Summitu se účastní prezidenti středoamerických zemí. Hlavním tématem je bezpečnost a spolupráce v souvislosti s bojem proti drogovému průmyslu. Na summitu se bude diskutovat i o teoretické legalizaci drog. Tuto debatu povede guatemalský prezident Otto Pérez Molina, který se včera k případné legalizaci vyjádřil se slovy, že je potřeba mít přijatelné alternativy ve věci distribuce a konzumace drog. Dodal ale, že vše musí být pečlivě zváženo. Případná legalizace drog se bude projednávat i na dubnovém Summit Amerik, který se bude konat v kolumbijském městě Cartagena de las Indias. Proti tomuto návrhu jsou především Spojené státy americké.
Archiv rubriky: Útvar
Haitský parlament oznámil datum hlasování o důvěře novému premiérovi
Poprvé v historii haitský parlament dopředu oznámil hlasování o důvěře premiérovi. Kandidátem na tento post je dosavadní ministr zahraničí Lawrence Lamothe. Ten by mohl na postu premiéra vystřídat Garryho Conille, který rezignoval na začátku měsíce, kvůli neshodám s prezidentem země Michelem Martellym.
Papeže v Mexiku přivítaly tisíce lidí
Papež Benedikt XVI. zahájil svou návštěvu latinské Ameriky, během níž navštíví Mexiko a Kubu. Právě v mexickém Guanajuantu papeže přivítaly tisíce lidí. Papeže přivítal prezident země Felipe Calderón, podle kterého je návštěva Jeho svátosti vzpruhou zemi, která bojuje s drogovými kartely. Právě násilí páchané v souvislosti s drogovou válkou papež odsoudil.
Většina Poláků je proti pozdějšímu odchodu do důchodu
Z 1015 dotazovaných osob se 84% Poláků vyslovilo proti pozdějšímu odchodu do důchodu u mužů, u žen s tímto krokem nesouhlasilo dokonce 91% dotazovaných. Hranice odchodu do důchodu by měla být v zemi nově stanovená na 67 let. Nynější věk pro odchod do důchodu činí u žen 60 let, u mužů 65. Polský premiér Donald Tusk přesto důchodovou reformu brání a uvádí, že ta má za cíl zavést rovnováhu na trhu práce, zachránit důchodový systém v příštích 30-40 letech a zajistit finanční stabilitu země.
EU prodlouží svou námořní operaci podél somálského pobřeží
Evropská unie (EU) se dohodla na prodloužení své vůbec první námořní operace, zahájené v roce 2008, proti somálským pirátům. Vojenské síly budou nyní moci útočit na pozemní cíle, stejně jako na ty na moři. Ve dvouletém prodloužení mise se ministři obrany EU dohodli, že válečné lodě mohou mířit na lodě a skládky paliva. Analytik BBC uvedl, že tento krok je zásadní, nese sebou však riziko eskalace konfliktu.
Albánský premiér se setkal s novou českou velvyslankyní
Bronislava Tomášová se u příležitosti přejetí funkce českého velvyslance v Albánii setkala se zdejším premiérem Salim Berishou. Pan Berisha velvyslankyni poděkoval za stálou podporu a cennou pomoc, kterou Česká republika zemi poskytla ve věci členství v NATO, liberalizaci vízového režimu a nyní s dalšími kroky směřujícími ke členství v Evropské unii (EU). Velvyslankyně Tomášová vyjádřila uznání své země za to, že Albánie přijala „akční plán“ podle doporučení Evropské komise (EK).
Turecký ministr zahraničí: „Nebudeme navazovat žádné kontakty s kyperským předsednictvím EU“
Turecký ministr zahraničních věcí Ahmet Davutoglu v pátek v Bruselu zopakoval, že jeho země se nehodlá angažovat v jakémkoli, ať už oficiálním či neoficiálním kontaktu s příštím předsednictvím Evropské unie (EU), které po Dánsku přejme Kypr. Místo toho chce Turecko i nadále udržovat vztahy s Evropskou komisí (EK) a s vysokou představitelkou pro zahraniční politiku Catherine Ashton. Toto potvrzení přišlo po páteční ministerské schůzce představitelů Turecka a EU. „Turecko velmi tvrdě tlačí na zúčastněné strany, společně s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-Moonem, s cílem vyřešit otázku Kypru do konce června,“ řekl také Davutoglu a obvinil Nikósii z chybějící politické vůle k vyřešení této záležitosti. Zdůraznil také, že dle Turecka EU pochybila, když přijala Kypr předtím, než byly vyřešeny územní spory s Tureckem. „Očekáváme, že EU požádat řecké Kypřany, aby do předsednictví zahrnuli i turecké Kypřany. Pokud by tato situace nastala, mohli bychom náš postoj přehodnotit.“
Předseda Evropské rady: „V červnu bude zahájeno jednání o přístupu k EU s Černou Horou“
Předseda Evropské rady (ER) Herman Van Rompuy v Bruselu přivítal premiéra Černé Hory Igora Luksice, kde oba představitelé jednali o procesu přistoupení k Evropské unii (EU). Rompuy uvedl, že Černá Hora se v evropské integraci stala šampionem mezi zeměmi západního Balkánu získáním statusu kandidátské země v roce 2010. Oznámil také, že přístupová jednání začnou v červnu. Prvními tématy bude provádění právních předpisů a základních práv. Dále se bude diskutovat o boji proti korupci a organizovanému zločinu.
Francouzská vláda pracuje na nové protiteroristické legislativě
Francouzský premiér Francois Fillon v pátek uvedl, že vláda po incidentu v Toulouse začala pracovat na nové protiteroristické legislativě. Dle premiéra by návrh měl být vypracován do dvou týdnů a vláda jej měla následně konzultovat s představiteli Senátu, kde převládá vládní opozice.
Čtvrtý prezident Moldavska zahájil výkon své funkce
V Moldavsku dnes proběhla inaugurace nového prezidenta, kterým se stal Nicolae Timofti. Prezident při slavnostní ceremonii pronesl přísahu věrnosti národu, ve které se zavázal k tomu, že „věnuje všechny své síly a schopnosti prosperitě Moldavské republiky, bude dodržovat ústavu a zákony země, bránit demokracii, základní lidská práva a svobody, svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost Moldavska.“
Vyslanec OSN a Ligy arabských států pro Sýrii navštíví Rusko a Čínu
Vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan navštíví o víkendu Rusko, kde se sejde s ruským prezidentem Dmitrij Medveděvem a ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem kvůli řešení současné situace v Sýrii. Po Rusku zamíří Kofi Annan do Číny, kde bude diskutovat s čínskými představiteli stejné téma.
Libyjci v Turecku vyplenili libyjský konzulát kvůli nedostatečné finanční podpoře ze strany libyjské vlády
Turecká policie byla nucena zastavit útok asi 70 Libyjců žijících v Turecku, kteří obsadili a vyrabovali libyjský konzulát v Istanbulu na protest proti nedostatečné finanční podpoře pro lékařské ošetření ze strany libyjské vlády. Turecká policie uvedla, že Libyjci mávali plakáty s portrétem Muammara Kaddafi a skandovali na něj oslavná hesla.
Shell čelí žalobě 11 000 lidí za poškození životního prostředí v Nigérii
Právní zástupci 11 000 lidí z nigerijské komunity Bodo podali na energetickou a petrochemickou společnost Shell žalobu k londýnskému soudu za nezaplacení náhrady škody za dvojnásobný únik ropy v Deltě Nigeru v roce 2008. Anglo-holandská společnost Royal Shell nehody přiznala, ale brání se tvrzením, že větší škody jsou způsobeny nelegální těžbou a sabotážemi. Firma rovněž slíbila, že obnoví znečištěnou půdu. Únik ropy podle Martyna Daye, právního zástupce místních, zpustošil rybářskou oblast, na níž jsou místní závislí. Na konci roku 2011 došlo k další ropné havárii Shellu. Nigérie patří k největším producentům ropy na světě, přesto Delta Nigeru zůstává jedním z nejchudších a nejméně rozvinutých regionů.
Rusko otevřelo novou cestu pro transport ropy do západní Evropy, jejímž účelem je snížit závislost na Bělorusku
Rusko dnes v testovacím režimu spustilo druhou část Baltského potrubního systému – 2, který byl navržen za účelem snížení tranzitní závislosti Ruska na Bělorusku. Oznámila o tom ruská společnost Transněfť. BPS-2 by měl plnit stejnou funkci jako „North Stream“ a „South Stream“, ale v ropném odvětví. Výkonnost BPS-2 by v první fázi měla dosáhnout 30 milionů tun za rok, po dokončení druhé fáze projektu v roce 2013 by se objem přepravené ropy měl zvýšit na 38 milionů tun ročně. Prostřednictvím jižní větve ropovodu probíhá tranzit ruské a kazašské ropy do Polska, Německa, na Ukrajinu, do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Projekt BPS-2 byl schválen v době vrcholu tranzitního sporu s Běloruskem, avšak po jeho vyřešení ruská Transněfť slíbila, že nebude snižovat objem tranzitu ropy přes Bělorusko.
Mezinárodní měnový fond předvídá růst HDP Ugandy
Hrubý domácí produkt Ugandy podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) vrostl na 4,25 % a v roce 2012/2013 by se měl pohybovat na 5,5 %. Reálný hospodářský růst ale podle MMF zpomaluje. Důvodem je slabá globální ekonomika a zpřísnění měnové a fiskální politiky. Mezinárodní měnový fond očekává, že inflace země do konce letošního roku klesne pod 10 %.
Jižní Súdán chce v červnu představit nový terminál letiště
K příležitosti oslav prvního výročí nezávislosti země otevře v červnu 2012 Jižní Súdán nový terminál letiště. Podle náměstka ministra dopravy Mayom Kuoc Maleka jsou finanční prostředky na projekt zajištěny. Současná budova letiště v hlavním městě Juba je v zchátralém stavu. Nový terminál má ukázat moderní tvář Jižního Súdánu a přilákat zahraniční investory.
OSN požaduje podání vysvětlení vlády Sierra Leone k nákupu zbraní
Sierra Leone podle OSN v lednu nakoupila útočné zbraně ve výši několika milionů dolarů. Zbraně, zahrnující i těžké kulomety a granátomety, jsou určeny nově rozšířenému polovojenskému oddílu policie. Přestože na zemi není uvaleno zbrojní embargo, v rámci zachování míru v oblasti, žádá OSN vysvětlení. V listopadu se v zemi konají volby a nákup zbraní může být podle OSN považován za snahu ovlivnit volby.
Světová banka a Africká rozvojová banka pozastavily projekty v Mali
Po vojenském převratu v Mali zastavila Světová banka spolu s Africkou rozvojovou bankou (ADB) veškerou finanční pomoc do země. Prohlášení bank přišlo krátce poté, co regionální organizace ECOWAS neuznala vojenskou vládu, která převratem svrhla prezidenta Amadou Toumani Touré. Mezinárodní společenství vyzývá k rychlému řešení vzniklé situace.
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy schválila finanční pomoc Egyptu ve výši 1,3 miliardy dolarů
V pátek uvolnila administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy 1,3 miliardy dolarů na pomoc Egyptu. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton částečně upustila od požadavků, kterými podmiňovala americkou pomoc pro Egypt. Egyptská vláda totiž nesplnila všechny požadavky ohledně zajišťování demokratických svobod. Tento krok Obamovy administrativy kritizují někteří zákonodárci, například Senátor Patrick Leahy z demokratické strany, který požaduje větší záruky od egyptské armády, že bude dodržovat práva občanů. Političtí analytici zdůrazňují, že americká administrativa si chce uchovat dobré diplomatické vztahy s Káhirou.
Americký prezident Barack Obama navrhl na post prezidenta Světové banky Jim Yong Kima
Jim Yong Kim je americký občan, narozen v Jižní Koreji, který je rektorem prestižní Dartmouth College. Americký prezident Barack Obama jej navrhl jako kandidáta na post prezidenta Světové banky. Toto rozhodnutí je překvapivé a prezident Obama jej obhajuje kromě ekonomické erudice také velkým množstvím zahraničních zkušeností, kterými Jim Yong Kim disponuje. Původním oborem JimYong Kima není ekonomie, ale zdravotnictví. Jim Yong Kim vystudoval medicínu na Hardvardu a pracoval pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Dalšími kandidáty jsou nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala a bývalý ministr financí Kolumbie José Antonio Ocampo.
Americký voják Robert Bales bude obviněn za 17 vražd
Americký voják Robert Bales bude obviněn ze 17 vražd a 6 pokusů o vraždu. Vyšetřovatelé zvýšili počet obětí na 17, zatímco afghánská vláda stále udává 16 mrtvých. „Tato diskrepance bude osvětlena, až budou obvinění hotová“, řekl mluvčí mise ISAF plukovník Gary Kolb. Obhájce seržanta Roberta Balese John Henry Browne řekl, že obžaloba bude vraždy obtížně dokazovat, protože chybí některé důkazní materiály, jako například výsledky pitev.
Jižní Korea připravuje summit o jaderné bezpečnosti
Více než 50 hlav států se sejde na summitu v Jižní Koreji. Summit v Soulu se bude týkat bezpečnostních otázek spojených s jadernými zbraněmi a jadernými technologiemi. Prezident Jižní Koreji se ještě předtím sejde k bilaterálnímu jednání s americkým prezidentem Barackem Obamou. Prezident Korejské republiky Lee Myung-bak prohlásil, že na summitu chce získat mezinárodní podporu pro odpor vůči Severní Koreji, která vypustila do vesmíru satelit, jež nese balistická střela, která je zakázána Radou bezpečnosti OSN.
Propuštění 10 rukojmí FARC se posunuje na 30. března
To potvrdil kolumbijský delegát Mezinárodního výboru Červeného kříže. Propuštění se tak posunulo z pondělí 26. 3. na pátek 30. 3. Právě Červený kříž, ve spolupráci s kolumbijskou vládou a organizací Kolumbijci a Kolumbijky pro mír (CCP) zorganizoval záchrannou akci pro těchto 10 rukojmí. Ta by měla začít 28. 3. Po propuštění těchto 10 osob již nebude tato levicová guerrila držet rukojmí z řad policistů nebo vojáků. K osudu svých rukojmí z řad civilního obyvatelstva se zatím stále nevyjádřila.