Bývalý floridský guvernér J. Bush podpořil republikánského kandidáta M. Romneyho

Bratr bývalého prezidenta G. W. Bushe je podle svého prohlášení přesvědčen, že by mělo dojít k ukončení vnitrostranického souboje o post budoucího republikánského prezidentského kandidáta. Místo dalšího vysilování by se měla strana i ostatní kandidáti sjednotit a postavit se za bývalého massachusettského guvernéra Romneyho, který má podle názoru J. Bushe největší šanci sesadit současného prezidenta Spojených států B. Obamu z jeho postu. V prohlášení, učiněném prostřednictvím své vzdělávací nadace J. Bush mimo jiné říká, že „Amerika čelí obrovským výzvám a potřebuje vůdce, který rozumí ekonomice a ví, že vzrůstající vládní regulace nejsou odpovědí na naše problémy.“.

Prezident USA B. Obama a V. Putin se shodli na nutnosti zlepšení vzájemných vztahů

Při telefonátu, ve kterém B. Obama gratuloval V. Putinovi k jeho úspěchu při ruských prezidentských volbách, hovořili oba vrcholní politici podle vyjádření Bílého domu také o situaci v Sýrii, Iránu a o budování obranného protiraketového štítu. Zatímco vztahy B. Obamy a odcházejícího ruského prezidenta D. Medveděva byly na velmi dobré úrovni, s Vladimirem Putinem se současným americký prezident několikrát střetl v otázkách dodržování lidských práv v Rusku. Další setkání obou představitelů je naplánováno na schůzku zástupců zemí G8, která proběhne v květnu v USA.

Republikán R. Santorum bude mít v příštích dnech poslední šanci na zvrácení vývoje amerických primárek

Poslední výhra ve státě Illinois dále upevnila vedoucí postavení dosavadního favorita primárek M. Romneyho, který v počtu získaných volitelských hlasů nyní vede nad R. Santorumem v poměru 2:1. Podle komentátorů je pro R. Santoruma poslední možností k udržení se v boji o kandidaturu pouze jasné vítězství v sobotních primárkách v Louisianě a následný úspěch Wisconsinu. Pokud by v obou případech neuspěl, bude čelit stále většímu tlaku k odstoupení od předvolebního boje a k vyjádření podpory pro nejsilnějšího republikánského kandidáta, který se následně utká s nynějším prezidentem B. Obamou v prezidentských volbách v listopadu tohoto roku.

Americké společnosti Chevron a Transocean byly obviněny v souvislosti s únikem ropy u pobřeží Brazílie

Brazilský federální žalobce obvinil obě společnosti z odpovědnosti za únik ropy v listopadu roku 2011. Tento incident má negativní dopad na již nyní komplikovanou pozici firmy Chevron v regionu a zároveň by mohl zpomalit těžební boom v oblasti brazilského pobřeží. Žalobce E. Santos Oliveira obvinil také 17 pracovníků obou společností, mezi kterými je i George Buck, který je odpovědný za všechny operace firmy Chevron v Brazílii. Při úniku ropy se do moře u pobřeží státu Rio de Janeiro dostalo zhruba 3000 barelů ropy, což mělo podle státního žalobce za důsledek ovlivnění celého místního ekosystému, vyhubení několika místních živočišných druhů a bude mít dlouhodobé negativní dopady na celou místní ekonomiku. V reakci na obvinění propadly akcie obou firem o 1,1%, což v případě společnosti Chevron znamená propad na nejnižší hodnotu za poslední měsíc.

Americký vědec pracující pro NASA byl odsouzen na 13 let za pokus o špionáž

Vědec Stewart Nozette byl zatčen při pokusu o prodej přísně tajných informací o amerických obranných systémech v rámci akce FBI v říjnu 2009. Informace nabídl agentovi FBI v přestrojení, kterého považoval za pracovníka izraelské tajné služby Mossad. S. Nozette byl jedním z předních vědců pracujících pro vládu Spojených států a pro Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Mimo jiné se podílel na vytvoření radaru pro satelity, které později potvrdily přítomnost vody na měsíci, či na konceptu amerického protiraketového štítu a vývoji obranného systému včasného varování.

Český ministr školství Josef Dobeš skončí ve funkci 31. března

Vedoucí resortu školství potvrdil, že svoji demisi předá v pátek dopoledne. Opět deklaroval, že odchází, neboť nehodlá respektovat vládní rozhodnutí o letošních škrtech ve výši přes 102 milionů eur. Ministr Dobeš své rozhodnutí argumentuje tím, že školství je jednou z priorit v programovém prohlášení současné české vlády.

Velitel amerických vojsk v Afghánistánu požaduje další analýzy, než dojde ke stahování vojenských jednotek ze země

Vrchní velitel amerických vojsk v Afghánistánu generál John Allen řekl před Kongresem Spojených států amerických, že požaduje zpracování detailních analýz, než dojde ke stahování dalších vojenských jednotek z Afghánistánu. K první vlně odchodu ze země má dojít na podzim roku 2012 a ke kompletnímu stažení vojsk v roce 2014. Generál Allen řekl, že před koncem roku 2012 seznámí amerického prezidenta Baracka Obamu s předpokládaným množstvím vojenských jednotek, které bude potřebovat pro roky 2013 a 2014. Snižování počtu vojáků nedoporučoval ani předchozí velitel generál David Petraeus.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství varuje před epidemií nového kmene slintavky a kulhavky v Severní Africe

Podle zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ohrožuje celý region severní Afriky nová epidemie slintavky a kulhavky, a to kvůli již 40 222 případům podezření nákazy u dobytka v Egyptě a již 4 658 uhynulým kusům převážně mladého skotu. FAO uvádí, že se jedná o nový kmen viru slintavky a kulhavky označený jako SAT2, proti kterému nemají hospodářská zvířata vyvinutou žádnou imunitní ochranu. FAO upozorňuje, že jen v Egyptě je nyní naléhavě potřebné dodání vakcín pro 6,3 milionů kusů skotu a 7,5 milionů ovcí a koz.

Počet obětí útoku amerického vojáka v Afghánistánu je podle vyšetřovatelů 17

Celou dobu udávala americká armáda 16 zabitých civilistů ve vesnici Alokozai americkým vojákem Robertem Balesem. Nyní vyšetřovatelé číslo zvýšili na 17. Změnu odmítli vysvětlit s odkazem na nutnost zachování anonymity. Robert Bales, seržant americké armády, 11. března zabil v provincii Jižní Kandahár afghánské civilní obyvatele. Tyto útoky vyvolaly napětí ve vztazích Spojených států a Afghánistánu.

Americké zpravodajské služby zveřejnily zprávu o nárůstu rizika globálních konfliktů o vodu

Podle nové zprávy americké Obranné zpravodajské služby (DIA) se dá očekávat, že do roku 2040 již nezvládnou dodávky čerstvé vody pokrýt světovou poptávku, což podle odhadů DIA povede ke zvýšení politické nestability a k ohrožení globálního potravinového trhu. Podle zprávy budou největším problémů a zároveň velkým výzvám při vyrovnávání se s problémy s dodávkami vody čelit regiony jižní Asie, Blízkého východu a severní Afriky. Podle DIA v příštích 10 letech příliš nehrozí tzv. války o vodu, ale poté riziko konfliktu s nárůstem spotřeby bude výrazně vzrůstat. S nedostatkem vody bude také, jak vyplývá ze zprávy, výrazně ohrožena produkce potravin a energie ve zmíněných oblastech. DIA očekává, že do roku 2030 vzroste současná poptávka po vodě o 40% a svět přestane být schopen poptávku pokrývat trvale udržitelnými zdroji.

Pozastavení mírových jednání považují Spojené státy americké za taktické vyčkávání Talibanu

Po incidentech s pálením Koránu a zabitím civilních obyvatel ze strany Spojených států amerických se hnutí Taliban rozhodlo zastavit mírová jednání se Spojenými státy americkými a vládou afghánského prezidenta Hamida Karzai. Jako oficiální důvod Taliban uvedl, že USA stále mění vyjednávací pozici. Představitelé Spojených států k tomu řekli, že jednání s Talibanem nebylo nikdy snadné, a že kroky Talibanu považují za taktické vyčkávání. USA také popřeli, že by jejich pozice nebyla konzistentní. Uzavření míru s Talibanem je nutný předpoklad pro opuštění země v roce 2014.

Prezident Malawi odmítl možnost, že by rezignoval na výzvu demonstrantů a opozice

Prezident Malawi Bingu wa Mutharika v reakci na protesty a násilí v hlavním městě Lilongwe, kde demonstranti mimo jiné požadovali spolu s opozicí jeho odstoupení, prohlásil, že odmítá rezignovat až do doby, kdy v roce 2014 vyprší jeho mandát. Prezident Malawi dále upozornil na to, že má možnost udržet se u moci i déle – „Kdybych skutečně chtěl, tak bych použil ústavní většinu své strany, abych získal další volební období, případně abych zůstal o moci navždy,“ prohlásil podle agentury Reuters prezident Bingu wa Mutharika.

Čína kritizuje kroky Spojených států amerických vůči Íránu

Přední čínský vládní deník zkritizoval plánované sankce Spojených států amerických vůči zemím, které nakupují ropu z Íránu. Redaktor deníku v komentáři zdůraznil, že Čína má právo na nákup ropy z Íránu. Plánované sankce USA označil za sobecké. Čínský deník také kritizuje americkou zahraniční politiku, kterou považuje za unilaterální.  Článek byl uveřejněn pod jménem Zhong Sheng, které znamená „hlas Číny“. Tímto jménem bývají ve vládním médiu podepisovány články o zahraniční politice. Odebírat ropu z Íránu přestalo 10 zemí EU a Japonsko. Ropu stále nakupují Čína a Indie, které patří k největším odběratelům íránské ropy na světě.

Jihoafrická republika přerušila dovoz íránské ropy

Podle náměstka ministra zahraničí Ebrahim Ebrahima země přerušila skoro veškerý dovoz ropy z Íránu. K tomuto kroku přistoupila na základě tlaku USA, které uvalilo na Írán sankce pro jeho údajný jaderný program. Jihoafrická republika je jednou z 12 zemí, které dováží íránskou ropu. Ta pro zemi představovala necelých 29 % importu ropy. Ministryně pro energetiku nedávno připustila, že země obdržela americkou žádost o přerušení dodávky ropy z Íránu.

Po mexickém zemětřesení zůstaly horší následky, než se očekávalo

Podle posledních statistik bylo zničeno na 30 000 domů. Největší škody hlásí stát Guerrero, kde se nacházelo i epicentrum zemětřesení. Podle guvernéra státu Ángela Aguirreho bude Guerrero žádat Fond přírodních katastrof o dotace pro obnovu. Vláda nyní poskytuje azyl více, než 200 rodinám. Zemětřesení o magnitudu 7,9 stupňů Rychterovy škály zasáhlo na 13 států mexické federace. Největší otřesy zaznamenali lidé ve státech Guerrero, Oaxaca a v Mexico city.

Keňa očekává menší vývoz květin

Země je třetím největším světovým producentem květin, převážně červených růží. Očekává se, že se export květin pod vlivem špatného počasí a silné keňské měny v letošním roce sníží o 11 %. Ekonomika východoafrické země zaznamenala v minulém roce propad měny o 25 %, kdy klesla na rekordních 107 keňských šilinků za dolar, ovšem nyní je velmi silná po zpřísnění měnové politiky keňskou centrální bankou.

Zimbabwe plánuje investice do infrastruktury ve výši 100 milionů dolarů

Podle ministra financí Tendai Bitiho by vláda mohla dát až 100 milionů dolarů na zlepšení infrastruktury v zemi. Důsledkem dekády trvajícího ekonomického kolapsu zimbabwská infrastruktura chátrá. Vládní investice do silnic, železnic, přehrad a elektráren by podle ministra financí mohla přilákat i zahraniční investory. Ti jsou ale znepokojeni zákonem, který stanovuje, že majoritní většinu ve firmách na území země musí vlastnit černošské místní obyvatelstvo.

HDP Rwandy se meziročně zvýšilo

Podle statistického úřadu se hrubý domácí produkt země zvýšil z 7,2 % v roce 2010 na 8,6 % v roce minulém. Přesto HDP nevzrostlo na očekávaných 8,8 %, jak předvídala Centrální banka. HDP Rwandy podle statistického úřadu posílilo na základě investic do průmyslu a těžby. Průmyslový sektor vzrostl o 18 % v roce 2011, těžební dokonce o 50 %, uvedl úřad ve středu.

Demokratická republika Kongo chce zvýšit příjmy z těžby

Ministr pro těžbu Martin Kabwelulu ve středu uvedl, že by vláda hodlá zvýšit minimální vládní podíl na těžbě změnami v zákonech. Současný těžební kód, na základě něhož je vypočítáván podíl z těžby, je starý deset let a podle ministra neodpovídá současné situaci. Přepracovaný zákon chce ministr předložit už novému parlamentu. Za loňský rok získala konžská vláda na těžbě kolem 100 milionů dolarů. Podle Martina Kabwelulu by země měla dávat větší důraz i na místní zpracování minerálů, nikoliv jen jejich export.

V Tunisku narůstá inflace

Podle tuniské centrální banky se meziroční inflace v severoafrické zemi zvýšila o 2,2 %. V únoru minulého roku se inflace pohybovala na 3,2 %, v únoru letošního roku vystoupala na 5,4 %. Důvodem jsou vysoké ceny potravin. Ekonomika země v minulém roce klesla o 1,8 %. Tuniská ekonomika je dodnes negativně ovlivněna povstáním, které svrhlo prezidenta Zine al-Abidine Ben Aliho.

Amnesty International varuje před zhoršujícím se stavem svobody lidských práv na Kubě

Podle zprávy Amnesty International jsou političtí disidenti nebo aktivisté za lidská práva zastrašováni více, než tomu bylo před 2 lety. Zpráva dále uvádí, že v období mezi lednem a zářím minulého roku bylo do vazby uvaleno na 2 784 osob. To je o 710 osob více, než za celý rok 2010. Kubánská vláda se ke zprávě Amnesty International nevyjádřila. Deník Komunistické strany Kuby uvedl, že se disidenti a aktivisté snaží pouze vyvolat problémy, které by donutily papeže Benedikta XVI. na ně reagovat. Návštěva papeže na Kubě je plánována konec tohoto týdne. Během své návštěvy latinské Ameriky papež navštíví Kubu a Mexiko.