Po incidentech s pálením Koránu a zabitím civilních obyvatel ze strany Spojených států amerických se hnutí Taliban rozhodlo zastavit mírová jednání se Spojenými státy americkými a vládou afghánského prezidenta Hamida Karzai. Jako oficiální důvod Taliban uvedl, že USA stále mění vyjednávací pozici. Představitelé Spojených států k tomu řekli, že jednání s Talibanem nebylo nikdy snadné, a že kroky Talibanu považují za taktické vyčkávání. USA také popřeli, že by jejich pozice nebyla konzistentní. Uzavření míru s Talibanem je nutný předpoklad pro opuštění země v roce 2014.
Archiv rubriky: Útvar
Prezident Malawi odmítl možnost, že by rezignoval na výzvu demonstrantů a opozice
Prezident Malawi Bingu wa Mutharika v reakci na protesty a násilí v hlavním městě Lilongwe, kde demonstranti mimo jiné požadovali spolu s opozicí jeho odstoupení, prohlásil, že odmítá rezignovat až do doby, kdy v roce 2014 vyprší jeho mandát. Prezident Malawi dále upozornil na to, že má možnost udržet se u moci i déle – „Kdybych skutečně chtěl, tak bych použil ústavní většinu své strany, abych získal další volební období, případně abych zůstal o moci navždy,“ prohlásil podle agentury Reuters prezident Bingu wa Mutharika.
Čína kritizuje kroky Spojených států amerických vůči Íránu
Přední čínský vládní deník zkritizoval plánované sankce Spojených států amerických vůči zemím, které nakupují ropu z Íránu. Redaktor deníku v komentáři zdůraznil, že Čína má právo na nákup ropy z Íránu. Plánované sankce USA označil za sobecké. Čínský deník také kritizuje americkou zahraniční politiku, kterou považuje za unilaterální. Článek byl uveřejněn pod jménem Zhong Sheng, které znamená „hlas Číny“. Tímto jménem bývají ve vládním médiu podepisovány články o zahraniční politice. Odebírat ropu z Íránu přestalo 10 zemí EU a Japonsko. Ropu stále nakupují Čína a Indie, které patří k největším odběratelům íránské ropy na světě.
Jihoafrická republika přerušila dovoz íránské ropy
Podle náměstka ministra zahraničí Ebrahim Ebrahima země přerušila skoro veškerý dovoz ropy z Íránu. K tomuto kroku přistoupila na základě tlaku USA, které uvalilo na Írán sankce pro jeho údajný jaderný program. Jihoafrická republika je jednou z 12 zemí, které dováží íránskou ropu. Ta pro zemi představovala necelých 29 % importu ropy. Ministryně pro energetiku nedávno připustila, že země obdržela americkou žádost o přerušení dodávky ropy z Íránu.
Po mexickém zemětřesení zůstaly horší následky, než se očekávalo
Podle posledních statistik bylo zničeno na 30 000 domů. Největší škody hlásí stát Guerrero, kde se nacházelo i epicentrum zemětřesení. Podle guvernéra státu Ángela Aguirreho bude Guerrero žádat Fond přírodních katastrof o dotace pro obnovu. Vláda nyní poskytuje azyl více, než 200 rodinám. Zemětřesení o magnitudu 7,9 stupňů Rychterovy škály zasáhlo na 13 států mexické federace. Největší otřesy zaznamenali lidé ve státech Guerrero, Oaxaca a v Mexico city.
Keňa očekává menší vývoz květin
Země je třetím největším světovým producentem květin, převážně červených růží. Očekává se, že se export květin pod vlivem špatného počasí a silné keňské měny v letošním roce sníží o 11 %. Ekonomika východoafrické země zaznamenala v minulém roce propad měny o 25 %, kdy klesla na rekordních 107 keňských šilinků za dolar, ovšem nyní je velmi silná po zpřísnění měnové politiky keňskou centrální bankou.
Zimbabwe plánuje investice do infrastruktury ve výši 100 milionů dolarů
Podle ministra financí Tendai Bitiho by vláda mohla dát až 100 milionů dolarů na zlepšení infrastruktury v zemi. Důsledkem dekády trvajícího ekonomického kolapsu zimbabwská infrastruktura chátrá. Vládní investice do silnic, železnic, přehrad a elektráren by podle ministra financí mohla přilákat i zahraniční investory. Ti jsou ale znepokojeni zákonem, který stanovuje, že majoritní většinu ve firmách na území země musí vlastnit černošské místní obyvatelstvo.
HDP Rwandy se meziročně zvýšilo
Podle statistického úřadu se hrubý domácí produkt země zvýšil z 7,2 % v roce 2010 na 8,6 % v roce minulém. Přesto HDP nevzrostlo na očekávaných 8,8 %, jak předvídala Centrální banka. HDP Rwandy podle statistického úřadu posílilo na základě investic do průmyslu a těžby. Průmyslový sektor vzrostl o 18 % v roce 2011, těžební dokonce o 50 %, uvedl úřad ve středu.
Demokratická republika Kongo chce zvýšit příjmy z těžby
Ministr pro těžbu Martin Kabwelulu ve středu uvedl, že by vláda hodlá zvýšit minimální vládní podíl na těžbě změnami v zákonech. Současný těžební kód, na základě něhož je vypočítáván podíl z těžby, je starý deset let a podle ministra neodpovídá současné situaci. Přepracovaný zákon chce ministr předložit už novému parlamentu. Za loňský rok získala konžská vláda na těžbě kolem 100 milionů dolarů. Podle Martina Kabwelulu by země měla dávat větší důraz i na místní zpracování minerálů, nikoliv jen jejich export.
Cestovní ruch Mauriciu posiluje
Příjmy z cestovního ruchu vzrostly za minulý rok na úrověň 12,1 % HDP a ve srovnání s rokem 2010 jde o 34,4% nárůst. Cestovní ruch obvykle tvořil necelých 10 % HDP země. Každoročně navštíví ostrov kolem 950 000 turistů. Dvě třetiny turistů tvoří Evropané.
V Tunisku narůstá inflace
Podle tuniské centrální banky se meziroční inflace v severoafrické zemi zvýšila o 2,2 %. V únoru minulého roku se inflace pohybovala na 3,2 %, v únoru letošního roku vystoupala na 5,4 %. Důvodem jsou vysoké ceny potravin. Ekonomika země v minulém roce klesla o 1,8 %. Tuniská ekonomika je dodnes negativně ovlivněna povstáním, které svrhlo prezidenta Zine al-Abidine Ben Aliho.
Amnesty International varuje před zhoršujícím se stavem svobody lidských práv na Kubě
Podle zprávy Amnesty International jsou političtí disidenti nebo aktivisté za lidská práva zastrašováni více, než tomu bylo před 2 lety. Zpráva dále uvádí, že v období mezi lednem a zářím minulého roku bylo do vazby uvaleno na 2 784 osob. To je o 710 osob více, než za celý rok 2010. Kubánská vláda se ke zprávě Amnesty International nevyjádřila. Deník Komunistické strany Kuby uvedl, že se disidenti a aktivisté snaží pouze vyvolat problémy, které by donutily papeže Benedikta XVI. na ně reagovat. Návštěva papeže na Kubě je plánována konec tohoto týdne. Během své návštěvy latinské Ameriky papež navštíví Kubu a Mexiko.
MMF schválil 4. přezkoumání předběžné dohody s Rumunskem, uvolní dalších 505 milionů eur
Výkonný sbor Mezinárodního měnového fondu (MMF), jenž má na starost hodnocení vývoje hospodářství zemí a prosazování politiky doporučené MMF, schválil čtvrtou revizi předběžné dohody s Rumunskem a uvolní tak další tranši o objemu 505 milionů eur. Zprávu zveřejnil rumunský zástupce u MMF Mihai Tanasescu. Včetně této tranše tak fond pro Rumunsko uvolnil již téměř 2 miliardy eur.
Ruský velvyslanec při EU: „Nové ekonomické sankce EU vůči Bělorusku se dotknou ruských zájmů“
„Opakovaně a důrazně jsme naše evropské partnery varovali, že ekonomické sankce, které se Evropská unie chystá uvalit na Bělorusko, budou mít vzhledem k rostoucí míře integrace ekonomik Ruska a Běloruska v rámci celní unie a perspektiv přeměny v Euroasijskou hospodářskou unii bezprostřední vliv na ruské zájmy, a nemohou tedy být ponechány bez pozornosti,“ uvedl dnes ruský velvyslanec při EU V. Chizhov v přímém přenosu televizního kanálu Rusko-24, když komentoval možnost uvalení nových ekonomických sankcí na Bělorusko, o níž budou v pátek jednat ministři zahraničních věcí členských států EU. Postoje jednotlivých států se podle velvyslance liší – dle jeho vyjádření „nejsou v EU obránci A. Lukašenka, ale jsou zde zastánci svých vlastních kapes, a to země, které pokrývají významnou část svých potřeb, například spotřeby ropy, právě díky dovozu z Běloruska“.
V Chorvatsku se koná druhý ročník britského podnikatelského fóra
V Chorvatsku se koná druhý ročník podnikatelského fóra, jehož se účastní desítky britských společností majících zájem o investování v Chorvatsku. Fórum pořádá britské velvyslanectví ve spolupráci s British investment agency. Účastníky jsou britské firmy zejména ze sektoru financí, cestovního ruchu a energetiky, které se chtějí seznámit s investiční politikou chorvatské vlády.
Srbský veřejný dluh se v roce 2011 zvýšil o 2,4 miliardy eur
Srbský veřejný dluh na konci roku 2011 činil 14,5 miliardy eur, tj. o 2,4 mld. eur více, ve srovnání s koncem roku 2010. Informaci dnes zveřejnila Národní banka Srbska (NBS). Podle odhadu banky tak v roce 2011 veřejný dluh dosáhl 45,8% HDP. Srbské ministerstvo financí zveřejnilo o něco nižší odhad- 45,1% HDP. Rozdíl plyne z toho, že obě instituce nyní pracují s jinými odhady HDP za rok 2011. Konečné údaje o tomto ekonomickém ukazateli ještě nebyly Národním statistickým úřadem zveřejněny.
Portugalci stávkovali kvůli vládním úsporným opatřením
Během dnešní stávky v Portugalsku došlo k uzavření přístavů a ochrnutí většiny veřejné dopravy. Dle organizátoru akce se ke stávce připojily i některé nemocnice, které přijímaly jen naléhavé případy. Obyvatelé vyjadřují nespokojenost s úspornými opatřeními. Přesto je však nepravděpodobné, že by nynější vláda změnila průběh realizace plánu, na kterém se dříve dohodla s mezinárodními věřiteli – Evropskou unii (EU) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Stávku nepodpořila 2. největší odborová organizace v zemi UGT. Dle jednoho z koordinátorů stávky, Pedra Ramose, nynější kroky vlády situaci v zemi nezlepší a Portugalsko se nyní ocitá na stejné cestě, jako Řecko.
EU poskytne dalších 7 milionů eur na humanitární pomoc Sýrii
Část této humanitární pomoci je určená pro syrské uprchlíky, kteří před krvavě potlačenými projevy občanské nespokojenosti utekli do okolních zemí- Libanonu, Turecka, Jordánska a Iráku. Další část pomoci směřuje obyvatelům nacházejícím se v centru konfliktu. Celková suma vyznačená v tomto směru EU tak k dnešnímu dni činí 10 milionů eur.
První zahraniční návštěva nového německého prezidenta povede do Polska
Nově zvolený německý prezident Joachim Gauck si pro svou první oficiální návštěvu zahraničí vybral Polsko. Zemi navštíví již v pondělí, kdy se setká s polským prezidentem Bronisławem Komorowskim a premiérem Donaldem Tuskem. V roce 2004 si jako první navštívenou zemi Polsko vybral i tehdejší německý prezident Horst Köhler. Většinou však první státníkovy kroky směřují do Francie.
Německo postrádá 8,4 miliard eur na investice do infrastruktury
Německá vláda postrádá okolo 8,4 miliard eur na plánované investice do dálnic, železničních tratí a další infrastruktury pro období do roku 2015. Uvádí to německý deník Bild-Zeitung s odvoláním na vládní dokument. Vláda v tomto období plánuje investovat téměř 16 miliard eur právě do infrastruktury, nemá však dostatek financí na pokrytí nejnutnějších investic.
Americká ministryně zahraničí Clinton: „Chorvatsko je lídrem v oblasti jihovýchodní Evropy“
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton po setkání s chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pusič uvedla: „Chorvatsko je lídrem v oblasti jihovýchodní Evropy a plnohodnotným členem transatlantického společenství, s nímž budou USA spolupracovat při řešení globálních problémů“. Paní Clinton dále zmínila, že USA vítají Chorvatsko na cestě do EU a jeho vedoucí roli v regionu. Zdůraznila však, že zemi stále čeká mnoho výzev. Dle paní Pusič Chorvatsko může přispět ke stabilizaci celého regionu, což je dle její vyjádření společným zájmem obou zemí. Bilaterální jednání zahrnovalo situaci v regionu, závazky Chorvatska v NATO a mise v Afghánistánu, stejně jako další zahraničně-politické otázky.
Evropská komise zahájí vyšetřování v odvětví letecké dopravy Belgie, Francie a Německa
Evropská komise (EK) bude zkoumat, zda finanční dohody mezi veřejnými orgány a letišti v Charleroi (Belgie), Angouleme (Francie) a Dortmundu (Německo), jakož i slevy a marketingové dohody uzavřené mezi těmito letišti a některými z leteckých společností, která tato letiště využívají, jsou v souladu s pravidly státní podpory EU. Komise tak rozšířila vyšetřování ohledně výhod poskytnutých nízko-nákladové letecké společnosti Ryanair, která začala působit na letišti v Charleroi.
Evropská komise posílá Maďarsko před Soudní dvůr Evropské unie
Kvůli snaze o snížení svého rozpočtového deficitu zavedlo Maďarsko v roce 2010 jednorázové zdanění telekomunikačních služeb. Evropská komise (EK) ho však již dvakrát varovala, že mimořádné zdanění vybraných odvětví není v souladu s právem EU. Maďarsko na výzvy k nápravě nereagovalo, EK ho proto posílá k unijnímu soudu, který rozhodne, zda zemi vyměří pokutu.