Důvodem je nedávný incident na vojenské základně Bagram, při kterém bylo americkými vojáky spáleno několik náboženských materiálů včetně samotného Koránu. Při demonstracích a mnoha útocích na spojenecké jednotky v zemi již zemřelo nejméně pět lidí. Lidé provolávají hesla jako „smrt Obamovi“ a hnutí Taliban již vyzvalo k zabíjení a finálnímu poražení všech západních jednotek, jako odplatu za urážku Koránu.
Archiv rubriky: Náboženství
Ambasáda Spojených států v afghánském Kábulu uzavřena
Silné protesty propukly již v úterý, kdy se rozšířily zprávy o ničení náboženských materiálů včetně několika výtisků koránu na americké vojenské základně Bagram. Nejmenovaný zdroj z armády pro agenturu AFP uvedl, že k pálení textů došlo ve vězeňském zařízení kvůli podezření, že vězni využívají svatou knihu a další materiály k předávání vzkazů. V souvislosti s vlnou protestů v Kábulu a dalších městech, při kterých byla afghánská policie donucena použít ke zvládnutí zhruba tisícového davu i střelné zbraně, došlo k uzavření ambasády Spojených států a byly také zrušeny veškeré cesty diplomatů. Vrchní velitel spojeneckých sil John Allen se za celý incident omluvil.
Řecky ortodoxní patriarcha: „Nová turecká ústava má zajistit větší náboženskou svobodu v zemi“
Ekumenický patriarcha Bartoloměj I. se v pondělí setkal se členy parlamentního podvýboru za účelem hledání shody všech stran ohledně nové ústavy, která nahradí tu, jež byla ratifikovaná v roce 1982. Duchovní vůdce pravoslavných křesťanů uvedl, že nová turecká ústava by měla zajistit větší náboženskou svobodu v zemi pro menšinové skupiny. Převážně muslimské Turecko má menší křesťanské a židovské komunity. Duchovní řekl novinářům, že dává podporuje ústavu, která zajišťuje stejná práva a náboženské svobody, včetně znovuotevření řeckého pravoslavného semináře, které vzdělával generace patriarchů.
EU kritizuje Demokratickou republiku Kongo za zrušení pochodu katolické církve
Vláda Demokratické republiky Kongo zakázala plánovaný páteční protest organizovaný katolickou církví. Ke kritice se připojilo i Carter Center, lidsko-právní organizace, která dohlížela na volby konané v listopadu. Podle organizace byli kněží a jeptišky zatčeni a média o události nemohly nezaujatě informovat. Tamní vláda kritiku odmítá. Organizace Carter Center prohlásila volby, v níž byl znovu zvolen prezident Joseph Kabila, za chaotické a výsledky považuje za nedůvěryhodné.
Papež představil 22 kardinálů, kteří se zúčastní příštího konkláve
Papež Benedikt XVI. obohatil skupinu katolických duchovních volících jeho nástupce o dalších 22 členů. Ti se tak budou účastnit příštího konkláve. Mezi nové účastníky volby patří i arcibiskupové z New Yorku, Prahy, Hong Kongu a Toronta, stejně jako hlavy několik úřadů Vatikánu. Papeži Benediktu XVI. je nyní 84 let.
USA zahájí vyjednávání s afghánskou vládou a Talibanem
Spojené státy zahájí třístranné vyjednávání s prezidentem Afghánistánu Hamídem Karzáím a islamistickou skupinou Taliban. Předmětem vyjednávání bude uzavření příměří mezi ozbrojenými složkami Talibanu a afghánskou vládou. Americký ministr obrany Leon Panetta zopakoval svůj úmysl ukončit americké vojenské operace v Afghánistánu do roku 2014. Věří, že Americká armáda společně se svými spojenci ze Severoatlantické aliance připravila v zemi podmínky pro uzavření příměří mezi znepřátelenými stranami a nastolení vlády práva. Pro uzavření příměří se ovšem bude muset Taliban zřeknout Al-Káidy, odmítnout násilí a zavázat se k respektování afghánské ústavy.
Dvě Američanky byly zatčeny při protestech v hlavní městě Bahrajnu
Podle státních médií a advokátní kanceláře Witness Bahrain byly americké občanky Huwaida Arraf a Radhika Sainath zatčeny během sobotní demonstrace ve městě Manama. Ženy byly obviněny z účasti na nepovolené demonstraci. Podle kanceláře Witness Bahrain se obě ženy, právničky specializují na problematiku lidských práv a byly v Bahrajnu v rámci blízkovýchodní mise monitorování lidských práv. Demonstrace v Bahrajnu se konají už od 14. února 2011, ovšem v březnu 2011 došlo k jejich potlačení a nastolení pořádku za pomoci intervence armády Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.
Italské noviny Il Fatto Quotidiano zveřejnily informaci o spiknutí proti papeži, Vatikán to zcela popírá
Italské noviny Il Fatto Quotidiano na své titulní stránce dnes zveřejnily informace, které údajně pochází od kolumbijského kardinála Castrillóna. Ten podle novin Il Fatto Quotidiano předložil dokument, jehož autorem má být palermský arcibiskup, kardinál Romeo, v němž se píše o tom, že by měl být do 12-ti měsíců zavražděn současný papež Benedikt XVI. a že příští papež by měl být italského původu. Ředitel tiskového oddělení svatého stolce, kněz, Federico Lombardi již informaci zcela popřel s tím, že jde o „absolutní nesmysl“.
Somálský islamistický al Shabaab se stal součástí teroristické sítě Al-Kaida
Hlava teroristické sítě Al-Kaida Ayman al-Zawahri na vidu umístěném na islamistická fóra oznámil, že somálské islamistické hnutí al Shabaab, který vede dlouhodobé povstání proti somálské vládě, se stalo plnohodnotnou součástí celosvětové sítě Al-Kaida. Na videu je hlava hnutí al Shabaab Abu Zubeyr, který přísahá věrnost Aymanu al-Zawahri.
Egypt čeká velká stávka, hlava egyptských muslimů spolu s hlavou egyptských koptů před ní varují
První velká stávka má Egypt zasáhnout již zítra k výročí svržení prezidenta Husni Mubaraka – mají být uzavřeny univerzity, továrny, zastaví se vlaková doprava i práce ve veřejném sektoru. Hlavní imám nejvyšší egyptské islámské autority, univerzity a mešity al-Azhar, Ahmed el-Tayib již vyzval egyptský národ, aby od stávky upustil v zájmu Egypta. Koptský papež Shenouda III. zastupující zhruba 10% Egypťanů, ortodoxních koptských křesťanů, pak uvedl, že“civilní neposlušnost“ nemá být státem tolerována, neboť ji netoleruje ani náboženství s odvoláním na verše v Bibli. Analytici se shodují, že Egypt je v zoufalé situaci a nutně potřebuje zahraniční podporu, aby mohl odvrátit finanční krizi vyvolanou nepokoji a převratem. Investice v zemi i cestovní ruh, hlavní tahoun ekonomiky, jsou minimální a devizové rezervy se podle ekonomů nebezpečně tenčí.
Mitt Romney vyhrál primárky v Nevadě
Ve státě, kde je mnoho mormonů, tedy příslušníků stejného náboženství jako Romney, získal favorit republikánských primárek 48 % hlasů. Newt Gingrich získal 23 %, Ron Paul 19 % a Rick Santorum 10 %. Newt Gingrich se ani po této porážce navzdává a slibuje, že bude bojovat dál. Republikáni se v padesáti státech ucházejí o celkem 2286 delegátů nominační konvence. Vítěz jich musí získat 1144. Po primárkách v Nevadě má Romney 95 delegátů, Gingrich 30, Paul 13 a Santorum 10.
Vůdce pákistánských pro-vládních milicí zabit při bombovém útoku
K incidentu došlo ve městě Peshawar poblíž kmenových území nacházejících se u hranic s Afghánistánem. Haji Akhonzada, vůdce islámské skupiny Ansurul, byl zabit při bombovém atentátu spolu s dalšími třemi lidmi. Skupina Ansurul byla dříve spojencem Talibanu, ale nedávno se postavila na stranu afghánské vlády a jejích spojenců. Jejím největším nepřítelem je však jiná islámská ozbrojená skupina Lashkar-e-Islam, která je s tímto útokem také spojována.
Norský premiér se omluvil za účast Norů při holocaustu
Norský premiér Jens Stoltenberg se veřejně jménem norské vlády omluvil za účast Norů v zatýkání a deportacích Židů během druhé světové války. Premiér prohlásil při pietním aktu u příležitosti Mezinárodního dne holocaustu v pátek, že je důležité přiznat a uvědomit si, že norská policie a jiní další Norové se na holocaustu podíleli. Statistiky uvádějí, že z Norska bylo deportováno 772 Židů.
Boko Haram: „Budeme pokračovat v útocích, dokud v Nigérii nenastolíme právo šaría“
Mluvčí této islámské sekty Abu Qaqa jako odpověď na nedávnou výzvu k dialogu řekl britskému deníku Guardian, že Boko Haram bude zvažovat jednání pouze v případě, že dostane současnou nigerijskou vládu „na kolena“. Další podmínkou pro klid zbraní by mělo být propuštění všech uvězněných členů tohoto hnutí. Boko Haram nese odpovědnost například za bombové útoky ve městě Kano na konci minulého týdne.
V Davosu se diskutovalo o probíhajících náboženských tenzích v Evropě
Jak zdůraznil účastník diskusního panelu Shadi Hamid, ředitel výzkumu Brookings Doha Center (BDC) v Kataru, „Neexistuje jednoduchý recept na řešení problematiky začleňování muslimů v Evropě. Takovou záležitost nelze vyřešit přes noc. Nemůžeme říci, že je všechno v pořádku, musíme o problémech a rozdílných pohledech obou kultur hovořit. Nevěříme stejným věcem. Podle názoru Shadi Hamida existuje problém mezi částí muslimů žijících v Evropě a nemuslimy – “ To je fakt a je zde tenze. Musíme si sednout a vyřešit tyto tenze v rámci základních práv a svobod muslimské minority. Jestliže muslimská žena chce mít zahalenou tvář, tak právní řád musí toto její základní právo ochránit,“ uvádí.
Čínská vláda potvrdila již druhý střet v provincii Sichuan hraničící s Tibetem
Při konfliktu s čínskými bezpečnostními složkami byl zastřelen jeden Tibeťan, který dle policejního vyjádření napadl sídlo tamních pořádkových služeb. Dle vyjádření tibetské strany začali čínští policisté střílet na lidi, kteří demonstrovali proti náboženskému útlaku poblíž tamní policejní stanice. Při podobných protestech v nedaleké provincii Draggo byli na začátku týdne zastřeleni další dva lidé. Samotní pozorovatelé v oblasti tvrdí, že objektivní posouzení situace je téměř nemožné, jelikož je do problematických částí je velmi omezený přístup.
Nové bombové útoky v Iráku namířené opět proti šiítským muslimům
V hlavním městě Iráku opět došlo k bombovým útokům v převážně šiítské oblasti Sadr. Bomby v zaparkovaných automobilech zabily na místě 10 lidí a dalších víc než 30 zranily. Irák byl od prosince zasažen již čtyřmi velkými útoky tohoto typu poté, co z Irákzu odešla americká armáda. V zemi rostou obavy z vypuknutí náboženského násilí a krize, k němuž došlo již na přelomu let 2006 – 2007 a z rozpadnutí křehké vládní koalice šiítů a sunnitů.
V Libyi vyšli do ulic islamisté – požadují legislativu založenou na islámském právu šaría
Stovky ortodoxních muslimů vyšly do ulic v Benghazi a Sabha, aby demonstrovaly svůj požadavek na implementaci islámského práva šaría do vznikající nové libyjské legislativy. Podnětem k demonstracím je vznik několika nových sekulárních politických stran, které si kladou za cíl náboženství oddělit od státní správy. V hlavním městě Tripolisu pak islamisté veřejně pálili výtisky Zelené knihy, jejíž autorem je Muammar Kaddafi.
Vrchní velení bangladéšské armády tvrdí, že zmařilo pokus o protivládní převrat
Vojenský mluvčí Masud Razzaq ve svém prohlášení uvedl, že důstojníci plánující převrat proti vládě premiérky Sheikhy Hasina byly v aktivní vojenské službě a zastávali extrémně vyhraněné náboženské názory. Premiérka Sheikha Hasina převzala vládu v roce 2009 po armádou významně podporovaném vládním kabinetu a podle úřadů již v předchozí době několikrát čelila hrozbě ze strany radikálních skupin.
Turecký premiér: „Je na čase, aby Turecko převzalo vedoucí roli v řešení konfliktu v Sýrii“
Turecký premiér Tayyip Erdogan prohlásil, že jeho země je ohrožena nepokoji v Sýrii a proto se bude muset chopit vedoucí iniciativy v řešení. Turecký premiér dále prohlásil: „Situace v Sýrii je na cestě k náboženské, sektářské a rasové válce a tomu je třeba zabránit.“ Turecko je od počátku nepokojů v Sýrii jedním z největších představitelů tvrdé politiky vůči syrské vládě a vede v počtu uvalených sankcí. Stejně tak se neoficiálně hovoří o turecké materiální podpoře syrských povstalců.
V Nigérii odbory zahájily celonárodní časově neomezenou stávku
Stovky Nigerijců vyšly do ulic v rámci zahájení plánované celonárodní stávky proti skončení dotací na palivo pro spotřebitele. Největší obchodní centrum Nigérie, město Lagos, se potýká s uzavřenými obchody, bankami, čerpacími stanicemi a dálnice a silnice jsou téměř prázdné. Nigerijská vláda tvrdí, že dotace byly pouze prostředkem pro bohatnutí bohatých a děsivě zatěžovali státní pokladnu. 25% všech státních výdajů nejlidnatějšího státu Afriky totiž pohltily právě dotace na palivo, tedy více než celkové výdaje na školství či zemědělství. Situace v Nigérii je nyní napjatá, neboť spolu s celonárodní stávkou probíhá i povstání muslimů na severu, kde je vyhlášen výjimečný stav. Nigérie také uzavřela hranice se 3 ze 4 svých sousedů a povolala na severu do ulic armádu. Dále čelí i narůstajícímu exodu křesťanů ze severu. Nigerijský prezident, který podle některých je jediným, kdo zemi ještě drží před vypuknutím náboženské občanské války, pak sám přiznává, že situace je vážná.
V Nigérii byl kvůli povstání na severu vyhlášen stav nouze a byly uzavřeny hranice
Nigerijský prezident Goodluck Jonathan vyhlásil stav nouze v oblastech, kde probíhá islamistické povstání sekty Boko Haram. Dále prezident nařídil uzavřít hranice s Kamerunem, Čadem a Nigerem. Ve zvláštním vysílání pak prezident oznámil i plán na zřízení speciálních protiteroristických sil. Rozhodnutí přichází po krizovém jednání vlády a po týdnu nepokojů na severu Nigérie, které mají pravděpodobně souvislost s bombami v křesťanských kostelech na jihu na Štědrý večer a bombami v arabských školách. Existují i obavy z rozpoutání náboženské občanské války po celé zemi.
Situace v Nigérii je vážná: „bombový útok v arabské škole, vraždění mačetami a obavy z náboženské války“
Na převážně křesťanském jihu Nigérie došlo k bombovému útoku v arabské škole, bylo těžce zraněno 7 dětí. Ve federativním státě Plateau, který je etnicky i nábožensky smíšený pak došlo k vraždě čtyř křesťanů z kmene Berom mačetami. Podle médií jsou z vraždy podezřelí příslušníci muslimského pasteveckého kmene Fulani. Jedná se tak o pokračování bombových útoků v kostelech na Vánoce, při kterých zahynulo 20 křesťanů, zatímco na severu Nigérie pokračuje islámské povstání. Nigerijská křesťanská asociace (CAN) zastřešující organizace od protestantů, katolíků i místních křesťanských církví, varuje před válkou – generální tajemník CAN Saidu Dogo vyzval islámské vůdce, aby dostali pod kontrolu muslimy, neboť jinak se „křesťané budou muset začít bránit.“