Na čtvrteční tiskové konferenci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) zazněla kritika výsledků rozpočtu za rok 2012. Odborům se nelíbilo, že loňské zvýšení DPH na 14 % mělo za úkol přinést do státní kasy o 23 miliard korun více, nicméně výběr daní byl o 22 miliard korun nižší, než se původně plánovalo. Podle odborářů tak důsledkem růstu DPH se zvýšila i inflace na 3,3 % a zároveň se propadly reálné příjmy. Cílem odborů je prosadit nárůst mezd alespoň o 2,5 %. Analytici se domnívají, že inflace sice letos klesne na úroveň 2,5 %, ale lidé si vydělají méně, jelikož mzdy porostou jen minimálně.
Archiv rubriky: ČT24
Řečtí neonacisté kritizují propuštění českých občanů
Řečtí neonacisté ze strany Zlatý úsvit kritizují propuštění českých občanů Martina Pezlara a Ivana Buchtu se slovy, že řecká vláda nedbá na národní bezpečnost. Strana Zlatý úsvit zdůrazňuje, že Řecko není dostatečně chráněno v oblasti obrany. Tvrzení dokládají například propuštěním obou Čechů, kteří byli zatčeni, protože jejich kamery měly obsahovat nebezpečný materiál pro řeckou bezpečnost. Strana Zlatý úsvit, která s prohlubující hospodářskou krizí získává příznivce, by se podle průzkumů mohla stát v dalších volbách třetí nejsilnější stranou.
Vláda zůstává, nebyla ji vyslovena nedůvěra
V pořadí již pátý pokus o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Nečase skončil neúspěchem opozice. Čtvrteční mimořádná schůze Poslanecké sněmovny byla svolaná z iniciativy sněmovní opozice, a to z důvodu vyhlášení amnestie. Pro svržení vlády se vyslovilo 92 poslanců a pro její pokračování hlasovalo 97 poslanců. Jelikož pro vyslovení nedůvěry vládě Petra Nečase nebylo dosaženo potřebných 101 hlasů, vláda setrvává v centru výkonné moci. Opozice nesouhlasila zejména s druhým článkem amnestie, který osvobozuje ty, kteří byli stíháni více jak 8 let. Dále vyjádřila nesouhlas s tím, že kabinet s tímto rozsahem amnestie souhlasil, členové vlády nicméně argumentovali, že kromě premiéra Petra Nečase nebyl o připravované amnestii nikdo z ministrů informován.
Program Java má slabá místa, která mohou využít hackeři, varují v USA
Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti vydalo upozornění na program Java, ve kterém počítačoví experti našli slabiny, prostřednictvím kterých se do počítače mohou nabourat hackeři. Ministerstvo dokonce vyzvalo uživatele Javy, aby program ve svých počítačích deaktivovali. Americká softwarová firma Oracle, které program patří, Javu nouzově aktualizovala. Slabá místa byla nalezena ve verzi Java 7, která se využívá v internetových prohlížečích.
Zadržení Češi v Řecku mohou být propuštěni po zaplacení kauce
Řecký premiér Antonis Samaras v úterý telefonicky informoval premiéra Petra Nečase o podmínkách propuštění dvou Čechů zadržených v Řecku. Ti byli řeckou policií zadrženi již v září minulého roku za fotografování vojenských objektů a obviněni ze špionáže. Podle informací z ministerstva zahraničních věcí bude dvojice vývojářů počítačových her propuštěna z řeckého vězení ihned poté, co bude zaplacena kauce ve výši 5 tisíc euro. Rodiny obou zadržených mají peníze k dispozici a jednají s právním zástupcem o převodu do Řecka. Zástupce velvyslankyně v Řecku Miloš Kučera ale dodal, že tím případ není definitivně ukončen, neboť vlastní soudní řízení bude pokračovat, jak v Řecku skončí právě probíhající stávka soudců.
Podle předsedkyně strany LIDEM Peake se vládě daří bojovat s korupcí lépe než kdy jindy
Protikorupční strategie, kterou si současná vláda vytyčila, se podle místopředsedkyně vlády Karoliny Peake daří dobře plnit. Počet úkolů, které se dostaly ke schválení vládě, dosáhl čísla 77 z 88. Vicepremiérka Karolina Peake však dodává, že úkolů, které byly dotaženy do konce bylo 51 z 88. Mezi největší úspěchy protikorupční strategie patří přijetí novely zákona o veřejných zakázkách, rozšíření pravomocí Nejvyššího správního soudu (NSS), zvýšení trestů za korupční trestné činy nebo zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. Vláda nyní připravila strategii novou, kde si vytyčila 10 nových prioritních cílů. Mezi ně patří například zákon o úřednících, zákon o střetu zájmů, ochrana oznamovatelů trestné činnosti, protikorupční program a další.
První kolo prezidentských voleb skončilo, do druhého kola postupuje Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg
V sobotu skončilo první kolo historicky první přímých prezidentských voleb. Za 14 dní se bude konat kolo druhé, neboť ani jeden z kandidátů nezískal nadpoloviční počet hlasů. Ve druhém kole se tak utká bývalý premiér Miloš Zeman, který získal 24,2 % hlasů, a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg s 23,4 % hlasů. Třetí příčka patří Janu Fischerovi, pro kterého hlasovalo 16,4 % lidí. Rozdíl mezi třetím a čtvrtým místem byl nepatrný. Kandidát ČSSD Jiří Dienstbier obdržel 16,1 % hlasů. K volbám přišlo 61 % oprávněných voličů. O nové hlavě státu se rozhodne 25. a 26. ledna, kdy se bude konat druhé kolo prezidentských voleb.
Volební místnosti se znovu otevřely a lidé mohou poslední den volit
V pátek se od 14 hodin otevřely volební místnosti po celé České republice a lidé začali rozhodovat svými hlasy o nástupci prezidenta Václava Klause. Očekává se vysoká volební účast. Volební komisaři hlásili největší zájem hned po zahájení voleb. Podle odhadů by celková účast ve volbách mohla přesáhnout 60 %. Během prvního volebního dne přišlo hlasovat všech 9 kandidátů a vhodit lístek do urny přišel také premiér Petr Nečas a prezident Václav Klaus. V průběhu voleb jsou přítomni také pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Důvodem přítomnosti 6ti členného týmu je mimo jiné fakt, že se přímé volby prezidenta konají v České republice vůbec poprvé. Ještě v sobotu budou mít lidé možnost volit, a to od 8 do 14 hodin. Výsledky by měly být známy v sobotní podvečer a ukáží, zda bylo rozhodnuto o vítězi, nebo zda se bude konat druhé kolo prezidentských voleb.
Stížnost senátora Tomio Okamury dnes ústavní soud definitivně zamítl
Ve čtvrtek Ústavní soud (ÚS) definitivně zamítl všechny části stížnosti senátora Tomio Okamury. Dříve jeden z prezidentských kandidátů podal na konci roku 2012 stížnost k ÚS, neboť, kromě jiný důvodů, považoval prováděcí zákon přímé volby prezidenta za protiústavní. O této části stížnosti rozhodl ÚS hned na začátku nového roku. Co se týče čtvrtečního rozhodnutí ÚS, ústavní plénum dospělo k názoru, že i další části stížnosti senátora Tomio Okamury nejsou shledávány jako protiústavní, nicméně konstatoval, že zákon o přímé volbě prezidenta mezeru obsahuje. Mezera, která se může jevit jako nezákonná je podle ÚS v té části zákona, kde není uložena povinnost ověření podpisu a správnosti údajů petenta, nebo-li uchazeče. Ministerstvo vnitra je ale připraveno všechny připomínky jak ÚS tak Nejvyššího správního soudu (NSS) zpracovat do nového volebního zákoníku souvisejícím s přímou volbou.
Vláda schválila politiku životního prostředí do roku 2020
Na středečním jednání vlády byl schválen dokument týkající se politiky životního prostředí od roku 2012 do 2020. Obsah materiálu souvisí především se zajištěním zdravého a kvalitního životního prostředí. Má přispět k efektivnějšímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady na životní prostředí. Součástí dokumentu je také 7letý plán na ochranu vod, zlepšování jejich stavu a omezování vzniku odpadu.
V USA začalo předběžné soudní líčení se střelcem z denverského kina
Předběžné soudní líčení s Jamesem Holmesem, který v červenci 2012 zastřelil a filmové premiéře Temný rytíř povstal 12 lidí a dalších 60 zranil, by mělo trvat celý týden. Obžaloba obsahuje tvrzení, že útočník jednal „s extrémní lhostejností k lidskému životu“. Advokáti během líčení budou předkládat důkazy, které by měly umožnit Holmese obžalovat z mnohanásobné vraždy. Předběžného řízení se zúčastnili i někteří pozůstalí obětí, kteří u slyšení svědčí. Podle nich James Holmes u soudu neprojevil lítost a ani jiné emoce.
Vládní koalice by měla pokračovat i s ministry strany LIDEM
Vládní krize, jež odstartovala odvoláním Karoliny Peake z čela ministerstva obrany, se zdá být zažehnána. Rozhodnutí předsedkyně strany LIDEM o odstupu jejích ministru ke dni 10. ledna, které bylo oznámeno v prosinci minulého roku, by dnes zrušeno. V úterý to na briefingu strany LIDEM oznámila její předsedkyně Karolina Peake. Strana LIDEM se tak rozhodla po odpoledním jednání všech tří stran, kde se hovořilo o dalších krocích vládní koalice. Jak podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby, tak podle poslankyně strany LIDEM Dagmar Navrátilové je velice nepravděpodobné, že by mělo dojít k opětovné výměně resortů dopravy a obrany mezi stranami ODS a LIDEM.
Ústavní soud nejspíš zamítne návrh na zrušení části amnestie
Nejméně 20 senátorů je připraveno podpořit připravovaný návrh na zrušení části amnestie. Horní komora parlamentu chce u Ústavního soudu (ÚS) napadnout druhý článek amnestie týkající se zastavení trestního stíhání delšího než 8 let se sazbou do 10 let. Senátorka a mluvčí skupiny senátorů Alena Dernerová sdělila, že by tato část amnestie mohla poškodit oběti trestných činů a mohli by přijít o možnost náhrady škody. Návrh chtějí senátoři poslat k ÚS do konce týdne. Někteří ústavní právníci se však domnívají, že návrh senátorů nebude u ÚS úspěšný. Mezi jejich argumenty patří například fakt, že amnestie není zákon nebo jiný právní předpis, tudíž ji nelze napadnout u ÚS. Dále je poukazováno na to, že amnestii by šlo jen těžko vrátit, neboť podle Ústavy již nelze znovu stíhat trestné činy, na než se amnestie vztahuje.
Výroba českých letounů L-159 pro Irák stále ještě nezačala
Na nákupu 20 českých bitevníků L-159 se Česká republika dohodla s Irákem již loni v říjnu. Zakázka v hodnotě téměř 20 miliard korun však zatím nikam nepokročila, a to z důvodu, že výroba letounů zatím ještě ani nezačala. Dotáhnout smlouvu s Irákem do konce, tedy učinit podepsanou smlouvu platnou, bude mít za úkol nový velvyslanec v Bagdádu Alexandr Langer, který obsadil tuto funkci v sobotu. Výrobu letounů bude mít na starosti společnost Aero Vodochody, kde se již staví nová výrobní linka a kde jsou přijímáni noví pracovníci. Vyrobeno má být 20 letounu L-159 a další čtyři stroje má poskytnout česká armáda.
S amnestií nesouhlasí přes 80 % lidí
Z průzkumu agentury Median, který byl proveden pro Českou televizi ve dnech 2. – 3. ledna, vyplývá, že 82,2 % respondentů s rozhodnutím prezidenta Václava Klause nesouhlasí. Odmítavý postoj zdůvodňují rozsahem samotné amnestie, dále nesouhlasí především s udělením amnestie lidem, kteří jsou stíháni více než 8 let za daňové úniky, korupční kauzy a podvody velkého rozsahu. Mezi další uváděné důvody patří obavy z nárůstu kriminality nebo nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o vyhlášení amnestie prezidentem Václavem Klausem.
Prezidentské volby proběhnou v řádném termínu
V pátek se plénum ústavních soudců sešlo, aby projednalo stížnosti senátora Tomio Okamury, který mimo jiné požadoval odklad prezidentských voleb. Výsledkem celého jednání Ústavního soudu (ÚS) je rozhodnutí o konání voleb v již určeném termínu, tedy 11. – 12. ledna. Předseda ÚS Pavel Rychetský odůvodnil rozhodnutí slovy: „Ústavní soud dospěl k závěru, že není důvod pro odložení termínu voleb.“ Senátor Tomio Okamura označil výsledek jednání ÚS za vítězství časového tlaku nad spravedlností, jelikož o tom, zda jsou zákony o přímé volbě prezidenta případně protizákonné, se ÚS nezabýval. Naopak většina politiků a všech 9 prezidentských kandidátů jsou s rozhodnutím ÚS spokojeni a výsledek jednání respektují. Senátor Tomio Okamura nyní vyčká na rozhodnutí soudu v celé jeho záležitosti a poté zváží další kroky.
Strana LIDEM je připravena přijmout výzvu ODS a TOP 09 ke společnému jednání
Ve čtvrtek se poprvé v novém roce setkalo předsednictvo strany LIDEM, aby se dohodlo na dalším postupu, který se týká rozhodnutí vedení strany o odchodu svých ministrů z vlády ke dni 10. ledna. Po konci jednání rezignoval na svůj post místopředsedy strany LIDEM Viktor Paggio. Členem strany a poslaneckého klubu i nadále zůstává. Předsedkyně strany LIDEM Karolina Peake sdělila, že strana je připravena přijmout výzvu vládních stran TOP 09 a ODS ke společnému jednání. Termín není znám, nicméně strany by se měly sejít na začátku příštího týdne. Bývalá ministryně obrany dále uvedla, že usnesení o odchodu ministrů zůstalo nepozměněno, a že k dalším zásadním posunům může dojít teprve na plánované schůzce vládních stran.
Rozpočet za rok 2012 skončil deficitem o 4 miliardy nižším
Hospodaření se státním rozpočtem za minulý rok podle ministra financí Miroslava Kalouska skončilo lépe, než se očekávalo. Schodek státního rozpočtu za rok 2012 činil 101 miliard korun, a byl tak nižší o 4 miliardy korun. Na čtvrtečním briefingu ministr financí Miroslav Kalousek sdělil, že za splněním finanční strategie stojí především úspory státu na provozních a mzdových výdajích, levné financování dluhů, úspěšné čerpaní z evropských strukturálních fondů a například i sociální reforma, která vedla ke snížení výdajů na sociální dávky o 10 miliard korun. Státní příjmy byly nakonec nižší o 42,6 miliard korun, nicméně na straně výdajů stát ušetřil o 47 miliard korun více.
Ústavní soudci začínají projednávat stížností týkající se prezidentských voleb
Ústavní soud (ÚS) se ve středu poprvé neformálně sešel k projednání celkem 6 stížností související s nadcházejícími prezidentskými volbami. V pátek 4. ledna se bude konat první zasedání pléna ústavních soudců. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského je stěžejní stížnost senátora Tomio Okamury, a bude tak na programu jako první k projednání. Senátor Okamura ve své stížnosti, kterou podal na konci prosince, požaduje odklad voleb a zrušení části ústavy i prováděcího zákona. Případné úplné zrušení prezidentských voleb vidí jako nepravděpodobné premiér Petr Nečas. První rozhodnutí ÚS by mohlo padnout 7. ledna.
S novým rokem přichází změna DPH
Od 1. ledna 2013 platí zvýšená sazba DPH o jeden procentní bod, tedy na 15 % a 21 %. Jelikož obchodníci zdražovali zboží postupně, skokový nárůst cen se neočekává. Nejrychleji na změny reagovali výrobci elektřiny a od 1. ledna si lidé, kteří topí elektřinou, připlatí ročně až o 1000 Kč. Zvýšení sazeb DPH se odrazí i při běžných nákupech. Podraží léky a potraviny, přesto některé obchodní řetězce uvedly, že se budou snažit dlouhodobě udržet stávající ceny základních potravin.
Slovensko by mohlo s Českou republikou spolupracovat na společné vzdušné obraně
Český premiér Petr Nečas a jeho slovenský protějšek Robert Fica v neděli hovořili o možném vzniku projektu společné letecké obrany, který by měl být efektivnější a levnější. Premiér Petr Nečas uvedl, že konkrétní projekt je ve fázi příprav a jeho spuštění by se Slovensko a Česká republika mohly dočkat v roce 2016 nebo 2017. Slovenský premiér Robert Fico zmínil také možnost spolupráce tykající se velvyslanectví a zastupitelských úřadů, naopak předseda vlády Petr Nečas zase hovořil o možné spolupráci v oblasti energetické bezpečnosti, propojování energetických sítí, či provozování jaderných elektráren. Oba premiéři se shodli na korektních a velmi dobrých vztahů mezi oběma zeměmi.
Prezident Václav Klaus v novoročním projevu vyhlásil amnestii
Svůj poslední novoroční projev přednesl v úterý prezident Václav Klaus. Zhodnotil uplynulých 10 let, během kterých zastával úřad prezidenta či hovořil o ekonomické a politické situaci v zemi. Rovněž zazněla kritika opozice, kterou prezident Václav Klaus označil za negativistickou a nepřesvědčivou. Vztah vlády a opozice se dle jeho názoru zhoršil a stále zhoršuje. Prezident Václav Klaus mimo jiné vyzval k návratu k tradičním hodnotám. Na závěr svého projevu vyhlásil prezident Václav Klaus, u příležitosti 20. výročí vzniku samostatné České republiky, dílčí amnestii. Ta začne platit od 2. ledna 2013 a bude promíjet některé nevykonané nepodmíněné i podmíněné trestné činy a zastavovat některá trestní stíhání.
Případný odsun prezidentských voleb by znamenal pro kandidáty další miliony
Senátor a prezidentský kandidát Tomio Okamura podal ve čtvrtek ústavní stížnost, obsahem stížnosti byl i návrh odkladu prezidentských voleb. Podle předsedy Ústavního soudu (ÚS) Pavla Rychetského je první možný termín, kdy se ke stížnosti ÚS vyjádří, pondělí 7. ledna. Případný odklad prezidentských voleb by zkomplikoval situaci především kandidátům, kteří mají svou kampaň zorganizovanou jako vysokorozpočtovou a tím by byli nuceni utratit za prodloužení kampaně další miliony korun. Mezi takové kandidáty patří Jiří Dienstbier, Jan Fischer a Přemysl Sobotka. Nyní ale stále platí termín prezidentských voleb, který je naplánován na 11. – 12. ledna 2013.