Prezidentka Argentiny Cristina Fernández během své návštěvy Santiaga de Chile poděkovala Chile i jeho občanům za podporu, kterou vyjadřují Argentině ve sporu o Falklandské ostrovy. Ty byly do roku 1833 územím Argentiny. Po té je ale začala okupovat Velká Británie, jejíž zaoceánským územím jsou Falklandy dodnes. Argentina si na území nepřestala dělat nároky. I kvůli 30. výročí války o Falklandy se spor mezi zeměmi vyostřuje. Britský premiér David Cameron označil postoj Argentiny za ,,koloniální“. Argentina v únoru podala oficiální stížnost k OSN kvůli údajné militarizace Falkland Velkou Británii. Ve čtvrtek argentinský ministr zahraničí Hector Timerman oznámil, že Argentina hodlá podniknout právní kroky, kvůli průzkumu ropných ložisek ve falklandských vodách britskými společnostmi. Britské ministerstvo zahraničí se k této věci vyjádřilo se slovy ,, ilegální zastrašování“.
Archiv rubriky: Útvar
Bombové útoky v hlavním městě Sýrie u sídla letecké rozvědky a ředitelství policie
V hlavním městě Damašku došlo k dvěma bombovým útokům na sídlo syrské letecké rozvědky a na policejní ředitelství, při kterých na místě zahynulo 27 lidí. Syrská státní televize uvedla, že za útokem stojí „teroristé“, kteří bojují proti syrské vládě.
Demokratická republika Kongo udělila významné koncese na těžbu deštného pralesa společnosti, kterou USA podezírají z podpory hnutí Hizballah
Demokratická republika Kongo udělila výjimečné lukrativní koncese společnosti Trans-M, která je vlastněna libanonským podnikatelem Ahmede Tajideene, který zároveň vlastní společnost Kongo Futur, kterou USA považují za skrytý podnik libanonského islamistického hnutí Hizballah. Společnost Kongo Futur od roku 2010 čelí cíleným sankcím ze strany USA a vedla ke stále více rostoucím obavám z obchodních aktivit Hizballahu v Africe. Podle expertů jsou koncese udělené konžskou vládou na těžbu stovek tisíc hektarů deštného pralesa schopné generovat příjmy v řádu stovek milionů dolarů po dobu více než 25 let. USA považují Hizballah za jednu u „nejnebezpečnějších teroristických organizací“ a dlouhodobě ho obviňují z praní špinavých peněz a z obchodu s narkotiky, což Hizballah popírá.
Příští týden americká ministryně zahraničí pravděpodobně rozhodne o pokračování vojenské pomoci Egyptu
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton by příští týden mohla definitivně rozhodnout o tom, zda budou USA pokračovat v posílání vojenské pomoci do Egypta ve výši 1,3 miliardy dolarů ročně. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí s odvoláním na neshody mezi USA a Egyptem v otázce „demokratických svobod“. Ačkoliv prezident Obama dříve uvedl, že chce nadále pokračovat v pomoci Egyptu, americké ministerstvo zahraničí upozornilo, že rozhodnutí se teprve připravuje. Americký Kongres již schválil vojenskou pomoc 1,3 miliardy dolarů pro Egypt na fiskální rok 2012, kteýr končí 30. září a stejně tak do Egypta poslal dalších 250 milionů dolarů hospodářské pomoci a dalších 60 milionů dolarů do rozvojového fondu. Americký zákon nově ovšem pro pokračování podpory Egypta vyžaduje, aby egyptská vláda podporovala přechod k civilní vládě, uspořádala svobodné a spravedlivé volby a garantovala svobodu projevu, shromažďování, náboženského vyznání a nárok na řádný soudní proces. Zákon ale také počítá s udělením výjimky, kterou může vydat americký ministr zahraničí, shledá-li pokračování ve vojenské pomoci za národní zájem USA.
Egyptský parlament rozhoduje o kritériích pro sestavení ústavodárného sboru
Egyptský parlament zasedá, aby rozhodl o konečných kritériích, které budou aplikovány pro výběr členů 100-členného shromáždění určeného k sepsání nové egyptské ústavy. Ústava bude mít významný dopad na dosavadní pořádky v zemi, neboť má nově předefinovat rozložení sil mezi armádou, vládou a parlamentem.
Čtyři africké státy se dohodly na vytvoření zvláštní vojenské jednotky pro dopadení šéfa Armády božího odporu
Ugandský ministr obrany Crispus Kiyonga oznámil vytvoření regionální vojenské brigády o síle 5000 mužů z armád Ugandy, Středoafrické republiky, Demokratické republiky Kongo a Jižního Súdánu ve snaze dopadnout hlavu Armády božího odporu (LRA) Josepha Kony. Společná akce je vyprovokována novým internetovým spotem, který významně zvýšil pozornost světové veřejnosti. LRA zatím zahájila nové operace především na severu Demokratické republiky Kongo, které ale experti vyhodnocují jako poslední snahu o zachování své „končící“ existence“.
V Mauritánii byl zadržen bývalý šéf libyjských tajných služeb
Mauritánie zadržela šéfa libyjských tajných služeb z doby vlády Muammara Kaddafi Abdullaha al-Senussi na letišti v hlavním městě Nouckchott po příletu z marockého města Casablanca s padělaným maliským pasem, oznámila to mauretánská státní tisková agentura AMI. Abdullah al-Senussi čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti i Mezinárodního trestního soudu (ICC), který na něj vydal zatykač, ovšem Mauritánie není smluvní stranou tzv. Římského statutu o ICC a není proto povinna al-Senussiho vydat. Mauretánské úřady zatím neuvedly, jak se zadrženým naloží.
Premiér Guiney-Bissau a kandidát na prezidenta: „Nutně potřebujeme reformu armády, která má tendenci zasahovat do politiky“
Premiér Guiney-Bissau Carlos Gomes Junior, který je kandidátem vládnoucí strany PAIGC po smrti prezidenta Malama Bacai Sanhy ve Francii, v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že hodlá prezidentské volby vyhrát hned v prvním kole, přičemž sází na svou vysokou oblibu, která vychází z autority jeho otce i z faktu, že jeho strana PAIGC byla klíčovým hráčem při získání nezávislosti na Portugalsku v roce 1974. Premiér Carlos Gomes Junior uvedl, že Guinea-Bissau nutně potřebuje mezinárodní pomoc v boji proti obchodu s drogami a především v reformě armády o síle 8000 mužů, která opakovaně zasahuje do politiky tohoto státu s 1,6 miliony obyvatel. Naposledy se o převrat v zemi pokusilo námořnictvo.
Írán má svůj vlastní bezpilotní letoun
Írán podle agentury PressTV dokončil vývoj svého nového bezpilotního letounu Shaparak (Motýl), který má dle leteckého inženýra odpovědného za projekt Reza Danandeh Hakamabada vysoké schopnosti a univerzální funkce pro splnění různých cílů. Letoun Shaparak má letový rádius o poloměru 50 km a maximální letovou výšku 4,5 km, přičemž je schopen provést až 3,5 hodiny dlouhý let s nosností 8 kg. Letoun je poháněn dvouválcovým motorem a je vybaven třemi digitálními kamerami s vysokým rozlišením.
Protesty v Bahrajnu opět potlačují bezpečnostní složky
Bahrajnské bezpečnostní složky potlačily demonstrace, které propukly v pátek v hlavním městě Manama. Podle svědků demonstranti skandovali hesla proti vládnoucí královské dynastii Al Khalifah a policie zahájila do davu palbu slzných granátů. Protestující, jejichž počet byl odhadován na několik tisíc a kteří se sešli již v pátek v čele se šíitskými duchovními, si připomněli události z 16. března 2011, kdy došlo k potlačení protestů saúdskoarabskými intervenčními silami.
Venezuela zvýší kapacitu svých přístavů
Díky investicím a vybavení za 50 milionů dolarů se zvýší kapacita venezuelských přístavů. To oznámila ministryně vodní a vzdušné dopravy Elsa Gutierrez. Veškeré vybavení, které Venezuela nakoupila díky smlouvám s Čínou a Finskem, by se mělo do země dostat do 2 měsíců. Ministryně dále uvedla, že se do budoucna počítá i se spoluprací s portugalskými společnostmi, díky kterým by měly být služby venezuelských přístavů ještě více zlepšeny.
Brazilský federální soudce zamítl souzení bývalého vojenského kolonela
Brazilský federální soud zamítl vyšetřování činů důstojníka Sebastião Curió Rodriguese de Moury. Ten byl obviněn z únosu a mučení 5 příslušníků levicové guerrily během 20 let trvající vojenské vlády v Brazílii. Začátek vyšetřování potěšil i OSN. Soud svůj rozsudek zdůvodnil přítomností zákona o milosti, vydaném v roce 1979. Ten garantuje soudní imunitu v případě, že se jednalo o činy politicky motivované a byly spáchány během vojenské diktatury mezi lety 1964- 85.
Prezident Chávez je zpět ve vlasti
Prezident Venezuely Hugo Chávez se vrací zpět do vlasti po 3 týdenním pobytu na Kubě. Tam prezident podstoupil operaci, během níž mu byla vyňata maligní léze z oblasti pánve. Sám prezident potvrdil, že žádné pooperační komplikace nenastaly. Ve Venezuele ještě podstoupí léčbu radioterapií.
Pokračuje výměna názorů mezi maďarskou vládou a EU
V den státního svátku maďarský premiér Vktor Orbán uvedl, že „Maďarsko je silné, má bránit svou nezávislost a jako národ s tisíciletou tradicí a kořeny v Evropě si zaslouží rovné zacházení ze strany EU“, k čemuž dodal, že Maďarsko nebude kolonii cizích zemí. Dále premiér uvedl, že Národní banka Maďarska bude nezávislá pouze za předpokladu, že bude hájit zájmy maďarské ekonomiky před těmi zahraničními. Ve svém projevu také přirovnal úředníky Evropské unie k Sovětskému svazu. Na tento výrok reagovala mluvčí předsedy Evropské komise (EK) José Manuela Barossy, která uvedla, že „Srovnávání EU se Sovětským svazem svědčí o naprostém nepochopení toho, čím je demokracie.“ V den oslav státního svátku v zemi proběhla demonstrace na podporu i proti zmíněnému premiérovi.
Brusel nemá alternativu k fiskálnímu paktu
Pokud nedojde k ratifikaci fiskálního paktu, podepsaného na summitu EU 1.-2. března, Brusel nemá náhradní plán. Mezitím roste procento odpůrců této smlouvy a obavy z nadcházejících francouzských voleb. Zdejší socialistický kandidát Francois Hollande například uvedl, že pokud zvítězí a bude sestaven nový parlament, smlouva nebude ratifikována beze změn. Problém by se mohl naskytnout i v Polsku, kde vládní Centrum pro legislativu uvádí, že k ratifikaci je potřeba 2/3 hlasů Sejmu (dolní komory parlamentu). Strany PiS a Solidarna Polska se však vyjádřily proti podpisu. Ke vstoupení smlouvy v platnost je přesto potřeba, aby smlouvu ratifikovalo pouze 12 ze 17 členů eurozóny.
Polští představitelé církví nesouhlasí s návrhem vlády
Návrh vládního kabinetu Donalda Tuska, který chce zreformovat dosavadní financování církví, je řadou polských církevních představitelů zamítán. Vláda chce zrušit fond, jenž církve dotuje a místo toho zavést „asignační daň“, u které by si Poláci sami určili, jestli 0,3% daně z příjmu chtějí poskytnou státu, nebo církvi. Církevní představitelé nesouhlasí z rušením fondu a již na podzim navrhli , aby část daně z příjmu dosáhla místo 0,3% jedno procento.
Mohlo by dojít k navýšení „palební síly“ fondů eurozóny na 700 miliard
Nynější dočasný Evropský fond finanční stability (EFSF) a trvalý Evropský stabilizační mechanismus (ESM) by mohly dosáhnout navýšení svých „palebných sil“ z 500 na 700 miliard eur. Informovala o tom agentura Reuters. Nyní je kapacita fondů 440 a 500 miliard eur, souhrnně však nemohou půjčit více jak půl bilionu eur. Jednání o tomto kroku by mělo proběhnout na konci května v Kodani, kdy se setkají ministři financí eurozóny s šéfy centrálních bank. Proti navyšování kapacit fondů nadále zůstává Německo.
Bulharsko chce dosáhnout dohody o propojení plynárenských sítí s Tureckem
Bulharsko se dle diplomatického zdroje snaží o dohodu s Tureckem, která by vedla k propojení jejich plynárenských sítí, což by pro zemi představovalo alternativu k plynu z Ruska, na kterém země nyní závisí. Jednání o této věci by mělo být hlavním důvodem návštěvy bulharského premiéra Bojko Borisova v Ankaře 20. března. Projekt, jenž by částečně mohla financovat Evropská unie (EU) v rámci úsilí o diverzifikaci dodávek energie, by vedl, v naléhavých případech, k přepravě ázerbájdžánského plynu do Bulharska. Dle diplomatického zdroje Sofia již dosáhla předběžné dohody s Baku o koupi alespoň 1 miliardy krychlových metrů plynu ročně. K propojení potrubí z Tureckem by došlo mezi severozápadním regionem Turecka Thrace a bulharským jižním městem Haskovo.
Řecká strana Pasok volí nového předsedu, chce zabránit neúspěchu v nadcházejících volbách
Novým předsedou strany by se měl stát Evangelos Venizelos. Strana se tak snaží zabránit neúspěchu v nadcházejících volbách, po dvou letech zavádění úsporných opatření, které vedly k řadě masových demonstrací. Právě pan Venizelos, bývalý ministr financí, který se podílel na rekordním odpisu části státního dluhu, doufá, že své zemi poskytl dostatek času k zavádění potřebných reforem. Mezinárodní měnový fond (MMF) přesto varuje před možným opožděním.
MMF: „Řecko nemá téměř žádný prostor k opoždění se s reformami“
Dle Mezinárodního měnového fondu (MMF) nemá Řecko v novém záchranném programu téměř žádný prostor k opoždění se s potřebnými reformami. MMF to uvádí ve svém dokumentu zaslaném do Atén v pátek. Ve čtvrtek se fond také oficiálně zavázal k finanční pomoci zemi v rámci 2. záchranného plánu o objemu 28 miliard eur. Dle zprávy může Řecko dosáhnout svých cílů snížení dluhu, pokud bude i nadále pokračovat v tvrdých úsporných opatřeních – včetně snížení minimálních mezd, důchodů atd. Fond dále varoval, že pokud se realizace reforem bude pohybovat příliš pomalu nebo pokud ekonomika nebude reagovat na reformy tak rychle, jak se očekávalo, „pravděpodobným výsledkem by byla hlubší recese a vyšší trajektorie dluhu“.
Evropská komise : „Konečné rozhodnutí o vstupu Rumunska a Bulharska do Schengenu padne v září“
Předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barosso po setkání s rumunským premiérem Mihai-Razvan Ungureanum v Bruselu uvedl, že rozhodnutí komise padne v září, jak již bylo uvedeno na summitu 1.-2. března. „Je spravedlivé přidělit Rumunsku status člena schengenského prostoru.“ Předseda také mluvil o Mechanismu spolupráce a ověřování (CVM) s tím, že si cení rumunské vlády za závazek k této reformě, „která se velmi dobře odráží v poslední zprávě EK.“
Slovinská nezaměstnanost v lednu dosáhla 12,5%
Slovinská nezaměstnanost v lednu 2012 vzrostla na 12,5% z 12,1% v prosinci loňského roku. Uvádí to slovinský Národní statistický úřad. Na začátku měsíce se slovinská ekonomika propadla do recese. Ve čtvrtek vláda zrevidovala prognózu svého ekonomického růstu pro letošní rok, nyní předvídá 0,9% pokles produkce, oproti původním odhadům růstu o 0,2%. Premiér Janez Janša, který se ujal úřadu minulý měsíc, uvedl, že nynějším hlavním cílem je podpořit růst a přitom konsolidovat veřejné finance úspornými opatřeními a strukturálními reformami.
Ázerbájdžán chce prohlubovat spolupráci s Marokem
Velvyslanec Ázerbájdžánu v Maroku Sabir Agabayov se setkal s předsedou dolní komory marockého parlamentu Karimem Ghellabem, při kterém Ázerbájdžán mimo jiné poděkoval za podporu Maroka ve sporu Ázerbájdžánu s Arménií o Náhorní Karabach. Podle vyjádření ázerbájdžánského velvyslance má Ázerbájdžán zájem o prohloubení a posílení spolupráce obou zemí. Maroko otevřelo v Ázerbájdžánu své velvyslanectví v roce 2006.