Ve čtvrtek odletěl nový egyptský prezident Mohamed Mursi do Bruselu na svou vůbec první oficiální návštěvu Evropy. Na starém kontinentu se bude prezident Mursi snažit přesvědčit evropské vlády o svém demokratickém mandátu a získat tak hospodářskou pomoc. Mnohé evropské země mají velký zájem po pádu exprezidenta Husni Mubaraka vybudovat si s Egyptem vztahy, ovšem chtějí záruky, že Egypt zůstane spojencem západu a bude příkladem ostatním zemím v regionu. Návštěva prezidenta Mursiho doprovází stín úterních útoků na americké velvyslanectví v egyptské Káhiře a libyjském Benghazi. Severoafrická země již dříve požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o půjčku v hodnotě 4,2 miliard USD, přesto se očekává, že bude potřebovat dalších 10 miliard USD, aby znovu obnovil důvěru investorů a zaplnil prázdnou státní pokladnu. V Bruselu se prezident Mursi setká s předsedou Evropské komise José Manuelem Barroso, vysokou představitelkou EU pro zahraniční polititiku Catherine Ashton a předsedou Evropské rady Herman Van Rompuy.
Archiv rubriky: Témata
Volební komise v Angole odmítla nařčení z porušení volebního zákona
Na konci srpna se konaly v Angole parlamentní volby, v nichž se 72 % hlasy vyhrála vládnoucí strana prezidenta José Eduardo dos Santos MPLA. Opoziční strana UNITA, která ve volbách získala 19 %, podala proti průběhu voleb stížnost a tvrdí, že volby byly nespravedlivé a podvodné. Menší politické strany CASA-CE a PRS rovněž podaly proti výsledkům voleb stížnost. Všechny námitky proti volbám byly ale zamítnuty s odůvodněním, že komise neměla dostatek důkazů o narušení průběhu voleb. Všechny politické strany se ještě mohou do pátku odvolat k Ústavnímu soudu. Pozorovatelé z Africké unie (AU), Jihoafrického rozvojového společenství (SADC) a Společenství portugalsky mluvících zemí (CPSS) označily volby za věrohodné. Od roku 1975, kdy Angola získala nezávislost na Portugalsko, se jednalo o teprve třetí národní volby. Prezident dos Santos je v čele země od roku 1970.
Nigérie získala půjčku od čínské banky v hodnotě 600 milionů USD
Nigérie podepsala smlouvu o úvěru s čínskou Export-Import Bank s 2,5% úrokem na dobu 20 let se sedmiletou dobou odkladu. Půjčku v hodnotě 600 milionů USD chce západoafrická země využít na výstavbu železnice, která by spojovala hlavní město Abuja s okolními městy. Železnici má vybudovat čínská Civil Engineering Construction Corp a měla by být dokončena do roku 2015. Na 500 milionů USD z čínského úvěru bude vyčleněno na výstavbu železnice, zbylých 100 milionů USD připadne tzv. Galaxy Backbone projektu, který má dát mladým lidem lepší přístup k technologiím. Očekává se, že Nigérie uzavře v následujících týdnech dohodu s Čínou na dalších 500 milionů USD, které mají sloužit k vybudováním čtyř letištních terminálů ve městech Abuja, Kano, Port Harcourt a Enugu. Čína poskytuje africkému kontinentu půjčky s často nižším úrokem než je tržní.
Barma: zákonodárci se chystají schválit návrh zákona o zahraničních investicích
Na dokončení procesu návrhu konečného znění zákona o zahraničních investicích, který byl barmským parlamentem a prezidentem Theinem Seinem projednáván posledních pět měsíců, čekají netrpělivě zahraniční investoři. Parlament po sérii připomínek prezidentské kanceláře schválil a poslal poslední návrh zákona ke schválení prezidentu Theinu Seinovi 7. září a podle zdrojů z prezidentova okolí se dá předpokládat, že prezident bude s jeho současnou podobou spokojen. Schvalování zákona o zahraničních investicích trvá tak dlouho, protože některé jeho části v dřívějších návrzích zákona byly brány prezidentskou kanceláří jako příliš protekcionistické. Schválení zákona o zahraničních investicí je jednou z priorit reformní barmské civilní vlády, která převzala moc od vojenské junty v březnu minulého roku.
Huawei se chystá investovat 1,3 miliardy liber do svých obchodních aktivit na britském trhu
Čínský telekomunikační a počítačový gigant se chystá na britském trhu v období příštích pěti let investovat hlavně do oblasti mobilního širokopásmového připojení. Zároveň se Huawei chystá vytvořit více než 700 nových pracovních míst. Britský premiér David Cameron investici uvítal jako demonstraci toho, že Velká Británie je v současnosti otevřena zahraničním investorům. Obchodní aktivity čínské státní firmy a její expanze na zahraniční trhy jsou však často zmiňovány spolu s podezřeními z možného ohrožení národní kybernetické bezpečnosti. Australská vláda z tohoto důvodu letos zabránila společnosti podat nabídku na zakázku na vybudování celonárodní širokopásmové sítě v hodnotě přesahující 38 miliard USD.
OSN: Libérie selhává v boji proti krvavým diamantům
Podle nové zprávy OSN chybí v Libérii dostatečná politická vůle k vymýcení krvavých diamantů, které financují konflikty v Africe. Schopnost vlády podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona selhává především v regulaci diamantového průmyslu, který dosahuje 30 miliard USD. Prezidentský výbor pro diamanty se podle OSN v letošním roce nikdy nesešel a technický výbor byl svolán v červenci poprvé za sedm měsíců. V roce 2003 se liberijská vláda zavázala k dodržování tzv. Kimberleyho procesu, který má pomoci vymýtit obchod s krvavými diamanty. Krvavé diamanty pomohly financovat i občanskou válku v Libérii, která trvala od roku 1989 do 2003.
Další nepokoje v dolech Jihoafrické republiky
Ve středu se rozhořely další nepokoje v platinových dolech v Jihoafrické republice, když stávkující horníci zablokovali silnice, které vedou k dolům společnosti Anglo-American Platinum. Cena platina se zvýšila o 1,5 % na 1624,74 USD za unci, čímž se dostala na své maximum z dubna letošního roku. Na území Jihoafrické republiky se nachází 80 % známých světových zdrojů platiny. Cena platiny se zvýšila už v polovině srpna, kdy došlo ke střelbě v dole Marikana, kterou nepřežilo 34 horníků. „Marikanský masakr“ se podle analytiků stal symbolem vládnoucí strany prezidenta Jacoba Zumy Afrického národního kongresu (ANC), který nedodržel své sliby o lepším životě pro všechny. V posledních týdnech jde už o několikátou stávku v jihoafrických dolech, nepokoje se z platinových dolů přesunuly i do dolů na těžbu zlata. Akcie tří velkých těžebních společností platiny Amplats, Impala Platinum a Lonmin i nadále klesají.
Severní Korea odmítla nabízenou humanitární pomoc od Jižní Korey dva dny poté, co ji oficiálně přijala
Severokorejská vláda nejprve nabídku humanitární pomoci v pondělí přijala, o dva dny později ji odmítla. Mluvčí jihokorejského ministerstva pro sjednocení to dnes oznámil na tiskové konferenci s tím, že KLDR označila nabízenou humanitární pomoc ve formě jídla a léků jako „nepotřebnou“. Nabídka Jižní Korey přišla po nedávném zveřejnění analýzy dopadů letních ničivých povodní na severu korejského poloostrova, které podle odborníků zničily více než 10% úrody obilí. Severokorejská diplomacie je všeobecně známa svou schopností neustále měnit svá stanoviska. Zvláště proslulé jsou její obraty v šestistranných rozhovorech o ukončení severokorejského programu vývoje jaderných zbraní.
Americký velvyslanec zemřel při útoku militantů
Americký velvyslance v Libyi Christopher Stevens a tři další zaměstnanci ambasády byli usmrceni při raketovém útoku na jejich auto ve východolibyjském městě Benghazi. Velvyslanec byl zrovna převážen z ambasády napadené militanty kvůli americkému filmu, který údajně uráží proroka Muhammada, na bezpečnější místo. Libyjský vicepremiér Mustafa Abu Shagur čin ozbrojenců odsoudil. Kromě Libye proti urážlivému zobrazování Muhammada protestovali před americkou ambasádou i obyvatelé v sousedním Egyptě.
Japonská vláda uskutečnila koupi sporných ostrovů Senkaku/Diaoyu
Japonská vláda tak nevyslyšela nedělní varování čínského prezidenta na summitu zemí organizace Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) ve Vladivostoku, ve kterém Hu Jintao varoval japonskou vládu před uskutečněním jakýchkoliv „špatných rozhodnutí“ ve věci sporných ostrovů, a potvrdila tak nedávné spekulace japonských deníků. Čína v reakci na proběhlou kupní transakci poslala do oblasti souostroví dvě hlídkové lodě. Čínské ministerstvo obrany obvinilo Japonsko z vytváření napětí v regionu a předeslalo, že může podniknout zatím nespecifikované kroky k ochraně čínských teritoriálních zájmů.
OSN obdržela nové informace o íránském jaderném programu
MAAE zpravila orgány OSN o tom, že obdržela zpravodajské informace o íránském jaderném programu. Informace zaslaly tajné služby Izraele, Spojených států amerických a dvou dalších západních zemí. Írán podle těchto informací pokračuje ve svém jaderném programu a směřuje k výrobě jaderných zbraní. OSN i MAAE nyní rozhodnou o věrohodnosti těchto informací.
V Afghánistánu došlo k útoku na základnu Severoatlantické aliance
Na základnu Bagram, kterou sdílí jednotky mise ISAF a afghánské ozbrojené síly, dopadlo několik střel. 3 příslušníci afghánských ozbrojených sil byli zabiti a 2 příslušníci mise ISAF byli zraněni. Severoatlantická aliance vyšetřuje kdo je za útok zodpovědný a jakým způsobem byl útok proveden. Zatím ještě není ani jasné, zdali se jednalo o rakety nebo o střelbu minometem. Velitelství NATO považuje ohrožení základy za alarmující.
V Egyptě došlo k protestům před americkou ambasádou v Káhiře
Asi 2000 lidí v Káhiře demonstrovalo před americkou ambasádou. Strhli a zapálili americké vlajky a vyvěsili místo nich na zeď ambasády černou vlajku s heslem: „Není žádný bůh, jen Alláh a Mohamed je jeho prorokem.“ Protestující se shromáždili za účelem projevení nespokojenosti nad urážlivým zobrazováním proroka Mohameda v americké populární kultuře. Ambasáda o protestu věděla a většina jejích zaměstnanců byla propuštěna domů několik hodin před protestem. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nuland prohlásila, že USA spolupracují s egyptskou vládou na obnovení pořádku.
Pobřeží slonoviny plánuje investovat do zemědělství
Představitel ministerstva zemědělství Pobřeží slonoviny oznámil, že země plánuje investovat více než 5 miliard USD do zemědělství do roku 2015. Cílem je zvýšit výnosy kakaové produkce a započít vývoz rýže během čtyř let. Vláda pro zemědělství vyčlenila 750 miliónů USD z programu poválečného rozvoje na podpoření ekonomického růstu, jehož výše činí 20 miliard USD. Zbývající část peněz pokryjí dárci a soukromí investoři. Peníze budou použity ke zvýšení výnosů a zlepšení kvality zemědělských produktů, uskladňovacích podmínek či zavlažovacích systémů. Vývoz kakaa za sezónu 2010/11 dosáhl rekordních 1,5 miliónu tun, přesto analytici predikují pokles za předpokladu, že by k investicím do zemědělského sektoru nedošlo.
Somálsko má nového prezidenta
Poslanci Somálska zvolili v hlavním městě Mogadishu prezidentem východoafrické země Hassana Sheikh Mohamuda. Volba prezidenta má být posledním krokem k ukončení dekády trvající politické nestability. Pro zvolení Mohamuda bylo 190 poslanců. Jde o první volbu prezidenta od roku 1991, která byla provedena na somálské půdě a má signalizovat zlepšení bezpečnostní situace v zemi. Přesto islamistická militantní skupina Al-Shabaab, která je dávána do souvislosti s teroristickou skupinou Al-Kaida, dosud ovládá značné oblasti na jihu a středu Somálska. Do prvního kola prezidentské volby, v němž žádný z kandidátů nezískal potřebnou nadpoloviční většinu, se přihlásilo 18 kandidátů. Do druhého kola postoupil nově zvolený prezident Hassan Sheikh Mohamud a odstupující prezident Shaikh Sharif Sheikh Ahmed. Nový prezident Mohamud složil bezprostředně po vyhlášení výsledků svůj prezidentský slib. Prezident Mohamued vystudoval somálskou Národní univerzitu, následně studoval v Indii, pracoval pro UNICEF a je spoluzakladatelem somálského Institutu managementu a administrativního vývoje.
Horníci společnosti Impala Platinum žádají další zvýšení mezd
Pracovníci dolů druhého největšího světového producenta platiny Impala Platinum žádají již druhé zvýšení platů v letošním roce. Společnost navýšila ve strategicky důležitých dolech výši mezd v lednu a únoru. Snaha zvýšení platů je ovlivněna vlnou hornických stávek v Jihoafrické republice. Při střetu stávkujících horníků s policií v platinovém dole Marikana zemřelo na 34 lidí v polovině srpna. Stávky a protesty se přelily i do dolů těžících zlato. Na 15 000 pracovníků společnosti Gold Fields stoupilo do stávky za navýšení platů.
Human Right Watch: Rebelové na východě Demokratické republiky Kongo se dopouštějí válečných zločinů
Mezinárodní nevládní organizace Human Right Watch (HRW) vydala zprávu, podle níž se rebelové na východě Demokratické republiky Kongo, kteří jsou sjednoceni do hnutí M23 a kteří na 220 000 lidí důsledkem bojů s armádou vyhnali ze svých domovů, se dopouštějí válečných zločinů. OSN a Demokratická republika Kongo obvinila sousední Rwandu z logistické podpory rebelům, země to ale odmítá. Podle HRW bylo během bojů od jara letošního roku znásilněno nejméně 46 žen a dívek a na 600 mužů a chlapců bylo na území Rwandy násilím rekrutováno. Vůdce M23 plukovník Sultani Makenga obvinění z válečných zločinů odmítá. HRW vyzvalo Radu bezpečností OSN k udělení sankcí vůči vůdcům M23.
Egypt bude hostit setkání regionálních politiků k syrské otázce
Ministři zahraničních věcí z Egypta, Saudské Arábie, Turecka a Íránu se sejdou v egyptském městě Cairo, aby projednali současnou politickou situaci v Sýrii. Analytici ale nepředpokládají, že by se regionální politici dohodli na konkrétních krocích. Írán patří mezi spojence syrského prezidenta Bashara al-Assada, zatímco ostatní země žádají jeho odchod. Egyptský ministr zahraničních věcí Mohamed Kamel Amr řekl, že setkání se bude konat v „nejbližších dnech“, ale přesné datum neuvedl.
OSN žádá o potravinovou pomoc pro Malawi
Světový potravinový program (WFP) pod OSN se snaží získat 30 milionů USD pro Malawi, kde na 1 milion lidí trpí potravinovou krizí. „Pomoc musí přijít ještě před obdobím dešťů, později by se do odlehlých oblastí nemusela dostat,“ řekl koordinátor pomoci pro Malawi Abdoulaye Diop. Delší období sucha, vysoké ceny potravin a hospodářské problémy dovedly zemi do potravinové nouze. Počet lidí, kteří čelí nedostatku potravin, se oproti minulému roku zvýšil o 11 %. Mezinárodní společenství obnovila část finanční pomoci zemi poté, co zemřel prezident Bingu wa Mutharika a do čela Malawi se postavila prezidentka Joyce Banda.
Prezident Barack Obama získal v srpnu na darech na svoji kampaň 114 milionů amerických dolarů
Jeho republikánský soupeř Mitt Romney získal celkem 111 milonů amerických dolarů. Demokratům se tak podařilo přerušit několik měsíců, ve kterých republikáni se svým kandidátem M. Romneym získali větší finanční podporu. Celkem získala Demokratická strana a prezident Obama příspěvek od 1,1 milionu dárců, přičemž u 317 tisíc dárců šlo o jejich vůbec první příspěvěk.
Během srpna bylo ve Spojených státech vytvořeno výrazně méně pracovních míst, než se očekávalo
Zatímco analytici počítali s vytvořením okolo 130 tisíc pracovních míst, reálně došlo k vytvoření zhruba 96 tisíc pracovních míst. Při současném populačním přírustku ve Spojených státech je přitom pro udržení stávající míry nezaměstnanosti nutné vytvoření okolo 150 tisíc pracovních míst. Míra nezaměstnanosti klesla z 8,3% na 8,1%, stalo se tak však pouze kvůli většímu počtu Američanů, kteří vzdali hledání práce a nejsou tak do statistiky započítáváni. Současný stav na americkém pracovním trhu podle analytiků pravděpodobně povede k dalším zásahům ze strany Federálního rezervního systému (FED) do ekonomiky.
Íránský politik prohlásil, že manévry v Perském zálivu jsou jen součást americké prezidentské kampaně
Íránský poslanec Baqer Hosseini prohlásil, že americké vojenské manévry nedaleko Hormuzského průlivu jsou součástí americké prezidentské kampaně. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy se vojenským angažmá v Perském zálivu podle některých íránských kruhů snaží získat pouze kredit, který chce využít v prezidentské kampani. Írán také zdůraznil, že vojenské angažmá USA a jejich spojenců v Perském zálivu nikterak nezmění jeho politiku.
Desmond Tutu obvinil George W. Bushe a Tonyho Blaira z válečných zločinů
jihoafrický arcibiskup, nositel Nobelovy ceny, Desmond Tutu prohlásil, že bývalý prezident Spojených států amerických George W. Bush a bývalý premiér Velké Británie Tony Blair si důvod pro vojenskou intervenci v Iráku vytvořili bez důkazů. Obvinil je také z válečných zločinů v Iráku. Podle jeho názoru by se měli zpovídat před mezinárodním soudem v Haagu. Britský premiér Tony Blair to odmítl s odůvodněním, že všechny studie poukazují na oprávněnost vojenského zásahu.