Ruské ministerstvo financí toto pondělí odsouhlasilo restrukturalizaci severokorejského dluhu. 90% z dlužných 11 miliard USD bylo ruskou stranou odepsáno, zbylá miliarda pak bude po restrukturalizaci použita ve formě investic do společných rusko-severokorejských energetických projektů a humanitární pomoci. Základ severokorejského dluhu pochází ještě z 50. let minulého století. Rusko se považuje za legálního nástupce Sovětského svazu, který od 50. let vystavěl na území KLDR více než 70 továren a zásoboval Severní Koreu levnou energií a dodávkami těžké strojní techniky. Dohoda o odpuštění dluhu je ukončením vyjednávacího procesu, který trval více než 4 roky.
Archiv rubriky: Témata
Jižní Súdán usiluje o úvěr v hodnotě 200 milionů USD
Východoafrická země plánuje uzavření úvěru s mezinárodní bankou, který by měl pokrýt import a podpořit místní měnu poté, co Jižní Súdán přišel o největší zdroj svých příjmů – ropu. Úvěr by měl být podepsán do tří měsíců. Již v červnu získala země podobný úvěr od katarské Qatar National Bank (QNB) v hodnotě 100 milionů USD, který je využíván k vydávání akreditací pro dovoz. Půjčka pomohla jihosúdánské libry k posílení. Během QNB ve východoafrické zemi působí i mezinárodní banky jako Kenya Commercial Bank, Equity Bank a Dubai Islamic bank. Stabilizaci jihosúdánské libry sledují i zahraniční investoři, především mobilní operátoři Zain a MTN, kteří v zemi plánují spustit projekt mobilních služeb, jenž má nahradit neexistující bankovní služby.
ECOWAS se připravuje na vojenský vstup do Mali
Vojenská intervence Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) by měla mít tři fáze. Prozatímní malijský prezident Dioncounda Traore, který na začátku září oficiálně požádal o vojenskou pomoc v boji proti islamistickým militantním skupinám na severu země, předpokládá, že teprve ve třetí fázi nasadí ECOWAS vojáky. Velvyslanec OSN z Pobřeží slonoviny Youssoufou Bamba nasazení vojáků až ve třetí fázi odmítá a na jednání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že takové rozhodnutí bude obtížné a strategicky nerozumné. ECOWAS společně s Africkou unií (AU) žádá OSN o mandát k intervenci. OSN si ale vyžádalo přesné plány operace. Jednání Valného shromáždění OSN o situaci v oblasti Sahelu je naplánované již na tento měsíc. Mali upadlo do politického chaosu poté, co v březnu armáda provedla vojenský převrat. Humanitární situace v Mali se podle politiků a mezinárodních organizací zhoršuje.
Mezinárodní měnový fond schválil vyplacení půjčky Sierra Leone v hodnotě 6,9 milionů USD
V pondělní Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil, že vyplatí západoafrické zemi půjčku ve výši 6,9 milionů USD a dodal, že ekonomické vyhlídky Sierra Leone jsou v letošním roce příznivé z důvodu zvýšených příjmů ze železné rudy. V roce 2010 získala Sierra Leone od MMF půjčku v hodnotě 45,4 milionů USD k obnově země po občanské válce, která proběhla v letech 1991 až 2002. Příjmy západoafrického státu pocházejí především z exportu minerálů. MMF předpokládá, že by se příjmy z nerostných surovin mohly zvýšit až o 51,4 % v letošním roce.
Gambijský prezident pozastavil popravy
V důsledku četných mezinárodních protestů pozastavil gambijský prezident Yahya Jammeh vykonání dalších 37 poprav. Od jeho srpnového slibu došlo k popravě 9 lidí, poprvé za posledních 27 let. Podle organizací za lidská práva se jednalo hlavně o politické vězně. Tresty se setkaly s nesouhlasem lidsko-právních organizací i Africké unie (AU), jež zaslala Jammehovi varování před jejich uskutečněním. Opoziční lídr Sheikh Sidia Bayo v pátek oznámil, že po vykonání poprav plánoval vytvořit exilovou vládu v sousedním Senegalu s cílem sesadit nynějšího prezidenta.
Libye pozatýkala podezřelé z útoku na amerického velvyslance
Předseda prozatímního národního shromáždění Mohamed Magarief uvedl, že libyjské orgány zatkly asi 50 lidí podezřelých ze spolupráce na útoku na amerického velvyslance Chris Stevense a jeho tři kolegy v Benghazi z minulého týdne. Podle Magariefa byl útok plánovaný. Nicméně podle ministra vnitra Fawzi Abdul Ala došlo k zatčení pouze 4 lidí, zatímco dalších 50 je podrobeno vyšetřování. Útok byl součástí protestních vln v muslimských státech, které zapříčinil americký film urážející proroka Muhammada.
Tanzanský ministr nechává přezkoumat všechny smlouvy na ropný průzkum
Ministr pro energetický průmysl Sospeter Muhongo nařídil přezkoumání veškerých smluv na průzkum ropných ložisek a zemního plynu a audit smluv má být hotový do 30. listopadu. Podle ministra Muhonga nebyly některé smlouvy uzavřeny v zájmu státu a musí být zrušeny. Ministr rovněž plánuje revizi energetické koncepce země. V roce 2006 byly objeveny ložiska ropy v Ugandě a velké zásoby zemního plynu v Tanzanii a Mosambiku. V červnu vláda ztrojnásobila svůj odhad zásob zemního plynu. Průzkum má provádět největší tanzanský produkce zemního plynu společnost PanAfrican Energy, která má za svou práci inkasovat 33 milionů USD.
Stíhaný opoziční politik Demokratické republiky Kongo odjel do Francie
Opoziční poslanec Roger Lumbala, jehož vláda obvinila z napomáhání sousední Rwandě ve výcviku a podpoře rebelů na východě Demokratické republiky Kongo a který požádal o politický azyl v Jihoafrické republice, podle svého právníka odjel do Francie ze sousední Burundi, kde byl registrován jako uprchlík. „Byl doprovoděn na burundské letiště v Bujumbury za přítomnosti úředníků z jihoafrického velvyslanectví a Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR),“ řekl právník Prosper Niyoyankana. Ve čtvrtek burundský ministr zahraničních věcí požádal konžské orgány, aby připravily oficiální požadavek na vydání Lumbala.
Bývalý francouzský ředitel ropné společnosti byl vydán ke stíhání do Toga
Loik Le Floch-Pringent působil jako ředitel v mezinárodní ropné společnosti Elf firm. Nyní byl vydán z Pobřeží slonoviny do Toga, kde čelí obvinění z braní úplatků a podvodů. Jeho právník veškerá obvinění odmítá a za vyšetřováním svého klienta vidí politickou motivaci. Loik Le Floch-Pringent se měl podle obžaloby dopustit podvodu ve výši 48 milionů USD. Již dříve byl zatčen za zpronevěru veřejných prostředků ve výši více než 350 milionů USD, za níž dostal pětiletý trest.
Špičky americké republikánské strany kritizují současného amerického prezidenta kvůli zahraniční politice
Vrcholní představitelé americké republikánské strany senátoři Mike Rogers a John McCain kritizují současného amerického prezidenta Baracka Obamu za jeho zahraniční politiku. Současné silně protiamerické nálady v arabských zemích považují za výsledek jeho špatné zahraničně-politické koncepce. Jednotlivé arabské země se tak prý mylně domnívají, že USA zvolily politiku neangažovanosti. Od roku 2009 podle jejich názoru Barack Obama neudělal žádný veřejný proslov o zahraniční politice USA na Blízkém východě. Kritizují také nejednoznačnost s jakou se současná americká politika staví k problematice Izraele a Íránu.
Íránský generál varoval USA a Izrael před vojenskou operací
Íránský generál Mohammad Ali Jafari na tiskové konferenci v Teheránu varoval USA a Izrael před jakoukoli vojenskou akcí proti Íránu. Řekl, že „z Izraele nic nezbude“, pokud zaútočí na Írán. Generál Mohammad Ali Jafari také prohlásil, že pokud USA použijí sílu proti Íránu, tak Írán nebude již více vázán Smlouvou o nešíření jaderných zbraní. Dodal ovšem, že Írán jadernou zbraň nevyrábí.
Vietnamský premiér nařídil tvrdě potrestat editory opozičních blogů
Vietnamský premiér Nguyen Tan Dung zároveň ve svém čtvrtečním prohlášení obvinil editory tří vietnamských opozičních blogů z „šíření pomluv, poskytování lživých informací, protivládní propagandy a šíření nedůvěry ve společnosti“ a nařídil policii, aby prověřila jejich činnost. Editoři dvou ze tří premiérem obviněných blogů, populárních Dan Lam Bao a Quan Lam Bao, v reakci na premiérovo prohlášení oznámili, že budou v publikační činnosti pokračovat a jsou připraveni za svoje činy nést plnou odpovědnost. Podle analytiků z organizací jako jsou Human Rights Watch nebo Reporters without borders v současnosti ve Vietnamu neexistuje svoboda slova a státem vlastněná média se musí podrobovat přísným regulacím.
Americké ministerstvo zahraničí varovalo americké občany v arabských zemích
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vydalo varování americkým občanům, kteří se nachází v arabských zemích, aby byli připraveni na možné útoky. Ministerstvo se také obává rozšíření protestů do dalších zemí. USA zmiňují především Jordánsko a Kuvajt. Ohledně Kuvajtu oznámilo ministerstvo zahraničí, že demonstrace očekává v nejbližších dnech. Demonstrace proti USA se z Egypta rozšířily do Libye, Iráku, Tuniska, Súdánu a Jemenu.
Anti-americké protesty se rozšířily do dalších zemí
Protesty proti Spojeným státům americkým začaly v Egyptě před americkou ambasádou, pokračovaly zabitím amerického velvyslance v Libyi a rozšířili se poté i do Jemenu. Dnes další protesty proti USA zasáhly Tunisko a Súdán. V Tunisku demonstranti zapalovali vozy a na americké ambasádě strhli americkou vlajku a nahradili ji svoji vlastní černou vlajkou. Během protestů byly podle tuniské státní televize 3 demonstranti zabiti a 28 jich bylo zraněno. V Súdánu napadli demonstranti německou ambasádu a i zde strhli vlajku. Poté byli rozehnáni pomocí policie a slzného plynu. Protesty vznikly, kvůli 14 minutovému nezávislému filmu, který se šíří po internetu a zesměšňuje proroka Mohameda jako sukničkáře, pedofila a vraha.
Jižní Korea představila nový stimulační plán na podporu růstu domácí ekonomiky
Jihokorejská vláda v uplynulém týdnu představila soubor stimulačních opatření ve snaze zvýšit domácí poptávku v době, kdy slabý export nadále zpomaluje růst jihokorejské ekonomiky. V úterý vláda představila stimulační balíček v hodnotě 5,2 miliardy USD. Balíček mimo jiné obsahuje úlevy na dani z příjmu soukromých osob či nákupu aut a nemovitostí. Včera korejská vláda představila druhý balíček v hodnotě 1,3 miliardy USD. Jihokorejská centrální banka použije peníze k investicím do bankovního sektoru ve snaze zachovat nízké úrokové sazby úvěrů pro malé a středně velké podniky. Jihokorejský export, který tvoří skoro polovinu výkonu ekonomiky této země, byl v posledních měsících negativně ovlivněn zmenšenou poptávkou na světových trzích, zvláště pak v USA a eurozóně.
Inflace v Botswaně klesla
Centrální statistický úřad v Botswaně v pátek uvedl, že meziroční spotřebitelská inflace v srpnu klesla na 6,6 % oproti červencové hodnotě 7,3 %. Podle údajů statistického úřadu se jedná o nejnižší inflaci v jihoafrické zemi za více než dva roky. Meziměsíční inflace se udržela ve výši 0,3 %.
Egypt: Bývalý premiér byl odsouzen za korupci
Káhirský soud odsoudil bývalého premiéra z Mubarakovy éry Ahmed Nazifa ke 3 letům vězení za korupci. Kromě trestu je expremiér nucen zaplatit pokutu ve výši 1,5 miliónu USD. Nazif zastával post od roku 2004 do loňského povstání. V lednu 2011, krátce předtím než odstoupil prezident Husni Mubarak, byl Nazif zatčen. Několik dalších bývalých egyptských představitelů čelí obvinění ze spolupráce na zabití demonstrantů či různých trestných činů spojených z korupcí.
Světová zdravotnická organizace varuje před šířením eboly v Demokratické republice Kongo
Viru ebola, který zasáhl Demokratickou republiku Kongo, podlehlo již 31 lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje před dalším šířením do velkých měst. V severozápadní provincii Orientale byla 17. srpna oficiálně vyhlášena epidemie. Představitel WHO Eugene Kabami prohlásil, že situace je velmi vážná a není pod kontrolou. Dále dodal, že nedojde-li k zásahu, jsou ohrožena i hlavní města republiky. Ebola je vysoce nakažlivá a až 90 % infikovaných nemoci podlehne. Minulý měsíc propukla ebola v Ugandě, kde zabila 16 lidí. Podle zdravotníků ale spolu případy nesouvisí.
Irácký premiér odsoudil americký film, který vyvolal protesty na Blízkém východě
Irácký premiér Nuri al-Maliki označil americký film „Innocence of Muslims (Nevinnost muslimů)“ za urážlivý a rasistický a odsoudil jej. Film je nezávislým krátkým snímkem, který zesměšňuje islám, Korán a proroka Mohameda. Film koluje po internetu. Jeho zveřejnění vyvolalo bouře na Blízkém východě a v Severní Africe a vedlo k napadení dvou amerických ambasád. Irácký premiér nicméně vyzval iráckou veřejnost, aby se nepřidávala k násilným protestům a zachovala klid. V Iráku k několika menším protestním akcím také již došlo.
USA nasadily bezpilotni letouny, aby nalezly vrahy svého velvyslance v Libyi
V Libyi byl spolu se třemi zaměstnanci ambasády zabit americky velvyslanec Christopher Stevens. Spojené státy americké se rozhodly použít válečné lodě s naváděnými střelami a bezpilotní letouny k nalezení vrahů. Libyjský předseda vlády čin ostře odsoudil a označil za zbabělý. Americký prezident Barack Obama přislíbil, že USA použijí všechny prostředky k nalezení pachatelů. Američtí představitelé se domnívají, že útok byl naplánován ještě před zveřejněním filmu, který pobouřil arabskou veřejnost. Předpokládá se, že americké letouny budou pouze sbírat informace a případný zásah provede libyjská vláda.
V Egyptě a v Jemenu byly napadeny americké ambasády
Poté co došlo v Káhiře k protestům před americkou ambasádou a v Libyii byl zabit americký velvyslanec, došlo k útokům na americké ambasády v Jemenu a Egyptě. Více než stovce demonstrantů v Jemenu se podařilo dostat na půdu ambasády v hlavním městě Sanaa. Zde demonstranté se střetli s policií a 15 jich bylo zraněno. V Egyptě protestující zaútočili kameny na policejní kordon, který bránil americkou ambasádu a 13 z nich bylo zraněno. Příčinou protestů je americký nezávislý film, který koluje po internetu a zesměšňuje proroka Mohameda. Americký prezident přislíbil, že USA udělají vše co je v jejich silách, aby došlo k uklidnění nepokojů před americkými velvyslanectvími, a aby došlo k nalezení vrahů amerického velvyslance.
Evropská unie přislíbila finanční pomoc Egyptu
Prezident Evropské komise Jose Manuel Barroso ve čtvrtek oznámil, že Evropská unie nabídla Egyptu pomoc v makroekonomické oblasti ve výši 500 miliónů eur. Dále bude severoafrické zemi poskytnuta částka mezi 150 a 200 milióny eur na zotavení egyptské ekonomiky. Podle Barrosa bude finanční pomoc garantována podmínkami, na nichž se Egypt domluví s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Nabídka Evropské unie přichází během první oficiální cesty prezidenta Mohameda Mursi po Evropě.
Libye zvolila nového premiéra
Libyjské národní shromáždění zvolilo novým premiérem Mustafa Abu Shagura, který ve funkci nahradí prozatímního premiéra Mahmoud Jibrila, jenž byl u moci od loňského povstání proti Muammar Kaddafimu. V rozhodujícím kole byl Jibril poražen o dva hlasy. Nový premiér vyhrál podle tiskové agentury AFP díky podpoře Muslimského bratrstva a Strany spravedlnosti a výstavby (JCP). Shargur je respektovaným inženýrem a známým dlouholetým odpůrcem bývalého vůdce Kaddafiho. Během svého osmnácti měsíčního funkčního období se chce prioritně zaměřit na oblast bezpečnosti.