Pracovníci dolů druhého největšího světového producenta platiny Impala Platinum žádají již druhé zvýšení platů v letošním roce. Společnost navýšila ve strategicky důležitých dolech výši mezd v lednu a únoru. Snaha zvýšení platů je ovlivněna vlnou hornických stávek v Jihoafrické republice. Při střetu stávkujících horníků s policií v platinovém dole Marikana zemřelo na 34 lidí v polovině srpna. Stávky a protesty se přelily i do dolů těžících zlato. Na 15 000 pracovníků společnosti Gold Fields stoupilo do stávky za navýšení platů.
Archiv rubriky: Politika
Human Right Watch: Rebelové na východě Demokratické republiky Kongo se dopouštějí válečných zločinů
Mezinárodní nevládní organizace Human Right Watch (HRW) vydala zprávu, podle níž se rebelové na východě Demokratické republiky Kongo, kteří jsou sjednoceni do hnutí M23 a kteří na 220 000 lidí důsledkem bojů s armádou vyhnali ze svých domovů, se dopouštějí válečných zločinů. OSN a Demokratická republika Kongo obvinila sousední Rwandu z logistické podpory rebelům, země to ale odmítá. Podle HRW bylo během bojů od jara letošního roku znásilněno nejméně 46 žen a dívek a na 600 mužů a chlapců bylo na území Rwandy násilím rekrutováno. Vůdce M23 plukovník Sultani Makenga obvinění z válečných zločinů odmítá. HRW vyzvalo Radu bezpečností OSN k udělení sankcí vůči vůdcům M23.
Egypt bude hostit setkání regionálních politiků k syrské otázce
Ministři zahraničních věcí z Egypta, Saudské Arábie, Turecka a Íránu se sejdou v egyptském městě Cairo, aby projednali současnou politickou situaci v Sýrii. Analytici ale nepředpokládají, že by se regionální politici dohodli na konkrétních krocích. Írán patří mezi spojence syrského prezidenta Bashara al-Assada, zatímco ostatní země žádají jeho odchod. Egyptský ministr zahraničních věcí Mohamed Kamel Amr řekl, že setkání se bude konat v „nejbližších dnech“, ale přesné datum neuvedl.
OSN žádá o potravinovou pomoc pro Malawi
Světový potravinový program (WFP) pod OSN se snaží získat 30 milionů USD pro Malawi, kde na 1 milion lidí trpí potravinovou krizí. „Pomoc musí přijít ještě před obdobím dešťů, později by se do odlehlých oblastí nemusela dostat,“ řekl koordinátor pomoci pro Malawi Abdoulaye Diop. Delší období sucha, vysoké ceny potravin a hospodářské problémy dovedly zemi do potravinové nouze. Počet lidí, kteří čelí nedostatku potravin, se oproti minulému roku zvýšil o 11 %. Mezinárodní společenství obnovila část finanční pomoci zemi poté, co zemřel prezident Bingu wa Mutharika a do čela Malawi se postavila prezidentka Joyce Banda.
Prezident Barack Obama získal v srpnu na darech na svoji kampaň 114 milionů amerických dolarů
Jeho republikánský soupeř Mitt Romney získal celkem 111 milonů amerických dolarů. Demokratům se tak podařilo přerušit několik měsíců, ve kterých republikáni se svým kandidátem M. Romneym získali větší finanční podporu. Celkem získala Demokratická strana a prezident Obama příspěvek od 1,1 milionu dárců, přičemž u 317 tisíc dárců šlo o jejich vůbec první příspěvěk.
Během srpna bylo ve Spojených státech vytvořeno výrazně méně pracovních míst, než se očekávalo
Zatímco analytici počítali s vytvořením okolo 130 tisíc pracovních míst, reálně došlo k vytvoření zhruba 96 tisíc pracovních míst. Při současném populačním přírustku ve Spojených státech je přitom pro udržení stávající míry nezaměstnanosti nutné vytvoření okolo 150 tisíc pracovních míst. Míra nezaměstnanosti klesla z 8,3% na 8,1%, stalo se tak však pouze kvůli většímu počtu Američanů, kteří vzdali hledání práce a nejsou tak do statistiky započítáváni. Současný stav na americkém pracovním trhu podle analytiků pravděpodobně povede k dalším zásahům ze strany Federálního rezervního systému (FED) do ekonomiky.
Desmond Tutu obvinil George W. Bushe a Tonyho Blaira z válečných zločinů
jihoafrický arcibiskup, nositel Nobelovy ceny, Desmond Tutu prohlásil, že bývalý prezident Spojených států amerických George W. Bush a bývalý premiér Velké Británie Tony Blair si důvod pro vojenskou intervenci v Iráku vytvořili bez důkazů. Obvinil je také z válečných zločinů v Iráku. Podle jeho názoru by se měli zpovídat před mezinárodním soudem v Haagu. Britský premiér Tony Blair to odmítl s odůvodněním, že všechny studie poukazují na oprávněnost vojenského zásahu.
Opoziční poslanec Demokratické republiky Kongo žádá o azyl v Jihoafrické republice
Vláda Demokratické republiky Kongo obvinila opozičního politika Roger Lumbalu z napomáhání sousední Rwandě ve vycvičování a podpoře rebelů na východě země. Lumbala následně požádal na burundském velvyslanectví o azyl v Jihoafrické republice. Burundi a Jihoafrická republika žádost prozatím nepotvrdila. Obvinění opozičního politika zhoršuje politickou nestabilitu v zemi, kterou negativně ovlivňuje konflikt na východě země. Opozice obvinila prezidenta Josepha Kabilu ze stejného údajného zločinu, jaký měl spáchat Lumbala, avšak všeobecně se předpokládá, že se obvinění prezidentu neprokážou.
USA oznámily zrušení zákona, který blokuje obchodní vztahy s Ruskem
Americká ministryně zahraničí na své návštěvě v Rusku hovořila s prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem. Tématy hovoru byla Sýrie, Írán a vzájemné obchodní vztahy. Americká ministryně zahraničí hovořila o tom, že Kongres Spojených států amerických plánuje zrušit dodatek zákon, tzv. Jackson-Vanik amendment – obchodní blokace, které v roce 1974 uvalily USA na státy východního bloku, především SSSR. Tento dodatek je stále v platnosti a poškozuje obchodní vztahy USA a Ruské federace. Americký ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že se domnívá, že je načase, aby byl dodatek zákona zrušen.
Současný prezident Spojených států Barack Obama přijal oficiálně nominaci na další volební období za Demokratickou stranu
Stalo se tak při projevu na závěr sjezdu Demokratické strany, při kterém zároveň popsal priority pro následující 4 roky. Těmi by měly být především podpora zaměstnanosti, vytváření nových pracovních míst, rozvoj exportu Spojených států, investice do vzdělání a také do obnovitelných zdrojů a produkování čisté energie. Volby, které proběhnou na závěru letošního roku, budou podle odhadu zatím nejdražšími volbami v historii USA. Preference obou kandidátů, tedy B. Obamy za Demokratickou stranu a jeho republikánského soupeře M. Romneyho jsou podle posledních průzkumů zcela vyrovnané.
Americký plán na odpuštění egyptského dluhu brzy předstoupí před Kongres
Představitel Ministerstva zahraničí Spojených států amerických v pátek oznámil, že plán ohledně odpuštění egyptského dluhu ve výši 1 miliardy USD bude brzy postoupen americkému Kongresu. Cílem plánu je stabilizace egyptské ekonomiky, která utrpěla loňskými nepokoji a rozšíření soukromého sektoru. Ministerstvo dále pomáhá Americké obchodní komoře s vysláním delegace více než 45 zástupců amerických firem do Káhiry, kde prozkoumají obchodní potenciál země. Spojené státy americké také blízce spolupracují na ekonomickém stabilizačním balíčku s Mezinárodním měnovým fondem (MMF).
Vysílače nigerijských mobilních operátorů jsou pod ochranou policie
Nigerijský policejní šéf Mohammed Abubakar nařídil 24hodinový dohled nad všemi vysílači mobilních operátorů poté, co militantní skupina Boko Haram napadla vysílací stožáry na severu země. K útoku došlo ve středu večer a měl za následek narušení chodu 9 mobilních společností. Důvodem napadení byl podle Boko Haram fakt, že společnosti pomáhají nigerijským bezpečnostním složkám se sledováním členů skupiny. Představitelé hlavních poskytovatelů mobilních služeb, kteří se sešli v pátek v Lagosu, policejní nařízení o dohledu uvítali. Dle odhadu expertů se škody za poškozené vysílače vyšplhají na několik miliónů dolarů.
Generální tajemník NATO po Arménii navštívil i Ázerbájdžán
Generální tajemník NATO v minulých dnech v rámci své cesty po Kavkaze navštívil Arménii. Zmínil také konflikt s Ázerbájdžánem a požádal arménského prezidenta o přijetí takových opatření, která jakýkoli konflikt do budoucna eliminují. Dnes se sešel s ázerbájdžánským prezidentem Ilham Alyievem a požádal o totéž i jeho. Zmínil také pomoc, kterou Ázerbájdžán poskytl Alianci v rámci mise ISAF. Oznámil také plán na založení platformy spolupráce Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie v rámci partnerství s NATO.
Americká ministryně zahraničí chce oficiálně označit pákistánskou síť Haqqani za teroristickou
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila Kongresu Spojených států amerických, že chce oficiálně uznat pákistánskou síť Haqqani za teroristickou. Skupina podle ní poskytuje zdroje materiální i lidské teroristům z Al-Kaidy a Talibanu. S oficiálním označením za teroristickou skupinu bude pro americkou administrativu její příslušníky věznit a vyslýchat, stejně jako zadržovat její podporovatele. Mluvčí pákistánské ambasády ve Washingtonu Nadeem Hotiana prohlásil, že lidé ze sítě Haqqani nejsou Pákistánci a Pákistán bude spolupracovat s USA boji proti této skupině.
Republikáni požadují, aby daly USA jasné záruky Izraeli
Republikánský kongresman Mike Rogers prohlásil, že USA se vyjadřují velmi nejasně vůči Izraeli. Podle špiček republikánské strany íránský jaderný program pokračuje a USA by měly jasně stanovit „červenou linii“, kterou pokud Írán překročí, tak proti němu vstoupí USA do války po boku Izraele. Podle Rogerse pokud se USA ohledně jasné hranice nevyjádří, hrozí unilaterální útok Izraele. Reagují tak na obvinění Izraele, podle kterého tajně vyjednávala administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy s Íránem o případné neutralitě USA.
Generální tajemník NATO navštívil Kavkaz
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen v posledních dnech navštívil dvě kavkazské země – Arménii a Gruzii. Setkal se v obou zemích s jejich prezidenty a hovořil s nimi o vzájemných vztazích obou zemí s NATO. Obě země ocenil za pomoc v afghánské misi ISAF. v Arménii hovořil o problému, který má země s Ázerbájdžánem a žádal o přijetí takových opatření, která vyloučí možný konflikt do budoucna. V Gruzii otevřel citlivé téma mezinárodních vztahů když zmínil podporu Severoatlantické aliance územní integritě Gruzie.
USA varovaly Irák před poskytnutím vdzušného prostoru Íránu
Tři senátoři Spojených států amerických – John McCain, Joe Lieberman a Lindsey Graham – odcestovali do Bagdádu, aby diskutovali s iráckou vládou Nuriho al-Maliki problematiku Íránu. Podle informací USA se Írán snaží skrz Irák vzdušnou cestou propašovat do Sýrie zbraně na pomoc vládě prezidenta Bashara Al-Assada. Senátoři USA důrazně požádali Irák, aby svůj vzdušný prostor Íránu neotevřel. Mluvčí irácké vlády Ali al-Dabbagh oznámil, že irácká vláda svůj vzdušný, ani žádný jiný, prostor Íránu neotevře.
Organizace Human Rights Watch obvinila USA z používání waterboardingu v Libyi
Mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch (HRW), která se věnuje monitoringu dodržování lidských práv ve světě, obvinila USA, že spolu s některými svými spojenci, jako je Velká Británie, organizovaly vyslýchání pomocí metody simulovaného topení – waterboardingu. CIA podle HRW kooperovala s britskou MI6 a vládou Muammara Kaddáfiho při hledání osob v Libyi, podezřelých z terorismu. U těchto osob poté byl při výslechu použit waterboarding. Americký prezident Barack Obama po nástupu do funkce waterboarding prohlásil za mučení a odmítl jeho používání. Bývalý americký prezident George W. Bush prohlásil, že waterboarding byl použit při vyslýchání pouhých třech osob a žádná z nich nebyla z Libye. HRW svoje závěry opírá o rozhovory se zatčenými a informace z tajných archivů, které byly poskytnuty pro veřejnost během libyjské revoluce.
Šéf guinejské národní volební komise odstoupí
Prezident guinejské národní volební komise (CENI) Louceny Camara ve středu oznámil, že odstoupí ze svého postu v důsledku bezvýchodné situace ohledně parlamentních voleb a několikaměsíčnímu tlaku ze strany opozice. Dále požádal své podpůrce, aby ho nepodpořili při restrukturalizaci CENI. Západoafrická země se snaží nastolit civilní vládu od roku 2010, přechod je ale mařen opakovaným odkládáním parlamentních voleb zaviněným spory mezi politickými rivaly. Opozice nynějšího prezidenta Alpha Conde tvrdí, že prezident upevňuje moc upravováním volebních zákonů v jeho prospěch. V důsledku neshod se opozice nebude dále podílet na chodu Prozatímní národní rady a bude bojkotovat národní volební komisi.
Africká rozvojová banka poskytla Maroku 800 milionů USD
Africká rozvojová banka (AfDB) schválila úvěr ve výši 800 milionů USD pro Maroko na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Solární komplex by měl vyrůst ve městě Ouarzazate. Zmíněná půjčka je jednou z plánovaných, které AfDB vyčlenila pro obnovitelné zdroje energie. Podobné solární a větrné komplexy mají vzniknout i v Alžírsku, Tunisku, Egyptě a Jordánsku.
Lonmin uzavřel mírovou smlouvu s hornickými uniemi
Důlní společnost Lonmin a unie reprezentující stávkující horníky z jihoafrického dolu Marikana ve středu podepsaly smlouvu o návratu horníků zpět do práce. Smlouva ale nebyla uzavřena s militantní Asociací důlních a stavebních odborů (AMCU), proto není jasné, kolik stávkujících horníků bude dohodu respektovat. Mluvčí Národního svazu zaměstnanců dolů (NUM) Lesiba Seshoka uvedl, že otázka platů je stále otevřená. Zaměstnanci mohou do práce nastoupit v pátek či v pondělí. Stávka trvající již čtvrtým týdnem přináší obavy z rozšíření do dalších dolů.
Mauritánie deportovala bývalého libyjského šéfa tajných služeb zpět do Libye
Bývalý šéf libyjských tajných služeb z doby vlády Muammara Kaddafi Abdullah al-Senussi je nyní držen v hlavním městě Libye Tripolisu poté, co byl vydán Mauritánií, kde se měl zodpovídat z březnového ilegálního vstupu do země a používání falešných dokladů. Al-Senussi stane před libyjskými soudy kvůli zločinům, jež údajně spáchal během vlády exprezidenta Kaddafiho. Podle BBC bude proviněný al-Senussi podroben výslechu, jak jen to bude možné. Bývalý šéf rozvědky dále čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti před Mezinárodním trestním soudem (ICC) a ve Francii byl již odsouzen k doživotnímu vězení.
Federální dluh Spojených států dosáhl částky 16,4 bilionu amerických dolarů
Během volebního období současného prezidenta B. Obamy vzrostl dluh z 10,6 bilionu USD na současných 16,4 bilionu USD, což představuje 105% hrubého domácího produktu Spojených států. Plných 25% federálního rozpočtu nyní tvoří výdaje na obranu, v letošním roce dosáhly částky 900 miliard USD, vzhledem k současnému vývoji se počítá s jejich navýšením až o dalších 500 miliard USD. Dalších 23% rozpočtu dále tvoří výdaje na zdravotnictví, které se vzhledem k reformě zdravotnictví budou podle analytiků nadále zvyšovat.