„Nominujeme Michelle Bachelet jako kandidátkou do primárních voleb, které se uskuteční v Chile letos 30. června,“ řekl předseda Socialistické strany Chile (PS). Stejný krok chce učinit Strana za demokracii (PPD), obě strany jsou členy středolevé koalice Concertación. Bývalá prezidentka Chile Michelle Bachelet se v primárních volbách střetne s křesťanským demokratou Claudiem Orregou, nezávislým kandidátem Andrésem Velascem a senátorem José Antoniem Gómezem. Pravice uspořádá primární volby rovněž 30. června, mezi kandidáty budou bývalý ministr sociálních věcí, dopravy a telekomunikací Laurence Golborne či bývalý ministr obrany Andrés Allamand. Oba jmenovaní byli ministry ve vládě současného prezidenta země Sebastiána Piñery. Prezidentské volby se konají 17. listopadu tohoto roku, exprezidentka Bachelet je podle průzkumů veřejného mínění favoritkou.
Archiv rubriky: elM
Kolumbie se potýká s vysokou mírou korupce
Celkem 94 % kolumbijských podnikatelů se domnívá, že ve státní sféře existují úplatky, ale pouze 42 % z nich se jim snaží zabránit. Průměrná částka, kterou firmy platí navíc kvůli úplatkům, představuje zhruba 15 % z ceny zakázky. Průzkumu zabývajícího se korupcí, který vytvořila Transparentní společnost (CT) ve spolupráci s národohospodářskou fakultou jedné z kolumbijských univerzit, se zúčastnilo 858 podniků různých velikostí a z rozdílných sektorů. Loni 55 % podnikatelů označilo jako hlavní motiv pro zaplacení úplatku snahu urychlit zdlouhavé formality při uzavírání smluv. „Vláda přijala protikorupční zákony, ale výsledky se neprojevují tak rychle, protože korupce v zemi je velmi zakořeněná,“ tvrdí ředitelka Transparentní společnosti Elizabeth Ungar. A dodává: „Společnost si stále ještě neuvědomuje úzké pouto mezi korupcí a násilím, šířením drog či organizovaným zločinem. Lidé zapomínají, že korupce způsobuje chudobu a nerovnosti.“
Bývalý prezident Haiti se napočtvrté již dostavil k soudu
Jean Claude Duvalier přišel ve čtvrtek k soudnímu slyšení poté, co se na předchozích 3 neukázal. Bývalý haitský prezident Jean Claude Duvalier čelí obvinění z porušování lidských práv a zpronevěry veřejných prostředků z doby jeho prezidenství (1971-1986). Právníci exprezidenta Jeana Clauda Duvaliera požadovali, aby s ohledem na zdravotní stav obžalovaného probíhal soudní proces neveřejně. Soudce požadavku nevyhověl a bývalý prezident Duvalier se ocitl tváří v tvář obětem svého režimu. Před budovou soudu desítky příznivců bývalého prezidenta provolávali „ať žije Duvalier“, oblečeni symbolicky v barvách starého režimu, v červené a černé.
Argentinští učitelé stávkují
Konfederace pracovníků školství argentinské republiky (Ctera) vyhlásila na 6. března stávku a demonstrace, které mají proběhnout na národní úrovni. Stávka se dotkne zhruba 5,5 milionů žáků. Rozsah stávek se liší, ve většině z 24 provincií proběhne pouze jednodenní stávka, ale v provincii Buenos Aires se mluví až o 4 denní stávce. Stávky se neúčastní 6 provincií – Formosa, Salta, Córdoba, Misiones, San Luis a La Rioja. Stávkující učitelé požadují zvýšení platů o 30 %. Nabídku vlády nabízející zvýšení o 22 %, což odbory odmítly. Ministr školství Alberto Sileoni zdůraznil, že o platech 960 000 učitelů ve 45 000 základních a středních školách rozhodují provinční vlády, nikoliv centrální argentinská vláda, která pouze stanovuje minimální platy. Učitelé žádají také zvýšení peněz plynoucích do školství z 6,4 % na 8 % HDP a zkvalitnění dopravy pro studenty.
Uruguay bojuje s problémem diskriminace
Národní instituce pro lidská práva zaznamenala více než 210 nahlášených případů diskriminace v posledních 8 měsících. Příčiny se lišily, zahrnovaly sexualní orientaci, pohlaví, rasu či tělesné postižení. Nejzřetelněji se projevuje diskriminace gayů a lesb, homosexualita je veřejně zesměšňována. V roce 2011 Národní instituce pro lidská práva vyzývala k sociální reformě, která by odstranila přetrvávající sociální nerovnosti. Situace se však nezlepšila, diskriminace je přítomná napříč všemi společenskými vrstvami a v poslední době přibývá fyzických agresí.
Interpol zatkl 194 lidí z 12 států Latinské Ameriky kvůli ilegální těžbě dřeva
Mezinárodní kriminální policie (Interpol) v úterý oznámila výsledky operace, která probíhala od 17. září do 17. listopadu minulého roku. Za 2 měsíce odhalila 50 000 m3 vzácných druhů dřeva pocházejících z původních latinskoamerických lesů. Zachycené dřevo má hodnotu 8 milionů USD. Kromě dřeva policie zabavila i peníze v hotovosti a 150 vozidel. Interpol prošetřuje dalších 118 osob pocházejících z Bolívie, Brazílie, Dominikánské republiky, Ekvádoru, Guatemaly, Hondurasu, Kolumbie, Kostariky, Paraguaye, Peru a Venezuely. Přirozené lesy zabírají 47 % území Latinské Ameriky a oblasti Karibiku. Více než 70 % plochy států zabírají lesy v Brazílii, Kolumbii, Francouzské Guyaně, Surinami a Venezuele.
Za posledních 10 let bylo v Bolívii uneseno téměř 7000 lidí
„Za rok 2011 a 2012 bylo uneseno zhruba 600 lidí, za posledních 10 let celkem 6680. Loni bylo uneseno každý týden průměrně 6 osob. Domníváme se, že skutečné číslo je přitom mnohem větší, odhadujeme, že až 60 % případů nikdo nenahlásí,“ řekla ředitelka Nadace svobodná země Clara Rojas, která byla sama od roku 2002 do roku 2008 rukojmí povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Spolu s FARC má mnoho únosů na svědomí i druhá velká povstalecká organizace Národní osvobozenecká armáda (ELN). Podle ředitelky Rojas je největším nebezpečím běžná pouliční kriminalita a k mnoha únosům dochází s cílem někoho vydírat a získat peníze. Dochází také ke krátkodobým únosům, které trvají pouze několik hodin a mají oběti zastrašit. Problém kriminality se negativně odráží na popularitě bolivijského prezidenta Juana Manuela Santose. Podle deníku El Tiempo se 60,5 % Bolivijců staví proti jeho případnému znovuzvolení.
Skupina demonstrantů v Brazílii zabránila kubánské disidentce uvést filmový dokument
Jedna z nejznámějších kubánských disidentek Yoani Sánchez v neděli opustila Kubu, aby během příštích 80 dní realizovala návštěvy 12 států světa. První na řadě je Brazílie. Při přistání na letišti ve městě Recife ve státě Pernambuco na sevreovýchodě Brazílie ji přivítalo nesouhlasným křikem 30 demonstrantů, kteří podporují současný kubánský režim. Další protesty se ozvaly o den později, když Yoani Sánchez plánovala ve městě Feira Santana ve státu Bahía představit filmový dokument týkající se svobody vyjadřování ve státech Kuba a Honduras. Skupina zhruba 80 demonstrantů v projekci zabránila. Mezi odpůrci byli členové levicových hnutí Unie revoluční mládeže (UJR), Unie socialistické mládeže (UJS) a Asociace José Martí de Bahía. Demonstranti Yoanu Sánchez fyzicky neohrožovali, pustili se s ní do improvizované debaty.
Argentina: církev je spoluodpovědná za zločiny spáchané v letech 1976 – 1983
Soud v provincii La Rioja ve středu prohlásil, že katolická církev spolupracovala s vojenským režimem, který v Argentině probíhal v letech 1976 až 1983, a nese tak vinu za některé zločiny proti lidskosti. Obvinil církev z tolerování vražd kněží z progresivních hnutí, které považovala za své nepřátele. Podle soudců není postoj církve minulostí, tvrdí, že i dnes převládá neochota spolupracovat na vyšetřování zločinů spáchaných za vojenské vlády. Soud pronesl výroky o katolické církvi při soudním procesu se 3 bývalými členy armády Lucianem Benjamínem Menéndezem, Luisem Fernandem Estrella a Domingem Benitem Verem. Ti byli odsouzeni za vraždu kněží Carlose de Diose Muriase a Gabriela Longuevilla v roce 1976.
Chile se distancuje od rasistického videa desítek vojáků vůči okolním zemím
Video, které zachycuje zhruba 40 vojáků, kteří při tréninku provolávají „Argentince zabijeme, Bolivijce zastřelíme, Peruáncům setneme hlavy“ již na sociálních sítích shlédlo tisíce lidí. Ostře se proti videu postavily okolní státy Chile. Mluvčí chilské vlády Cecilia Pérez prohlásila, že video je ostudné a v žádném případě nevyjadřuje názory státní armády. Ministr obrany Alfonso Vargas zažádal o vyšetření případu do 24 hodin a očekává maximální potrestání zúčastněných.
Při nehodě helikoptéry zemřel paraguayský prezidentský kandidát Lino Oviedo
Devětašedesátiletý generál ve výslužbě zahynul v sobotu v noci při pádu helikoptéry. Lino Oviedo mířil z města Concepción, v němž se zúčastnil politického setkání, směrem k městu Asunción. Jednou z možných příčin nehody je nepříznivé počasí. „Lino Oviedo byl jedním z těch, kterým Paraguay vděčí za demokracii,“ řekl současný paraguayský prezident Federico Franco, který vyjádřil soustrast pozůstalým. Lino Oviedo se účastnil vojenského převratu 3. 2. 1989, který vedl ke svržení prezidenta Alfreda Stroessnera. Prezidentské volby se v Paraguayi konají letos ve druhé polovině dubna, Lino Asunción byl kandidátem za stranu Národní svaz etnických občanů (UNACE).