Mise OSN v Sýrii končí, její velitel odjíží ze země

Pozorovatelská mise OSN v Sýrii končí. Důvodem je nemožnost mírovými prostředky zajistit mír v zemi a zabránit eskalaci násilí. Mise OSN již v červnu pozastavila část své činnosti a nyní její mandát končí úplně. Velitel mise generál Robert Mood již dnes opustil Damašek a zamířil do Ženevy. Podle jeho slov udělala mise OSN vše, co bylo v jejích silách, aby ukončila konflikt, ale vzhledem k neochotě obou válčících stran uzavřít příměří nebylo možné rezoluci OSN prosadit. Rada bezpečnosti OSN zasedne, aby rozhodla, zdali prodloužit misi o 45 dnů. Stálý člen Rady bezpečnosti Rusko ovšem zatím prodloužení odmítá.

 

Britský premiér David Cameron navštívil Afghánistán

Britský premiér David Cameron jednal ve středu v jihoafghánské provincii Helmand s britskými a afghánskými představiteli. Velká Británie má v současné době 2. největší kontingent v zemi po USA, část vojáků by ze země měla být stažená již do konce letošního roku. Premiér po své návštěvě Afghánistánu uvedl, že předání zodpovědnosti za bezpečnost afgánským silám probíhá dle očekávání. Již dříve Velká Británie uvedla, že od roku 2015 poskytne ročně asi 89 milionů eur na financování afghánské policie, aby tak zajistila bezpečnost v zemi po odchodu spojeneckých vojsk.

V Náhorním Karabachu dnes probíhají prezidentské volby

Dle agentury AP výsledky prezidentských voleb neovlivní spor mezi Arménii a Ázerbájdžánem o toto separatistické území. Hlavním favoritem na vítězství je dosavadní prezident Bako Saakian, jeho politickými soupeři jsou Vitalij Balasanian a Arkadij Sogomonian. Všichni kandidáti podporují účast Náhorního Karabachu na jednáních o mezinárodním statutu území. Vysoká představitelka EU Catherine Ashton uvedla, že Evropská unie neuznává ústavní a právní rámec, v němž se tyto „volby“ budou konat. Dle její názoru by však neměly ovlivnit určení budoucího statusu Náhorního Karabachu v obecném rámci mírového urovnání konfliktu. Turecko označilo konání těchto voleb za „nepřípustné“ a v rozporu s mezinárodním právem.

Německý Bundestag bude hlasovat o pomoci španělským bankám

Čtvrteční hlasování německého Bundestagu má rozhodnout o finanční pomoci španělským bankám, dle německé kancléřky Angely Merkel návrh získá podporu většiny zákonodárců. Na oplátku však politička od Španělů požaduje přísné dodržování a plnění fiskálních cílů. Zahraniční analytici přesto hovoří o možné vznikající opozici ve straně samotné kancléřky, CDU. Merkel také hovořila o postoji vůči Řecku, přičemž uvedla, že Německo neučiní další kroky v této věci, dokud nebude zveřejněná zpráva kontrolorů Evropské unie, Evropské centrální banky a MMF o pokroku země v zavádění požadovaných reforem.

Evropská komise kritizovala neúspěšnost boje proti korupci v Rumunsku a Bulharsku

V souvislosti s kritikou nedostatečného pokroku v boji proti korupci a zavádění potřebných reforem hovořil předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barroso o tom, že unie je znepokojená nynější politickou situací v Rumunsku, především kontroverzním odvoláním dosavadního rumunského prezidenta Traiana Băseska. Unie tuto situaci označila za největší politickou krizi země za posledních 20 let. Novou zprávu o pokroku obou zemí vydá Evropská komise na konci letošního roku.

V Bulharsku byl spáchán atentát na izraelské turisty, zemřelo 8 osob

Během středečního atentátu na autobus s izraelskými turisty v Burgasu zemřelo 8 lidí, další byli zranění. Dle bulharského ministra vnitra Cvetana Cvetanova, kterého citovala agentura Reuters, se pravděpodobně jedná o sebevražedný atentát. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu vzápětí označil za viníka Írán, jenž údajně podpořil tento útok libanonské militantní organizace Hizballáh. Írán i Hizballáh však odpovědnost za tento atentát popřely.

Prezidenti USA a Ruska jednali o situaci v Sýrii

Z iniciativy americké strany se ve středu uskutečnil telefonický rozhovor mezi prezidentem Ruska Vladimirem Putinem a prezidentem Spojených států Barackem Obamou. Podle tiskové služby Kremlu vyjádřil prezident Obama Rusku soustrast v souvislosti s ničivými povodněmi v Kubáni, které měly na svědomí řadu lidských životů. Hlavy obou států dále v kontextu s diskusí probíhající v Radě bezpečnosti OSN projednali předložené návrhy rezoluce o Sýrii a mimo jiné se shodli na tom, že tamější situace „má tendenci ke zhoršení“.

Egypt očekává letos vyšší návštěvnost turistů

Podle ministra pro cestovní ruch Mounir Fakhry Abdel Nour do konce letošního roku přijede do země o 23 % víc turistů, tj. asi 12 milionů, než v roce předcházejícím. Lidové povstání v roce 2011, které svrhlo prezidenta Husni Mubaraka, negativně ovlivnilo egyptskou ekonomiku postavenou především na cestovním ruchu. Za prvních šest měsíců letos navštívilo Egypt přes pět milionů turistů, což je 27 % nárůst oproti roku 2011. Egyptský cestovní ruch může ovlivnit i nově zvolený islámský prezident Mohamed Morsi, pokud zavede např. zákaz krátkých plavek, anebo alkoholu.

Nigérie podepsala s čínskou firmou smlouvu na výstavbu železnice

Nigerijská vláda schválila dohodu v hodnotě 1,49 miliard USD s čínskou státní společností China Civil Engineering Construction Corp (CCECC) na vybudování železnice mezi městy Lagos a Ibadan. Železnice má propojit pobřeží a sever země. Doba výstavby se odhaduje na 36 měsíců. S čínskou firmou spolupracuje i etiopská vláda, která s ní podepsala smlouvu již v prosinci na propojení hlavního města Addis Ababa s přímořským státem Džibutsko.

Nigerijský parlament bude projednávat ropný zákon

Nigerijský prezident Goodluck Jonathan ve středu předal parlamentu poslední návrh zákona o ropném průmyslu (PIB). Nový návrh zákona přichází s velkým zpožděním, jelikož předchozí návrhy byly nevyhovující pro vládu, zákonodárce i zahraniční ropné společnosti. Zákon o ropném průmyslu se stane důležitou součástí legislativy největšího afrického vývozce ropy.

OSN: Vůdci pirátů jsou pod ochranou somálských politiků

Podle monitorovací skupiny OSN v Somálsku jednají špičky somálských pirátu naprosto beztrestně a navíc s podporou somálských lídrů. Zpráva OSN uvádí, že somálský prezident Sheikh Sharif Sheikh Ahmed poskytl vůdci pirátů Mohamed Abdi Hassan „Afweyne“ diplomatický pas, kterým se Afweyne prokázal i v zahraničí, a tím ho chrání před zatčením. Vláda v Mogadishu se k situaci zatím nevyjádřila.

Parlamentní volby v Libyi vyhrála liberální koalice

V prvních parlamentních volbách od svržení Muammara Kaddafiho, které se uskutečnily 7. července, zvítězila liberální koalice National Forces Alliance (NFA) vedená bývalým premiérem Mahmoud Jibrilem. V dvousetčlenném Národním kongresu získala NFA 39 z 80 křesel určených pro politické strany. Strana Muslimského bratrstva získala 17 křesel. V kongresu bude rovněž 120 nezávislých kandidátů, na kterých bude záviset budoucí politická orientace kongresu. V příštích dvou týdnech je možnost odvolat se proti výsledkům voleb.

Americký ministr obrany varuje před eskalací násilí v Sýrii

Na tiskové konferenci amerického Pentagonu promluvil ministr obrany Leon Panetta o situaci v Sýrii. Prohlásil, že násilí v zemi stále eskaluje a vymklo se kontrole. Snahy mezinárodního společenství o utlumení konfliktu se podle ministra Panetty míjí účinkem. Spolu s britským ministrem obrany Philipem Hammond varoval před zásobami chemických zbraní v Sýrii. Společně oznámili, že se pokusí vyvíjet takovou aktivitu na půdě OSN, která povede k většímu tlaku na syrského prezidenta Bashara Al-Assada.

USA oznámily, že plánují vojenské cvičení v oblasti Perského zálivu

Spojené státy americké oznámily, že spolu s dalšími 20 spřátelenými zeměmi plánují uskutečnit vojenské cvičení v oblasti Perského zálivu. Cvičení se bude zaměřovat na vyhledávání odstraňování podmořských min. Pentagon zdůraznil, že se nejedná o vzkaz Íránu, ale o bezpečnostní cvičení, které je zaměřeno proti útoku extrémistických organizací. V září by měly USA posílit flotilu patrolující v oblasti Perského zálivu. Nedávno přitom ještě USA zvažovaly, zdali se nemají z oblasti úplně stáhnout. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy tak reaguje na kritiku ze strany Republikánů.

Nejsilnější islamistická strana v Tunisku potvrdila nynějšího předsedu

Rachid Ghannouchi byl na další dva roky znovu zvolen předsedou islámské strany Ennahda, která v prvních volbách od jasmínové revoluce získala většinu. Ghannouchi získal 70 % hlasů. Ennahda po volbách vytvořila koalici s dvěma sekulárními politickými stranami. Strana odmítla požadavek islamistů v zemi k zavedení islámského práva šaría.

Militantní skupina Ansar Dine může být přizvána k jednání o Mali

Jestliže přeruší islamistická militantní skupina Ansar Dine, která působí na severu Mali, styky s teroristickou skupinou Al-Kaida, může se podle Africké unie (AU) účastnit jednání o budoucnosti země. Islamisté deklarovali plnou kontrolu nad městy Gao, Kidal a Timbuktu, kde zavádějí islamistické právo šaría. AU a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) chtějí intervenovat do Mali, pokud by jednání selhala.

OSN získala 61 tisíc tun indické pšenice pro Džibutsko

Podle agentury Reuters koupila OSN před dvěma týdny 61 tisíc tun indické pšenice pro východoafrický stát Džibutsko. V Indii byla letos rekordní úroda pšenice, proto vláda podpořila export, aby snížila její velké zásoby. Pšenice byla koupena od společnosti Cargill a do Džibutska bude dopravena do 15. srpna. OSN řídí ve východní Africe několik programů potravinové pomoci.

Návštěvnost Mauritia stoupla o 0,5 %

Počet turistů, kteří navštívili jednu z populárních prázdninových destinací ostrov Mauritius, vzrostl o 0,5 % v první polovině letošního roku. Růst je zapříčiněn vyšším počtem asijských turistů, jenž nahradil úbytek turistů z Evropy. Evropané avšak i nadále tvoří dvě třetiny všech mauricijských návštěvníků. Kolem 10 % HDP získá ostrovní desetimiliardová ekonomika právě z turismu. Mauricijská vláda očekává celkový nárůst počtu turistů o 1,6 % pro rok 2012.

Angolskou ekonomiku čeká oživení

Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) ekonomika v Angole, která je druhým největším producentem ropy, roste navzdory nedávnému snížení cen ropy na světových trzích. Ekonomický růst by se podle MMF měl zvýšit na 6,8 % z loňských 3,9 %. K většímu hospodářskému růstu by musela podle MMF angolská vláda zlepšit přerozdělení příjmů z ropy. Podle organizace Human Rights Watch nemohla vláda v prosinci doložit, kam zmizelo 30 miliard USD ze státních fondů.

Rada bezpečnosti OSN odsoudila útoky rebelů na východě Demokratické republiky Kongo

Rada bezpečnosti OSN požaduje ukončení veškeré zahraniční podpory rebelů, kteří ovládají provincie blízko hranic s Rwandou. Konžská vláda obvinila Rwandu z napomáhání, cvičení a vyzbrojování rebelů. Přestože Rwanda obvinění odmítá, zpráva OSN podezření Demokratické republiky Kongo potvrdila. Přes neshody podepsali v neděli prezidenti Rwandy a Demokratické republiky Kongo pakt proti rebelům. Rada bezpečnosti OSN vyjádřila obavy kvůli zhoršující se humanitární situaci.

Prezidentka Libérie: Nepokoje jsou důsledkem obchodu s drogami a zbraněmi

Liberijská prezidentka Ellen Johnson-Sirleaf během summitu Africké unie (AU) v Etiopii pro BBC řekla, že rostoucí drogový obchod a trh se zbraněmi napomáhají povstáním a vzniku militantních skupin. Typickým příkladem podle ní je Boko Haram v Nigérii, Al-Shabaab v Somálsku a Ansar Dine v Mali. Libérie proto povede kampaň proti hrozbě militantních skupin. Prezidentka Sirleaf dodala, že apeluje na státy vyrábějící zbraně, aby podepsaly smlouvu o jejich nešíření.

Tádžikistán odsouhlasil bezplatný pronájem vojenské základny Rusku na dalších 49 let

Po dlouhém vyjednávání označil Tádžikistán za přijatelnou ruskou variantu návrhu smlouvy o pronájmu 201. vojenské základny v Dušanbe. Oznámil o tom dnes vrchní velitel Ruských pozemních vojsk Vladimir Chirkin. 201. pozemní základna v Tádžikistánu je největší základnou Ruska na cizím území; byla založena před osmi lety a její pronájem vyprší v roce 2014. Místo placení nájemného poskytuje Rusko této asijské republice vojenskou techniku a zbraně. O možném prodloužení nájemní smlouvy na dalších 49 oznámil v loňském roce bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv; původně se předpokládalo, že nová dohoda bude podepsána již na začátku letošního roku.

Prezident Moráles ohlásil konstrukci nejdelšího telefonního vedení v Latinské Americe

Kabelové telefonní vedení by mělo spojit několik provincií oblasti La Paz. Podle bolivijského prezidenta se jedná o nejdelší a nejmodernější telefonní vedení v regionu. Zakázku výstavby získala rakouská společnost Doppelmayr. Odhadovaná cena zakázky se vyšplhala na 2,3 miliardy USD.