších sankcí vůči Íránu. Především se hodlá zaměřit na penalizaci nestátních amerických firem a institucí, které provádí finanční transakce s Íránskou centrální bankou. Hillary Clinton také oznámila, že Kongres Spojených států amerických i administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy jsou v otázce sankcí názorově sjednoceny.
Uganda zákon proti homosexualitě nestáhne navzdory mezinárodnímu nesouhlasu
V Ugandě, podobně jako ve velké části afrických zemí, je homosexualita trestným činem. Přestože mezinárodní společenství vyvíjí na Ugandu tlak, aby daný zákon zrušila, místní vláda to odmítá. Podle kritiků by postoj ugandských politiků mohlo změnit zastavení finanční pomoci, kterou mezinárodní společenství do Ugandy posílá. Na základě pohrůžky snížení finanční pomoci vláda alespoň vyňala ze zákona trest smrti za sexualitu či nutnost občanů hlásit projevy sexuality policii.
Islamisté si upevnili své místo v egyptském parlamentu
Freedom and Justice Party (FJP), strana Muslimského bratrstva, získala většinu v egyptské horní komoře a zároveň obsadila křeslo jejího předsedy. Tím se stal Ahmed Fahmi. V horní komoře má strana 59% křesel, v dolní komoře 43%. Obsazení postu předsedy horní komory povede podle odborníků k větší kontrole legislativy Muslimským bratrstvem. Parlament bude v sobotu sestavovat stočlennou komisi, která bude pracovat na změně ústavy.
Republikán Mitt Romney vyhrál primárky ve státech Michigan a Arizona
Těmito vítězstvími se tak ještě více přiblížil k zisku nominace do prezidentských voleb v USA, které se uskuteční v listopadu tohoto roku. Republikánský protikandidát R. Santorum zaostal v Michiganu pouze o 3%, v Arizoně však již šlo o výrazné Romneyho vítězství v podobě 20% náskoku. V současnosti tak Romney jednoznačně vede s počtem 156 získaných volitelů, druhý je N. Gingrich s 38, třetí Santorum s 37 a poslední prozatím Ron Paul s 27 voliteli. Rozhodující výsledky se očekávají příští týden, kdy bude během tzv. „superúterý“ rozděleno v rámci deseti států téměř 500 dalších volitelských hlasů.
Hillary Clinton: Syrský prezident Assad může být označen za válečného zločince
Ministryně zahraničí USA tak reagovala na zprávu Spojených národů, podle které bylo od počátku povstání proti vládnímu režimu zabito v Sýrii více než 7500 civilistů. V posledních dnech násilí stále eskaluje a podle vyjádření místních aktivistů bylo od neděle zabito či raněno přes sto lidí. Dle zpráv od opozice i zahraničních novinářů přežívají civilisté v postižených regionech ve velice špatných podmínkách. Nedostává se jim pitné vody, jídla ani potřebného ošetření. Francouzský ministr zahraničí A. Juppe řekl, že je načase pohnat syrský režim před Mezinárodní trestní soud a varoval prezidenta Assada, že se bude zpovídat spravedlnosti.
Demokratická republika Kongo chce přísněji kontrolovat vývoz nerostných surovin
Vláda Demokratické republiky Kongo zavedla omezení, které má limitovat vývoz nerostných surovin z konfliktních dolů. Obchodníci tak budou muset prokázat, že suroviny pochází z vládou schválených dolů. Mezi kontrolované suroviny má patřit cín, zlato, kobalt a wolfram. „Všechny suroviny, které budou vyváženy bez příslušných dokumentů, budou zabaveny a na obchodníky bude pohlíženo jako na pašeráky,“ uvedl ministr pro důlní záležitosti Martin Kabwelulu. Demokratickou republiku Kongo dlouhodobě tíží konflikty kvůli jejímu nerostnému bohatství. K pašování surovin přispívají i povstalecké skupiny okolních států, které jsou v zemi od občanské války z devadesátých let.
Italský senát ratifikoval smlouvu o přistoupení Chorvatska do EU
Horní komora italského parlamentu v úterý večer podpořila většinou hlasů zákon ratifikující smlouvu o přistoupení Chorvatska k Evropské unii. stalo se tak v méně než dvou týdnech od doby, kdy zákon podpořila dolní komora parlamentu. Rozhodujícího zasedání se zúčastnil i mluvčí chorvatského parlamentu Boris Sprem.
Velká Británie zavádí přísnější migrační pravidla
Britská vláda uvádí, že imigranti budou v budoucnosti muset vydělat nejméně 35 tisíc liber, aby jim bylo umožněno trvale se usadit ve Velké Británii. Uvedl to britský ministr pro imigraci Damian Green, jenž také oznámil změnu migračních pravidel, jejichž cílem je snížení počtu usazených zahraničních pracovníků a jejich rodinných příslušníků z 60 na 20 tisíc ročně. Země také uložila přísnější limity pro množství neevropských občanů pracujících v této zemi a snížila počet vydaných víz pro zaoceánské studenty.
Španělská vláda přehodnocuje cíl rozpočtového schodku pro rok 2012
Poté, co se země nesetkala s cílem rozpočtového schodku pro rok 2011, nyní španělský premiér Mariano Rajoy uvedl, že vláda pravděpodobně přehodnotí cíl pro letošní rok. Evropská unie (EU) požaduje snížení deficitu na 4,4% HDP z loňských 8,5%, což by však vyžadovalo další úsporná opatření. Proti těm dnes protestovala řada Španělů. Premiér tak uvedl, že země sníží rozpočtový schodek „jak nejvíce bude moci“. Ekonomika země se v tomto roce pravděpodobně znovu propadne do recese.
Finský parlament schválil nový záchranný plán pro Řecko
Finský parlament schválil nový záchranný plán pro Řecko o objemu 130 miliard eur. Země tak následuje rozhodnutí Nizozemska a Německa v této věci, čímž narůstá pravděpodobnost, že záchranný plán bude schválen.
Irsko uspořádá referendum o nové fiskální smlouvě EU
Oznámil to dnes irský premiér Enda Kenny. Dle jeho názoru bude však v referendu vyjádřen souhlas s návrhem této smlouvy. O paktu se bude jednat i během zítřejšího sumitu Evropské unie (EU). Referendum by dle premiéra mělo Irům dát příležitost znovu-potvrzení svého závazku vůči euru, jenž je základním pilířem zdejší hospodářské strategie.
Francouzský prezident požaduje nový návrh zákona o popírání arménské genocidy
Reaguje tak na včerejší rozhodnutí Ústavní rady, která minulý návrh zamítla. Kancelář francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy rozhodnutí komentovala slovy, že „popírání genocidy je netolerovatelné a musí být potrestáno“. Francie se kvůli tomuto návrhu dostala do krize ve vztahu s Tureckem, silně jí kritizoval také Ázerbájdžán.
Velká Británie vyzývá k přepsání Evropské úmluvy o lidských právech
Britská vláda požaduje přepsání této úmluvy tak, aby vnitrostátní soudy získaly větší slovo. Ministři již dlouho slibovali využít jejích šestiměsíčního rotujícího předsednictví Rady Evropy k těmto reformám. Nyní byl rozeslán poziční dokument s podrobnými plány na reformu mnohými kritizovaného soudu. Dokument je tak základem pro jednání s jinými zeměmi na nadcházejícím sumitu v Brightonu, jenž se odehraje v dubnu. Britská vláda například požaduje nový postup, tak aby soud ve Štrasburku nabízel posudky, které by však nebyly závazné pro vnitrostátní soudy. Dále požaduje, aby bylo jmenováno více soudců pro zabývání se narůstajícím počtem nevyřešených případů. Dle Britů by měla být také ustavená nová komise, která by se zabývala budoucnosti tohoto soudu a zmíněné úmluvy.
Tisíce lidí protestují proti úsporným opatřením v Evropské unii
Demonstrace se uskutečnily například v Paříži, Aténách, Lisabonu, Bruselu a několika španělských městech. Protestují především studenti a odborové organizace, a to pouze den před dalším sumitem Evropské unie (EU), jenž se odehraje v Bruselu. Tento sumit se bude zabývat především oživením evropských ekonomik a přísnější rozpočtovou politikou. 25 států by mělo získat nový návrh fiskálního paktu. Vláda České republiky se dnes rozhodla tento návrh zatím nepodpořit, Velká Británie jej vetovala již na prosincovém sumitu. Protestující požadují alternativu k výdajovým škrtům.
Jean Claude Juncker: Evropská unie potřebuje speciálního komisaře pro Řecko
Jean Claude Juncker, šéf skupiny ministrů financí eurozóny a lucemburský premiér, uvedl, že by dle něj měla vzniknout funkce komisaře Evropské unie (EU), jenž by byl pověřen úkoly souvisejícími s obnovením komplexní struktury řeckého hospodářství. Tímto dotyčný nemyslel návrh rozpočtového komisaře EU pro Řecko, jenž byl předložen v uběhlých týdnech. Dle pana Junckera je nutná kontrola zavádění řeckého úsporného programu. „Musíme kontrolovat nebo pedagogický podpořit Řecko, nechceme však urazit zdejší národ.“ Premiér také uvedl, že by eurozóna měla co nejrychleji učinit rozhodnutí o navýšení zdrojů Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Dle jeho názoru by během března mělo padnout rozhodnutí, že dočasný záchranný fond a ESM budou nějakou dobu pracovat společně.
Pracovní soud ve Frankfurtu nad Mohanem nařídil odborům okamžité přerušení stávky
Pracovní soud ve Frankfurtu nad Mohanem nařídil německým odborům bezpečnosti letu (GDF) okamžité přerušení stávky dispečerů pozemního pohybu letadel na letišti Frankfurt nad Mohanem. O toto přerušení stávky požádala soud společnost Fraport, která má na starost chod tohoto letiště a letecká společnost Lufthansa. Odbory uvedly, že se proti rozhodnutí soudu odvolají a zároveň informovaly o dalších jednáních se společností Fraport, aby došlo k brzkému ukončení stávky.
Evropská centrální banka půjčila komerčním bankám téměř 530 miliard eur
Evropská centrální banka (ECB) udělila evropským komerčním bankám půjčky v hodnotě 529,5 mld eur v rámci levných úvěrů druhého kola svého mimořádného programu LTRO (Long-Term Refinancing Operation). Tímto způsobem se ECB snaží zastavit dlouhodobou dluhovou krizi v regionu. Pomoc bude čerpat okolo 800 komerčních bank. Nejvíce bude čerpat banka Intesa – ECB jí poskytne úvěr o objemu 24 miliard eur. Úroková sazba těchto úvěrů se nyní pohybuje okolo rekordního 1%. Šéf ECB Mario Draghi během dnešní aukce banky vyzval, aby tyto levné peníze poskytly ve formě úvěrů firmám a domácnostem, čímž by mělo dojít k podpoře hospodářského růstu v bloku jednotné měny.
Evropská rada: Srbsko by mělo začít zavádět dosažené dohody
Předseda Evropské rady (ER) Herman Van Rompuy uvedl, že Srbsko by mělo nadále podporovat regionální spolupráci a dobré sousedské vztahy v zemích západního Balkánu prostřednictvím zavedení již dosažených dohod. Tento výrok padl po setkání předsedy se srbským prezidentem Borisem Tadicem. Předseda ER dále znova pogratuloval Srbsku a Kosovu k nejnovější bilaterální dohodě, která by dle něj měla být klíčovou pro perspektivu Srbska v Evropské unii (EU).
Řecko snižuje minimální mzdy, začíná další kolo úsporných opatření
Řecký parlament pozdě v úterý schválil novou vlnu rozpočtových škrtů o objemu 3,2 miliard eur, jejichž cílem je získat finanční pomoc eurozóny. Reformu podpořilo v plném rozsahu 202 z 283 poslanců.
Řecký schodek obchodní bilance se meziročně zmenšil o 28,2%
Uvedl to v úterý Řecký statistický úřad. Nejnovější údaje o zahraničním obchodu zdůrazňují účinky 35% poklesu soukromé spotřeby v posledních třech letech v důsledku politiky vnitřní devalvace uložené Řecku trojkou veřejných věřitelů. Nicméně, celková hodnota dovozu bez ropných produktů v roce 2011 činila 31.8 miliard eur, což je pokles o 13% oproti roku 2010. To znamená, že dovoz klesá pomaleji, než agregátní poptávka, v důsledku přílišné závislosti Řecka na dovozu k uspokojení základních potřeb, jako je jídlo a oblečení. Na druhou stranu, celková hodnota vývozů – opět s výjimkou ropných výrobků – v roce 2011 činila 16.0 miliard eur, poměrně malý nárůst o 9,4% od roku 2010. Z toho vyplývá, že nahrazení dovozu domácí produkcí s vývozem je stále v rané fázi. Celkový schodek obchodní bilance v roce 2011 činil 15,8 miliardy eur.