Tento krok má za cíl podporu růstu ekonomiky, který byl v prvním čtvrtletí letošního roku nejnižší za poslední tři roky. Čínská centrální banka snížila míru roční depozitní a zápůjční sazby o 25 bazických bodů. Opatření vstoupí v platnost 8. června a mělo podpořit domácí poptávku po úvěrech a hospodářskou soutěž.
Čínský investiční fond China Investment Corporation omezí investice do evropských akcií a dluhopisů
Předseda China Investment Corporation (CIC) uvedl, že k rozhodnutí došlo z důvodu zvyšujícího se rizika rozpadu eurozóny. Upozornil zároveň, že se společnost nebude v případě zavedení společných evropských dluhopisů (eurobondů) projektu účastnit. Navzdory omezení investic do evropských akcií a dluhopisů společnost z evropského trhu neodchází, ale zaměří se zejména na oblast soukromého sektoru a infrastruktury. CIC byl založen čínskou vládou v roce 2007 a disponuje zahraničními aktivy v celkové hodnotě 410 miliard USD. Je tak jedním z největších investičních fondů světa. Čína je držitelem největšího fondu devizových rezerv na světě, který má hodnotu 3,3 bilionu USD.
Eurozóna je případně připravena poskytnout pomoc španělským bankám
Pokud Španělsko požádá, EU je připravena jeho bankovnímu sektoru pomoci. Tak se vyjádřila hlava skupiny evropských ministrů financí Jean-Claude Juncker. Neuvedl však, jakou sumu je EU připravena poskytnout nebo jakou cestou by se tak mělo stát.
Ekvádor představil návrh soudního tribunálu pro UNASUR
Ekvádorský generální prokurátor Galo Chiriboga Zambrano tento návrh prezentoval v Buenos Aires před členskými státy Společného trhu jihu (MERCOSUR). Tribunál by se zabýval organizovaným zločinem, jakým je např. obchod s drogami nebo praní špinavých peněz. Tribunál by se měl skládat z generálních prokurátorů všech členských zemích Unie jihoamerických národů (UNASUR).
Britský státní ministr při ministerstvu zahraničí: ,,Argentina se snaží uvalit ekonomické embargo na Falklandy“
To uvedl státní ministr při ministerstvu zahraničí Jeremy Browne. Podle něj Argentina znemožňuje rozvinutí turistického průmyslu ostrovů, které jsou oficiálně britským zaoceánským územím. Zároveň znemožňuje kotvení ve svých přístavech lodím s falklandskou nebo britskou vlajkou. Již dříve argentinská vláda uvedla, že podnikne právní kroky proti společnostem, které se angažují ve falklandských vodách. Státní ministr při ministerstvu zahraničí Browne příští týden podnikne plánovanou návštěvu Falklandských ostrovů.
Ruský „protidemonstrační“ zákon je v rozporu s ústavou
Uvedla to ve svém posudku ruská Prezidentská rada pro lidská práva, podle níž zásadní vada tzv. „protidemonstračního“ zákona spočívá v tom, že v podstatě zakládá kriminalizaci procesu uplatňování základního ústavního práva na pokojné shromažďování. Kontroverzní zákon, který počítá se zvýšením pokut za přestupky pro jednotlivce z dosavadních 2000 až na 300.000 rublů (cca 187.000 Kč), včera po krátké rozpravě naprostou většinou hlasů schválila Rada federace, horní komora ruského parlamentu. Oproti tomu úterní projednávání v dolní komoře vzhledem k obstrukčnímu jednání opozičních stran trvalo více než 11 hodin, pro zákon nakonec hlasovalo 241 poslanců, 147 bylo proti a desítky se zdržely hlasování. Pro platnost zákona tak zbývá pouze podpis prezidenta Vladimira Putina, jenž text prosazoval. Opoziční aktivisté se obávají, že zákon znemožní protesty zaměřené proti vládě prezidenta Putina, pokud však zákon vstoupí v platnost před 12. červnem, bude uplatněn i na tzv. „Pochod milionů“, který je právě na tento den naplánován.
Ruský ropný gigant Rosněfť by do konce roku 2016 měl být kompletně zbaven přímé kontroly státu
Ruský státní koncern Rosněfť by měl být do konce roku 2016 kompletně zbaven přímé kontroly státu. Informoval o tom dnes ruský předseda vlády Dmitrij Medveděv. Kromě Rosněfti je v novém vládním plánu částečné či úplné privatizace státních podniků zahrnuta námořní společnost Sovkomflot, největší ruská banka Sběrbank, technologický konglomerát Rosnano, Ruské železniční dráhy a další společnosti.
OSN se snaží verifikovat masakr ve městě Hama v Sýrii
Příslušníci monitorovací mise OSN v Sýrii (UNSMIS) se pokouší dostat do města Hama. Zde podle povstalců a místních obyvatel došlo k masakru 78 civilních obyvatel ze strany vládních vojenských jednotek. Cesta k místu je znesnadňována probíhajícími boji mezi povstalci a syrskou armádou. OSN se pokouší masakr nestranně vyšetřit. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton obvinila z masakru syrského prezidenta Bashara Al-Assada a vyzvala jej k rezignaci. Syrská vláda odmítá zprávy o masakru jako nepodložené a důrazně odmítá svoji účast na těchto činech.
Pokračuje násilí v Afghánistánu, kde byla sestřelena americká helikoptéra
Ve středu byl sestřelen nad afghánským územím americký vrtulník, který plnil operace Severoatlantické aliance v misi ISAF. Helikoptéra byla pravděpodobně sestřelena raketou. Americká armáda incident vyšetřuje. K útoku se přihlásilo hnutí Taliban. Jeho mluvčí Zabiullah Mujahid. oznámil, že Taliban použil k sestřelení raketu. Pokračující násilí v Afghánistánu komplikuje snahu NATO stáhnout své jednotky ze země v roce 2014.
Americká ministryně zahraničí vyzvala syrského prezidenta k rezignaci a opuštění země
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala syrského prezidenta Bashara Al-Assada k rezignaci na svoji funkci a k opuštění země. Podle americké ministryně zahraničí je prezident Bashar Al-Assad zodpovědný za masakr 78 civilistů ve městě Hama. Prezident Assad tím podle ní ztratil legitimitu a měl by odevzdat moc. Hillary Clinton dále vyjádřila své opovržení násilím, které se v Sýrii stále odehrává.
Americký ministr obrany Leon Panetta vyjádřil nespokojenost se situací v Pákistánu
Americký ministr obrany Leon Panetta během návštěvy v Afghánistánu vyjádřil nespokojenost Spojených států amerických nad situací v Pákistánu. Pákistánské ozbrojené složky podle něj nejsou schopny zastavit a zneškodnit teroristickou síť Haqqani na svém území. Spojené státy pokračují v nátlaku na pákistánskou vládu, aby svůj postoj k této problematice přehodnotila a zvýšila své úsilí v této otázce. Vztahy mezi USA a Pákistánem jsou problematické kvůli sporné otázce ohledně útoků amerických bezpilotních letounů na pákistánském území.
Světové ceny potravin začaly po rekordní výši klesat
Světové ceny potravin podle Organizace OSN pro světovou výživu a zemědělství (FAO) již druhý měsíc klesají, v květnu jde dokonce o vyšší pokles něž v dubnu 2012. Pokles se týká zejména mléčných výrobků, cukru ale i dalších komodit, přičemž podle analytiků lze očekávat další klesání. Ceny potravin se staly vážným tématem po únoru 2011, kdy v souvislosti s propuknutím tzv. arabského jara začaly stoupat do rekordních výšin. Toto téma se tak stalo i jedním z hlavních problémů řešených na summitu G8 minulý měsíc. Index světových cen potravin FAO spadl z 213 bodů na 204 bodů.
Německá kancléřka Angela Merkel chce prosadit prohlubování politické unie a zároveň vytvořením fiskální unie
Angela Merkel se chystá tento krok prosadit na blížícím se summitu EU na konci června i přes případný nesouhlas některých členských států. Podle kancléřky by se měly Evropě předávat krok po kroku kompetence, aby měla také kontrolní možnosti. K prosazování hlubší integrace dodala: „Nesmíme ale zůstat stát jen kvůli tomu, že jeden nebo druhý nechce jít s námi,“. Kancléřka Merkel se tímto tedy vyjádřila pro vytvoření tzv. dvourychlostní Evropy. Dodala, že je však potřeba, aby všichni měli možnost se do další integrace zapojit.
Francouzská vláda schválila dřívější odchod do důchodu pro některé osoby
Ve Francii budou moct osoby, které začaly pracovat již v 18 či 19 letech, odejít do důchodu již v 60 a ne v 62 letech, jak prosadila předchozí vláda. Toto se bude podle odhadů týkat přibližně 100 000 lidí a stát by tak měl přijít přibližně o 1,1 miliardy eur. Tento krok nové levicové vlády se jeví jako důležitý zvláště v kontextu blížících se parlamentních voleb, které proběhnou 10. a 17. června. Krok je zároveň dalším splněným předvolebním slibem nového prezidenta Francoise Hollanda.
Letiště v Tripolisu je opět v provozu
Mezinárodní letiště v hlavním městě Libye Tripolisu je po 24 hodinách, poté co ho obsadily ozbrojené milice, znovu otevřeno. První letadlo opět vzlétlo v úterý v 17:00 místního času. Milice Al-Awfia převzaly kontrolu nad letištěm a požadovaly propuštění svého vůdce.
Německu hrozí nebezpečný nedostatek pracovních sil – vláda ho chce odvrátit masivní informační kampaní
Podle slov šéfa Spolkové agentury práce Frank-Jürgena Weise budou do roku 2025 Nĕmecku chybĕt tři milióny odborných pracovních sil. Dle jeho slov nelze vyloučit, že tento nedostatek bude pro rozvoj podniků závažnejším rizikem, než finanční krize. Nejvíce kvalifikovaných pracovníků chybí nyní v Bavorsku a v Baden-Würtenbersku. Jedná se celkem o 500 000 pracovních míst. Hledáni jsou především matematici, inženýři, absolventi přírodních vĕd, ale i zámečníci, svářeči a pečovatelé. Spolková vláda hodlá tomuto problému čelit široce nastavenou reklamní kampaní probíhající doma i v zahraničí. Jádrem ofenzívy jsou internetové platformy www.fachkräfte-offensive.de a www.make-it-in-Germany.com. Vnitrostátní platforma spojuje poradenskou a podpůrnou činnost pro podnikatele a odborné pracovní síly. Zahraniční portál se týká kariérních možností v Nĕmecku.
V Libyi začal soud s prvním členem Kaddafiho vlády
Bývalý zpravodajský šéf Buzeid Dorba je obviněn z trestných činů během libyjského povstání. Dorba čelí šesti bodům obvinění: spiknutí s cílem zabití civilistů, poskytování zbraní za účelem zabití civilistů, snaha vyprovokovat občanskou válku, odepírání občanům práva na protest, nezákonné zadržování a zneužívání moci. Buzeid Dorba svou vinu odmítá. Soudce Al-Ajaily Al-Maalouli soudní proces přerušil do 26. června, vyhověl tak obhájci Dhao Al-Mansouri Awon, který u soudu požadoval více času na prostudování spisu.
Mezinárodní trestní soud žádá OSN o spolupráci v zatýkání súdánského prezidenta
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na súdánského prezidenta Omara Hassan al-Bashira za válečné zločiny v Darfúru už v roce 2009. Nyní ICC žádá Radu bezpečnosti OSN, aby zvážila možnost určitého nátlaku na africké země a regionální společenství k zatčení prezidenta al-Bashira. Je nepravděpodobné, že by Rada bezpečnosti OSN s návrhem ICC souhlasila, především kvůli čínské podpoře Súdánu.
Egypťané volají po obnovení revoluce
Důvodem k znovuobnovení revoluce, kterou požadovaly tisíce Egypťanů na náměstí Tahrir, je rozsudek nad svrženým prezidentem Husni Mubarakem, který dostal trest doživotí. Demonstranti žádali pro exprezidenta trest smrti. Egypťané se domnívají, že země zůstala beze změny, neboť u moci zůstali stejní politici jako před revolucí. Hnutí 6. dubna, liberální a středové strany požadují odložení druhého kola prezidentských voleb, v nichž se proti sobě má postavit bývalý premiér Ahmed Shafiq a islamistický kandidát Mohamed Mursi.
Senegal žádá Světovou banku o úvěr na zlepšení energetického sektoru
Podle viceprezidenta Světové banky (SB) pro Afriku Makhtara Diopa může Senegal získat půjčku ve výši 140 milionů USD, z nichž 85 milionů USD má jít na zlepšení energetiky země a 55 milionů USD na rozpočtovou podporu. O půjčce by měla rada banky podle viceprezidenta Diopa jednat v nadcházejících týdnech. Senegalský energetický sektor po letech špatného řízení patří k nejhorším na světě. Většina energie pochází z benzínových generátorů. Minulý rok zemi postihly masivní výpadky energie, některé trvaly až 30 hodin.
Argentinští zemědělci zahájili generální stávku
Po pětidenní stávce v červnu argentinští zemědělci opět oznámili generální stávku. Ta má trvat týden, počínaje včerejší nocí. Opět se snaží protestovat proti zvýšení daně z půdy, která se bude v provincii Buenos Aires navyšovat. Oproti minulé stávce se tato dotkne i exportu surovin, jako obilí, řepka olejka nebo dobytek. Provincie Buenos Aires je v rámci země jednou ze zemědělsky nejproduktivnějších.
Organizace amerických států rozhodla o odložení reformy Komise pro lidská práva
Rozhodlo se tak na mítinku Generálního shromáždění Organizace amerických států (OAS). Jednání ohledně nové Komise pro lidská práva by se měla zpozdit o 6-8 měsíců. Na začátku příštího roku by tedy mělo Generální shromáždění OAS celou věc probrat znovu. Původní návrh podal minulý měsíc Venezuela. Právě prezident Chávez zároveň požádal svou vládu o vystoupení Venezuely z Inter-americké komise pro lidská práva (IAHRC), která jedná právě pod hlavičkou OAS. Podle něj ,,totiž současnou IAHRC používá USA proti Venezuele“.
Nový Zéland navázal partnerský vztah s organizací NATO
Smlouvu podepsal v pondělí 4. června v Bruselu novozélandský premiér John Key a generální tajemník NATO Fogh Rasmussen. Podepsána byla za účelem posílení spolupráce v oblasti vojenského výcviku, terorismu nebo pomoci při katastrofách. K posilování vztahů mezi NATO a Novým Zélandem docházelo během posledních deseti let zejména z důvodu účasti novozélandských vojáků na misi ISAF (International Security Assistance Force) v Afghánistánu. V současné době je nasazeno v Afghánistánu asi 130.000 vojáků z 50 států, z toho téměř 200 vojáků z Nového Zélandu.