Ruský premiér a nově zvolený prezident Vladimir Putin dnes oznámil, že po své inauguraci 7. května opustí post předsedy vládnoucí strany Jednotné Rusko, a navrhl tuto funkci současnému prezidentovi Dmitriji Medveděvovi. Podle slov premiéra se jedná o celosvětovou praxi, kdy se „vláda opírá o parlamentní většinu.“ Předseda Nejvyšší rady vládnoucí strany Boris Gryzlov již sdělil, že strana kandidaturu D. Medveděva podpoří. Politická strana Pravá věc mezitím na svých stránkách zveřejnila dopis předsedy strany Andreje Dunayeva adresovaný Dmitriji Medveděvovi, v němž mu také nabízí čestný post předsedy.
V ruské Státní dumě prošel druhým čtením zákon o přímé volbě gubernátorů
Obyvatelé některých ruských regionů tak zvolí již na podzim své gubernátory přímo. Kandidovat v těchto volbách však nebude moct kdokoliv – Kreml prosadil normu, na základě které musí potenciální uchazeč o funkci získat 5 – 10% podporu obcí. Tím se volby podle kritiků stávají ovladatelnějšími. Mimo jiné došlo rovněž ke změně normy o tzv. „prezidentském filtru“, která stanoví, že prezident osobně určuje nutnost a postup při provedení konzultace s kandidátem na post gubernátora. Další změny spočívají v tom, že gubernátor nebude moct setrvat ve funkci hlavy subjektu Ruské federace po více než dvě po sobě následující období, nezávislí kandidáti musí na svou podporu nashromáždit od 0,5 do 2 procent podpisů voličů a kandidátem se nemůže stát osoba dříve odsouzená za závažné trestné činy. Volba gubernátorů může proběhnout ve dvou kolech.
Opozice blokuje budovu Nejvyšší rady Ukrajiny, požaduje vysvětlení v souvislosti s údajným fyzickým napadením ex-premiérky J. Tymošenko
Bývalá ukrajinská premiérka na „protest proti všemu, co se děje v zemi, a proti tomu, co se děje s ní osobně“, konkrétně proti údajnému použití fyzického násilí při převozu z vězení do nemocnice v Charkově vyhlásila od 20. dubna hladovku. O tom dnes informoval její právní zástupce Sergej Vlasenko, který tvrdí, že při návštěvě obžalované viděl modřiny na jejím těle. Státní vězeňská služba Ukrajiny toto obvinění popřela a ve svém prohlášení zdůraznila, že „i přes řádný výkon svých povinností ze strany zaměstnanců věznice a systematickou kontrolu činnosti administrativy zařízení kontrolními orgány některé osoby a sdělovací prostředky soustavně zkreslují skutečné informace, dávají neobjektivní komentáře a neobjektivní hodnocení činnosti vězeňského personálu.“
Emigrace Novozélanďanů do Austrálie dosahuje rekordních hodnot
V měsíci březnu imigrovalo do země celkem 3 900 Novozélanďanů, meziročně tak vzrostla tato hodnota přibližně o 8%. Hlavní představitel novozélandské labouristické strany David Shearer řekl, že nárůst emigrace na současných tisíc osob týdně ukazuje na neschopnost vlády poskytnout obyvatelům dostatek pracovních příležitostí a nastartovat ekonomiku. Od listopadu 2008, kdy současný premiér země John Key nastoupil do úřadu, emigrovalo ze země celkem 145 tisíc osob.
Srí Lanka a Jižní Korea posílí vzájemné vazby
K dohodě došlo po setkání prezidentů obou zemí. Memorandum obsahuje dohody o spolupráci v oblasti obchodu, ale i energetiky, vývoje, kultury a vzdělávání, které by se mělo přiblížit jihokorejskému modelu.
Indonésie navýší podíl získávání energie z obnovitelných zdrojů
Během následujícíh 8 let by tak energie z obnovitelných zdrojů měla tvořit 20% tamní výroby. Indonésie se plánuje zaměřit zejména na hydro, geotermální a solární energetiku a biomasu. K rozhodnutí došlo v souvisosti s klesajícími zásobami uhlí a fosilních paliv. Země se zároveň snaží o zvýšení objemu produkce ropy. V roce 2009 Indonésie vystoupila z organizace OPEC, protože přestala být nezávislou na dovozu této komodity. Poptávka po energii v zemi roste dlouhodobě o 7% ročně.
Ve státě Kalifornie proběhne lidové hlasování o zrušení trestu smrti
Hlasování je naplánováno na listopad tohoto roku. V současnosti čeká v Kalifornii na provedení trestu smrti 725 odsouzených. Pokud by byl trest smrti zrušen, byl by jejich trest změněn na doživotní vězení bez možnosti propuštění. Tito odsouzení by si také byli nuceni najít v rámci vězení práci, což není v současnosti z bezpečnostních důvodů možné. Podle vyjádření zastánců zrušení trestu smrti stojí jeho vykonávání a udržování nutné administrativy stát 184 milionů dolarů ročně. Ačkoliv je Kalifornie jedním z 35 států vykonávající trest smrti, nikdo zde nebyl popraven od roku 2006. Od znovuobnovení trestu smrti v roce 1978 zde stát popravil 13 vězňů.
Španělský Repsol vyhrožuje legálními akcemi společnostem, které budou investovat do YPF
Mluvčí španělské ropné společnosti Repsol oznámil, že si společnost vyhrazuje právo na legální akce, které může podniknout proti společnostem, které budou investovat do zestátněné argentinské YPF. To by se mohlo týkat brazilského Petrobrasu, dále pak společností ConocoPhilips, Exxon nebo Chevron. Jednání s těmito společnostmi potvrdil argentinský ministr federálního plánování, veřejných investic a služeb Julio de Vido.
Venezuelská ropná společnost PDVSA za minulý rok způsobila o 69% více ropných katastrof než v roce 2010
Celkově se pak jedná o více, než 4000 havárií. Od roku 2003 kvůli nim zahynulo na 78 pracovníků. Podle kritiků této ropné společnosti za havárie může nedostatek investic do mechaniky a nedostatečná vyškolenost zaměstnanců. Nejvíce havárií se událo v provincii Orinoco na severu země.
Francouzský prezident Sarkozy hledá podporu krajně pravicových voličů
Po prvním kole prezidentských voleb se stávající prezident ocitl na druhém místě po socialistovi Francoisovi Hollandovi a před krajně-pravicovou Marine Le Pen. Právě její voliče se Sarkozy nyní snaží získat například návrhy, aby byly uzavření hranic a hraniční kontroly v rámci schengenského prostoru v případě nutnosti jednodušší než jsou nyní. Sarkozy s tímto návrhem přišel již v minulosti, nedávno jej v tomto bodě podpořilo i Německo.
Novináři v Kosovu protestovali před parlamentem
Kosovský parlament v pátek 20. dubna 2012 schválil články 37 a 38 trestního zákoníku, které se zabývají svobodou sdělovacích prostředků a mezi jinými nutí novináře k prozrazování svých zdrojů informací. Proti tomuto rozhodnutí Národního shromáždění v pondělí protestovala řada kosovských novinářů.
Komisař EU pro rozšíření zhodnotil situaci v Černé Hoře
Komisař EU pro rozšíření Štefal Fule vyjádřil naději, že Černá Hora vyhoví požadavkům Evropské komise do června tak, aby mohla začít nová přístupová jednání. Opět však varoval Podgoricu, že další práce v boji proti organizovanému zločinu a korupci je nutná. Měla by se zaměřit na efektivní aplikaci práva, zejména ve sledovaných případech. Fule dále řekl, že se nedávno setkal s předsedou vlády Igorem Luksicem a byl povzbuzen jeho odhodláním k reformám a jeho povědomím o otázkách, které potřebují zvláštní pozornost. Během summitu Rady Evropy v červnu by mělo být rozhodnuto o zahájení vstupních rozhovorů Černé Hory do EU.
Bulharský tisk: Preventivní rozdělení Makedonie by mohlo napomoci stabilizaci regionu
Bulharský deník Novinite uvedl, že preventivní rozdělení Makedonie by bylo nejlepší volbou pro budoucnost země tak, aby se předešlo „děsivým scénářům“. Podle deníku hraje Makedonie klíčovou roli ve stabilitě celého regionu, pokud by tak došlo k její destabilizaci, mohlo by brzy dojít k nové mezinárodní válce – dle Novinite by trvalo jen jednu hodinu, než by se konflikt přesunul do Albánie, Kosova, Srbska, Bulharska, Řecka, Rumunska a Turecka. Deník upozornil, že i přes ohridskou dohodu z roku 2001 napětí v zemi přetrvává.
Makedonský ministr zahraničí se sejde s generálním tajemníkem OSN
Makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki se v New Yorku sejde s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-Moonem, aby společně projednali rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu ve vztahu k integraci Makedonie do NATO a EU. Poposki požádá Ban Ki Moona aby ten podpořil respektování rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, který pracuje pod záštitou OSN. Ten rozhodl, že blokování členství Makedonie v NATO je nelegální. Setkání s generálním tajemníkem OSN je považováno za jeden z posledních pokusů o dosažení cíle uvedení Makedonie na programu Aliance na příštím summitu v Chicagu. Poposki se v New Yorku také setká s prostředníkem OSN při jednáních mezi Makedonii a Řeckem Matthew Nimetzem.
Prozatímní premiér Mali chce jednat s Tuaregy
Prozatímní premiér Cheick Modibo Diarra, který byl jmenován v polovině dubna, uvedl, že je připraven jednat s Tuaregy na severu země. Prvořadým krokem má být jednání, dodal ovšem, že „všechny možnosti řešení jsou možné“. Tuaregové na severu země vyhlásili samostatný stát Azawad a zavedli islamistické právo šaría.
Libyjská armáda převzala odpovědnost za letiště v Tripolisu
Důležité letiště bylo po pádu Muammara Kaddafiho doposud v držení milice Zintan, která v posledních měsících žádala vládu, aby alespoň část odpovědnosti za letiště převzala. Jejich požadavek byl vyslyšen až v pátek. Podle ministerstva obrany někteří rebelové odevzdali zbraně výměnou za zaměstnání na letišti.
Egyptský prezidentský kandidát Amr Moussa by v případě vítězství posílil pozici armády
Bývalý ministr zahraničí Amr Moussa, který se po vyloučení deseti kandidátů volební komisí stal předním kandidátem, by v případě vítězství posílil armádu prostřednictvím Národní bezpečnostní rady. Národní bezpečnostní rada by měla zahrnovat ministry a vojenské důstojníky a předsedat by jí měl prezident. Krok Amr Moussy je chápán jako snaha uklidnit vládnoucí vojenskou vládu, která stojí v čele země od svržení prezidenta Husni Mubaraka.
OSN obnovuje mírovou misi v Západní Sahaře
V Západní Sahaře, která je z velké části spravována Marokem, by měl být obnoven mandát mírových sil, známý jako MINURSO. Na jeho obnovení se dohodla Rada bezpečnosti OSN a trvat by mohl do dubna 2013. Mírové síly mají dohlížet na porušování lidských práv. Hnutí Polisario, které sdružuje obyvatelstvo Saharawi, v oblasti ustanovilo Saharskou arabskou demokratickou republiku a žádá její uznání. Na území Západní Sahary se nachází fosfáty, přičemž se mluví o potenciálních zásobách ropy.
Africká rozvojová banka poskytne Malawi 45 milionů USD
Prezident Africké rozvojové banky (ADB) Donald Kaberuk v neděli uvedl, že je banka připravena poskytnout zemi 45 milionů USD na oživení ekonomiky a zavedení reforem. Ekonomika Malawi se zhoršila v minulém roce, kdy mezinárodní pomoc byla pozastavena a země tak přišla o 40 % rozpočtu. Malawi rovněž jedná s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o novém finančním programu.
Společnost Facebook zaplatí společnosti Microsoft 550 milionů amerických dolarů za patenty
Obchod poskytne společnosti Facebook 650 patentů prodaných společností AOL a dalších 275 patentů a aplikací, které vlastní Microsoft. Obě firmy spolu dlouhodobě spolupracují, Microsoft investoval do Facebooku v roce 2007 přes 240 milionů USD. Nákup patentů přichází před očekávaným vstupem jedničky sociálních sítí na burzu, při kterém by podle analytiků mohla být společnost ohodnocena až na 100 miliard amerických dolarů. Facebook také v současnosti čelí žalobě společnosti Yahoo, která jej obvinila z odcizení 10 patentů, týkajících se hlavně online reklamy.
Írán uvažuje o poskytnutí americké vojenské technologie Číně; Spojené státy americké pochybují, že Írán technologii získal
Írán, který oznámil, že získal vojenské technologie ze zadrženého amerického bezpilotního letadla, uvažuje o jejich poskytnutí Číně. Tato technologie znemožňuje radarům, aby bezpilotní letadlo zachytily. Američané ovšem pochybují, že se Íránu podařilo technologii skutečně rozluštit, či že jsou schopni podobný letoun postavit. Americký ministr obrany Leon Panetta vyjádřil své pochybnosti nad Íránským úspěchem. Americký senátor Joe Lieberman prohlásil, že bezpilotní letadlo je příliš sofistikované na to, aby jej Írán dokázal zkonstruovat.
Generální tajemník NATO vyzval členské státy EU k větší aktivitě na poli bezpečnosti
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen ve své řeči v Evropském parlamentu vyzval státy Evropské unie, aby kladly větší důraz na bezpečnostní politiku. Apeloval na EU, aby se více zabývala záležitostmi mimo své hranice. Podle Anderse Fogha Rasmussena by měla Evropská unie mít takové vojenské kapacity, aby byla schopna zasáhnout kdekoli na světě a převzít větší díl odpovědnosti za úkoly NATO.
Turecko odmítlo účast Izraele na summitu NATO
Turecko odmítlo povolit Izraeli účast na summitu Severoatlantické aliance v Chicagu v květnu 2012. Důvodem tohoto kroku je odmítnutí Izraele omluvit se za útok proti tureckým aktivistům na lodi směřující s pomocí do Palestiny v květnu 2010. Účast Izraele měla posílit vztahy zemí NATO s nečlenskými zeměmi. Izrael je součástí tzv. Středomořského dialogu, který se věnuje vztahům NATO a některých nečlenských zemí z oblasti Středozemního moře. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu prohlásil, že Turecko nemůže cítit partnerský vztah k Izraeli, pokud se odmítá omluvit za svůj útok.