Bývalý francouzský ředitel ropné společnosti byl vydán ke stíhání do Toga

Loik Le Floch-Pringent působil jako ředitel v mezinárodní ropné společnosti Elf firm. Nyní byl vydán z Pobřeží slonoviny do Toga, kde čelí obvinění z braní úplatků a podvodů. Jeho právník veškerá obvinění odmítá a za vyšetřováním svého klienta vidí politickou motivaci. Loik Le Floch-Pringent se měl podle obžaloby dopustit podvodu ve výši 48 milionů USD. Již dříve byl zatčen za zpronevěru veřejných prostředků ve výši více než 350 milionů USD, za níž dostal pětiletý trest.

Špičky americké republikánské strany kritizují současného amerického prezidenta kvůli zahraniční politice

Vrcholní představitelé americké republikánské strany senátoři Mike Rogers a John McCain kritizují současného amerického prezidenta Baracka Obamu za jeho zahraniční politiku. Současné silně protiamerické nálady v arabských zemích považují za výsledek jeho špatné zahraničně-politické koncepce. Jednotlivé arabské země se tak prý mylně domnívají, že USA zvolily politiku neangažovanosti. Od roku 2009 podle jejich názoru Barack Obama neudělal žádný veřejný proslov o zahraniční politice USA na Blízkém východě. Kritizují také nejednoznačnost s jakou se současná americká politika staví k problematice Izraele a Íránu.

Íránský generál varoval USA a Izrael před vojenskou operací

Íránský generál Mohammad Ali Jafari na tiskové konferenci v Teheránu varoval USA a Izrael před jakoukoli vojenskou akcí proti Íránu. Řekl, že „z Izraele nic nezbude“, pokud zaútočí na Írán. Generál Mohammad Ali Jafari také prohlásil, že pokud USA použijí sílu proti Íránu, tak Írán nebude již více vázán Smlouvou o nešíření jaderných zbraní. Dodal ovšem, že Írán jadernou zbraň nevyrábí.

Vietnamský premiér nařídil tvrdě potrestat editory opozičních blogů

Vietnamský premiér Nguyen Tan Dung zároveň ve svém čtvrtečním prohlášení obvinil editory tří vietnamských opozičních blogů z „šíření pomluv, poskytování lživých informací, protivládní propagandy a šíření nedůvěry ve společnosti“ a nařídil policii, aby prověřila jejich činnost. Editoři dvou ze tří premiérem obviněných blogů, populárních Dan Lam Bao a Quan Lam Bao, v reakci na premiérovo prohlášení oznámili, že budou v publikační činnosti pokračovat a jsou připraveni za svoje činy nést plnou odpovědnost. Podle analytiků z organizací jako jsou Human Rights Watch nebo Reporters without borders v současnosti ve Vietnamu neexistuje svoboda slova a státem vlastněná média se musí podrobovat přísným regulacím.

Anti-americké protesty se rozšířily do dalších zemí

Protesty proti Spojeným státům americkým začaly v Egyptě před americkou ambasádou, pokračovaly zabitím amerického velvyslance v Libyi a rozšířili se poté i do Jemenu. Dnes další protesty proti USA zasáhly Tunisko a Súdán. V Tunisku demonstranti zapalovali vozy a na americké ambasádě strhli americkou vlajku a nahradili ji svoji vlastní černou vlajkou. Během protestů byly podle tuniské státní televize 3 demonstranti zabiti a 28 jich bylo zraněno. V Súdánu napadli demonstranti německou ambasádu a i zde strhli vlajku. Poté byli rozehnáni pomocí policie a slzného plynu. Protesty vznikly, kvůli 14 minutovému nezávislému filmu, který se šíří po internetu a zesměšňuje proroka Mohameda jako sukničkáře, pedofila a vraha.

Egypt: Bývalý premiér byl odsouzen za korupci

Káhirský soud odsoudil bývalého premiéra z Mubarakovy éry Ahmed Nazifa ke 3 letům vězení za korupci. Kromě trestu je expremiér nucen zaplatit pokutu ve výši 1,5 miliónu USD. Nazif zastával post od roku 2004 do loňského povstání. V lednu 2011, krátce předtím než odstoupil prezident Husni Mubarak, byl Nazif zatčen. Několik dalších bývalých egyptských představitelů čelí obvinění ze spolupráce na zabití demonstrantů či různých trestných činů spojených z korupcí.

Irácký premiér odsoudil americký film, který vyvolal protesty na Blízkém východě

Irácký premiér Nuri al-Maliki označil americký film „Innocence of Muslims (Nevinnost muslimů)“ za urážlivý a rasistický a odsoudil jej. Film je nezávislým krátkým snímkem, který zesměšňuje islám, Korán a proroka Mohameda. Film koluje po internetu. Jeho zveřejnění vyvolalo bouře na Blízkém východě a v Severní Africe a vedlo k napadení dvou amerických ambasád. Irácký premiér nicméně vyzval iráckou veřejnost, aby se nepřidávala k násilným protestům a zachovala klid. V Iráku k několika menším protestním akcím také již došlo.

USA nasadily bezpilotni letouny, aby nalezly vrahy svého velvyslance v Libyi

V Libyi byl spolu se třemi zaměstnanci ambasády zabit americky velvyslanec Christopher Stevens. Spojené státy americké se rozhodly použít válečné lodě s naváděnými střelami a bezpilotní letouny k nalezení vrahů. Libyjský předseda vlády čin ostře odsoudil a označil za zbabělý. Americký prezident Barack Obama přislíbil, že USA použijí všechny prostředky k nalezení pachatelů. Američtí představitelé se domnívají, že útok byl naplánován ještě před zveřejněním filmu, který pobouřil arabskou veřejnost. Předpokládá se, že americké letouny budou pouze sbírat informace a případný zásah provede libyjská vláda.

V Egyptě a v Jemenu byly napadeny americké ambasády

Poté co došlo v Káhiře k protestům před americkou ambasádou a v Libyii byl zabit americký velvyslanec, došlo k útokům na americké ambasády v Jemenu a Egyptě. Více než stovce demonstrantů v Jemenu se podařilo dostat na půdu ambasády v hlavním městě Sanaa. Zde demonstranté se střetli s policií a 15 jich bylo zraněno. V Egyptě protestující zaútočili kameny na policejní kordon, který bránil americkou ambasádu a 13 z nich bylo zraněno. Příčinou protestů je americký nezávislý film, který koluje po internetu a zesměšňuje proroka Mohameda. Americký prezident přislíbil, že USA udělají vše co je v jejich silách, aby došlo k uklidnění nepokojů před americkými velvyslanectvími, a aby došlo k nalezení vrahů amerického velvyslance.

Evropská unie přislíbila finanční pomoc Egyptu

Prezident Evropské komise Jose Manuel Barroso ve čtvrtek oznámil, že Evropská unie nabídla Egyptu pomoc v makroekonomické oblasti ve výši 500 miliónů eur.  Dále bude severoafrické zemi poskytnuta částka mezi 150 a 200 milióny eur na zotavení egyptské ekonomiky. Podle Barrosa bude finanční pomoc garantována podmínkami, na nichž se Egypt domluví s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Nabídka Evropské unie přichází během první oficiální cesty prezidenta Mohameda Mursi po Evropě.

Libye zvolila nového premiéra

Libyjské národní shromáždění zvolilo novým premiérem Mustafa Abu Shagura, který ve funkci nahradí prozatímního premiéra Mahmoud Jibrila, jenž byl u moci od loňského povstání proti Muammar Kaddafimu. V rozhodujícím kole byl Jibril poražen o dva hlasy. Nový premiér vyhrál podle tiskové agentury AFP díky podpoře Muslimského bratrstva a Strany spravedlnosti a výstavby (JCP). Shargur je respektovaným inženýrem a známým dlouholetým odpůrcem bývalého vůdce Kaddafiho. Během svého osmnácti měsíčního funkčního období se chce prioritně zaměřit na oblast bezpečnosti.

Egyptský prezident začal svou cestu po Evropě

Ve čtvrtek odletěl nový egyptský prezident Mohamed Mursi do Bruselu na svou vůbec první oficiální návštěvu Evropy. Na starém kontinentu se bude prezident Mursi snažit přesvědčit evropské vlády o svém demokratickém mandátu a získat tak hospodářskou pomoc. Mnohé evropské země mají velký zájem po pádu exprezidenta Husni Mubaraka vybudovat si s Egyptem vztahy, ovšem chtějí záruky, že Egypt zůstane spojencem západu a bude příkladem ostatním zemím v regionu. Návštěva prezidenta Mursiho doprovází stín úterních útoků na americké velvyslanectví v egyptské Káhiře a libyjském Benghazi. Severoafrická země již dříve požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o půjčku v hodnotě 4,2 miliard USD, přesto se očekává, že bude potřebovat dalších 10 miliard USD, aby znovu obnovil důvěru investorů a zaplnil prázdnou státní pokladnu. V Bruselu se prezident Mursi setká s předsedou Evropské komise José Manuelem Barroso, vysokou představitelkou EU pro zahraniční polititiku Catherine Ashton a předsedou Evropské rady Herman Van Rompuy.

Volební komise v Angole odmítla nařčení z porušení volebního zákona

Na konci srpna se konaly v Angole parlamentní volby, v nichž se 72 % hlasy vyhrála vládnoucí strana prezidenta José Eduardo dos Santos MPLA. Opoziční strana UNITA, která ve volbách získala 19 %, podala proti průběhu voleb stížnost a tvrdí, že volby byly nespravedlivé a podvodné. Menší politické strany CASA-CE a PRS rovněž podaly proti výsledkům voleb stížnost. Všechny námitky proti volbám byly ale zamítnuty s odůvodněním, že komise neměla dostatek důkazů o narušení průběhu voleb. Všechny politické strany se ještě mohou do pátku odvolat k Ústavnímu soudu. Pozorovatelé z Africké unie (AU),  Jihoafrického rozvojového společenství (SADC) a Společenství portugalsky mluvících zemí (CPSS) označily volby za věrohodné. Od roku 1975, kdy Angola získala nezávislost na Portugalsko, se jednalo o teprve třetí národní volby. Prezident dos Santos je v čele země od roku 1970.

Nigérie získala půjčku od čínské banky v hodnotě 600 milionů USD

Nigérie podepsala smlouvu o úvěru s čínskou Export-Import Bank s 2,5% úrokem na dobu 20 let se sedmiletou dobou odkladu. Půjčku v hodnotě 600 milionů USD chce západoafrická země využít na výstavbu železnice, která by spojovala hlavní město Abuja s okolními městy. Železnici má vybudovat čínská Civil Engineering Construction Corp a měla by být dokončena do roku 2015. Na 500 milionů USD z čínského úvěru bude vyčleněno na výstavbu železnice, zbylých 100 milionů USD připadne tzv. Galaxy Backbone projektu, který má dát mladým lidem lepší přístup k technologiím. Očekává se, že Nigérie uzavře v následujících týdnech dohodu s Čínou na dalších 500 milionů USD, které mají sloužit k vybudováním čtyř letištních terminálů ve městech Abuja, Kano, Port Harcourt a Enugu. Čína poskytuje africkému kontinentu půjčky s často nižším úrokem než je tržní.

Barma: zákonodárci se chystají schválit návrh zákona o zahraničních investicích

Na dokončení procesu návrhu konečného znění zákona o zahraničních investicích, který byl barmským parlamentem a prezidentem Theinem Seinem projednáván posledních pět měsíců, čekají netrpělivě zahraniční investoři. Parlament po sérii připomínek prezidentské kanceláře schválil a poslal poslední návrh zákona ke schválení prezidentu Theinu Seinovi 7. září a podle zdrojů z prezidentova okolí se dá předpokládat, že prezident bude s jeho současnou podobou spokojen. Schvalování zákona o zahraničních investicích trvá tak dlouho, protože některé jeho části v dřívějších návrzích zákona byly brány prezidentskou kanceláří jako příliš protekcionistické. Schválení zákona o zahraničních investicí je jednou z priorit reformní barmské civilní vlády, která převzala moc od vojenské junty v březnu minulého roku.

OSN: Libérie selhává v boji proti krvavým diamantům

Podle nové zprávy OSN chybí v Libérii dostatečná politická vůle k vymýcení krvavých diamantů, které financují konflikty v Africe. Schopnost vlády podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona selhává především v regulaci diamantového průmyslu, který dosahuje 30 miliard USD. Prezidentský výbor pro diamanty se podle OSN v letošním roce nikdy nesešel a technický výbor byl svolán v červenci poprvé za sedm měsíců. V roce 2003 se liberijská vláda zavázala k dodržování tzv. Kimberleyho procesu, který má pomoci vymýtit obchod s krvavými diamanty. Krvavé diamanty pomohly financovat i občanskou válku v Libérii, která trvala od roku 1989 do 2003.

Další nepokoje v dolech Jihoafrické republiky

Ve středu se rozhořely další nepokoje v platinových dolech v Jihoafrické republice, když stávkující horníci zablokovali silnice, které vedou k dolům společnosti Anglo-American Platinum. Cena platina se zvýšila o 1,5 % na 1624,74 USD za unci, čímž se dostala na své maximum z dubna letošního roku. Na území Jihoafrické republiky se nachází 80 % známých světových zdrojů platiny. Cena platiny se zvýšila už v polovině srpna, kdy došlo ke střelbě v dole Marikana, kterou nepřežilo 34 horníků. „Marikanský masakr“ se podle analytiků stal symbolem vládnoucí strany prezidenta Jacoba Zumy Afrického národního kongresu (ANC), který nedodržel své sliby o lepším životě pro všechny. V posledních týdnech jde už o několikátou stávku v jihoafrických dolech, nepokoje se z platinových dolů přesunuly i do dolů na těžbu zlata. Akcie tří velkých těžebních společností platiny Amplats, Impala Platinum a Lonmin i nadále klesají.

Severní Korea odmítla nabízenou humanitární pomoc od Jižní Korey dva dny poté, co ji oficiálně přijala

Severokorejská vláda nejprve nabídku humanitární pomoci v pondělí přijala, o dva dny později ji odmítla. Mluvčí jihokorejského ministerstva pro sjednocení to dnes oznámil na tiskové konferenci s tím, že KLDR označila nabízenou humanitární pomoc ve formě jídla a léků jako „nepotřebnou“. Nabídka Jižní Korey přišla po nedávném zveřejnění analýzy dopadů letních ničivých povodní na severu korejského poloostrova, které podle odborníků zničily více než 10% úrody obilí. Severokorejská diplomacie je všeobecně známa svou schopností neustále měnit svá stanoviska. Zvláště proslulé jsou její obraty v šestistranných rozhovorech o ukončení severokorejského programu vývoje jaderných zbraní.

Americký velvyslanec zemřel při útoku militantů

Americký velvyslance v Libyi Christopher Stevens a tři další zaměstnanci ambasády byli usmrceni při raketovém útoku na jejich auto ve východolibyjském městě Benghazi. Velvyslanec byl zrovna převážen z ambasády napadené militanty kvůli americkému filmu, který údajně uráží proroka Muhammada, na bezpečnější místo. Libyjský vicepremiér Mustafa Abu Shagur čin ozbrojenců odsoudil. Kromě Libye proti urážlivému zobrazování Muhammada protestovali před americkou ambasádou i obyvatelé v sousedním Egyptě.

Japonská vláda uskutečnila koupi sporných ostrovů Senkaku/Diaoyu

Japonská vláda tak nevyslyšela nedělní varování čínského prezidenta na summitu zemí organizace Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) ve Vladivostoku, ve kterém Hu Jintao varoval japonskou vládu před uskutečněním jakýchkoliv „špatných rozhodnutí“ ve věci sporných ostrovů, a potvrdila tak nedávné spekulace japonských deníků. Čína v reakci na proběhlou kupní transakci poslala do oblasti souostroví dvě hlídkové lodě. Čínské ministerstvo obrany obvinilo Japonsko z vytváření napětí v regionu a předeslalo, že může podniknout zatím nespecifikované kroky k ochraně čínských teritoriálních zájmů.

OSN obdržela nové informace o íránském jaderném programu

MAAE zpravila orgány OSN o tom, že obdržela zpravodajské informace o íránském jaderném programu. Informace zaslaly tajné služby Izraele, Spojených států amerických a dvou dalších západních zemí. Írán podle těchto informací pokračuje ve svém jaderném programu a směřuje k výrobě jaderných zbraní. OSN i MAAE nyní rozhodnou o věrohodnosti těchto informací.

V Egyptě došlo k protestům před americkou ambasádou v Káhiře

Asi 2000 lidí v Káhiře demonstrovalo před americkou ambasádou. Strhli a zapálili americké vlajky a vyvěsili místo nich na zeď ambasády černou vlajku s heslem: „Není žádný bůh, jen Alláh a Mohamed je jeho prorokem.“ Protestující se shromáždili za účelem projevení nespokojenosti nad urážlivým zobrazováním proroka Mohameda v americké populární kultuře. Ambasáda o protestu věděla a většina jejích zaměstnanců byla propuštěna domů několik hodin před protestem. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nuland prohlásila, že USA spolupracují s egyptskou vládou na obnovení pořádku.

Somálsko má nového prezidenta

Poslanci Somálska zvolili v hlavním městě Mogadishu prezidentem východoafrické země Hassana Sheikh Mohamuda. Volba prezidenta má být posledním krokem k ukončení dekády trvající politické nestability. Pro zvolení Mohamuda bylo 190 poslanců. Jde o první volbu prezidenta od roku 1991, která byla provedena na somálské půdě a má signalizovat zlepšení bezpečnostní situace v zemi. Přesto islamistická militantní skupina Al-Shabaab, která je dávána do souvislosti s teroristickou skupinou Al-Kaida, dosud ovládá značné oblasti na jihu a středu Somálska. Do prvního kola prezidentské volby, v němž žádný z kandidátů nezískal potřebnou nadpoloviční většinu, se přihlásilo 18 kandidátů. Do druhého kola postoupil nově zvolený prezident Hassan Sheikh Mohamud a odstupující prezident Shaikh Sharif Sheikh Ahmed. Nový prezident Mohamud složil bezprostředně po vyhlášení výsledků svůj prezidentský slib. Prezident Mohamued vystudoval somálskou Národní univerzitu, následně studoval v Indii, pracoval pro UNICEF a je spoluzakladatelem somálského Institutu managementu a administrativního vývoje.