Indie je pod stále větším tlakem ze strany USA kvůli dovozu íránské ropy

„Pokud se Indii nepodaří dostatečně omezit dovoz íránské ropy, mohly by USA být nuceny blokovat všem indickým bankovním platbám přístup do svého bankovního systému,“ uvedlo zpravodajství Bloomberg s odvoláním na amerického veřejného činitele, který si nepřál být jmenován. Indie ovšem již opakovaně uvedla, že bude nadále pokračovat v importu ropy z Íránu, která tvoří 12% indické spotřeby, přičemž Indie je dnes 2. největším dovozcem ropy z Íránu po Číně v hodnotě 12 miliard dolarů ročně. Írán a Indie již kvůli americkým sankcím zahájily jednání i o možném přechodu na platby za ropu ve zlatě.

Na východě Libye ve městě Benghazi došlo ke střetům mezi odpůrci a příznivci vyhlášené autonomie

V Benghazi na východě Libye propukly nepokoje a střety mezi příznivci a oponenty vyhlášení autonomie východní Libye, při kterých již zahynul nejméně jeden člověk a několik dalších bylo zraněno. Předseda Nejvyššího bezpečnostního výboru Benghazi Fawzi Wanis uvedl, že nepokoje jsou nyní pod kontrolou a střety se podařilo omezit. Proti rozdělení Libye již došlo k několika demonstracím, a to i v hlavním městě Tripolisu.

Eritrea vyzývá OSN k přijetí opatření proti Etiopii kvůli útoku etiopské armády na eritrejském území

Eritrea vyzvala OSN, aby přijalo opatření proti Etiopii v souvislosti s pátečním útokem etiopské armády na území Eritrey. Eritrejská vláda označila etiopskou operaci za provokaci a oznámila, že nechce být „vtažena do dalšího případného konfliktu“. Eritrejské ministerstvo zahraničí uvedlo, že došlo k „flagrantnímu porušení mezinárodního práva a narušení eritrejské suverenity. Etiopská armáda napadla v pátek tři vojenské základny na území Eritrey, ve kterých byly dle Etiopie etiopští rebelové, kteří zde prováděli svůj výcvik.

Demonstrace v Tunisku za zakotvení islámského práva do vznikající nové ústavy

Tisíce lidí se podle agentury PressTV shromáždily před budovami tuniského parlamentu, aby zde požadovaly zavedení islámského práva šaría v Tunisku a jeho zakotvení v připravované nové ústavě. Nová tuniská ústava je v současné době v přípravě a očekává se, že bude dokončena v polovině roku 2012.

Sýrie je připravena spolupracovat s OSN

Syrský ministr zahraničí Walid Muallem oznámil, že Sýrie je připravena spolupracovat s vyslancem OSN a Ligy arabských států Kofi Annanem ve snaze najít mírové řešení krize v zemi a „ochrany svých občanů před ozbrojenými teroristy“, kteří v Sýrii podle vlády působí. OSN odpověď s „konkrétními návrhy na řešení“ již od syrského prezidenta obdržela.

U Norska probíhá rozsáhlé vojenské cvičení NATO

U norského pobřeží probíhá od 12. do 21. března vojenské cvičení Cold Response 2012 s cílem nacvičit operace v zimních podmínkách, jak uvádí norská armáda. Do operací jsou zařazeny kromě cvičení bojových operací i boj s teroristickými hrozbami či masovými demonstracemi. Cvičení se účastní okolo 16 000 mužů námořnictva i pozemního vojska a letectva, které zastupují britské bojové vrtulníky z letadlové lodě Illustrious, celkem z 15 států s mandátem OSN.

Vatikán považuje kubánské embargo za neúčinné

Mluvčí Vatikánu oznámil názor Svatého stolce na embargo uvalené na Kubu Spojenými státy. Embargem prý pouze trpí kubánská veřejnost a v průběhu let ztratilo na své účinnosti. Vatikán se tak vyjádřil před oficiální návštěvou papeže Benedikta XVI. na Kubě. Papež bude na návštěvě latinské Ameriky od 23. března. Při své cestě navštíví Kubu a Mexiko. Již dříve papež vyslovil přání setkat se s bývalou hlavou kubánského státu Fidelem Castrem.

Venezuela pošle na 15 000 vojáků do svého pohraničí

Vojáci, nasazení do pohraničí země s Kolumbií, Brazílií a Guyanou, budou bojovat proti obchodu s drogami. To potvrdil ministr obrany gen. Henry Rangel Silva. Dodal, že hlavním cílem operace je vystopovat a zničit laboratoře, ve kterých jsou drogy připravovány. Jejich zničení by mohlo vést k vymýcení překupníků v oblasti. Gen. Henry Rangel Silva zastává svou funkci od ledna tohoto roku. To i přes to, že USA v roce 2008 jeho jméno přidala na seznam klíčových osob pro obchod s drogami. Podle něj měl gen. Rangel Silva podporovat kolumbijskou levicovou guerrilu FARC.

Ropná společnost Chevron pozastavuje své práce v brazilských vodách

Operace společnosti jsou, podle jejího vyjádření, zastaveny jen dočasně. Stává se tak v důsledku loňské havárie, kdy do brazilských vod vyteklo, podle brazilského ministerstva téměř 417 000 litrů ropy. Za nehodu, způsobenou podceněným tlakem ropy v jejím ložisku, společnost zaplatila sankce za znečištění vod.

Velká Británie reaguje na výhružky Argentiny ohledně ropy v oblasti Falkland

Velká Británie se vyjádřila ke včerejšímu oznámení argentinského ministra zahraničí Hectora Timermana, ve kterém ministr uvedl, že Argentina hodlá podniknout právní kroky kvůli průzkumu ropných ložisek ve vodách u Falklandských ostrovů. Podle ministra zahraničí Timemana totiž ropa i zemní plyn, nalezené v těchto vodách patří Argentině. To proto, že Argentina si území Falkland nárokuje. Ministerstvo zahraničních věcí Velké Británie se o věci vyjádřilo jako o ,,ilegálním zastrašování“. Premiér David Cameron opět zdůraznil, že země bude i nadále pokračovat v ochraně a obraně Falklandských ostrovů.

Podle Eurostatu zaznamenalo Bulharsko v roce 2011 nejvyšší nárůst hodinové mzdy z členských států EU

Mezi členskými státy, pro něž jsou k dispozici údaje za čtvrté čtvrtletí roku 2011, byl nejvyšší roční nárůst hodinových mzdových nákladů zaznamenán v Bulharsku – o 12,6%. Bulharsko následuje Rumunsko s 8,6%, Estonsko (7,2%) a Maďarsko (6,6%). Pokles byl zaznamenán v Irsku, Portugalsku (o 1,7%) a ve Slovinsku (o 0,3%).

Ruské státní zastupitelství žádá od Velké Británie vydání bývalého ředitele Banky Moskvy

Státní zastupitelství Ruské federace dnes zaslalo Velké Británii žádost o vydání bývalého ředitele Banky Moskvy Andreje Borodina, který je obviněn z machinací s rozpočtovými prostředky Moskvy ve výši 12,76 miliard rublů (cca 8 miliard Kč). Ruské státní zastupitelství vydalo souhlas k mezinárodnímu pátrání po Andreji Borodinovi a bývalém viceprezidentovi banky Dmitrim Akulininem v listopadu loňského roku.

Moldavská opozice odmítá uznat nového prezidenta

Moldavský exprezident a předseda místní komunistické strany Vladimir Voronin oznámil o tom, že opozice odmítá uznat nového prezidenta Moldavska a bude pokračovat v protestech. V tuto chvíli probíhá v Kišiněvě protestní akce opozice, pořádaná komunisty, které se podle některých zdrojů účastní na 10 tisíc lidí.

Lotyšsko si připomíná Den legionářů, Moskva protestuje

Lotyšsko dnes oslavilo tradiční kontroverzní svátek, tzv. Den legionářů. Jako každoročně se v centru Rigy konal pochod veteránů z nacistické legie Waffen SS, a zároveň proběhly akce antifašistů a jiných politických hnutí. Názory na tento svátek se ve společnosti různí, někteří jej považují za oslavu nacismu, jiní tento přístup důrazně odmítají. Ruské ministerstvo zahraničí mezitím vyjádřilo nesouhlas s konáním pochodu a vyzvalo mezinárodní společenství k tomu, aby v této otázce vyřklo odpovídající ohodnocení.

Polská vláda představila plán, který počítá s odlukou církví od státu

Polsko, jedna z nejreligióznějších zemí Evropy, chystá reformní program, jenž by se měl dotknout především katolické církve, ke které se hlásí naprostá většina Poláků. Zatímco dosud církve čerpají finanční prostředky především ze státního rozpočtu, reforma počítá s přesunem většiny nákladů na jejich financování do rukou věřících. Nyní vláda Donalda Tuska jedná o svém plánu s církevními představiteli.

Moldavsko zvolilo prezidenta, stal se jím Nicolae Timofti

Moldavsko má po třech letech a čtyřech neúspěšných pokusech prezidenta. Stal se jím nestranický soudce Nicolae Timofti, pro nějž v moldavském parlamentu hlasovalo 62 ze 101 poslanců. Kromě poslanců vládní koalice Aliance pro evropskou integraci o volbě rozhodli 3 opoziční komunisté a 1 nezávislý poslanec. Jedním z důvodu této volby byl i fakt, že pan Timofti má pouze moldavské občanství. Cílem nového prezidenta je pokračování v evropském integračním procesu a řešení problému separatistického regionu Podněstří mírovou cestou.

Srbský ministr zahraničí „Moskva a Bělehrad jsou partnery a spojenci“

Srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić v Moskvě v pátek uvedl, že Rusko zůstává srbským nejbližším partnerem a spojencem. Na začátku svého setkání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem pan Jeremić uvedl, že Srbsko a Rusko mají stejné pohledy na světové otázky. Ruský ministr Lavrov oznámil, že rozhovory se zaměří na dvoustranné a mezinárodní vztahy a situaci v regionu.

Kosovský parlament schválil usnesení o zákazu konání srbských voleb na kosovském teritoriu

Jednokomorové Kosovské shromáždění (parlament) 76 hlasy ve čtvrtek schválil usnesení o zamítnutí konání srbských voleb na území Kosova. Většina poslanců, včetně těch ze srbské komunity, došla k závěru, že takové volby by porušily suverenitu Kosova a škodily by „dobrým sousedským vztahům“. Zákonodárci prostřednictvím usnesení zavázali vládu, aby zakázala konání těchto voleb. Prozatím však nebyly poskytnuty údaje o tom, jaké prostředky by k tomuto záměru měly být užity.

V Maďarsku opět proběhly demonstrace pro i proti stávající vládě

Tisíce maďarských obyvatel opět protestovaly v den národního svátku proti pravicovému konzervativci a ministerskému předsedovi Viktoru Orbánovi. Před sídlem vlády se však sešlo i na několik tisíc lidí, kteří naopak nynější maďarskou vládu podporují. Ta byla v minulých týdnech ostře kritizována ze strany Evropské komise (EK). Zemi již byly zmrazeny peníze z kohezních fondů EU pro rok 2013. 

Wolfgang Schäuble by mohl být příštím šéfem ministrů financí eurozóny

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble (CDU) by mohl být příštím šéfem
ministrů financí eurozóny. Zmíněný je tak dalším kandidátem na tento post po italském
premiéru Mariu Montim. V této pozici bude brzy nahrazen nynější šéf ministrů financí eurozóny (tzv. euroskupiny), lucemburský premiér Jean Claude Juncker.

Albánský ministr zahraničních věcí navštíví Makedonii

Albánský ministr zahraničních věcí Edmond Haxhinasto dnes započal dvoudenní návštěvu Makedonie, během které se setká s makedonským prezidentem Georgem Ivanovem, ministrem zahraničních věcí Nikolou Poposki a mluvčím parlamentu Trajko Veljanovskim. Návštěva se odehraje po několika etnických incidentech v zemi.