Summit Organizace amerických států ( OAS) se bude konat v dubnu v kolumbijském městě Cartagena de las Indias a zúčastní se ho delegace všech členských států. K možnosti legalizace drog se kolumbijský prezident Juan Manuel Santos vyjádřil se slovy, že ,, nikdo na toto téma nemá perfektní odpověď. Důkladná debata je ale nutností“. Proti legalizaci drog se staví především USA přes to jsou je země ochotna o legalizaci diskutovat. Pro diskuzi na toto téma jsou hlavně středoamerické státy, např. Kostarika. Především středoamerické státy se potýkají se zvýšenou kriminalitou a se vzrůstajícím vlivem drogového průmyslu. Těmto státům slíbil americký vice- prezident Joe Biden pomoc.
Druhá největší ropná rafinérie Venezuely je paralyzována
Již druhý den je druhá největší ropná rafinérie Cardón neaktivní z důvodu technologického selhání. V tomto stavu by mohla rafinérie zůstat až 2 týdny. Technologické škody jsou na venezuelských rafinériích celkem časté. To následně vede k nepravidelnému celkovému objemu vyvážené ropy ze země.
Pákistánská vláda jmenovala nového šéfa tajných služeb
Novým ředitelem Inter-Services Intelligence (ISI), pákistánských tajných služeb, se stal generál Zaheerul Islam, který byl do funkce jmenován tamním premiérem. ISI bylo v minulém roce obviňováno Spojenými státy z podpory militantních skupin v sousedním Afghánistánu. Nový ředitel ISI má být navíc klíčovou osobou v budoucích mírových rozhovorech s hnutím Taliban. Změnou vedení by také mělo dojít ke zlepšení vztahů mezi ISI a Spojenými státy.
Pákistánská vláda zakázala islámskou skupinu Ahle Sunnah Wal Jamaat
Ahle Sunnah Wal Jamaat je největší islámskou skupinou v zemi. V roce 2002 ji poprvé zakázal tehdejší pákistánský vůdce generál Pervez Musharraf. Nynější vládní nařízení zakazující tuto skupinu bylo jejím vedením označeno za absurdní. Ahle Sunnah Wal Jamaat se podílela především na organizování protiamerických protestů v největších pákistánských městech. Skupina byla také nedávno v čele aliance extremistických skupin, která vyzývala k ukončení vztahů s USA.
Generální tajemník NATO očekává prohloubení spolupráce Severoatlantické aliance s Ruskem
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen telefonicky hovořil s nově zvoleným Prezidentem Ruské federace Vladimírem Putinem. Pogratuloval mu ke zvolení a vyjádřil snahu Aliance docílit strategického partnerství s Ruskou federací, jak bylo dohodnuto v Lisabonu v roce 2010. Tento rok je také desátým výročím založení Koncilu NATO-Rusko. NATO spolupracuje s Ruskem v programech zaměřených na potírání obchodu s narkotiky či v boji proti pirátství. Nově má Severoatlantická aliance zájem na spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti.
Afghánský prezident Hamid Karzai požaduje ukončení nočních akcí americké armády
Během čtvrtka proběhla videokonference mezi americkým prezidentem Barackem Obamou a afghánským prezidentem Hamidem Karzai. Kromě diskuze o předání vězňů z věznice Parwan, byly jedním z témat noční operace americké armády a koaličních jednotek. Prezident Karzáí sice ocenil přínos těchto akcí k dopadení teroristů, ale zdůraznil oběti na životech civilistů, které tyto operace provází. Vztahy mezi Spojenými státy a Afghánistánem znatelně ochladly poté, co došlo k incidentu pálení Koránu na americké vojenské základně.
Sněmovna reprezentantů (USA) schválila zákon o finanční podpoře povstalců v Sýrii
Jednotky syrské vlády prezidenta Bashara Al-Assada získaly minulý týden kontrolu nad čtvrtí Baba Amr v syrském městě Homs. Podle představitelů z Komise pro lidská práva při OSN došlo k devastaci obydlených čtvrtí a mnoha civilním obětem. Na základě těchto informací se vyslovila Sněmovna reprezentantů pro finanční podporu demokratickým silám v řadách syrských povstalců. Zákon také přepokládá finanční pomoc Sýrii při provádění přechodu k demokracii.
USA v Afghánistánu podepsaly dohodu o předání vězňů
Spojené státy dnes odsouhlasily smlouvu, ve které se zavazují, že předají své hlavní vězeňské stanoviště v Afghánistánu do rukou afghánské vlády. Termín odevzdání vězeňského zařízení Parwan, kde je uvězněno zhruba 3000 vězňů, byl nakonec posunut, oproti požadavkům afghánského prezidenta Hamida Karzaiho, o 6 měsíců. Podle dohody převezme vězení afghánský velitel a na jeho řízení bude dohlížet americko-afghánská komise. Mluvčí Bílého domu Jay Carney prohlásil, že tento přesun posílí suverenitu Afghánistánu.
Stovky lékařů v Tanzanii ignorují zákaz stávky
Lékaři v Tanzanii vyhlásili ve středu stávku a požadují zvýšení mezd. Vláda jejich požadavky odmítá a vydala soudní příkaz s tím, že jsou lékaři povinni vrátit se následující dny do práce, aby neohrozili pacienty. Ti zákaz ignorují. Více než 1000 členů Lékařské asociace Tanzanie (MAT) je tak od středečního dne stále ve stávce. Nemocnice musely svůj provoz omezit a přijímají pouze pacienty v kritickém stavu. „Stávka přerušila veškeré ambulantní služby. V současnosti se můžeme věnovat pouze hospitalizovaným pacientům a naléhavým případům,“ řekl Humaa Almasi, tiskový mluvčí ortopedie v Muhimbili.
V Egyptě se připravují prezidentské volby
Dnešním dnem se egyptským kandidátům na prezidentský úřad otevřela možnost podání svých kandidatur. Volby jsou naplánované na 23. května a bude se jednat o první prezidentské volby v Egyptě od svržení prezidenta Husniho Mubaraka.
Oxfam America: „Situace v západní Africe je katastrofální“
Podle charitativní organizace Oxfam America vyčkává mezinárodní společenství příliš dlouho a situace v západní oblasti Sahelu se následkem dlouhotrvajícího sucha mění na humanitární katastrofu, jež postihla 13 milionů lidí. Charita už do regionu věnovala 36 milionů dolarů, které pomohly zhruba milionu nejpostiženějších. „Byli jsme svědky, kdy se situace během loňského roku vymkla kontrole ve východní Africe, kdy mezinárodní společenství nedokázalo rychle reagovat. Pokud budeme jednat okamžitě, můžeme zachránit tisíce životů,“ uvedl Mamadou Biteye, ředitel Oxfamu pro západní Afriku. K situaci nepřispívání ani zvyšující se počet uprchlíků z Mali, kteří opustili své domovy kvůli bojům mezi vládou a etnikem Tuaregů.
OSCE vyzvala úřady Tádžikistánu, aby zpřístupnily Facebook a zablokované zpravodajské servery
Zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) Dunja Mijatovic apeloval na úřady Tádžikistánu, aby zrušily již týden trvající nařízení k blokaci přístupu na sociální síť Facebook a další čtyři internetové zpravodajské servery (tjknews.com, maxala.org, centrasia.ru a zvezda.ru), které zveřejňují zprávy týkající se oblasti veřejného života a politiky. Zástupce OSCE uvedl, že se jedná se o první případ blokování přístupu k sociálním médiím v Tádžikistánu, a vyjádřil naději, že se toto alarmující rozhodnutí, porušující ústavní práva tádžických občanů, nestane precedentem.
Barack Obama: „Ghana je modelem africké demokracie“
Ghana, která je druhým největším producentem kakaa, je podle amerického prezidenta vzorovým modelem demokracie na africkém kontinentě. Země dlouhodobě patří ke stabilnějším státům na západě Afriky. „Myslím si, že je důležité, abychom se rovněž zaměřili i na dobré zprávy z Afriky a Ghana je pro to ideálním příkladem,“ řekl americký prezident na setkání s ghanským prezidentem John Atta Millsem.
V Egyptě se střetla policie s Beduíny
Po střetu policie s Beduíny v pátečních pozdních hodinách na severu Sinajského poloostrova byl jeden z Beduínů zabit. Příčinou ozbrojeného konfliktu bylo podezření Beduínů z krádeže. Podle Beduínů dochází často k jejich svévolnému zatýkání s odůvodněním, že žijí v blízkosti Izraele a nestabilního pásma Gaza.
Ceremonie odchodu německého prezidenta provázena protesty
Vojenskou slavností se loučil odcházející německý prezident Christian Wulff se svým úřadem. Ceremonie však dnes již bývalému prezidentovi nebyla ze strany ostatních politiků doporučována, kvůli okolnostem jeho odchodu. Vyšetřuje ho totiž nyní státní zastupitelství za zneužití tehdejšího postavení (premiér spolkové země Dolní Sasko). Protestující se shromáždili před prezidentským palácem Bellevue, kde se pomocí hluku snažili ceremonii narušit.
Ministři zahraničních věcí členských států EU vyjádřili nespokojenost se zahraniční politikou Evropské unie
K těmto závěrům došli ministři na neformální schůzi v Kodani. V budoucnu prý chtějí těsněji a lépe spolupracovat. Chybu nespatřují pouze v Catherine Ashton, šéfce diplomacie EU, ale i v sobě samých. Finský zástupce Erkki Tuomioja na schůzi prohlásil, že za nedůraznou zahraniční politiku mohou členské státy, když oslabují roli Evropanů ve světě tím, že využívají EU, „jen když se jim to samotným hodí“.
Demonstrace na Slovensku skončily potyčkou s policií
Slovenští občané vyšli opět do ulic na protest proti korupci v politice. Demonstrace v Bratislavě a v dalších městech den před volbami sice nepřilákaly tak velký počet lidí, jak se očekávalo, přesto se však pochod směřující k sídlu parlamentu střetl s pořádkovými jednotkami. Když protestující začali házet vajíčky, dělobuchy a dlažebními kostkami, rozehnala policie dav obušky a slzným plynem.
V Abcházii probíhají parlamentní volby, Gruzie odmítla uznat jejich legitimnost
Gruzínské oficiální kruhy oznámily, že odmítají uznat parlamentní volby v Abcházii za legitimní, jejich výsledky nebudou podle Tbilisi uznány ani ze strany mezinárodního společenství. Jak uvedl zástupce gruzínského parlamentu Paata Davitaia, „nelze hovořit o legitimních volbách, když bylo z Abcházie vyhnáno více než 300 tisíc Gruzínců. Volby v Abcházii mohou být legitimní pouze v případě návratu všech uprchlíků.“ Průběh sobotních parlamentních voleb v Abcházii sleduje na 40 mezinárodních pozorovatelů.
Řecko splnilo podmínky pro 2. záchranný balíček po úspěšné výměně části dluhopisů
Řecká dohoda se soukromými investory je největší restrukturalizaci státního dluhu v historii. Ministři financí eurozóny se nyní shodli na tom, že Řecko splnilo podmínky pro získání svého druhého záchranného balíčku. Oficiálně by měla být dohoda o finanční pomoci zemi potvrzená na jejich pondělním zasedání.
Na Slovensku probíhají předčasné parlamentní volby
Dle průzkumu veřejného mínění 5 koaličních stran, které byly dosud ve vládě, nemá podporu ani 30% obyvatel, je tedy velká pravděpodobnost, že zvítězí strana SMER Roberta Fica, pro kterou dle průzkumu bude volit 40% obyvatel. Strana SMER by tak mohla získat většinu v budoucím parlamentu. Dle slovenského politologa Pavla Haulika nese na nepopularitě dosavadní vlády největší vinu korupční aféra „Gorila“, s kterou je strana Slovenská demokratická a křesťanská unie – Demokratická strana (SDKÚ-DS) premiérky Radičové spojována.
Polsko na zasedání ministrů životního prostředí vetovalo návrh na další snižování uhlíkových emisí
Polsko na pátečním zasedání ministrů životního prostředí v Bruselu vetovalo přijetí tzv. „cestovní mapy“ pro snižování emisí v Evropské unii (EU) po roce 2020. Dle polských médii je to pro polskou ekonomiku boj za desítky miliard zlotych a tisíce pracovních míst. Na začátku jednání názor Polska podporovala i česká a rumunská delegace, obě se poté však rozhodly pro kompromisní řešení nabízené Dány. Polské hospodářství je závislé na uhlí, které emituje nejvíce zplodin CO2. O svém záměru Poláci informovali již dříve. Veto znamená, že Evropská komise (EK) nebude moci pracovat na plánu snižování emisí CO2 po roce 2020, protože nebude mít mandát Rady EU.
V Moskvě a Petrohradu proběhly další tisícové demonstrace proti výsledkům prezidentských voleb
Další z řady protestních akcí s názvem „Za čestné volby“ se zúčastnili rovněž politici, občanští aktivisté, novináři a bloggeři, kteří byli během ruských prezidentských voleb 4. března přítomni jako pozorovatelé ve volebních místnostech, a hovořili o nesrovnalostech a podvodech, se kterými se údajně v den voleb setkali. Podle údajů ministerstva vnitra se v Moskvě shromáždilo 10 tisíc lidí, některé zdroje uvádí až 30 tisíc. Podle rádia Echo Moskvy zadržela policie několik desítek účastníků, mezi nimi také jednoho z organizátorů demonstrace, levicového politika Sergeje Udaltsova, za „neposlušnost vůči zákonným požadavkům policie“.
Povstání islamistů na severu Nigérie stále pokračuje
Na severu Nigérie ve městě Kano došlo k další větší přestřelce mezi islamistickými radikály z Boko Haram a policisty, jejichž stanice byla napadena. Policii se útok podařilo odrazit, ale podle policejní mluvčí stále nelze přesně stanovit počet obětí. Boko Haram vede na severu Nigérie již několik měsíců povstání s nízkou intenzitou, které má na svědomí téměř každodenní bombové či jiné útoky a stovky mrtvých.