Ta je v provozu od roku 1976. Pod vedením premiéra země Viktora Orbána vznikne tříčlenná komise (dalšími členy budou ministryně rozvoje Zsuzsa Németh a ministr hospodářství György Matolcsy), která se bude zabývat rozhodnutími ohledně rozšíření zmíněné elektrárny. Dva nové bloky by měly zahájit provoz mezi lety 2020-2030. V současné době jaderná energie pokrývá 40% energetických potřeb země, cílem Orbánovy vlády je zvýšit podíl jádra na 60%.
V otevřeném dopise ČNOPK české vládě požadují firmy, aby vzdělání bylo více zaměřené na praxi
Představitelé Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) zaslali dopis českému premiérovi Petrovi Nečasovi týkající se středního odborného vzdělání. Zdůraznili, že Česko je dle průzkumu již 7 let nejatraktivnější investiční lokalitou ve střední a východní Evropě, rozhodující faktor pro toto hodnocení však představuje kvalitní pracovní síla, jíž v zemi ubývá. Bariéry ČNOPK vidí v nedostatečném kontaktu studentů s reálným pracovním prostředím, v zastaralých či chybějících učebnicích či v nedostatečném platovém ohodnocení pedagogů s odborným vzděláním. Představitelé komory navrhují, aby stát předal část svých kompetencí týkajících se vzdělání podnikům. Ty by kromě odborného školení studentů převzaly část nákladů na vzdělání, které by byly později daňově uznatelné. Představitelé ČNOPK mj. upozornili na fakt, že problém je znám již nejméně pět let, prozatím však nebylo ve věci dosaženo znatelného pokroku.
Srbský prezident Tomislav Nikolic: „Parlament prozkoumá možnosti diplomatického uznání Abcházie a Jižní Osetie“
Během návštěvy Ruska uvedl nový srbský prezident, že parlament by měl prodiskutovat situaci v Gruzii po krátké rusko-gruzínské válce v roce 2008 a oddělení těchto dvou republik. Gruzínský náměstek ministra zahraničí Nino Kalandadze reagoval na prohlášení Nikolice slovy, že „v souladu se zásadami mezinárodního práva by měla být územní celistvosti Gruzie respektována, což je i v národním zájmu Srbska.“ Během summitu NATO v Chicagu bylo ke zrušení diplomatického uznání těchto republik vyzváno Rusko.
Albánský parlament v 1. kole nezvolil nového prezidenta
Vládnoucí většina včele s premiérem Salim Berishou v úterý navrhla na tento post ústavního soudce, jímž je Xhezair Zaganjori. Hlasování se však nekonalo, neboť opozice s výběrem kandidáta nesouhlasí. Socialistům se především nelíbí fakt, že se Demokraté pro svého kandidáta rozhodli jednostranně, bez diskuse s opozicí. Dle albánské ústavy musí v prvních třech kolech volby získat vítěz alespoň 2/3 většinu hlasů. Další pokus o zvolení příští hlavy státu proběhne příští týden.
V Indii probíhá série stávek na protest proti zvýšení cen paliv
Stávky iniciovala indická opoziční strana na protest proti navýšení cen pohonných hmot, ke kterému došlo minulý týden. Stalo se tak po více než 6 měsících, kdy byly ceny zmraženy. Ropné společnosti navýšily ceny pohonných hmot o 11% a jedná se tak o největší jednorázové zdražení posledních 10 let. Stávky probíhají téměř ve všech 28 indických státech a ochromily zejména veřejnou dopravu a chod státních a vzdělávacích institucí.
Německá kancléřka se bude snažit přesvědčit ruského prezidenta k zesílení tlaku na Sýrii
Před očekávanou návštěvou Vladimira Putina v Berlíně oficiální zástupce německé vlády sdělil, že během společného jednání chce německá kancléřka Angela Merkel na ruského prezidenta apelovat, aby učinil správné rozhodnutí ohledně syrské otázky a zesílil tlak na režim syrského prezidenta Bašára al-Assada. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v interview pro agenturu Reuters však v souvislosti s tímto tématem zdůraznil, že pozice Ruska vůči syrské otázce je tvrdá a dobře odůvodněná a že „pokusit se ji změnit bude pravděpodobně marné“.
Podle mluvčí mise OSN se súdánské jednotky stahují ze sporné oblasti
Podle mluvčí peacekeepingových misí OSN Josephine Guerrero se súdánské jednotky stahují ze sporné oblasti Abyei. Stažení jednotek Súdánu nařídila OSN. Rada bezpečnosti varovala obě znepřátelené země, že na ně uvalí sankce, pokud se nezřeknou násilí a nebudou jednat o míru. Mluvčí ozbrojených sil Jižního Súdánu Philip Aguer prohlásil, že je ke zprávě o stažení súdánských vojsk skeptický.
Nositelka Nobelovy ceny v Jemenu kritizovala útoky amerických bezpilotních letadel
Jemenská nositelka Nobelovy ceny míru Tawakul Karman kritizovala útoky amerických dronů v Jemenu proti cílům teroristické sítě Al-Kaida. Podle jejího názoru většina obětí těchto útoků nepochází z řad teroristů, ale z řad civilního obyvatelstva. Přes své výhrady ocenila příspěvek USA a mezinárodního společenství v boji proti terorismu v Jemenu.
V Irsku se bude 31. května v referendu rozhodovat o ratifikaci rozpočtového paktu
Pakt rozpočtové kázně podepsalo 2. března 2012 v Bruselu 25 představitelů zemí EU, tedy všechny členské státy kromě České republiky a Velké Británie. Fiskální pakt vstoupí v platnost, jakmile ho ratifikuje nejméně 12 členských států. Irsko je jedinou zemí, která předložila otázku ratifikace fiskálního paktu k referendu. Výsledek hlasování je nejistý, poslední průzkumy však ukázaly, že 34% Irů chce hlasovat pro ratifikaci fiskálního paktu. Proti by podle průzkumu bylo asi 24%.
Haagský tribunál odsoudil Charlese Taylora k 50 letům vězení
Speciální soud pro Sierru Leone v Haagu pod záštitou OSN odsoudil bývalého liberijského prezidenta k 50 rokům vězení. Státní žalobci žádali trest ve výši 80 let vězení. Bývalý prezident, zvaný „řezník z Monrovie“, se může proti rozsudku odvolat. 64letý Charles Taylor byl shledán vinným v 11 případech obžaloby, mimo jiné z vraždy, znásilňování a verbování dětských vojáků během válek v Libérii a Sierra Leone mezi léty 1991-2002. Svou vinu Taylor i nadále odmítá.
Parlamentní volby v Lesothu nepřinesly jasného vítěze
Vojáci ve snaze zabránit možnému povolebnímu násilí vstoupili do hlavní města. Parlamentní volby, které se konaly minulý týden, nepřinesly jasného vítěze, země se obává podobného násilí jako po volbách v roce 1998. Vítězství sice deklaruje dosavadní premiér Pakalitha Mosisili, který před volbami vstoupil do nově vzniklé strany Democratic Congress (DC), avšak jeho strana nezískala dostatečnou většinu k vytvoření vlády. Tři opoziční strany se dohodly na vzniku koalice jako protiváhy DC. Odborníci se podle Reuters domnívají, že premiér Mosisili se nebude chtít moci vzdát.
Evropská centrální banka nesouhlasí s původním plánem pro záchranu Bankie
Původním plánem španělské vlády pro záchranu finančního ústavu Bankia bylo vydání dluhopisů., které by pak mateřská společnost Banco Financiero y de Ahorros (BFA) použila jako zástavu za hotovost, kterou by Evropská centrální banka (ECB) poskytla v rámci své tříměsíční refinanční operace. Tak by dluhopisy BFA nemusely jít na trh. Tento návrh však ECB zamítla. Vláda premiéra Mariana Rajoye tak rozhodla, že peníze pro finanční injekci do finančního ústavu Bankia získá na trhu. Informaci přinesl server Financial Times s odvoláním na činitele EU.
Španělská Telefónica připravuje veřejné nabídky v Německu a Latinské Americe
Tato opatření by mohla společnosti pomoci v plánech pro odprodání nestrategických aktivit a mohla by zvýšit finanční flexibilitu společnosti. Zároveň by mohla snížit míru zadlužení Telefónicy. Minulý týden agentura Standard & Poor’s snížila ratingové hodnocení Telefónicy i jejích dceřiných společností.
Čína a Japonsko zahájí přímý bilaterální obchod bez amerického dolaru jako jeho zprostředkovatele
Obě země budou s platností od 1. června 2012 pro vzájemný obchod používat pouze japonský yen a čínský juan a ukončí tím roli amerického dolaru jako zprostředkovatele vzájemného obchodu. Toto opatření by mělo snížit konverzní poplatky, usnadnit a podpořit bilaterální obchod a také posílit postavení čínského juanu jako světové měny. Čína je největším japonským obchodním partnerem a obě země patří mezi trojici největších světových ekonomik. Přímý obchod s Japonskem je prvním případem, kdy Čína bude přímo obchodovat s další zemí bez zprostředkování obchodu americkým dolarem a dle mnohých analytiků bude znamenat „odrazový můstek“ pro další podobná opatření.
Přebytek obchodní bilance Jižní Korey poklesl v porovnání s březnovou hodnotou téměř na polovinu
Ekonomika Jižní Korey závislá zejména na exportu počítačových čipů a mobilních zařízení utrpěla ztrátu způsobenou poklesem poptávky na světových trzích. Obchodní bilance čtvrté největší asijské ekonomiky poklesla v porovnání s březnovou hodnotou z 2,97 na 1,78 miliardy USD. Hodnota zahraničního obchodu s Evropou vykázala v dubnu 20% meziroční pokles a výrazně zpomalil také růst zahraničního obchodu s USA.
Barmská disidentka Aung San Suu Kyi vycestovala po 24 letech ze země
Předsedkyně opoziční strany Národní ligy pro demokracii Aung Suu Kyi je v současné době v Thajsku, kde se zúčastní Světového ekonomického fóra, které se od středy koná v hlavním městě Bangkoku. V rámci své cesty navštíví také uprchlický tábor nedaleko thajsko-barmské hranice. Podle oficiálních údajů žije na území Thajska přibližně 130 tisíc barmských imigrantů, kterým by po návratu do země hrozila perzekuce. Po návštěvě Thajska bude další cesta Suu Kyi směřovat do Evropy, kde navštíví mimo jiné také Norsko a Velkou Británii.
Britský nejvyšší soud rozhodl o vydání spoluzakladatele WikiLeaks Juliana Assange do Švédska
Nejvyšší britský soud tak potvrdil rozsudky soudů nižší instance z minulého roku. Assange už má pouze jedinou možnost jak nebýt vydán do Švédska, a to obrátit se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Julian Assange byl obviněn dvěma bývalými pracovnicemi WikiLeaks za sexuální obtěžování. Ve Švédku není sice Assange formálně obžalován, ale jelikož opustil zemi a odmítal se do ní vrátit, vydalo na něj Švédsko mezinárodní zatykač a usiluje o jeho vydání.
Některé státy vypověděly syrské diplomaty na protest proti masakru ve vesnici Houla
Poté, co generální tajemník OSN Ban Ki-Moon nařídil vyšetřit incident ve vesnici Houla , některé státy reagovaly vypovězením syrských diplomatů. Ke kroku se slovy francouzského prezidenta „po jednáních na vysoké úrovni s britským premiérem Davidem Cameronem“ rozhodla Francie, Velká Británie, Německo, Itálie a Austrálie. Stejný krok potvrdil i kanadský ministr zahraničních věcí John Baird.
Ruský prezident Vladimír Putin v tomto týdnu navštíví Bělorusko, Francii a Německo
Staronový ruský prezident Vladimír Putin ve čtvrtek navštíví Bělorusko, později se přesune do Německa a Francie. Všechny tři zmíněné státy jsou klíčovými obchodními partnery Ruské federace a prezident bude během své cesty rokovat s jejich hlavními představiteli – Alexandrem Lukašenkem, Angelou Merkel a Francoisem Hollandem. Jednání by se měla týkat dluhové krize v eurozóně a nynější situace v Sýrii.
Francouzský premiér Jean-Marc Ayrault kritizoval kandidaturu německého ministra financí Wolfganga Schaeuble na šéfa euroskupiny
Dle francouzského premiéra Jean-Marc Ayraulta je Evropa „unavená klimatem úspor a škrtů zbaveným jakýchkoliv perspektiv“ s čímž spojuje právě německého ministra financí Wolfganga Schaeuble. Již dříve přinesl podobnou zprávu německý deník Der Spiegel, jenž uvedl, že francouzský prezident Francois Hollande nebude proti kandidatuře Schaeubla, pokud se ten vzdá postu ministra financí. Schaeuble toto stanovisko odmítá. V EU nyní probíhají i jednání ohledně obsazení postů ředitele Evropské banky pro obnovu a rozvoj a ředitele nového stálého mechanismu eurozóny – záchranného fondu ESM. Dle některých analytiků by mělo Německo, jako největší země eurozóny, získat jeden z těchto postů, nejpravděpodobněji právě post šéfa euroskupiny.
Evropská komise vydala zprávu o pokroku Chorvatska v zavádění reforem nutných pro přistoupení do EU
Rada pro obecné záležitosti Evropské unie přijala 29. května monitorovací zprávu Evropské komise (EK) o připravenosti přistoupení Chorvatska. Země byla pochválena za svůj pokrok a vyzvána k zajištění plného provádění reforem v oblasti soudnictví a základních práv, spravedlnosti, svobody, bezpečnosti politiky a politiky hospodářské soutěže. Další zpráva o průběhu reforem má být zveřejněná během summitu EU-Chorvatsko v červnu.
Turkish Airlines zasaženy stávkou, bylo zrušeno více jak 100 letů
Turkish Airlines v úterý zrušily více než 100 letů, neboť velká část jejich zaměstnanců protestovala proti vládním plánům postavit mimo zákon stávky v sektoru letectví. Mnoho nezrušených letů mělo dle tureckých médii velké zpoždění. Aerolinie označila tuto protestní akci za „nelegální“.
Bývalý prezident Srbska Slobodan Miloševič měl 2200 agentů pracujících pro srbskou státní bezpečnostní službu ve všech státech bývalé Jugoslávie
Poslední forum v Bruselu, kterého se zúčastnili bývalí agenti a zástupci kdysi socialistických zemí, nyní členů NATO, mělo za cíl analyzovat činnost bývalých státních bezpečnostních služeb od roku 1949 do roku 2010. Výsledky diskuze ukazují, že bývalý srbský prezident Slobodan Milosevic měl asi 2200 tajných agentů ve všech státech bývalé Jugoslávie, přičemž nejvíce – 700 agentů – pracovalo v Kosovu.