Sedmnáctiletý Gamal Abdou Massoud křesťanského vyznání byl odsouzen vojenským soudem ke 3 rokům vězení za zveřejnění karikatury proroka Muhammada na sociální síti Facebook. Student podle soudu obvinil islám ze sektářského násilí a distribuoval karikaturu mezi své spolužáky ve městě Assiut, odkud pochází i papež koptské ortodoxní církve Shenouda. Křesťané tvoří 10 % z 80 miliónové populace Egypta.
Kandidát Muslimského bratrstva na egyptského prezidenta chce zavést islámské právo šaría
Prezidentský kandidát nominovaný Muslimských bratrstvem Khairat al-Shater řekl, že pokud vyhraje květnové volby, bude jeho hlavním cílem uzákonit islámské právo šaría. Dále přislíbil reformu ministerstva vnitra, které hrálo vedoucí roli v potlačování protivládního jednání v době povstání proti prezidentovi Husni Mubarakovi.
USA pozastavily další část své finanční pomoci pro Mali
Americké ministerstvo zahraniční uvedlo, že z roční 140 milionové podpory Mali pozastavuje 13 milionů dolarů určených pro zdravotnictví, výstavbu veřejných škol a zlepšení zemědělské výroby, a to ačkoliv při prvním pozastavení až 70 milionů dolarů z celkové pomoci USA uvedly, že zmrazení pomoci se nedotkne humanitární pomoci. Doposud americká administrativa považovala Mali za významného partnera v regionálním boji s islámským extremismem, nyní upozorňuje na možnost ohrožení jednoty země.
V Ugandě bylo zakázáno opoziční hnutí
Ugandská vláda zrušila hnutí Action For Change a jejího vůdce Kizza Besigye pravidelně vyslýchá policie. Zákaz hnutí přišel v předvečer plánovaného pochodu v hlavním městě Kampala. Hnutí podle ugandské vlády nekonzultovalo pořádání svých protestů s policí. Hnutí Action for Change organizovalo protesty od voleb v únoru 2011, v nichž potřetí za sebou zvítězil současný prezident Yoweri Museveni. Volby podle představitele hnutí Besigye byly zmanipulované.
Politické strany v Mali odmítly jednat s vojenskou vládou
Vojenská vláda v Mali, která hodlala vytvořit přechodný vládnoucí výbor, v němž by se projednávalo mimo jiné budoucí předání politické moci civilistům, neuspěla i politických stran i občanských iniciativ. Civilní političtí představitelé zhruba 50 politických stran a iniciativ v Mali totiž nové shromáždění odmítají jako neslučitelné s ústavou a zpochybňují jeho roli na vytváření legitimní vlády.
Senegalský prezident hodlá snížit počet ministrů ve vládě téměř na polovinu
Prezident Macky Sall již jmenoval první dva členy vlády. Ministrem kultury a cestovního ruchu se stal zpěvák Youssou N’Dour a ministrem financí byl jmenován bývalý bankéř Amadou Kane. Vládní kabinet by se měl podle prezidenta zúžit na 25 míst . V minulé vládě totiž zasedalo 40 ministrů.
Islamistická frakce Tuaregů na severu Mali zavádí islámské právo šaría
Rebelové sjednocení do Ansar Diné, islamistické odnože etnika Tuaregů, využili politické nestability v zemi a v obsazeném městě Timbuktu na severu Mali hodlají podle vůdce Iyada Ag Ghali na území města zavést právo šaría. Ženy se budou muset povinně zahalovat, za krádež bude hrozit useknutí ruky a nevěra bude trestána ukamenováním.
Pět příslušníků hnutí Al-Kaida bude souzeno za plánování útoků z 11. září 2001
Všech pět mužů je nyní internováno ve věznici na americké vojenské základně Guantánamo. Všichni budou před vojenským tribunálem čelit obviněním z terorizmu, únosu, spiknutí a vraždy. Pokud budou shledáni vinnými, hrozí všem trest smrti. Pět obviněných, mezi nimiž je Khalid Sheikh Mohammed, Waleed bin Attash, Ramzi Binalshibh, Ali Abd al-Aziz Ali a Mustafa Ahmad al-Hawsawi bude souzeno dohromady. Administrativa prezidenta B. Obamy se snažila odsouzené postavit před civilní soud, nicméně pod tlakem veřejnosti a opozice od tohoto plánu nakonec upustila. Khalid Sheikh Mohammed, který je považován za mozek celé operace byl zadržen v Pákistánu již v roce 2003 a od roku 2006 je držen na základně Guantánamo. Z údajů CIA vyplývá, že zde byl mimo jiné ve 183 případech podroben tzv. simulovanému topení, při kterém se přiznal k odpovědnosti za útoky. Po nárazu letadel do věží Světového obchodního centra zemřelo v září 2001 2976 lidí.
Rusko plánuje v dubnu výrazně odklonit dodávky ropy do ČR, Polska a Německa
Rusko v dubnu výrazně sníží dodávky ropy do ČR, má v plánu dodat pouze 80 tisíc tun ropy ve srovnání s obvyklým měsíčním objemem 400 tisíc tun. Ropu chce přesměrovat do svých vlastních přístavů, včetně nově vybudovaného terminálu Usť-Luga v Leningradské oblasti. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odkazem na sdělení obchodníků, podle nichž chce Rusko v průběhu čtvrtletí krátit dodávky i do Polska a Německa. V posledním desetiletí Rusko zastavilo tranzit ropy přes bývalé sovětské státy jako Lotyšsko, Litva, Estonsko a Ukrajina, a to za účelem zvýšení nezávislosti vlastní infrastruktury na tranzitu. Zároveň staví nové exportní terminály na pobřeží Baltu, Černého moře a Tichého oceánu – poslední z nich, terminál Usť-Luga na pobřeží Baltu, navržený v době vrcholu tranzitního sporu mezi Ruskem a Běloruskem, začal fungovat minulý měsíc. Přes Bělorusko vede ropovod Družba prostřednictvím kterého Rusko denně přepraví přibližně jeden milion barelů ropy do rafinerií v Polsku, Německu, Česku, Maďarsku a na Slovensku. Podle obchodníků by výpadek zásobování přes ropovod Družba mohl vést k tomu, že by Česká republika byla nucena zvýšit nákupu dražší ropy ze středomořských přístavů.
Domnělý šéf kartelu Sinaloa byl vydán do USA
Domnělý šéf jednoho z nejznámějších mexických drogových kartelů Jeden z nejmocnějších drogových lordů Mexika Jesús Zambada byl vydán do USA, kde bude čelit svým obviněním. Je obviněný z velkých drogových operací, které zahrnují pašování drog přes mexicko- americké hranice. Celý Sinaloa kartel má pak na svědomí stovky násilných činů. Pan Zambada byl zadržen již v roce 2008 v Mexico city. Prezident Felipe Calderón již dříve oznámil, že svůj závazek dopadnout pana Zambadu ještě před koncem jeho funkčního období.
Rusko, Bělorusko a Kazachstán zavedou v rámci celní unie utilizační poplatek v automobilovém průmyslu
Kazachstán a Bělorusko podpořily ruskou iniciativu zavedení utilizačního poplatku za využití automobilů importovaných na území Celní unie Rusko-Kazachstán-Bělorusko. Oznámil o tom ve čtvrtek ruský premiér Vladimir Putin. Ve středu premiér během jednání o otázkách automobilového průmyslu pověřil vládu, aby ve lhůtě jednoho měsíce zpracovala problematiku zavedení utilizačního poplatku ve vztahu k domácím i zahraničním výrobcům automobilů. Předpokládá se, že zahraniční výrobci dovážející vozidla do Ruské federace zaplatí poplatek v reálných penězích, zatímco domácí firmy a firmy mající sídlo v Rusku prostřednictvím poskytnutí odpovídajících záruk utilizace.
Prezident Chávez je po radioterapii zpět ve Venezuele
Prezident Chávez se vrátil do své vlasti po druhé várce radioterapie, která je pokračováním jeho léčby rakoviny. Radioterapii podstoupil, stejně jako operace, na Kubě. Podle svých slov lékařské výsledky ukazují fyzické zotavení. Prezident by tak mohl být v dobré fyzické kondici do prezidentských voleb. Ty se ve Venezuele konají 7. října. Prezident Chávez se v nich utká o post prezidenta s opozičním kandidátem Henrique Caprilesem.
Chilský nejvyšší soud odsouhlasil výstavbu přehrady v Patagonii
Chilský nejvyšší soud odmítl námitky enviromentalistických skupin. Ty protestovaly proti výstavbě přehrady v patagonské divočině. To z toho důvodu, že by nejen výstavba, ale i samotná přehrada, poškodily křehký ekosystém Patagonie. Projekt, vyžadující zaplavení až 6 000 ha půdy, ještě musí odsouhlasit parlament. Tento projekt by se měl skládat z výstavby 5 přehrad na dvou rychle tekoucích řekách. Podle chilské vlády je výstavba těchto přehrad zásadní pro pokrytí zvyšující se potřeby energie.
Surinamský parlament schválil udělení imunity prezidentovi země
Pro schválení zákona, který uděluje imunitu prezidentovi Surinamu Desi Bouteresovi, hlasovalo na 28 poslanců. Pouze 12 z nich bylo proti. Prezident Bouterse je jedním z obviněných, kteří se údajně provinili vraždami 15 politických oponentů. Zločiny byly spáchány za vojenské vlády v 80. letech minulého století. Prezident Bouterse ale všechny obvinění odmítá.
Český prezident Václac Klaus: „Euro je katastrofa a chybný projekt“
Český prezident Václav Klaus se v rozhovoru pro francouzskou telivizi France 24 vyjádřil kriticky k projektu jednotné měny či přesunu pravomocí do ‚byrokratického Bruselu‘. Připoměl také, že mnohé země EU včetně Francie jsou daleko zadluženější než ČR.
Papež Benedict XVI: „Nebudu tolerovat neposlušnost“
Papež tak reagoval na iniciativu vzniklou v Rakousku, kterou podpořilo 15% z 2000 rakouských knězů. Skupina zvaná Pfarrer Initiative se snaží zabývat otázkami jako je celibát či zákaz ženského zastoupení mezi knězi. Výzvy nazývají „dlouho potřebnými reformami“. Papež tuto iniciativu ostře komentoval, když prohlasil, že církev nekáže osobní názory, nýbrž víru v církev samotnou, jejímiž služebníky kneží jsou.
Nicolas Sarkozy poodhalil své ekonomické plány
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy představil své ekonomické plány, které by chtěl prosadit po svém případném znovuzvolení. Francie podle něj musí mít do roku 2016 vyrovnaný rozpočet. Zmínil se i o zastavení francouzského příspěvku do EU. Jeho největší rival Francois Hollande slíbil ve středu, že by po svém zvolení zavedl vyšší daně pro bohaté a snižil o 30% platy prezidentovi a ministerskému kabinetu.
Řecko: Opětovné nepokoje v Athénách
Demonstrující se střetli s policií přibližně hodinu po sebevraždě 77 letého muže, jenž se zastřelil před budovou parlamentu. Udělal tak udajně proto, že mu z důchodu nezbylo téměř nic po snížení částky řeckou vládou. Útoky demonstrantů vyústily v házení zápalných lahví, na což policie odpověděla slzným plynem.
Skupina Molson Coors koupila pivovarskou skupinu StarBrev
Americká firma Molson Coors Brewing Company v úterý oznámila, že uzavřela konečnou smlouvu o koupi pivovarské skupiny StarBrev od dosavadních vlastníků CVC Capital Partners. Výše transakce je 2,65 miliardy eur. Pod StarBev, jenž provozuje 9 pivovarů ve střední a východní Evropě patří i Pivovary Staropramen, které mají zhruba 15% podíl na českém pivním trhu. Prezident Molson Coors Peter Swinburn uvedl, že realizace cílených akvizic, které zvyšují hodnotu pro akcionáře, je klíčovým pilířem růstové strategie společnosti. Tato akvizice dle Swinburna splňuje všechny požadavky na návratnost kapitálu. Transakci musí nyní schválit evropské regulační orgány pro ochranu hospodářské soutěže, měla by být dokončená v druhém čtvrtletí roku. Centrála StarBrev by měla i nadále zůstat v Praze.
Hnutí Taliban oznámilo zabití 10 afghánských vojenských jednotek
Hnutí Taliban zaútočilo na základnu ve východním Afghánistánu a zabilo 10 příslušníků afghánských ozbrojených sil. Jednotky umístěné na základně byly vytrénovány s pomocí americké armády a měly za sebou pouze několik týdnů výcviku. Útoky Talibanu na afghánské jednotky mají za cíl ztížit výcvik afghánské ozbrojené síly a destabilizovat vládu prezidenta Hamida Karzaie. Další útoky byly v posledních dnech vedeny také proti americkým vojákům a jednotkám NATO v zemi.
Írán zablokoval prodej ropy do dvou řeckých rafinerií
Írán zablokoval prodej ropy do dvou řeckých rafinerií, Hellenic Petroleum (ELPE) a Motor Oil Hellas poté, co se firmám nepodařilo uskutečnit platby za dovoz ropy. O zprávě ve čtvrtek informovala íránská Press TV. Agentura Reuters informovala, že dle zdroje v ELPE nebylo možno platby za ropu uskutečnit kvůli sankcím uvaleným na Írán Spojenými státy americkými a Evropskou unii. EU uvalí celkové embargo na dovoz íránské ropy od 1. července. Ačkoliv USA osvobodily Japonsko a 10 evropských zemí včetně Řecka z finančních sankcí vůči Íránu, tato výjimka má jen malý význam, vzhledem k rostoucím problémům v placení za přepravu ropy prostřednictvím mezinárodních bank.
Německo a Švýcarsko podepsaly novou dohodu o společném postupu v boji proti daňovým únikům
Dodatek k původní smlouvě byl podepsán dnes zástupci obou stran ve Švýcarsku. Německá státní pokladna by díky této změně mohla v příštím roce získat navíc až 10 miliard eur. Přísnější podmínky, které v původní smlouvě nebyly, vyžadovalo Německo. Dle nové dohody, pokud mají němečtí občané ve Švýcarsku nepřiznaný majetek, mohou se vyhnout trestu, pokud přistoupí na jednorázovou platbu ve výši 21-41% z objemu tohoto majetku. Původní sazba daně hovořila o 19-34%.
Indie disponuje novou jadernou ponorkou pronajatou od Ruska
Připojuje se tak k zemím jako je Čína, Rusko, USA, Velká Británie a Francie. Indický trh se zbraněmi je jedním z nejlukrativnějších na světě a momentálně je to právě Rusko, které sem dodává až 70% objemu armádního vybavení. Odborníci odhadují, že země investuje během následujícího desetiletí do modernizace námořnictva dalších 10 až 15 miliard USD.