Americký voják zadržen v Afghánistánu pro střelbu do civilistů

K incidentu došlo ve vesnici Alekozo v jižní provincii Kandahár. Dle posledních zpráv se jeden z amerických vojáků spadajících pod mezinárodní síly ISAF dostal v noci ze základny a jednal samostatně. Jeho motivace není známá, západní média spekulují o následcích nervového zhroucení. Podle vyjádření místních představitelů zemřelo nejméně 15 lidí a další byli zraněni. Velení ISAF se prozatím k počtu obětí nevyjádřilo, pouze prohlásilo celý incident za „hluboce politováníhodný.“ Tato událost by se dle komentátorů mohla stát novou rozbuškou pro masivní protizápadní protesty v zemi a vyvolat další vlny násilí proti spojeneckým vojákům, které stále pokračují od incidentu se spálenými náboženskými materiály na vojenské základně NATO minulý měsíc.

Francouzský prezident žádá zpřísnění pravidel pro přistěhovalectví, hrozí vystoupením Francie z schengenského prostoru

„Pokud v průběhu roku nezaznamenáme pokrok v revizi pravidel pro nelegální přistěhovalectví, Francie může pozastavit své členství v Schengenu,“ prohlásil prezident Sarkozy na volebním mítinku. Dle jeho názoru by Schengen měl projít strukturální reformou a každá z členských zemí, která není schopná zabezpečit své hranice, by měla být potrestána. Dle některých pozorovatelů se svým vymezením vůči toku nedovoleného přistěhovalectví snaží prezident získat širší podporu pro své znovuzvolení do úřadu.

Republikán R. Santorum ovládl primárky v Kansasu, M. Romney zvítězil v Pacifiku

V primárkách v konzervativním Kansasu se R. Santorumovi podařilo získat přes 51 % hlasů, druhý v pořadí skončil M. Romney s 21 % a třetí bývalý předseda Sněmovny reprezentantů N. Gingrich se 14 %. Nejnižšího výsledku dosáhl texaský kongresman R. Paul s 12 %. Santorum tak nyní může s očekáváním pohlížet k tomuto týdnu, kdy proběhnou další volby v rámci důležitých jižních konzervativních států Alabamě a Mississippi. Případná další vítězství by pro něj znamenala udržení se ve hře o celkové vítězství s prozatímním lídrem primárek M. Romneym. Tomu se o víkendu podařilo zvítězit v Pacifiku, když bodoval v rámci ostrovů Severní Mariany a Guam, kde získal dokonce plných 100% hlasů a v celkovém součtu si tak připsal dalších 18 volitelských hlasů. Jeho celkový výsledek v tuto chvíli tak činí 430 získaných hlasů, na druhém místě je R. Santorum se 194 obdrženými hlasy.

Komisařka EU pro otázky klimatu: „Polské veto nebude bránit Evropě před přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku“

Komisařka Evropské unie (EU) pro otázky klimatu Connie Hedegaard uvedla, že pokud se 26 členů unie vyjádřilo pro další práci Evropské komise (EK) v tomto směru, bude se komise věci nadále zabývat. Komisařka dále zkritizovala názor polského ministra, že EU by měla mít cíl pro snížení uhlíkových emisí do roku 2050, jak jej dosáhnout by si měla však každá země určit sama. Dle komisařky by byl tento návrh neefektivní. Polsko vetovalo návrh EK již v červnu 2011, nechce totiž stanovit další cíle snižování uhlíkových emisí po roce 2020, dokud nebudou dokončená globální jednání o této věci.

Robert Fico i přes většinové vítězství nabídl spolupráci ostatním stranám

Vítěz slovenských voleb, Směr-sociální demokracie a její předseda Robert Fico chce sestavit vládu v co nejkratší možném čase. Ovšem i přes svoje většinové postavení pozval představitele všech šesti stran, které zasednou v parlamentu, ke společnému jednání. Podle jeho slov „pokud se najde strana, která je připravena spolupracovat na našem programu sociálního státu a solidarity, budeme s ní spolupracovat.“ Pokud ale prý bude odmítnut, je připraven sestavit jednobarevnou vládu. Zástupci pravicových stran však již oznámili, že vstup do koalice se stranou Smer neplánují.

OSN žádá Sýrii o povolení vstupu humanitárních organizací do země

Zástupkyně Generálního sekretáře pro humanitární záležitosti Valerie Amos se sešla se syrským ministrem zahraničí Walid al-Moallem a dalšími syrskými ministry. Předběžně se s nimi dohodla, že syrská vláda umožní humanitárním organizacím vstup do oblastí, které jsou nejvíce postiženi probíhajícím vnitrostátním konfliktem. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon prohlásil, že očekává posun v této věci po schůzce vyslance Ligy arabských států pro Sýrii Kofiho Annana se syrským prezidentem Bashaarem Al-Assadem v Damašku. Znepokojení nad humanitární situací v zemi vyslovila i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton souhlasila s potravinovou pomocí Severní Koreji

Severní Korea deklarovala pozastavení svého jaderného programu a možnost návratu inspektorů OSN do země. Spojené státy americké výměnou za tyto ústupky poskytnou Severní Korey rozsáhlou potravinovou pomoc. Americká ministryně zahraničí tento krok označila za cestu správným směrem a hovořila o něm i s Ministrem zahraničí Jihokorejské republiky Kim Sung-hwanem. Americký zvláštní poradce pro lidská práva v Severní Koreji Robert King oznámil, že smlouva byla již rámcově dohodnuta a nyní se řeší technické detaily. Problémem stále zůstává militantní rétorika vůči Jižní Koreji. Nedávno totiž televize v Severní Koreji odvysílala záběry z vojenského cvičení poblíž jihokorejských hranic.

USA uvažují o přesunu 5 významných vězňů ze základny Guantanámo do Kataru

Afghánští představitelé oznámili, že 5 významných vůdců organizace Taliban, vězněných na americké základně Guantanámo, souhlasí s jejich transportem do Kataru, kde by je čekalo vězení s lehčím režimem. Představitelé Spojených států amerických odmítli jejich transport do Afghánistánu. Cílem tohoto přesunu je uzavření míru s Talibanem, který je nutnou podmínku pro odchod americké armády z Afghánistánu v roce 2014. Problematický je vězeň Mullah Norullah Nori, který byl významným velitelem Talibanu a v době jeho vlády zastával úřad guvernéra ve dvou provinciích v Afghánistánu. Politici republikánské strany odmítají jeho přesun a staví se skepticky i k přesunu dalších vězňů.

Srbský prezident: „Nový premiér bude z řad Demokratické strany“

Předseda Demokratické strany (DSS) a prezident Srbska Boris Tadic uvedl v sobotu, že nový premiér země bude z řad DS a že jeho strana neutvoří vládní koalici se Srbskou pokrokovou stranou (SNS), Srbskou radikální stranou (SRS) nebo Demokratickou stranou Srbska (SDPS). Naopak uvedl, že strana vstoupí do koalice se Sociálně demokratickou stranou Srbska (SDPS), Ligou sociálních demokratů Vojvodiny (LSV), Křesťansko-demokratickou stranou Srbska (DHSS) či Zelenými Srbska (ZS). „Chceme vést politiku usmíření a spolupráce se světem, ale především se chceme stát členem Evropské unie (EU), která střeží identitu všech komunit.“ uvedl také prezident.

Republikánští kandidáti vedou silnou předvolební kampaň před primárkami v jižních státech USA

Ve státech Alabama a Mississippi proběhnou volby během příštího úterý. Pro každého z kandidátů přitom představují velmi důležitý mezník v celé kampani. N. Gingrich vnímá tyto volby jako pravděpodobně poslední možnost, jak zcela neztratit šanci na republikánskou nominaci. Pro R. Santoruma by bylo vítězství možností, jak odstavit bývalého mluvčího Bílého domu Gingriche z celé soutěže a zároveň příležitost posílit svoji pozici vůči prozatímnímu favoritovi M. Romneymu. Pro něj jsou tyto volby šancí těsně se přiblížit ke konečnému cíli, kterým je nominace na prezidentský úřad za republikánskou stranu. Předvolební rétorika v těchto státech je velmi specifická, protože zde kandidáti bojují především o přízeň konzervativního katolického obyvatelstva, které vnímá mnoho kroků prezidenta Obamy velmi kriticky.

Republikánský prezidentský kandidát Romney je jasným favoritem pro washingtonské lobbisty

V rámci předvolební kampaně se M. Romney staví do role politického outsidera a své rivaly naopak popisuje jako osobnosti pevně spojené s washingtonskou politikou a jejími problémy. Pokud se ale týká financování jeho kampaně, dokázal na svoji stranu republikán Romney získat klíčový symbol washingtonského establishmentu, kterým jsou lobbisté. Dle analýzy agentury Reuters věnovalo téměř 390 lobbistů více než 1,5 milionu dolarů na Romneyho kampaň. Současný prezident B. Obama se naproti tomu financí od lobbistů veřejně zřekl, ačkoliv z údajů Federální volební komise vyplývá, že i on obdrží od spolků spojených s lobováním na svoji kampaň více než 1 milion amerických dolarů.

Vláda Spojených států je silně skeptická vůči možnosti vojenského řešení situace v Sýrii

Administrativa prezidenta Obamy se snaží nalézt možná řešení situace v Sýrii, velmi skepticky se ale staví k možnosti vojenské akce z důvodu rizika dalšího prohloubení humanitární krize v zemi. Zdroj z Bílého domu, který hovořil se skupinou novinářů pouze za podmínky zachování anonymity, poukázal na rozdíl mezi situací v Sýrii a v Libyi. Zatímco Libye podle něj byla velmi dobrým kandidátem na vojenský zásah z důvodu možnosti rychlého zastavení vládních jednotek a vytvoření ochranných zón pro civilisty, Sýrie tyto možnosti neskýtá. Od počátku lidového povstání proti režimu presidenta Assada bylo dle odhadů Spojených národů zabito více než 7500 lidí. Mezinárodní společenství v čele s USA v posledním roce přistoupilo k ekonomickým sankcím a politickému nátlaku. Ministr obrany USA L. Panetta a náčelník generálního štábu gen. M. Dempsey nyní na Obamovu žádost prověřují možnosti vojenské intervence, o kterou usiluje mnoho kritiků současného diplomatického postupu. Mezi nimi je např. senátor J. McCain, který při úterním slyšení položil nejvyšším zástupcům amerického ministerstva obrany otázku „kolik civilistů ještě bude muset zemřít, aby vás to přesvědčilo, že je na čase se přiklonit k vojenským opatřením, která navrhujeme?“

Předčasné volby v Řecku by se měly konat po ortodoxních Velikonocích

Volby by se tak měly odehrát bezprostředně po 15. dubnu. Uvádí to předseda konzervativní strany Nová Demokracie Antonis Samaras, jenž podporuje stávající řeckou vládní koalici. O přesném datu však ještě musí rozhodnout vláda, která je tvořená především socialistickými ministry ze strany PASOK. Právě tato strana by příští neděli měla volit svého předsedu. Tím by se mohl stát dosavadní ministr financí Evangelos Venizelos.

Belgie zavádí další úsporná opatření, zmrazí 650 milionů eur z výdajů

Po týdnu probíhajících rozhovorů ministři 6 koaličních stran rozhodli o zmrazení dalších 650 milionů eur z výdajů, v případě že by byly nutné další úspory kvůli slabému hospodářství. Vláda o kroku informovala v neděli. Nové úspory se tak přičítají k balíčku opatření o objemu 11,3 miliard euro, na kterém se vláda dohodla brzy poté, co se na konci loňského roku ujala moci. K těmto opatřením patří zvyšování věku odchodu do důchodu ze současných průměrných 59 let. Belgie se zavázala snížit svůj deficit veřejného sektoru až na 2,8 % HDP v letošním roce z 3,8% v roce 2011. Pokud rozpočtový deficit neklesne alespoň pod 3%, země riskuje pokutu od Evropské unie (EU). Zatímco v minulém roce belgická ekonomika rostla o 1,9%, pro letošní rok se odhaduje růst o pouhou 0,1%.

Bulharský ministr financí : „DPH by v roce 2012 mohla být snížená“

Bulharský místopředseda vlády a ministr financí Simeon Djankov v sobotu uvedl, že daň z přidané hodnoty (DPH) může být v letošním roce snížená, v závislosti na rozpočtu pro rok 2012. Ministr oznámil, že by chtěl, aby snížení probíhalo ve dvou krocích – nejprve z 20% na 19%, později z 19% na 18%. Diskuse o tomto kroku by mohly začít již v květnu.

Bakir Izetbegovic se stal předsedajícím ve tříčlenném Předsednictví Bosny a Hercegoviny

Zástupce Bosňáků v tříčlenném vedení státu Bakir Izetbegovic převzal rotující předsednictví v sobotu. Politik se ujme funkce předsedajícího poprvé od vzniku nového složení předsednictví v říjnu 2010. Funkci převzal od zástupce Chorvatů Željko Komšiće. Rotující předsednictví je založeno na ústavě Bosny a Hercegoviny a umožňuje každému členovi ujmout se vedení po dobu 8 měsíců. Pana Izetbegovice poté vystřídá představitel Srbů Nebojša Radmanović.

V Makedonii pokračují etnické incidenty

Policie ohlásila útok spáchán na tři nezletilé osoby, z nichž dvě skončily v nemocnici. Útočníci použili železné tyče a jiné pevné předměty. Prozatím probíhá vyšetřování a policie oznámila zatčení dalších tří osob, které spáchaly útok po půlnoci v městském autobusu s cestujícími v okolí Cair, které obývají Albánci. Mezitím, v sousedství Gorce Petrov, bylo zničeno několik albánských obchodů a byl spálen dřevěný most v Albánci obývané vesnici Lloke. Těmto incidentům předcházel brutální útok na 15 albánských studentů mladými Makedonci, které policie již identifikovala. Ve Skopji byli naopak napadeni 3 Makedonci 4 etnickými Albánci. Katalyzátorem nepokojů byl fakt, že vláda finančně podpořila tradiční masopust ve Vevčani.

Kosovská prezidentka se setkala s americkou ministryní zahraničních věcí

Kosovská prezidentka Atifete Jahjaga se v sobotu setkala s americkou ministryní zahraničních věcí Hillary Clinton v New Yorku. Dle paní Clinton „byly splněny důležité cíle- Srbsku byl nabídnut kandidátský status na členství v Evropské unii (EU), čímž se otevřela i evropská perspektiva pro Kosovo.“ Stejně jako u jiných setkání s vysokými představiteli USA tato schůze zahrnovala diskusi o problematice komplexních opatření pro boj proti korupci a větší zapojení do evropské mise na podporu právního státu.

Slovenské volby vyhrála strana Smer, do parlamentu se dostane 6 stran

Podle očekávání tak získala strana politika Roberta Fica 44,41% hlasů, což jí ve 150členné Národní radě (slovenském parlamentu) zajišťuje 83 poslaneckých mandátů. Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) a hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLNO) získala obě po 16 poslaneckých mandátech. Strana Most-Híd pak získala 13 mandátů, Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana (SDKÚ-DS) a Svoboda a Solidarita obě po 11 mandátech. Volební účast se pohybovala kolem 59%. Dle slovenského Statistického úřadu byl politik Fico nejčastěji kroužkovaným kandidátem, získal preferenční hlas od více než třech čtvrtin milionu Slováků. Dle agentury SITA bude dotyčný pověřen slovenským prezidentem Ivanem Gašparovičem k sestavení vlády.

Rusko kritizuje vyšetřování OSN v Libyi za přecházení role NATO

Ruská velvyslankyně při OSN v Ženevě Maria Khodynskaya-Golenishcheva uvedla, že vyšetřovatelé Rady OSN pro lidská práva se řádně nezabývají oběťmi a škodami, které způsobilo NATO při bombardování Libye v loňském roce. Komise složená z nezávislých vyšetřovatelů minulý týden vydala zprávu, ve které se u otázky angažmá NATO konstatuje, že nebyly řádně prověřovány cíle a že došlo k civilním obětem, ovšem je zdůrazněno, že se tak stalo v rámci „rozsáhlých bezpečnostních opatření, které měly zajistit, aby k zabíjení civilistů nedošlo“. Rusko uvádí, že zpráva by měla obsahovat adekvátní posouzení aktů všech stran konfliktu, tedy i NATO, a že členové komise by měli být více náročnější na informace od NATO, neboť podle Rusů došlo při kampani NATO v Libyi k „porušování velkého množství norem mezinárodního práva a lidských práv“.

Libyjský ministr vnitra vyzval milice ke složení zbraní a pohrozil konfrontací s novými bezpečnostními silami

Libyjský ministr vnitra Abdel A’al prohlásil u příležitosti promoce nových policejních rekrutů vyzval libyjské milice, aby složili své zbraně, nebo budou čelit konfrontaci s novými bezpečnostními silami. Podle libyjského ministra vnitra má v současné době libyjská Přechodná národní rada (NTC) k dispozici 25 000 vlastních mužů. NTC vyzvalo milice ke složení zbraní a rozpuštění již několikrát, ovšem všechny výzvy byly doposud ignorovány.

Senegalská pozice se sjednotila k podpoře protikandidáta současného prezidenta do druhého kola voleb

Opoziční kandidáti na prezidenta, kteří v prvním kole volby dohromady získali 65% všech hlasů, podpoří jediného opozičního kandidáta, který jde do druhého kola proti současnému senegalskému prezidentovi. Oznámil to bývalý senegalský premiér Moustapha Niasse, který se umístil jako třetí v prvním kole volby, na společné tiskové konferenci s tím, že všech 12 kandidátů vyzývá své voliče, aby svěřili svůj hlas Macky Sallovi, kterému bude senegalský prezident  Abdoulaye Wade čelit ve druhém kole prezidentských voleb 25. března.

Datum propuštění rukojmí FARC ještě není známo

Je ale velice možné, že k propuštění desítky rukojmí by mohlo dojít na konci tohoto měsíce. To oznámila mluvčí Výboru mezinárodního červeného kříže María Cristina Rivera. Stane se tak po tom, co s bezpečnostními dokumenty budou souhlasit vlády Kolumbie a Brazílie. V rámci těchto protokolů je potřeba v dané oblasti rozestavět bezpečnostní síly a především zastavení nepřátelství.