Výkonný sbor Mezinárodního měnového fondu (MMF), jenž má na starost hodnocení vývoje hospodářství zemí a prosazování politiky doporučené MMF, schválil čtvrtou revizi předběžné dohody s Rumunskem a uvolní tak další tranši o objemu 505 milionů eur. Zprávu zveřejnil rumunský zástupce u MMF Mihai Tanasescu. Včetně této tranše tak fond pro Rumunsko uvolnil již téměř 2 miliardy eur.
Ruský velvyslanec při EU: „Nové ekonomické sankce EU vůči Bělorusku se dotknou ruských zájmů“
„Opakovaně a důrazně jsme naše evropské partnery varovali, že ekonomické sankce, které se Evropská unie chystá uvalit na Bělorusko, budou mít vzhledem k rostoucí míře integrace ekonomik Ruska a Běloruska v rámci celní unie a perspektiv přeměny v Euroasijskou hospodářskou unii bezprostřední vliv na ruské zájmy, a nemohou tedy být ponechány bez pozornosti,“ uvedl dnes ruský velvyslanec při EU V. Chizhov v přímém přenosu televizního kanálu Rusko-24, když komentoval možnost uvalení nových ekonomických sankcí na Bělorusko, o níž budou v pátek jednat ministři zahraničních věcí členských států EU. Postoje jednotlivých států se podle velvyslance liší – dle jeho vyjádření „nejsou v EU obránci A. Lukašenka, ale jsou zde zastánci svých vlastních kapes, a to země, které pokrývají významnou část svých potřeb, například spotřeby ropy, právě díky dovozu z Běloruska“.
V Chorvatsku se koná druhý ročník britského podnikatelského fóra
V Chorvatsku se koná druhý ročník podnikatelského fóra, jehož se účastní desítky britských společností majících zájem o investování v Chorvatsku. Fórum pořádá britské velvyslanectví ve spolupráci s British investment agency. Účastníky jsou britské firmy zejména ze sektoru financí, cestovního ruchu a energetiky, které se chtějí seznámit s investiční politikou chorvatské vlády.
Srbský veřejný dluh se v roce 2011 zvýšil o 2,4 miliardy eur
Srbský veřejný dluh na konci roku 2011 činil 14,5 miliardy eur, tj. o 2,4 mld. eur více, ve srovnání s koncem roku 2010. Informaci dnes zveřejnila Národní banka Srbska (NBS). Podle odhadu banky tak v roce 2011 veřejný dluh dosáhl 45,8% HDP. Srbské ministerstvo financí zveřejnilo o něco nižší odhad- 45,1% HDP. Rozdíl plyne z toho, že obě instituce nyní pracují s jinými odhady HDP za rok 2011. Konečné údaje o tomto ekonomickém ukazateli ještě nebyly Národním statistickým úřadem zveřejněny.
Portugalci stávkovali kvůli vládním úsporným opatřením
Během dnešní stávky v Portugalsku došlo k uzavření přístavů a ochrnutí většiny veřejné dopravy. Dle organizátoru akce se ke stávce připojily i některé nemocnice, které přijímaly jen naléhavé případy. Obyvatelé vyjadřují nespokojenost s úspornými opatřeními. Přesto je však nepravděpodobné, že by nynější vláda změnila průběh realizace plánu, na kterém se dříve dohodla s mezinárodními věřiteli – Evropskou unii (EU) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Stávku nepodpořila 2. největší odborová organizace v zemi UGT. Dle jednoho z koordinátorů stávky, Pedra Ramose, nynější kroky vlády situaci v zemi nezlepší a Portugalsko se nyní ocitá na stejné cestě, jako Řecko.
EU poskytne dalších 7 milionů eur na humanitární pomoc Sýrii
Část této humanitární pomoci je určená pro syrské uprchlíky, kteří před krvavě potlačenými projevy občanské nespokojenosti utekli do okolních zemí- Libanonu, Turecka, Jordánska a Iráku. Další část pomoci směřuje obyvatelům nacházejícím se v centru konfliktu. Celková suma vyznačená v tomto směru EU tak k dnešnímu dni činí 10 milionů eur.
První zahraniční návštěva nového německého prezidenta povede do Polska
Nově zvolený německý prezident Joachim Gauck si pro svou první oficiální návštěvu zahraničí vybral Polsko. Zemi navštíví již v pondělí, kdy se setká s polským prezidentem Bronisławem Komorowskim a premiérem Donaldem Tuskem. V roce 2004 si jako první navštívenou zemi Polsko vybral i tehdejší německý prezident Horst Köhler. Většinou však první státníkovy kroky směřují do Francie.
Německo postrádá 8,4 miliard eur na investice do infrastruktury
Německá vláda postrádá okolo 8,4 miliard eur na plánované investice do dálnic, železničních tratí a další infrastruktury pro období do roku 2015. Uvádí to německý deník Bild-Zeitung s odvoláním na vládní dokument. Vláda v tomto období plánuje investovat téměř 16 miliard eur právě do infrastruktury, nemá však dostatek financí na pokrytí nejnutnějších investic.
Americká ministryně zahraničí Clinton: „Chorvatsko je lídrem v oblasti jihovýchodní Evropy“
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton po setkání s chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pusič uvedla: „Chorvatsko je lídrem v oblasti jihovýchodní Evropy a plnohodnotným členem transatlantického společenství, s nímž budou USA spolupracovat při řešení globálních problémů“. Paní Clinton dále zmínila, že USA vítají Chorvatsko na cestě do EU a jeho vedoucí roli v regionu. Zdůraznila však, že zemi stále čeká mnoho výzev. Dle paní Pusič Chorvatsko může přispět ke stabilizaci celého regionu, což je dle její vyjádření společným zájmem obou zemí. Bilaterální jednání zahrnovalo situaci v regionu, závazky Chorvatska v NATO a mise v Afghánistánu, stejně jako další zahraničně-politické otázky.
Evropská komise zahájí vyšetřování v odvětví letecké dopravy Belgie, Francie a Německa
Evropská komise (EK) bude zkoumat, zda finanční dohody mezi veřejnými orgány a letišti v Charleroi (Belgie), Angouleme (Francie) a Dortmundu (Německo), jakož i slevy a marketingové dohody uzavřené mezi těmito letišti a některými z leteckých společností, která tato letiště využívají, jsou v souladu s pravidly státní podpory EU. Komise tak rozšířila vyšetřování ohledně výhod poskytnutých nízko-nákladové letecké společnosti Ryanair, která začala působit na letišti v Charleroi.
Evropská komise posílá Maďarsko před Soudní dvůr Evropské unie
Kvůli snaze o snížení svého rozpočtového deficitu zavedlo Maďarsko v roce 2010 jednorázové zdanění telekomunikačních služeb. Evropská komise (EK) ho však již dvakrát varovala, že mimořádné zdanění vybraných odvětví není v souladu s právem EU. Maďarsko na výzvy k nápravě nereagovalo, EK ho proto posílá k unijnímu soudu, který rozhodne, zda zemi vyměří pokutu.
Evropská unie by mohla neevropským společnostem blokovat státní zakázky
Jestliže by měly evropské firmy mít nadále problémy se získáváním státních zakázek mimo Evropskou unii (EU), měla by EU blokovat státní nabídky neevropským firmám v rámci tohoto bloku. S tímto návrhem přišla ve středu Evropská komise (EK). Podle agentury Reuters by návrh mohl značně vystupňovat napětí v obchodních vztazích s neevropskými partnery.
Prezident Evropské centrální banky Draghi: „Nejhorší část krize eurozóny je za námi“
Takto se vyjádřil prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi ve středečním interview pro německé noviny, když se snažil zmírnit úzkost Němců z rostoucích cen. Dále dodal, že ECB je schopna jednat a provést preventivní opatření, jakmile by měla inflační
rizika růst.
Francouzský prezidentský kandidát Bayrou kritizoval předvolební kampaň Nicolase Sarkozyho
Útoky v Toulouse ve Francii rozpoutaly debatu ohledně anti-imigrační rétoriky, jež používá ve své předvolební kampani nynější prezident Nicolas Sarkozy. Ten například pohrozil odchodem z Schengenu mj. kvůli přistěhovalcům z Afriky. Sarkozyho oponent ve volebním tažení Francois Bayrou poukázal na stále se zvyšující netolerantní atmosféru- Cílem jeho kritiky byla právě Sarkozyho kampaň. Útoky v Toulouse by tedy pravděpodobně mohly mít přímý vliv na pokračování kampaní všech kandidátů.
Francie pozastavuje veškerou bezpečnostní spolupráci s Mali
Francie v reakci na události v Mali, kde došlo k vojenskému převratu oznámila, že pozastavuje bezpečnostní spolupráci s Mali. Francie dále vyzvala, aby byl v Mali ihned obnoven ústavní pořádek. Francouzskou výzvu podpořila i Evropské unie.
Armáda Mali uzavřela veškeré pozemní a vzdušné hranice země
Armáda Mali, která v ranních hodinách deklarovala převzetí moci v zemi, oznámila, že země uzavírá všechny pozemní i vzdušné hranice Mali. Řekl to mluvčí nově vytvořeného Národní výboru pro návrat demokracie a obnovení státu (CNRDR), v jehož čele stojí poručík Amadou Konare.
Irácký Kurdistán pohrozil vyhlášením nezávislosti
Prezident autonomní irácké oblasti Kurdistánu Massoud Barzani pohrozil, že Kurdistán vyhlásí nezávislost na centrální vládě v Bagdádu. Kurdský prezident Barzani prohlásil, že partnerství, na jehož základě byla vytvořena vláda národní jednoty, již dnes neexistuje a stalo se bezvýznamným. Prezident iráckého Kurdistánu také uvedl, že na ropu bohatá oblast Kirkuk musí být začleněna do budoucího nezávislého kurdského státu. Hrozba vyhlášení nezávislosti přichází v době již tak silně napjatých vztahů kurdské autonomní vlády a centrální irácké vlády kvůli iráckému viceprezidentovi Tariqu al-Hashemi, kterého Kurdistán odmítá vydat Bagdádu, kde čelí obvinění z údajné účasti na teroristických útocích. Irák stejně tak čelí i rostoucímu napětí mezi šíity a sunnity.
Ruský ministr zahraničí: „izraelské hrozby vůči Íránu tlačí okolní země do špatných vztahů se Západem““
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rádiu Kommersant v souvislosti se svým varováním před „katastrofálními následky“ útoku na Írán prohlásil, že izraelské hrozby vůči Íránu v důsledku tlačí další arabské národy do špatných vztahů se Západem. Stejně tak by Izrael podle ruského ministra zahraničí měl zvážit vlastní jaderné programy. USA a Izrael podle ruského ministra zahraničí stupňují v posledních měsících „válečnické rétoriku“ vůči Íránu, a to i přesto, že Teherán popírá tvrzení o jakémkoliv vojenském účelu jaderného programu. „Írán má jako člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a signatář Smlouvy o nešíření jaderných zbraní právo na mírové využití jaderné energie. Izrael členem MAAE a signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní není, a to i přesto že byl v roce 1981 rezolucí č. 487 Rady bezpečnosti OSN pobídnut, aby svá jaderná zařízení umístil pod dohled MAAE.
Ruský ministr zahraničí: „USA nemají důkazy o jaderném zbrojení v Íránu“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pro rádio Kommersant uvedl, že útok na Írán a jeho jaderný energetický program bude mít katastrofální následky a povede k masivním závodům ve zbrojení. „CIA i další američtí činitelé přiznávají, že nyní nemají žádné informace o íránském vedení stejně jako o jakémkoliv rozhodnutí vyrábět v Íránu jaderné zbraně,“ řekl ruský ministr zahraničí a dodal, že si je jist tím, že v případě útoku takové rozhodnutí v Íránu bude přijato. Ministr Lavrov dále zdůraznil, že Rusko se nesnaží o „obranu spojence“, ale o odvrácení širšího konfliktu a jaderného zbrojení.
Na severu Pákistánu se protestuje proti USA
Na severu Pákistánu ve městě Batkhela vyšly do ulic tisíce lidí pod vedením politicko-náboženské strany Jamat-e-Islami a požadují, aby USA okamžitě ukončily nálety svých bezletových letadel, přestaly narušovat suverenitu Pákistánu a zastavily své vměšování do vnitřních záležitostí Pákistánu. Demonstranti dále chtějí, aby USA nesly odpovědnost za zabíjení civilistů a aby pákistánská vláda ukončila své vztahy s USA. Protesty vyvolalo zasedání pákistánského parlamentu, který řešil otázku další zahraniční politiky Pákistánu a vztahy s USA, přičemž poslanci požadovali „bezpodmínečnou“ omluvu USA za dosavadní útoky a okamžité ukončení všech dalších náletů amerických bezpilotních letadel.
V Sýrii armáda bojuje s povstalci u města Hama
Syrské tanky podle zdrojů agentury Reuters ostřelují město Hama, u kterého dochází k bojům syrské armády s povstaleckou Syrskou svobodnou armádou (FSA) v posledních dvou dnech. Agentura PressTV pak uvádí, že se syrské armádě podařilo vytlačit rebely z města Dayr al-Zawr u irácké hranice.
V Mali proběhl vojenský převrat – armáda se chopila moci a vyhlásila zákaz vycházení
Maliští vojáci včera obsadili prezidentské sídlo v hlavním městě Bamako a dnes armáda po těžkých bojích v okolí prezidentského sídla ve státní televizi oznámila, že se po převratu chápe moci poté, „co vláda nedokázala potlačit povstání Tuaregů na severu země. Armáda Mali oznámila vytvoření tzv. Národního výboru pro obnovení demokracie a státu (CNRDR). V krátkém televizním prohlášení bylo oznámeno, že CNRDR přebírá zodpovědnost za „nekompetentní režim“ prezidenta Amadou Toumani Touré s tím, že moc CNRDR předá zpátky demokraticky zvolenému prezidentovi a jakmile bude země opět sjednocena a bude obnovena její integrita. Armáda zároveň vyhlásila okamžitý zákaz vycházení až do dalšího oznámení, pozastavila platnost ústavy a rozpustila státní instituce. V současnosti nejsou dostupné informace o stavu prezidenta Touré.
Francouzský prezident se vyjádřil k incidentu v Toulouse
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dnes ve svém projevu z Elysejského paláce oznámil, že útočník z Toulouse byl identifikován a je obklíčen ve svém domě. Pachatel, jenž se hlásí k Al-Káidě, je podezřelý z vražd tří dětí a učitele před židovskou školou a také z útoků, při nichž minulý týden přišli o život tři francouzští vojáci. Nicolas Sarkozy vyjádřil soustrast rodinám zesnulých a obdiv k policistům, kteří byli při zásahu zranění. Dále se vyjádřil, že podobné činy nesmí Francii rozdělovat.