Jihosúdánská armáda zahájila střelbu do demonstrantů, kteří se vzbouřili proti rozhodnutí vlády přemístit sídlo místní rady ve městě Wau, ležícího v západní části Jižního Súdánu. Armáda byla vyslána na odstranění blokád silnic, které demonstranti vytvořili. Podle OSN vojáci použili nepřiměřené obrany proti civilistům, armáda nicméně argumentuje, že civilisté byli ozbrojeni, celý incident je zatím předmětem vyšetřování. Lidsko-právní organizace již dlouhou dobu obviňují jihosúdánskou armádu z porušování lidských práv a z násilí na civilistech.
Archiv rubriky: Zdroje
Dva vysocí afghánští úředníci byli zavražděni
Ve východní provincii Laghman byla v pondělí ráno zastřelena 2 neznámými muži Nadia Siddiqi, ředitelka úřadu pro záležitosti afghánských žen. „Zahájili jsme vyšetřování a uzavřeli místo činu,“ oznámil agentuře AFP policejní šéf Ahmad Sherzad. Druhým zabitým úředníkem se stal generál Mohammad Musa Rasoli, policejní prezident provincie Nimroz, jehož vozidlo při cestě do práce zasáhla bomba. K incidentu došlo v regionu Herat na západě země. Generál Rasoli vážným zraněním podlehl v nemocnici. V Afghánistánu jsou znatelné jen velmi malé pokroky směrem k rovnoprávnějšímu postavení žen, zejména ve venkovských oblastech, předchůdkyně ředitelky Siddiqi Hanifa Safi byla rovněž zavražděna. Vláda dlouhodobě deklaruje cíl zlepšit bezpečnostní situaci v zemi, z níž do 2 let odejdou vojska NATO.
Arabské státy se dohodly na finanční pomoci Palestině
Ministři zahraničních věcí se na jednání Ligy arabských států (LAS) v katarském městě Doha shodli na finanční pomoci Palestině. Katarský premiér Hamad bin Jassim Al-Thani vyzval k revizi Arabské mírové iniciativy z roku 2002, která upravuje vztahy s Izraelem. „Je logický krok po 10 letech přehodnotit mírový proces,“ pronesl premiér Al-Thani. LAS rozhodla o zaslání finanční částky ve výši 100 milionů USD palestinské samosprávě, prezident Palestiny Mahmud Abbas již dříve řekl, že bez finanční podpory se může správa Palestiny zhroutit.
Al-Kaida zasahuje do bojů v Sýrii
Skupina syrských rebelů s názvem Nursa Front (NF), která je financovaná iráckou odnoží Al-Kaidy, je jednou z nejlepších bojových sil v rámci syrské opozice. Irácká Al-Kaida poskytuje NF finance, zbraně a zkušené bojovníky. USA se obávají šíření vlivu Al-Kaidy a radikálního islámu v Sýrii, proto se podle listu New York Times snaží NF izolovat od zbytku syrské opozice. Přítomnost skupiny napojené na Al-Kaidu rovněž zvyšuje neochotu USA poskytovat syrským rebelům zbraně. Vojenské úspěchy NF získávají mezi Syřany velkou podporu, zvláště ve srovnání s nečinností USA a západních zemí. NF používá v boji proti syrskému režimu i teroristické metody, podle části syrské opozice tak nahrává prezidentu Assasovi, který veškerou opozici označuje za zahraniční teroristy.
V Libanonu pokračují střety mezi příznivci a odpůrci syrského režimu
Na 6 mrtvých a 40 zraněných si vyžádaly sobotní boje v libanonském Tripolisu mezi sunnity a alawitskou menšinou, ke které se řadí i současný syrský prezident Bassar Al-Assad. V úterý zabila syrská armáda 22 libanonských sunnitů. Situace v Tripolisu je napjatá od počátku krize v Sýrii. V Libanonu působí silná šiítská strana Hizballáh, která je dlouholetým spojencem syrského Damašku. Téměř denně na syrsko-libanonské hranici bojují členové Hizballáhu a odpůrci režimu prezidenta Assada.
Vítězství ve volbách obhájil současný ghanský prezident Mahama
Volební komise oznámila, že v pátečních prezidentských volbách zvítězil dosavadní prezident John Mahama, který nastoupil do úřadu po náhlé smrti exprezidenta Johna Atta Millse. Prezident Mahama získal 50,7 % hlasů, jeho oponent Nana AkufoAddo obdržel 47,74 % hlasů, volební účast byla na 80%. Opozice obvinila vládnoucí stranu Národní demokratický kongres (NDC) z manipulace s volbami, prezident Mahama vyzval politické oponenty k respektování voleb. V hlavním městě Accra protestovali opoziční demonstranti proti výsledkům voleb.
Vůdce hnutí Hamas nikdy neuzná stát Izrael
Exilový vůdce palestinského hnutí Hamas Khaled Meshaal promluvil v Gaze k několika desítkám tisíc Palestinců u příležitosti 25 let od založení Hamasu. Ve svém projevu prohlásil, že nikdy neuzná stát Izrael, jelikož se rozkládá na okupovaném území. Izrael označil Meshaalův proslov za „nenávistný a extremistický“. „Takovýto extremismus nenapomáhá uzavření míru, spíše naopak,“ uvedl mluvčí izraelské vlády Mark Regev. Khlaed Meshaal, který je na návštěvě palestinského území poprvé od roku 1967, se setká i s představiteli hnutí Fatah. Po volbách do palestinské samosprávy roku 2007 vznikl mezi Hamasem a Fatahem rozkol, každé hnutí nyní kontroluje jinou část palestinského území.
Rumunsko volí nový parlament
V neděli se v Rumunsku uskuteční parlamentní volby. Podle veřejných průzkumů má velkou šanci obhájit vítězství současná vládní koalice Sociální liberální unie (USL) v čele s premiérem Victorem Pontou. Strany opoziční středo-pravicové koalice Aliance rumunských práv (ARD) podporuje na 17 % občanů, následuje ji populistická Lidová strana se 16 %. Jestliže USL ve volbách zvítězí, nemusí svůj premiérský post obhájit i Victor Ponta. Podle rumunské ústavy má prezident právo jmenovat premiéra, nicméně mezi současným premiérem Pontou a prezidentem Traianem Băsescu panují dlouhodobé neshody.
Kjótský protokol byl prodloužen do roku 2020
Na konferenci o změnách klimatu v Doha byl prodloužen Kjótský protokol, který zavazuje 35 průmyslově vyspělých zemí ke snižování emisí skleníkových plynů. Kjótský protokol se vztahuje na období od příštího roku do roku 2020, kromě 27 členských států EU se připojila zhruba desítka dalších zemí, jako například Austrálie a Norsko. Mezi nimi však chybí největší znečišťovatelé Spojené státy americké a Čína, na spolupracující státy tedy připadá jen 15 % celosvětových emisí CO2.
Prezident Mursi zrušil své dekrety
Egyptský prezident Mohammed Mursi po jednání se zástupci opozice a veřejnosti zrušil dekrety, kterými minulý měsíc výrazně rozšířil své pravomoci. Zároveň potvrdil, že hlasování o návrhu nové ústavu se bude konat 15. prosince. Jednání bojkotovali hlavní představitelé opozice, kteří požadovali spolu se zrušením dekretů i odklad referenda o ústavě. Hlavní opoziční uskupení Fronta národní spásy (NSF) označil prezidentovo rozhodnutí za „omezený a nedostatečný krok“. Podle BBC se krok prezidenta Mursiho dá považovat za první velký náznak kompromisu, ale současnou krizi pravděpodobně neukončí.
Češi zadržení v Řecku chtějí podat další žádost o propuštění
Dva muži, kteří byli zadrženi řeckou policií v září tohoto roku, chtějí prostřednictvím svého advokáta podat další žádost o propuštění. Muži byli zadrženi kvůli podezření ze špionáže blízko řecko-tureckých hranic poté, co pořizovali snímky vojenských objektů. Hrozí jim 5 až 20 let vězení. Jejich advokát v Řecku Panajotis Eleftheriu se proti obvinění odvolal a v pátek podal další žádost o podmíněné propuštění. Muži argumentují tím, že fotografie pořizovali jako turisté. Zapojení českého státu do případu zvyšuje šance na jejich propuštění. Vyšetřování by mělo být v nejbližších dnech ukončeno, všechna zásadní rozhodnutí padnou avšak až v lednu.
V Římě se řešila problematika humanitární pomoci v Sahelu
V pátek se v Římě uskutečnilo setkání zvláštního vyslance OSN působícího v Sahelu Romano Prodi spolu s generálním ředitelem Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Josého Graziano da Silva. Potravinová krize v této části Afriky podle obou představitelů úzce souvisí s konflikty a s nedostatečnou stabilitou v zemích. Řešením má být navýšení podpory a zároveň více kombinovat krátkodobé humanitární cíle s dlouhodobými rozvojovými opatřeními. Obživa a pěstování potravin by měla být dlouhodobějším cílem pomoci. „Je nezbytné na humanitární pomoc nahlížet komplexně a snažit se zajistit důslednou pomoc napříč všemi regiony v této oblasti,“ řekl ředitel Romano Prodi.
EU neudělí status kandidátské země Albánii, se Srbskem pravděpodobně začnou přístupová jednání
Albánie na jednání Rady EU, které se bude konat příští týden, kandidátský status podle portálu Euractiv pravděpodobně nezíská. Proti udělení statusu kandidáta Albánii je především Nizozemsko. Podmínkou zahájení přístupových jednání se Srbskem, bylo zlepšení vztahů se sousedním Kosovem. Status kandidátské země má v současné době Turecko (od roku 1999), Makedonie (2005), Černá Hora (2008), Island (2010) a Srbsko (březen 2012). Kosovo a Bosna a Hercegovina mají perspektivu stát se kandidátskými zeměmi, Chorvatsko by se mělo stát členem EU v roce 2013.
Bývalý italský premiér potvrdil svůj záměr znovu kandidovat do čela strany
Expremiér a bývalý lídr strany Lidu svobody (PDL) Silvio Berlusconi se rozhodl v příštích parlamentních volbách znovu se ucházet o křeslo předsedy vlády. Expremiér na svou funkci rezignoval v listopadu 2011 a v říjnu roku 2012 byl odsouzen za daňové podvody. Proti tomuto rozhodnutí se odvolal. Funkci italského premiéra nyní zastává Mario Monti. Se svou vládou zavádí úsporná opatření, která mají pomoci Itálii z hospodářské krize. Bývalý premiér Silvio Berlusconi však Montiho opatření shledává jako škodlivá a nedomnívá se, že by byla pro Itálii prospěšná.
Počet zabitých novinářů v Sýrii stále narůstá
Generální ředitelka UNESCO Irina Bokova vyjádřila znepokojení ze zvyšujícího se počtu zabitých novinářů v Sýrii. ,,Jedná se o zločin spáchaný proti jednotlivcům a porušení jejich nezcizitelných lidských práv na svobodu projevu, zároveň je to zločin proti právu společnosti na přístup k informacím,“ řekla generální ředitelka. UNESCO uvedlo, že za poslední rok zemřelo násilnou smrtí v Sýrii přibližně 40 novinářů, jen od konce listopadu jich bylo zabito 8. Generální ředitelka Irina Bokova vyzývá orgány a ozbrojené síly k dodržování občanských práv novinářů a zajištění jejich bezpečnosti. Útoky na novináře jsou nejen porušením Ženevských konvencí, ale i rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1738 o jejich ochraně v ozbrojených konfliktech.
Běloruský prezident Lukašenko vydal dekret zakazující lidem opouštět zaměstnání
Prezident Lukašenko pátek podepsal dekret, který části pracovníkům zakazuje odejít ze zaměstnaní. V opačném případě by zaměstnanci museli zaplatit vysoké pokuty a vrátit veškerou mzdu, která jim byla vyplacena od nástupu do zaměstnání. Prezident Alexandr Lukašenko tak reaguje na odliv běloruských pracovních sil do zahraničí za lepšími platovými podmínkami zejména do sousedního Ruska. Opatření se bude týkat asi 13 tisíc pracovníků ve stavebním a dřevozpracujícím odvětví, které jsou pod kontrolou státu. Kritici za dekretem vidí návrat k nevolnictví a nevidí v opatření žádnou možnost zlepšení běloruské ekonomiky
Syrský konflikt způsobuje nedostatek potravin
Organizace OSN Světový potravinový program (WFP) tento týden varovala, že eskalace násilí v Sýrii způsobuje v zemi nedostatek potravin. Byla zničena řada továren, poškozeny byly farmy i celková infrastruktura země. Produkci a distribuci potravin rovněž omezuje nedostatek pohonných hmot. Podle listu Washington Post se objevují i případy přepadávání nákladních aut převážejících potraviny. Situace je nejhorší na severu Sýrie, kde probíhají již od léta intenzivní boje.
OSN upozorňuje na nedostatky egyptské ústavy
Podle komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillay obsahuje egyptská ústava, o níž se má 15. prosince hlasovat v referendu, velké nedostatky a nejasnosti. Ústava je podle komisařky slabší než ústava z roku 1971, kterou zavedl bývalý prezident Husni Mubarak. Mnoho opatření v ústavě nedodržuje stávající právní předpisy mezinárodních lidskoprávních norem, umožňuje prezidentovi soustředit v rukou moc, která by mohla ohrozit nezávislost soudnictví, a zároveň ponechává hlavním zdrojem legislativy principy islámského práva šaría. V Egyptě nadále demonstrují provládní příznivci i prezidentovi odpůrci.
Systém vyplácení dávek pomocí sKarty bude dobrovolný
Premiér Petr Nečas (ODS) na páteční tiskové konferenci představil výsledky dohody státu s Českou spořitelnou a Českou poštou, jako platební karty budou povinně používat pouze osoby, které pobírají dávky pomoci hmotné nouzi. Pro ostatní příjemce sociálních dávek bude využívání sociální karty založeno na dobrovolném rozhodnutí. Lidé si sami vyberou, jakým způsobem budou chtít dostávat sociální příspěvky, zdali prostřednictvím složenky, přes bankovní účet nebo pomocí sKarty. Premiér Petr Nečas zároveň dodal, že vše bude jednoznačně stanoveno zákonem. Projekt začne teprve poté, co bude řádně vyjasněna legislativa, bude moci odstartovat, předpokládá se začátek května 2013
Francie má financovat syrské rebely v boji proti prezidentovi Assadovi
Největším podporovatelem syrských povstaleckých skupin má být Francie. V posledních měsících poskytla Sýrii humanitární pomoc, včetně finančních prostředků k obnově infrastruktury a služeb pro civilisty. Francie také financuje podle listu The Guardian povstalce kolem města Allepo v severozápadní Sýrii. Peníze, které jsou doručovány přes syrsko-turecké hranice, mají sloužit k nákupu zbraní a munice na syrském území. Podle francouzského deníku Le Figaro se francouzští vojenští poradci sešli na území Sýrie, v oblasti mezi Damaškem a libanonskými hranicemi, se zástupci povstaleckých skupin. Snahou Francie je zintenzivnit tlak na Assadův režim. Další diplomatické kroky učinily tento týden i Velká Británie, USA a Turecko. Například britský ministr zahraničí William Hague podal návrh na zrušení zbrojního embarga na syrské rebely, prezident USA Barack Obama zase varoval Assadův režim před použitím chemických zbraní.
Vůdce Hamasu je na návštěvě pásma Gazy
Vůdce exilového hnutí Hamas Khaled Meshaal v pátek přicestoval na návštěvu pásma Gazy. Na palestinské území vstoupil poprvé od roku 1967. Meshaal navštívil místo, kde byl před měsícem izraelským náletem zabit vojenský vůdce Hamasu Ahmed Jabari. Setkal se rovněž s rodinou několika palestinských obětí, které si vyžádal listopadový konflikt mezi Hamasem a Izraelem. Během své návštěvy má vůdce Khaled Meshaal promluvit ke shromáždění v Gaze a vést rozhovory s představiteli hnutí Fatah. Po volbách do palestinské samosprávy v roce 2007 došlo mezi Hamasem a Fatahem k rozkolu. Meshaal spolu s vůdcem Fatahu Mahmoudem Abbasem podpořili v roce 2011 egyptský plán na sjednocení obou znepřátelených frakcí palestinského hnutí.
Zahraniční investory stále více lákají rozvojové země
Agentura pro investiční záruky Světové banky (MIGA) na základě svého průzkumu uvedla, že navzdory existujícím rizikům je rozhodnuta více než polovina dotázaných respondentů v příštích 12 měsících navýšit své investice v rozvojových zemích. Rozvojové země představují pro investory nové výzvy a možnosti, zejména v době, kdy pokračuje dluhová krize a recese v eurozóně. Výkonná prezidentka MIGA Izumi Kobayashi řekla, že investice pozitivně působí nejen na rozvojové země, ale i na globální ekonomiku. Přímé zahraniční investice (FDI) do těchto zemí jsou významným motorem ekonomického růstu, přestože globální ekonomika oslabuje.
Prezident Václav Klaus nepodepíše doplněk Lisabonské smlouvy
Ve čtvrtek vyzval Senát prezidenta republiky Václava Klause k podpisu dodatku Lisabonské smlouvy. Dodatek umožňuje vznik Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který má za úkol pomáhat zemím eurozóny s veřejnými financemi. Fond bude moci poskytnout zemím, které přijaly euro půjčku až 500 miliard korun. Prezident Václav Klaus se avšak rozhodl dodatek nepodepsat, neboť je podle něj nesmyslný a Brusel nedisponuje množstvím financí pro zadlužené země, jakou je například Španělsko, a peníze budou muset posílat daňoví poplatníci členských států. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Vojtěcha Bellinga však rozhodnutí prezidenta Václava Klause nemá žádný vliv. ESM již funguje a podpis doplňku Lisabonské smlouvy Českou republikou je pouhá formalita.