Občanství v Makedonii by mělo být přístupné pro každého cizince, který v zemi investuje alespoň 517 tisíc USD a zaměstná nejméně 10 osob. Tyto podmínky avšak nebudou platit pro investory, kteří podnikají v pohostinství nebo obchodu. Pokud cizinec vlastní nemovitost v Makedonii nad hodnotu 52 tisíc USD, získá přechodný pobyt v Makedonii na 1 rok. V současné době je pro cizince maximální doba přechodného pobytu 3 měsíce. Makedonie chce opatřeními reagovat na prudký pokles zahraničních investic v zemi během roku 2012 v důsledku světové hospodářské krize. Bulharsko zavedlo minulý měsíc občanství pro cizince, kteří investují nejméně 650 tisíc USD. K podobným zákonům chtějí přistoupit i Rumunsko a Černá Hora.
Archiv rubriky: Evropa
Britská armáda má vypracované plány na zásah v Sýrii
Britský generální štáb na žádost britského premiéra Davida Camerona podle deníku The Guardian vypracoval plány na poskytnutí námořní či letecké podpory syrským rebelům. Velká Británie avšak nechce nepodniknout žádné vojenské kroky bez zapojení se USA. Evropská země se již dříve podílela na zajištění bezletové zóny v Libyi, i tehdy byla nicméně závislá na podpoře USA. Podle řady britských vojenských velitelů by zásah v Sýrii byl rozdílný od operace v Libyi, syrský režim totiž disponuje velkým množstvím protiletadlových střel.
Srbsko a Kosovo budou společně spravovat hranice
Minulý týden se srbský premiér Ivica Dacić dohodl se svým kosovským protějškem Hashimem Thaćim na zřízení společných hraničních přechodů v rámci normalizace vztahů mezi oběma státy. Dva přechody Jarinje a Merdare pod společnou správou byly otevřeny v pondělí, zbylé dva budou přístupné od 31. prosince. Země se shodly, že na těchto přechodech nebudou žádné národní symboly a k přechodu přes hranici postačí platný průkaz totožnosti. Vzhledem k liberálnější politice Srbska vůči Kosovu zahájí pravděpodobně již brzy EU přístupová jednání.
Jednání Rady EU: Řecko blokuje přístupová jednání s Makedonií
Makedonii v přístupu do EU blokuje postoj Řecka ohledně názvu státu. Řecko trvá na tom, že název Makedonie odkazuje hlavně na jeho provincii na severu. Podle zdroje portálu Balkaninsight by jedním z možných řešení mohlo být přejmenování Republiky Makedonie na Severní republiku Makedonii. Jednání Rady EU probíhá po celý týden, teprve na sklonku týdne budou známy závěry ohledně Makedonie.
Rumunsko zvolilo v parlamentních volbách opět levici
Parlamentní volby v Rumunsku vyhrála s 57 % hlasy vládní koalice Sociální liberální unie (USL) současného premiéra Victora Ponty. Zda bude premiér Ponta znovu jmenován do čela vlády, není avšak jisté, prezident Traian Băsescu může pověřit sestavením vlády někoho jiného z USL. Konflikt mezi premiérem a prezidentem se vyhrotil v červenci tohoto roku, když se vládnoucí koalice pokusila odstranit prezidenta Băsescu z funkce. Na druhém místě skončila středo-pravicová koalice Aliance rumunských práv (ARD) s 19 % hlasy, následovaná Lidovou stranou s 10 až 13 %.
Rumunsko volí nový parlament
V neděli se v Rumunsku uskuteční parlamentní volby. Podle veřejných průzkumů má velkou šanci obhájit vítězství současná vládní koalice Sociální liberální unie (USL) v čele s premiérem Victorem Pontou. Strany opoziční středo-pravicové koalice Aliance rumunských práv (ARD) podporuje na 17 % občanů, následuje ji populistická Lidová strana se 16 %. Jestliže USL ve volbách zvítězí, nemusí svůj premiérský post obhájit i Victor Ponta. Podle rumunské ústavy má prezident právo jmenovat premiéra, nicméně mezi současným premiérem Pontou a prezidentem Traianem Băsescu panují dlouhodobé neshody.
EU neudělí status kandidátské země Albánii, se Srbskem pravděpodobně začnou přístupová jednání
Albánie na jednání Rady EU, které se bude konat příští týden, kandidátský status podle portálu Euractiv pravděpodobně nezíská. Proti udělení statusu kandidáta Albánii je především Nizozemsko. Podmínkou zahájení přístupových jednání se Srbskem, bylo zlepšení vztahů se sousedním Kosovem. Status kandidátské země má v současné době Turecko (od roku 1999), Makedonie (2005), Černá Hora (2008), Island (2010) a Srbsko (březen 2012). Kosovo a Bosna a Hercegovina mají perspektivu stát se kandidátskými zeměmi, Chorvatsko by se mělo stát členem EU v roce 2013.
Francie má financovat syrské rebely v boji proti prezidentovi Assadovi
Největším podporovatelem syrských povstaleckých skupin má být Francie. V posledních měsících poskytla Sýrii humanitární pomoc, včetně finančních prostředků k obnově infrastruktury a služeb pro civilisty. Francie také financuje podle listu The Guardian povstalce kolem města Allepo v severozápadní Sýrii. Peníze, které jsou doručovány přes syrsko-turecké hranice, mají sloužit k nákupu zbraní a munice na syrském území. Podle francouzského deníku Le Figaro se francouzští vojenští poradci sešli na území Sýrie, v oblasti mezi Damaškem a libanonskými hranicemi, se zástupci povstaleckých skupin. Snahou Francie je zintenzivnit tlak na Assadův režim. Další diplomatické kroky učinily tento týden i Velká Británie, USA a Turecko. Například britský ministr zahraničí William Hague podal návrh na zrušení zbrojního embarga na syrské rebely, prezident USA Barack Obama zase varoval Assadův režim před použitím chemických zbraní.
Bahrajn hostí mezinárodní konferenci světové diplomacie
V Bahrajnu se tento víkend uskuteční tzv. Manamský dialog, konference pořádaná bahrajnskou vládou a londýnským Mezinárodním institutem strategických studií (IISS). Jedná se o každoroční setkání vybraných špiček světové diplomacie. Hlavním tématem letošní konference bude situace v Sýrii. Britský ministr zahraničí William Hague se chystá promluvit i na téma konfliktů v regionu zasaženém Arabským jarem. V samotném Bahrajnu došlo v únoru 2011 k nepokojům, které byly potlačeny za pomoci Saudské Arábie. Situace od té doby zůstává napjatá.
Ministři zahraničí USA a Ruska jednali o situaci v Sýrii
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se v Dublinu sešla se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyslancem OSN pro Sýrii Lakhdarem Brahimim. Tématem schůzky byla současná situace v Sýrii, ke které mají oba státy rozdílné postoje. USA obviňují Rusko ze stranění syrskému režimu, Rusko naopak kritizuje USA za vměšování se do vnitřních záležitostí Sýrie. Oba představitelé se dohodli na bližší spolupráci při řešení krize v Sýrii, podle agentury Reuters ztrácí Rusko trpělivost s režimem prezidenta Bashar al-Assada a mohlo by tak změnit svůj odmítavý postoj. Tlak na diplomatické řešení krize zvyšuje i hrozba použití chemických zbraní, kterými Sýrie disponuje.
Státy Perského zálivu nastupují cestu k ekologické budoucnosti
Katar se spolu s Postupimským institutem pro výzkum dopadu klimatických změn (PIK) ve středu zavázal vybudovat v hlavním městě Doha centrum pro výzkum klimatických změn. Katar, který nyní hostí konferenci OSN o změnách klimatu, plánuje do roku 2020 pokrýt 20 % spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a vybudovat zcela nové město pro 200 000 lidí, splňující přísné ekologické požadavky. V Doha byla rovněž zahájena řada projektů na alternativní využití odpadu, či pěstování plodin za použití mořské vody. Podobné tendence se objevují i ve Spojených arabských emirátech nebo Saudské Arábii, která chce do roku 2032 ze solárních panelů pokrýt celou třetinu své spotřeby elektrické energie. Podle deníku The Guardian je iniciativa zemí vedena pragmatickou snahou připravit se na nedostatek ropy a zemního plynu v oblasti a přizpůsobit se moderním ekologickým trendům.
Bojkot kuvajtské opozice snížil výrazně volební účast, premiérem se stal al-Salah
Kuvajtská opozice, která je složena převážně ze Sunnitů, označila uplynulé parlamentní volby za nelegitimní. Volební účast se snížila z únorových 60 % na 39 %, parlament ustanovený po únorových volbách rozpustil ústavní soud. Šiítská strana, která zastupuje 30 % kuvajtské 1,2 milionové populace, obsadí ve sněmovně 15 křesel, přičemž v únorových volbách získala jen 7 mandátů. Volební komise oznámila, že v parlamentu usednou i 3 ženy. Sestavením vlády byl jmenován al-Salah, který stál v čele poslední vlády. Nový kabinet by měl do 16. prosince požádat o důvěru. Důsledkem bojkotu voleb ztratili Sunnité 19 křesel, nyní disponují pouze 4 mandáty. Politické odlišné postoje Šiítů a Sunnitů brání Kuvajtu podle deníku Le Figare de Tunisie v rozvoji a využití devízových rezerv z ropného obchodu.
Investice do fotbalového šampionátu v Kataru mohou zhoršit pracovní podmínky přistěhovalců
V Kataru je podle deníku The Guardian na 1,2 milionů zahraničních pracovníků, tvořících na 94 % procent veškeré pracovní síly a přes 70 % populace, která čítá kolem 1,6 milionů obyvatel. Do roku 2022, kdy Katar hostí fotbalové mistrovství světa, se počet přistěhovalců za prací může až ztrojnásobit. Do nadcházejícího šampionátu chce země investovat až 100 miliard USD. Pracovní podmínky zahraničních dělníků jsou přitom nevyhovující a jejich plat se pohybuje kolem 300 USD měsíčně, přičemž průměrný plat Katařana je 2 400 USD. Dramatický nárůst počtu zahraničních pracovníků v následujících letech může podle deníku The Guardian vést k dalšímu zhoršování jejich situace v Kataru.
Tuaregové chtějí jednotu Mali, jednali o tom ve Francii
Bilal Ag Chérif, představitel Tuaregů sjednocených v Národním hnutí za osvobození Azawadu (MNLA), jednal v posledních listopadových dnech v Paříži o současné situaci v Mali, následně se přesunul na mírové rozhovory do Burkiny Faso. „Přišli jsme naslouchat a být vyslyšeni,“ řekl Bilal Ag Chérif. V dubnu vyhlásili Tuaregové nezávilost severu Mali za podpory Hnutí za jednotu a džihád v západní Africe (Mujao) a islámské militantní skupiny Ansar Dine, která je spojována s teroristickou Al-Kaidou. Ansar Dine následně převzala absolutní kontrolu nad oblastí a zavádí striktní výklad islámského práva šaría. Tuaregové jsou připraveni jednat s malijskou vládou i skupinou Ansar Dine, pokud přeruší kontakt s Al-Kaidou, aby společně obnovili jednotu Mali. Vyřešením politické krize by se podle Bilal Ag Chérif předešlo dalším útokům na civilisty.
OSN vyzývá k zastavení násilí v tuniském městě Siliana
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay vyzvala politické strany k dialogu, aby zabránily dalším nepokojům v tuniském městě Siliana, které propukly v polovině minulého týdne. Na 220 demonstrantů mělo být zraněno, OSN popsala zásah policie jako „nepřiměřený“. Podle komisařky Pillay jsou práva na svobodu slova a pokojného shromažďování základními lidskými právy, která musí být chráněna.
Představitelé Ruska a Turecka se sešli k jednání, tématem byla situace v Sýrii
Ruský prezident Vladimir Putin přijel na oficiální návštěvu do Turecka, kde jednal s premiérem Tayyipa Erfoganem. Tématem setkání byla situace v Sýrii, především možný útok Sýrie. Ankara požádala Severoatlantickou alianci (NATO), aby rozmístila rakety Patriot podél turecko-syrské hranice. Rusko odmítá jakoukoliv zahraniční intervenci do Sýrie, jednání se tak vedla „v napjaté atmosféře“. Návštěvu ruské hlavy státu doprovázela demonstrace v největším tureckém městě Istanbul.
Evropské země protestují proti rozšiřování izraelských osad
Izraelský velvyslanec v Londýně Daniel Taub byl předvolán na britské ministerstvo zahraničí, kde měl vysvětlit plány izraelské vlády na výstavbu dalších osad na západním břehu Jordánu. Velká Británie brojí proti rozšíření výstavby, kterou chápe jako odvetu za zlepšení palestinského statusu na půdě OSN. Podle serveru The Guardian je ve hře i možnost stažení britského velvyslance z Izraele. Proti další výstavbě osad se vyslovil generální tajemník OSN Ban Ki-moon a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Catherine Ashton. Nesouhlas s rozšiřováním izraelských osad vyjádřila i Francie, nicméně podle ministra zahraničí Laurent Fabius se o stažení francouzského velvyslance z Izraele nejedná. Nesouhlas vyjádřily i Švédsko, Dánsko a Španělsko.
Nezaměstnanost v EU se opět zvýšila
Nejvyšší nezaměstnanost z členských států EU vykazují Španělsko, Portugalsko a Řecko. Bez práce jsou především mladí lidé, v nejbližších týdnech se přitom neočekává zlepšení. Jen nezaměstnanost eurozony se zvýšila v říjnu na 11,7 %, o místo přišlo dalších 173 000 lidí. Evropská komise vyzvala vlády členských zemí, aby se na zvyšující nezaměstnanost zaměřily, především doporučuje reorganizaci centrálních a lokálních vlád, reformu daní, změny ve financování veřejného sektoru či systému zdravotnictví.