Prezident Chávez se zúčastní Summitu Amerik

Prezident Venezuly Hugo Chávez se zúčastní summitu Organizace amerických států ( OAS), který se bude konat v dubnu v kolumbijském městě Cartagena de las Indias. Svou účast potvrdil i přes fakt, že na summit nebyla pozvána kubánská delegace. Prezident Chávez doufá, že je tomu tak naposled. Právě kvůli nepozvání Kuby na Summit Amerik státy ALBA hrozily, že na summit nepřijedou ani ony. Zatím se ke své přítomnosti na summitu vyjádřil pouze prezident Chávez. Prezidenti ostatních členských zemí ALBA své rozhodnutí stále nepotvrdili. Proti přítomnosti kubánské delegace se stavěly hlavně Spojené státy americké. Na Summitu Amerik se bude, mimo jiné, projednávat i případná legalizace drog v Jižní a střední Americe.

Japonsko poskytne Paraguayi úvěr na zlepšení infrastruktry

Úvěr ve výši 216 milionů dolarů bude použit pro stavbu a zlepšení paraguayské infrastruktury. To potvrdil paraguayský ministr financí Dionisio Borda. Úvěr bude použit převážně pro stavbu dálnice, spojující Ciudad del este v regionu Alta Paraná s městem Encarnación v regionu Itaipúa. Obě tyto města jsou důležitými centry východní Paraguaye. 147 km dlouhá dálnice bude mít velký význam v přepravě zemědělských surovin. To proto, že regiony Alta Paraná a Itaipúa jsou nejproduktivnější zemědělské oblasti Paraguaye.

Guatemalský prezident povede debatu o legalizaci drog

Té by se měli zúčastnit prezidenti středoamerických zemí. Diskuze se bude konat právě v Guatemale. Prezident Otto Pérez Molina není proti případné legalizaci drog. To překvapilo spoustu jeho příznivců. V době svého zvolení do funkce prezidenta se předpokládalo, že se vydá cestou mexického prezidenta Felipe Calderóna, který započal tzv. mexickou drogovou válku. To i proto, že již pár dní po své inauguraci prezident Pérez Molina povolal armádu do boje proti drogovým kartelům. Sám prezident se k věci vyjádřil se slovy, že ,,je důležité mít alternativy a debatovat na téma případné legalizace užívání, produkce i distribuce drog“.

Venezuela by mohla mít problémy s pitnou vodou

Guvernéři několika venezuelských států varují před možností znečištění pitné vody. Důvodem je několik úniků ropy u pobřeží Venezuely nebo i prasklý ropovod. Prezident Chávez ale namítl, že ,,se jedná o propagandu opozice a celou věc bere jako útok na fyzické i mentální zdraví občanů“. Ve čtvrtek generální prokurátor oznámil, že bylo vydán soudní příkaz, podle kterého se media v zemi mají chovat extrémně zodpovědně.

Další protesty proti těžbě zlata v Ekvádoru

V ekvádorském hlavním městě Quitu se včera konaly protesty dvou skupin s odlišnými názory. První byla tvořena převážně domorodými skupinami, které pochodovali 700 km z ekvádorské části Amazonie až do Quita. Ti protestovali proti znovuotevření měděných dolů v Amazonii. Podle nich by těžba znamenala znečištění přírodního prostředí a mnoho lidí by bylo nuceno opustit své domovy. Druhou skupinu pak tvořili přívrženci prezidenta Correy. Prezident Correa se již dříve k situaci vyjádřil se slovy, že ,,doly budou financovat i rozvoj země“. Již minulý měsíc ekvádorská vláda podepsala smlouvu s čínskou těžební společností, která bude investovat přes 1,4 miliardy dolarů do těžby mědi v regionu El Pangui v Amazonii.

Papež odsoudil násilí spojené s drogovým průmyslem

Při své cestě do Mexika papež Benedikt XVI. odsoudil násilí, spojené s drogami a bojem proti drogovému průmysl. Na druhou stranu ale ocenil snahu středoamerických států, které se snaží proti drogovým kartelům výrazně bojovat a ochraňovat tak civilní obyvatelstvo. Po své návštěvě Mexika se papež přesune na Kubu. O této zemi se vyjádřil se slovy, že ,, zde marxismus již dlouhou dobu nepůsobí“.

Chorvatská vláda uvalila embargo na dovoz íránské ropy

Na základě rozhodnutí vládního kabinetu premiéra Zorana Milanovice se Chorvatsko připojilo k Evropské unii (EU) ve věci uvalení embarga na dovoz, nákup a přepravu ropy a ropných produktů z Íránu. Chorvatsko se tak přizpůsobuje režimu sankcí zavedených zeměmi EU. Zákaz se týká také vývozu zařízení a technologií z Chorvatska do Íránu pro zdejší petrochemický průmysl. Vláda také rozhodla o vystřídání chorvatských kontingentů v Misi OSN pro referendum v Západní Sahaře (MINURSO) a Vojenské pozorovatelské skupině v Indii a Pákistánu (UNMOGIP).

Irská vyšetřovací komise potvrdila, že bývalý premiér Ahern dostával utajené platby

Vyšetřovací komise ve čtvrtek uvedla, že bývalý irský předseda vlády Bertie Ahern, jenž byl souzen před Tribunálem pro vyšetřování některých záležitosti spojených s plánováním a platbami, známým také jako Mahonův tribunál, dostal okolo 200 tisíc eur v utajených platbách, o čemž pod přísahou opakovaně lhal. Trojce soudců protikorupčního tribunálu zabývajících se případem přesto ex-premiéra neobvinila přímo z korupce, neboť nebylo dokázáno, že by pan Ahern vykonal za přijetí peněz protislužbu ve prospěch některého ze svých finančních dárců. Tato kauza vedla pana Aherna po 11 letech v čele vlády v roce 2008 k odstoupení z funkce. Politik se nadále brání nařčením z jakéhokoli provinění. Strana Fianna Fail, se kterou dotyčný třikrát zvítězil ve volbách, již oznámila, že jej ze svých řad vyloučí.

Britské ministerstvo zdravotnictví nařídilo oficiální vyšetření interrupčního skandálu

Britské ministerstvo zdravotnictví se začalo zabývat interrupčním skandálem, který v zemi propukl na konci února. Tehdy deník Daily Telegraph zveřejnil reportáž, ze které vyšlo najevo, že lékaři pacientkám často dovolují ukončení těhotenství kvůli nespokojenosti s pohlavím dítěte. Orgán nařídil oficiální vyšetření této kauzy. Podle některých odhadů by měla zákon o podmínkách pro vykonávání interrupce porušovat každá pátá britská nemocnice.

Po útocích v Toulouse získává Nicolas Sarkozy potřebné preference

Podle německého deníku Die Welt nynější prezident Francie Nicolas Sarkozy po útocích v Toulouse značně snižuje náskok svého největšího rivala, kterým je socialista
Francois Hollande. Pan Sarkozy po útocích vypustil ze své kampaně otázku imigrantů, zvláště kvůli zvyšující se netoleranci ve Francii. Ve svém čtvrtečním projevu navíc zdůraznil, že muslimští krajané nejsou s incidentem v Toulouse spojování. Vybídl také k důslednému potírání extremismu ve společnosti.

EU uplatní další sankce vůči Sýrii

Dnes by měli ministři zahraničí Evropské unie (EU) rozhodnout o dalších sankcích proti syrskému režimu prezidenta Bashara al-Assada. Na seznam čítající 150 osob a organizací, které nesmí cestovat do EU a mají v unii zmrazeny finance by mělo přibýt zhruba dalších deset lidí a mimo jiné i manželka syrského prezidenta.

Nový německý prezident složil slavnostní přísahu

Nový prezident Německa Joachim Gauck dnes složil slavnostní přísahu a pronesl svůj první projev na schůzi Spolkového sněmu a Spolkové rady. Ve svém projevu se mimo jiné zmínil, že v Německu se odehrál zázrak demokracie po druhé světové válce, a že je pro jednotnou Evropu. Gauck je historicky prvním nestraníkem na postu německého prezidenta.

Evropský úřad pro cenné papíry a trhy uvádí, že ratingové agentury neporušily daná pravidla

Hlavní orgán Evropské unie (EU) pro dohled nad ratingovými agenturami Evropský úřad pro cenné papíry a trhy (ESMA) ve své zprávě uvedl, že ačkoliv by agentury Moody’s, Fitch a Standard & Poor’s měly zlepšit transparentnost svých rozhodnutí, neporušily žádná daná pravidla. Ve zkoumání kroku agentur, s kterým ESMA začal v prosinci loňského roku, bude úřad nadále pokračovat. Hlavní výtkou byly případy, kdy agentury nedostatečně informovaly o výsledcích hlasování o změnách ratingů ve svých ratingových výborech, stejně jako o důvodech pro tyto změny.

EU vyzývá členské státy k vytvoření seznamů podezřelých osob v rámci boje proti terorismu

Útočník z Toulouse, jenž byl včera zabit francouzskými policisty z protiteroristické jednotky RAID, byl na seznamu nežádoucích osob v rámci boje proti terorismu amerických federálních úřadů. Na tento seznam se dostal poté, co opakovaně navštívil místa v Afghánistánu, kde působí členové sítě Al Quaeda. Brusel tak v reakci na tuto zprávu vyzval členské státy Evropské unie (EU), aby zlepšily spolupráci v boji proti terorismu a vypracovaly podobné seznamy podezřelých osob.

Ruská ekonomika potřebuje 10 milionů imigrantů do roku 2025

Ředitel ruské Federální migrační služby (FMS) Konstantin Romodanovski uvedl, že vzhledem ke stárnutí populace bude ruská ekonomika do roku 2025 potřebovat více než 10 milionů přistěhovalců. Pokud k tomuto nedojde, do roku 2025 se počet ruských ekonomicky aktivních obyvatel zmenší o 10 milionů obyvatel, zatímco bud zaznamenán nárůst podílu obyvatel v důchodovém věku. Tento jev by dle šéfa FMS mohl mít negativní dopad na rozvoj ruské ekonomiky,její modernizaci a životní úroveň společnosti. Země by také mohla v budoucnu čelit nízké konkurenceschopnosti. V této věci si Rusko klade za cíl rozvoj repatriačních programů, které by měly přesvědčit Rusy žijící v zahraničí k návratu do vlasti.

Norská Socialistická levicová strana by měla představit 3 nové ministry ve vládní koalici

V pátek by Socialistická levicová strana (SV) měla představit 3 nové ministry ve tříčlenné koaliční vládě premiéra Jense Stoltenberga. Dle neoficiálních informací by měl nový předseda SV Audun Lysbakken nominovat svého místopředsedu Heikki Holmåse na post ministra životního prostředí a místopředsedkyni Ingu Marte Thorkildsen na post ministryně pro péči o dítě a rovnoprávné postavení. Bývalá předsedkyně SV a ministryně školství Kristin Halvorsen by pak měla přejmout post ministryně pro výzkum a vyšší školství od Tory Ausland a stát se tak zodpovědnou za celé vzdělávací odvětví. Toto by znamenalo, že Tora Ausland a dosavadní ministr životního prostředí a rozvojové spolupráce Erik Solheim opustí vládní kabinet. Nynější vládní koalici tvoří Dělnická strana (Ap), zmíněná SV a Strana středu (SP), které společně disponují nadpoloviční většinou křesel (86) ve Stortingu (norském parlamentu).

Místopředsedkyně vlády Makedonie: „Situace v Makedonii je citlivá“

V rámci setkání s mluvčím kosovského parlamentu Jakupem Krasniqim místopředsedkyně vlády Makedonie Teuta Arifi uvedla, že nedávné etnické incidenty v Makedonii jsou citlivé a jsou brány velmi vážně. Pozitivně ohodnotila postoje kosovské a albánské vlády v této věci, které jsou, jak zdůraznila, „konstruktivní a v duchu euroatlantických procesů.“ Paní Arifi také připomněla, že „dohoda z Ochridu je hlavním pilířem stability v Makedonii „.

UNMIK odmítla pořádání srbských voleb v Kosovu

Tisková mluvčí Prozatímní správní mise OSN v Kosovu (UNMIK) Tanya Castle potvrdila, že mise odmítla uspořádání srbských lokálních voleb v Kosovu. Mluvčí také uvedla, že UNMIK ve středu dostala dopis od srbského ministra pro Kosovo Gorana Bogdanovice, jehož prostřednictvím srbská vláda požádala, aby UNMIK v rámci svého mandátu stanoveného rezolucí OSN č. 1244 uspořádala tyto volby teritoriu Kosova.

Velitel amerických vojsk v Afghánistánu požaduje další analýzy, než dojde ke stahování vojenských jednotek ze země

Vrchní velitel amerických vojsk v Afghánistánu generál John Allen řekl před Kongresem Spojených států amerických, že požaduje zpracování detailních analýz, než dojde ke stahování dalších vojenských jednotek z Afghánistánu. K první vlně odchodu ze země má dojít na podzim roku 2012 a ke kompletnímu stažení vojsk v roce 2014. Generál Allen řekl, že před koncem roku 2012 seznámí amerického prezidenta Baracka Obamu s předpokládaným množstvím vojenských jednotek, které bude potřebovat pro roky 2013 a 2014. Snižování počtu vojáků nedoporučoval ani předchozí velitel generál David Petraeus.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství varuje před epidemií nového kmene slintavky a kulhavky v Severní Africe

Podle zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ohrožuje celý region severní Afriky nová epidemie slintavky a kulhavky, a to kvůli již 40 222 případům podezření nákazy u dobytka v Egyptě a již 4 658 uhynulým kusům převážně mladého skotu. FAO uvádí, že se jedná o nový kmen viru slintavky a kulhavky označený jako SAT2, proti kterému nemají hospodářská zvířata vyvinutou žádnou imunitní ochranu. FAO upozorňuje, že jen v Egyptě je nyní naléhavě potřebné dodání vakcín pro 6,3 milionů kusů skotu a 7,5 milionů ovcí a koz.

Počet obětí útoku amerického vojáka v Afghánistánu je podle vyšetřovatelů 17

Celou dobu udávala americká armáda 16 zabitých civilistů ve vesnici Alokozai americkým vojákem Robertem Balesem. Nyní vyšetřovatelé číslo zvýšili na 17. Změnu odmítli vysvětlit s odkazem na nutnost zachování anonymity. Robert Bales, seržant americké armády, 11. března zabil v provincii Jižní Kandahár afghánské civilní obyvatele. Tyto útoky vyvolaly napětí ve vztazích Spojených států a Afghánistánu.

Americké zpravodajské služby zveřejnily zprávu o nárůstu rizika globálních konfliktů o vodu

Podle nové zprávy americké Obranné zpravodajské služby (DIA) se dá očekávat, že do roku 2040 již nezvládnou dodávky čerstvé vody pokrýt světovou poptávku, což podle odhadů DIA povede ke zvýšení politické nestability a k ohrožení globálního potravinového trhu. Podle zprávy budou největším problémů a zároveň velkým výzvám při vyrovnávání se s problémy s dodávkami vody čelit regiony jižní Asie, Blízkého východu a severní Afriky. Podle DIA v příštích 10 letech příliš nehrozí tzv. války o vodu, ale poté riziko konfliktu s nárůstem spotřeby bude výrazně vzrůstat. S nedostatkem vody bude také, jak vyplývá ze zprávy, výrazně ohrožena produkce potravin a energie ve zmíněných oblastech. DIA očekává, že do roku 2030 vzroste současná poptávka po vodě o 40% a svět přestane být schopen poptávku pokrývat trvale udržitelnými zdroji.