Chilská energetická společnost Colbun pozastavila svou účast na projektu elektrárny HydroAysen v Patagonii z důvodu malé podpory od vlády. Kdyby se projekt dokončil, elektrárna HydroAysen by byla schopna vyrobit třetinu energie, kterou Chile potřebuje. Dříve kvůli tomuto projektu protestovaly především enviromentalistické skupiny. Projekt by mohl podle nich poškodil krajinu Patagonie, jelikož pro jeho výstavbu by bylo potřeba zaplavit na 6000 ha půdy.
Archiv rubriky: Útvar
Výjimečný stav v Egyptě po 31 letech končí
Dnes v půlnoci skončí výjimečný stav v Egyptě, který byl v zemi vyhlášen po atentátu na prezidenta Anvara Sadata v roce 1981. Zákon umožňoval úřadům rozsáhlé pravomoci, včetně zadržování lidí na neomezeně dlouhou dobu bez obvinění, cenzuru médií či zákazu demonstrací. Egypt se nyní připravuje na druhé kolo prezidentských voleb, které se uskuteční 16. a 17. června.
Angolské jednotky opustí Guineu-Bissau příští týden
Podle vyjádření angolské vlády začne země stahovat své jednotky z Guiney-Bissau během příštího týdne. Angola odmítla spekulace, že po dubnovém převratu v Guiney-Bissau v zemi zůstane „na neurčito“. Odchod 270 vojáků by měl proběhnout mezi 2. – 10. červnem. Vojenská vláda Guiney-Bissau dlouhodobě obviňuje Angolu z údajné dohody se svrženou vládou, na základě níž mělo dojít k rozpuštění armády Guiney-Bissau. Angola v zemi působila od roku 2011.
Haagský soud odmítl vydat zatykač na Mudacumura
Vůdce Demokratické fronty pro osvobození Rwandy (FDLR) Sylvestre Mudacumura nebude Mezinárodním trestním soudem (ICC) stíhán. Mudacumuru obviňují státní zástupci ze zločinů proti lidskosti během konfliktu v Demokratické republice Kongo mezi léty 1998-2003, kam vedoucí představitelé FDLR uprchli po genocidě ve Rwandě v roce 1994. Nevydání zatykače odůvodnili soudci ICC nedostatečným prokázáním viny. Jde o vůbec první případ, kdy soudci ICC odmítli žádost státních zástupců o vydání zatykače.
Rwandský exministr byl odsouzen na doživotí za podněcování ke genocidě
Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (ICTR) odsoudil bývalého ministra pro mládež Callixte Nzabonimana na doživotí za podněcování ke genocidě. Podle ICTR měl Nzabonimana klíčovou roli ve vypuknutí genocidy, která v zemi vypukla v roce 1994. Exministr byl zatčen v roce 2008 v Tanzanii. Během 100 dní na jaře 1994 zemřelo v rozpoutaném etnickém násilí na 800 000 Tutsiům.
V thajském Bangkoku se koná 21. Světové ekonomické fórum o východní Asii
Mezi hlavní témata letošního fóra patří vzájemná spolupráce a posílení schopnosti čelit rizikům vývoje světové ekonomiky. Mezi více než 600 hosty je také celkem 5 státníků a další hosté z oblasti obchodu, akademického prostředí a politiky. Účast potvrdila také barmská disidentka Aung San Suu Kyi, která během posledního dne konference bude na plenárním zasedání hovořit o postavení žen v asijské společnosti.
Německo dosáhlo světového rekordu v solární energii
Německo dosáhlo v pátek a v sobotu během poledne světového rekordu v produkci solární energie- vyprodukovalo více jak 22 gigawattů, tedy odhadem tolik, kolik vyprodukuje asi 20 jaderných elektráren v plném provozu. Zprávu zveřejnilo Mezinárodní hospodářské fórum pro obnovitelnou energii (IWR). Nyní Německo vyrábí asi 4% své energie ze slunce, z obnovitelných zdrojů pak asi 20%. Po havárii v jaderné elektrárně Fukušima se rozhodlo odstavit všechny jaderné reaktory do roku 2022. Přes úspěchy v produkci se v zemi ozývá i kritika, především kvůli horší stabilitě elektrické sítě. Bavorský ministr ekonomiky Martin Zeil navíc dodal, že „cena za dodatečné vybudování potřebných elektrických sítí se pohybuje okolo 50 miliard eur“.
Maďarská vláda chce rozšířit jadernou elektrárnu v Paksi
Ta je v provozu od roku 1976. Pod vedením premiéra země Viktora Orbána vznikne tříčlenná komise (dalšími členy budou ministryně rozvoje Zsuzsa Németh a ministr hospodářství György Matolcsy), která se bude zabývat rozhodnutími ohledně rozšíření zmíněné elektrárny. Dva nové bloky by měly zahájit provoz mezi lety 2020-2030. V současné době jaderná energie pokrývá 40% energetických potřeb země, cílem Orbánovy vlády je zvýšit podíl jádra na 60%.
V otevřeném dopise ČNOPK české vládě požadují firmy, aby vzdělání bylo více zaměřené na praxi
Představitelé Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) zaslali dopis českému premiérovi Petrovi Nečasovi týkající se středního odborného vzdělání. Zdůraznili, že Česko je dle průzkumu již 7 let nejatraktivnější investiční lokalitou ve střední a východní Evropě, rozhodující faktor pro toto hodnocení však představuje kvalitní pracovní síla, jíž v zemi ubývá. Bariéry ČNOPK vidí v nedostatečném kontaktu studentů s reálným pracovním prostředím, v zastaralých či chybějících učebnicích či v nedostatečném platovém ohodnocení pedagogů s odborným vzděláním. Představitelé komory navrhují, aby stát předal část svých kompetencí týkajících se vzdělání podnikům. Ty by kromě odborného školení studentů převzaly část nákladů na vzdělání, které by byly později daňově uznatelné. Představitelé ČNOPK mj. upozornili na fakt, že problém je znám již nejméně pět let, prozatím však nebylo ve věci dosaženo znatelného pokroku.
Srbský prezident Tomislav Nikolic: „Parlament prozkoumá možnosti diplomatického uznání Abcházie a Jižní Osetie“
Během návštěvy Ruska uvedl nový srbský prezident, že parlament by měl prodiskutovat situaci v Gruzii po krátké rusko-gruzínské válce v roce 2008 a oddělení těchto dvou republik. Gruzínský náměstek ministra zahraničí Nino Kalandadze reagoval na prohlášení Nikolice slovy, že „v souladu se zásadami mezinárodního práva by měla být územní celistvosti Gruzie respektována, což je i v národním zájmu Srbska.“ Během summitu NATO v Chicagu bylo ke zrušení diplomatického uznání těchto republik vyzváno Rusko.
Albánský parlament v 1. kole nezvolil nového prezidenta
Vládnoucí většina včele s premiérem Salim Berishou v úterý navrhla na tento post ústavního soudce, jímž je Xhezair Zaganjori. Hlasování se však nekonalo, neboť opozice s výběrem kandidáta nesouhlasí. Socialistům se především nelíbí fakt, že se Demokraté pro svého kandidáta rozhodli jednostranně, bez diskuse s opozicí. Dle albánské ústavy musí v prvních třech kolech volby získat vítěz alespoň 2/3 většinu hlasů. Další pokus o zvolení příští hlavy státu proběhne příští týden.
V Indii probíhá série stávek na protest proti zvýšení cen paliv
Stávky iniciovala indická opoziční strana na protest proti navýšení cen pohonných hmot, ke kterému došlo minulý týden. Stalo se tak po více než 6 měsících, kdy byly ceny zmraženy. Ropné společnosti navýšily ceny pohonných hmot o 11% a jedná se tak o největší jednorázové zdražení posledních 10 let. Stávky probíhají téměř ve všech 28 indických státech a ochromily zejména veřejnou dopravu a chod státních a vzdělávacích institucí.
Německá kancléřka se bude snažit přesvědčit ruského prezidenta k zesílení tlaku na Sýrii
Před očekávanou návštěvou Vladimira Putina v Berlíně oficiální zástupce německé vlády sdělil, že během společného jednání chce německá kancléřka Angela Merkel na ruského prezidenta apelovat, aby učinil správné rozhodnutí ohledně syrské otázky a zesílil tlak na režim syrského prezidenta Bašára al-Assada. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v interview pro agenturu Reuters však v souvislosti s tímto tématem zdůraznil, že pozice Ruska vůči syrské otázce je tvrdá a dobře odůvodněná a že „pokusit se ji změnit bude pravděpodobně marné“.
Podle mluvčí mise OSN se súdánské jednotky stahují ze sporné oblasti
Podle mluvčí peacekeepingových misí OSN Josephine Guerrero se súdánské jednotky stahují ze sporné oblasti Abyei. Stažení jednotek Súdánu nařídila OSN. Rada bezpečnosti varovala obě znepřátelené země, že na ně uvalí sankce, pokud se nezřeknou násilí a nebudou jednat o míru. Mluvčí ozbrojených sil Jižního Súdánu Philip Aguer prohlásil, že je ke zprávě o stažení súdánských vojsk skeptický.
Nositelka Nobelovy ceny v Jemenu kritizovala útoky amerických bezpilotních letadel
Jemenská nositelka Nobelovy ceny míru Tawakul Karman kritizovala útoky amerických dronů v Jemenu proti cílům teroristické sítě Al-Kaida. Podle jejího názoru většina obětí těchto útoků nepochází z řad teroristů, ale z řad civilního obyvatelstva. Přes své výhrady ocenila příspěvek USA a mezinárodního společenství v boji proti terorismu v Jemenu.
Haagský tribunál odsoudil Charlese Taylora k 50 letům vězení
Speciální soud pro Sierru Leone v Haagu pod záštitou OSN odsoudil bývalého liberijského prezidenta k 50 rokům vězení. Státní žalobci žádali trest ve výši 80 let vězení. Bývalý prezident, zvaný „řezník z Monrovie“, se může proti rozsudku odvolat. 64letý Charles Taylor byl shledán vinným v 11 případech obžaloby, mimo jiné z vraždy, znásilňování a verbování dětských vojáků během válek v Libérii a Sierra Leone mezi léty 1991-2002. Svou vinu Taylor i nadále odmítá.
Parlamentní volby v Lesothu nepřinesly jasného vítěze
Vojáci ve snaze zabránit možnému povolebnímu násilí vstoupili do hlavní města. Parlamentní volby, které se konaly minulý týden, nepřinesly jasného vítěze, země se obává podobného násilí jako po volbách v roce 1998. Vítězství sice deklaruje dosavadní premiér Pakalitha Mosisili, který před volbami vstoupil do nově vzniklé strany Democratic Congress (DC), avšak jeho strana nezískala dostatečnou většinu k vytvoření vlády. Tři opoziční strany se dohodly na vzniku koalice jako protiváhy DC. Odborníci se podle Reuters domnívají, že premiér Mosisili se nebude chtít moci vzdát.
Evropská centrální banka nesouhlasí s původním plánem pro záchranu Bankie
Původním plánem španělské vlády pro záchranu finančního ústavu Bankia bylo vydání dluhopisů., které by pak mateřská společnost Banco Financiero y de Ahorros (BFA) použila jako zástavu za hotovost, kterou by Evropská centrální banka (ECB) poskytla v rámci své tříměsíční refinanční operace. Tak by dluhopisy BFA nemusely jít na trh. Tento návrh však ECB zamítla. Vláda premiéra Mariana Rajoye tak rozhodla, že peníze pro finanční injekci do finančního ústavu Bankia získá na trhu. Informaci přinesl server Financial Times s odvoláním na činitele EU.
Španělská Telefónica připravuje veřejné nabídky v Německu a Latinské Americe
Tato opatření by mohla společnosti pomoci v plánech pro odprodání nestrategických aktivit a mohla by zvýšit finanční flexibilitu společnosti. Zároveň by mohla snížit míru zadlužení Telefónicy. Minulý týden agentura Standard & Poor’s snížila ratingové hodnocení Telefónicy i jejích dceřiných společností.
Čína a Japonsko zahájí přímý bilaterální obchod bez amerického dolaru jako jeho zprostředkovatele
Obě země budou s platností od 1. června 2012 pro vzájemný obchod používat pouze japonský yen a čínský juan a ukončí tím roli amerického dolaru jako zprostředkovatele vzájemného obchodu. Toto opatření by mělo snížit konverzní poplatky, usnadnit a podpořit bilaterální obchod a také posílit postavení čínského juanu jako světové měny. Čína je největším japonským obchodním partnerem a obě země patří mezi trojici největších světových ekonomik. Přímý obchod s Japonskem je prvním případem, kdy Čína bude přímo obchodovat s další zemí bez zprostředkování obchodu americkým dolarem a dle mnohých analytiků bude znamenat „odrazový můstek“ pro další podobná opatření.
Přebytek obchodní bilance Jižní Korey poklesl v porovnání s březnovou hodnotou téměř na polovinu
Ekonomika Jižní Korey závislá zejména na exportu počítačových čipů a mobilních zařízení utrpěla ztrátu způsobenou poklesem poptávky na světových trzích. Obchodní bilance čtvrté největší asijské ekonomiky poklesla v porovnání s březnovou hodnotou z 2,97 na 1,78 miliardy USD. Hodnota zahraničního obchodu s Evropou vykázala v dubnu 20% meziroční pokles a výrazně zpomalil také růst zahraničního obchodu s USA.
Některé státy vypověděly syrské diplomaty na protest proti masakru ve vesnici Houla
Poté, co generální tajemník OSN Ban Ki-Moon nařídil vyšetřit incident ve vesnici Houla , některé státy reagovaly vypovězením syrských diplomatů. Ke kroku se slovy francouzského prezidenta „po jednáních na vysoké úrovni s britským premiérem Davidem Cameronem“ rozhodla Francie, Velká Británie, Německo, Itálie a Austrálie. Stejný krok potvrdil i kanadský ministr zahraničních věcí John Baird.
Ruský prezident Vladimír Putin v tomto týdnu navštíví Bělorusko, Francii a Německo
Staronový ruský prezident Vladimír Putin ve čtvrtek navštíví Bělorusko, později se přesune do Německa a Francie. Všechny tři zmíněné státy jsou klíčovými obchodními partnery Ruské federace a prezident bude během své cesty rokovat s jejich hlavními představiteli – Alexandrem Lukašenkem, Angelou Merkel a Francoisem Hollandem. Jednání by se měla týkat dluhové krize v eurozóně a nynější situace v Sýrii.