Červencový summit Africké unie (AU), který se měl konat v Malawi, byl tento týden přesunut do Etiopie. Prezidentka Malawi Joyce Banda oznámila, že se summitu nezúčastní. Důvodem je ohlášená přítomnost súdánského prezidenta Omara Hassan al-Bashira, na kterého Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač za válečné zločiny v Darfúru.
Archiv rubriky: Útvar
OSN požaduje zlepšení lidských práv v Súdánu
Odborník OSN pro lidská práva Mashood Adebayo Baderin vyzval Súdán ke zlepšení lidských práv v zemi. Súdán sice založil Národní komisi pro lidská práva, nicméně je podle Baderina stále nutné vybudovat například kapacity pro školení soudců, zaměstnanců ministerstva spravedlnosti, zákonodárců, policie a nevládních organizací. Bederin vyjádřil znepokojení nad zákony, vztahujícími se k bezpečnosti země, které mohou ohrozit nezávislosti tisku.
Egypťané chystají bojkot druhého kola prezidentských voleb
Část Egypťanů pravděpodobně nedorazí k druhému a rozhodujícímu kolu prezidentských voleb či učiní svůj hlasovací lístek neplatným. Důvodem bojkotu voleb je nespokojenost s vítězi z prvního kola Ahmed Shafiq a Muhamed Mursi. Nespokojenost obyvatel navíc podpořil fakt, že Nejvyšší ústavní soud Egypta zrušil zákon Poslanecké sněmovny, kterou z velké části zastupují islamisté, čímž soud potvrdil kandidaturu Ahmed Shafiqa. Podle zákona se voleb nemohli účastnit bývalí členové Mubarakovy vlády.
Tuniská vláda zakázala plánované protesty islamistů
Tuniské úřady zakázaly protesty islámských skupin, které byly plánované na pátek. V Tunisko byl zaveden zákaz vycházení v některých oblastech, včetně samotného hlavního města Tunis. Páteční protest se měl konat především proti sporné umělecké výstavě, která zahrnovala zobrazování nahé ženy. Salafisté, požadující zavedení práva šaría, považují umění za urážlivé. V odezvě na Salafisty zorganizovali svůj protest i umělci.
V Libyi byl zrušen zákon zakazující glorifikaci bývalého vůdce Muammara Kaddafi
Květnový zákon zakazující glorifikaci Muammara Kaddafi, režimu, názorů či jeho synů byl zrušen. Lybijská Rada pro lidská práva a občanská sdružení se odvolaly proti zákonu, známého jako zákon 37, který byl odsouzen mezinárodními organizacemi pro lidská práva. Podle původního zákona bylo trestem odnětí svobody v rozmezí od tří do 15 let. Podle Rady pro lidská práva v Libyi by rozhodnutí mohlo vzbudit větší důvěru v místní soudnictví.
Ústavní soud rozpustil egyptskou sněmovnu, dnešním dnem začíná druhé kolo prezidentských voleb
Farouk Soltan, hlava egyptského ústavního soudu, ve čtvrtek řekl, že poslanecká sněmovna bude rozpuštěna, jelikož se volby nekonaly v souladu s ústavou. Volební zákon vyhradil třetinu dolní komory parlamentu pro nezávislé kandidáty, soud shledal zákon za protiústavní. Farouk Soltan dodal, že rozhodnutí je závazné pro veškeré orgány státu. Výkonná moc bude nucena uspořádat nové volby. Ústavní soud zkoumal i zákon, na jehož základě probíhají prezidentské volby a který zakazuje ve volbách účast bývalým členům Mubarakovy vlády. Veřejnost očekávala vyřazení kandidáta Ahmed Shafiq, který byl premiérem, ústavní soud jeho kandidaturu potvrdil. Dnešním dnem začíná druhé kolo prezidentských voleb, v němž se utká Ahmed Shafiq a kandidát Muslimského bratrstva Mohamed Mursi.
Austrálie vytvoří největší mořskou rezervaci světa
Rozhodnutí oznámila pouze pár dní před summitem skupiny Rio+20, kde se lídři více než 130 zemí budou zabývat otázkami životního prostředí. Vytvořením rezervace chce země ochránit vzácný mořský život, který se v pobřežních vodách Austrálie vyskytuje. Zároveň se tím také snaží o regulaci rybolovu a zabránění tak úplnému vylovení některých druhů ryb. Pro rybáře, kterých se tento zákaz dotkne, má Austrálie připravenou finanční kompenzaci. Rezervace by měly pokrýt více než jednu třetinu všech okolních vod, což znamená přibližně 3 miliony km čtverečných. Bude do nich zahrnut mimo jiné také Korálový a Velký bariérový útes, které jsou na seznamu památek UNESCO. Do této doby byla největší sítí mořských parků britská rezervace okolo Čagoských ostrovů v Indickém oceánu.
Dluh Španělska vzrostl na 72,1% HDP
Dluh zaznamenaný v první čtvrtině tohoto roku je o téměř 9% vyšší, než v prvním čtvrtletí roku 2011. Údaje dnes zveřejnila Španělská banka. Vláda předpokládá, že se dluh zvýší až na 79,8% HDP do konce roku. V tomto podílu není zahrnuta 100 milionová finanční pomoc eurozóny španělským bankám.
Carlos Slim koupil 8% podíl argentinské YPF
Informaci přinesl deník BBC Mundo. Podle něj Carlos Slim koupil 8% podíl nedávno znárodněné ropné společnosti YPF Ta byla až do dubna z 51% kontrolována španělským Repsolem.
Carlos Slim koupil 21% akcií společnost Telekom Austria
Informaci přinesl mexický deník El Universal. Podle něj se šéf společnosti Telekom Austria ke koupi p. Slima, který je považován za nejbohatšího muže světa, vyjádřil se slovy, že spolupráce a investice p. Slima jsou pro společnost velmi strategické. Podle britského listu Financial Times p. Slim koupil nyní jen 4% akcií společnosti. Předběžně ale, podle deníku, podepsal smlouvu na koupi dalších 16% do konce tohoto roku.
Nikaragua představila projekt mezioceánské vodní cesty konkurující Panamskému průplavu
Cena projektu by se mohla dle odhadů vyšplhat na 30 miliard USD, zda-li k samotné výstavbě dojde, není však kvůli celosvětové ekonomické krizi prozatím jasné. Zájem o projekt, jenž by byl dle slov vlády prezidenta Daniela Ortegy financován z části soukromým sektorem, projevily Čína, Venezuela, Brazílie, Rusko, Japonsko a Jižní Korea.V Nikarague nyní trpí chudobou polovina z téměř 6 milionů obyvatel, projekt by tak významně přispěl ke zlepšení tamější ekonomické situace.
Evropská centrální banka je připravená zasáhnout, pokud to bude potřeba
Ředitel ECB Mario Draghi uvedl,že případě nutnosti je ECB připravena dodat do finančního systému další likviditu, aby podpořila komerční banky. Dodal však, že jednat by nyní měli především politici a to tak, aby eurozóna stala na pevných základech. Potvrdil také, že nejspíše již na příštím summitu EU by měla být odhalená vize na pokračování eura v následujících letech, na které nyní v týmu pracuje. Zpráva přichází několik dnů před parlamentními volbami v Řecku, které by mohly vyústit až v odchod země z eurozóny.
USA prodlouží o rok sankce vůči některým běloruským představitelům
Ty byly přijaté v roce 2006 kdy administrativa bývalého amerického prezidenta George Bushe zablokovala majetek a aktiva deseti představitelům Běloruska. Sankce se týkaly například běloruského prezidenta Alexandra Lukašenky, ministra vnitra Vladimira Naumova nebo šéfa běloruské KGB Stepana Sucharenka. Americký prezident Barack Obama v dopise Kongresu své rozhodnutí obhájil slovy: “ V roce 2011 vláda Běloruska pokračovala v pronásledování politické opozice, občanské společnosti a nezávislých médii (…)“
Rusko odmítá nařčení, že do Sýrie poslalo nové vrtulníky
Z tohoto Ruskou federaci obvinila americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton. Ruské ministerstvo zahraničních věcí však v pátek uvedlo, že do Sýrie žádné nové vrtulníky nedodalo. Potvrdilo však zprávu, že v Rusku byly uskutečněny předem naplánované opravy vrtulníků, které Sýrii země dodala před několika lety. V souvislostí s tímto vyzvala Francie k úplnému zastavení prodeje zbraní do Sýrie.
Aung San Suu Kyi navštívila Švýcarsko
Barmská opoziční politička během své návštěvy Evropy ve čtvrtek zavítala do sídla OSN v Ženevě a zúčastnila se zasedání Mezinárodní organizace práce (ILO). V pátek se dále zúčastnila zasedání švýcarského parlamentu. V Bernu se také setkala s vládními představiteli a s pracovníky organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Ještě dnes se politička přesune do Osla, kde v sobotu převezme Nobelovu cenu za mír. Ta jí byla udělená v roce 1991.
V Německu proběhly rozsáhlé zásahy proti islamistům
Německé úřady provedly ve čtvrtek ráno v sedmi spolkových zemích rozsáhlé prohlídky bytů, modliteben a spolkových prostor patřícím radikálním salafistům. Spolkový ministr vnitra Hans-Peter Friedrich bezprostřednĕ poté zakázal činnost salafického spolku „Millatu Ibrahim“ ze Solingenu. Prohlídky probĕhly ve Šlesvicku-Holštýnsku, Dolním Sasku, Bavorsku, Severním Porýní Westfálsku a v Hessensku. Centrem zasáhů více než 1000 státních úředníků byly zemĕ Severní Porýní Westfálsko a Hessensko. Salafismus je náboženské a politické hnutí, které je vyznáváno pouze malou skupinou muslimů. Vyznačuje se úplným odmítnutím západní demokracie. Za jedinou legitimní státní a společenskou formu považuje „islámský pořádek“ s jeho právem šaría. V Německu má skoro 4.000 příznivců. Bezpečnostní orgány salafisty podezírají z toho, že svou propagací podnĕcují násilí nebo sami udržují kontakt s teroristickými sítĕmi. Podle jejich údajů žije v Nĕmecku kolem 130 osob, z toho 24 salafistů, které by byly schopny provést teroristický útok.
Výnosy španělských dluhopisů přesáhly 7%
Stalo se tak poprvé ve španělské historii. Podle expertů je ale taková výnosnost dluhopisů dlouhodobě neudržitelná a Španělsko by se tak mohlo ocitnout v platební neschopnosti. Výnosy dluhopisů stouply i přes to, že byl Španělsku snížen rating agenturou Fitch o 3 stupně na známku Baa3.
Britský premiér přislíbil případnou pomoc Falklandských ostrovů
Reaguje tak na nedávno oznámené falklandské referendum, ve kterém budou mít ostrované šanci vyjádřit svůj názor ohledně oficiálního politického statutu ostrovů. Prezidentka Argentiny Cristina Fernández de Kirchner zatím odcestovala do New Yorku, kde by se měla setkat s Dekolonizační komisí OSN. K té by měla vznést žádost o oficiální zahájení jednání s Velkou Británií ohledně nadvlády nad ostrovy.
Chilský ministr zahraničí uvedl, že Bolívie žádá jeho zemi o darování kusu svého území
Tak se vyjádřil chilský ministr zahraničních věcí Alfredo Moreno k žádosti Bolívie o znovupřístupnění svého území k Tichému oceánu. Podle bolivijského prezidenta Eva Morálese chilská vláda nedodržela podmínky plynoucí ze smlouvy o hranicích, která byla podepsána v roce 1904. Prezident Moráles dodal, že by se Chile mělo inspirovat USA, které v 70. letech minulého století vrátilo Panamě území transoceánského průplavu.
Průzkum veřejného mínění největší světové odborové organizace ukázal na obavy ohledně vývoje světové ekonomiky
Průzkum Mezinárodní odborové konfederace (ITUC) byl proveden v několika státech světa včetně Velké Británie, Japonska, USA či Mexika, kde se bude příští týden konat summit skupiny G20. Dvě třetiny respondentů v něm uvedly, že mezinárodní banky mají příliš veliký vliv na rozhodování vlády. Z průzkumu dále vyplynulo, že až 58% respondentů se domnívá, že stav ekonomiky země není ideální a dvě třetiny dotázaných jsou přesvědčeny, že se ekonomická situace bude i nadále zhoršovat. Výsledky průzkumu veřejného mínění budou jedním z témat jednání summitu skupiny G20.
Nigerský prezident předpokládá 15% ekonomický růst
Díky zvýšené produkci uranových dolů a ropného průmyslu bude podle prezidenta Nigeru Mahamadou Issoufou ekonomika země růst v roce 2012 o 15 %. Niger je předním světovým vývozcem uranu, od konce loňského roku se Niger připojil ke státům produkujícím ropu. Přes své nerostní bohatství patří obyvatelé země mezi nejchudší v Africe, Niger sužují častá sucha, s čímž souvisí i nedostatek potravin.
Mali bude chybět o 1,14 miliard USD v rozpočtu
Na základě vojenského převratu přijde západoafrická země pro finanční rok 2012 o 1,14 miliard USD. Mezinárodní společenství kvůli vnitrostátní krizi zastavilo svou finanční podporu Mali, která v minulém roce činila 17 % rozpočtu země. Ekonomika země navíc zpomalila, na místo očekávaného 6% růstu může ekonomika Mali stagnovat do záporných čísel.
Boje v libyjském městě Zintan si vyžádaly přítomnost armády
V konfliktu na západě Libye se střetli bojovníci z města Zintan, podporující povstání proti Muammaru Kaddafimu, a členové skupiny El-Mashashii, kteří se odmítli k povstání přidat. Mluvčí vlády Nasser El-Manei uvedl, že v třídenních bojích bylo zabito 14 lidí a 89 zraněno. Do oblasti byla vyslána armáda, jež se má pokusit o znovuobnovení míru. Prozatímní národní rada a západní spojenci doufají, že konflikt neohrozí červencové volby, kdy by mělo dojít ke zvolení Národního shromáždění.