Ozbrojenci napadli kontrolní stanoviště policie v době, kdy policie prováděla v oblasti kontrolní domovní prohlídky. Při útoku bylo zabito 27 členů bezpečnostních složek. Podle úřadu guvernéra provincie Anbar nese útok znaky aktivity teroristické sítě Al-Kaida. Provincie Anbar patří k nejnebezpečnějším oblastem Iráku a v době povstání a náboženských nepokojů v letech 2005 – 2007 se zde podařilo bojovníkům sítě Al-Kaida oblast na určitou dobu dostat zcela pod svou kontrolu.
Archiv rubriky: Náboženství
Skupina Al-Shabaab zaútočila na východě Somálska
Islamistická militantní skupina Al-Shabaab přešla do ofenzívy. Po ztrátě kontroly nad regionem Baidoa a Yurkud, zaútočila v týdnu na město Garbaharey a následně v sobotu v severní části polo-autonomního Puntlandu. Útok nepřežilo nejméně devět lidí. Cílem Al-Shabaab je kontrola Puntlandu, která je oblastí bohatou na ropu a zemní plyn. Skupina Al-Shababb, která je spojována s teroristickou organizací Al-Kaida, prosazuje zavedení islámského práva šaría.
Účastníky incidentu s pálením Koránu na americké základně v Afghánistánu čeká disciplinární řízení
Afghánský náboženský vůdce Maulvi Khaliq Dad, který byl pověřen afghánským prezidentem Hamídem Karzáím vyšetřováním kauzy s pálením Koránu, potvrdil, že američtí vojáci nechali spálit afghánské náboženské knihy. Incident vyvolal vlnu nepokojů po celé zemi a vedl k zabití 6 amerických vojáků a 30 Afghánců. Protesty a protiamerické nálady se po této události rozšířily do celé země. Prezident Barack Obama se za incident omluvil a nařídil vyšetřování. Pět údajných viníků bylo posláno před disciplinární řízení.
Předvolební kampaň- prezident Sarkozy odmítá požadavky muslimů
Ve Francii nyní žije asi 5 milionů muslimů, což je nejvíce v západní Evropě. Vyznavači této víry žádají od vlády ústupky ve svůj prospěch a tato otázka je jedním z ústředních témat předvolební prezidentské kampaně. Během té stávající prezident Nicolas Sarkozy, jenž se bude 22. dubna ucházet o znovuzvolení, uvedl, že v zemi musí převládat francouzské obyvatelstvo a požadavky muslimů o možnosti jedení „halal“ (vírou povoleného) masa na školách odmítl. Zároveň však zdůraznil, že xenofobie a rasismus nemají ve Francii prostor.
OSN žádá Pákistán, aby ukončil sektářské násilí
Skupina nezávislých expertů OSN varovala pákistánskou vládu, aby ukončila sektářské násilí v zemi a zajistila ochranu náboženských menšin. Reagovala tak na incident zabití 18 šíitských muslimů v provincii Kohistán minulé úterý. Upozornila, že se jednalo o již druhý případ nábožensky motivovaných zabití během jednoho měsíce.
Milice Al-Shabaab přešla do protiútoku
V posledních týdnech ztratila islamistická militantní skupina Al-Shabaab kontrolu nad strategickým regionem Baidoa a Yurkud. Nyní zaútočila na město Garbaharey, které přes rok ovládají etiopské a somálské jednotky. Vláda Somálska potvrdila smrt dvou vojenských důstojníků. Podle analytika Abdullahi Sheikh útok na Garbaharey značí, že se hnutí Al-Shabaab nevzdalo boje, přestože ztratilo klíčové pozice.
Na severovýchodě Nigérie bylo spáleno již 9 škol
Na severovýchodě Nigérie ve městě Maiduguri bylo v posledních dnech vypáleno již 9 škol. Státní úřady i orgány místní samosprávy jsou přesvědčeny, že za žhářstvím stojí Boko Haram, která vede povstání proti vládě. Boko Haram totiž mimo jiné považuje „západní vzdělání“ za hřích. Na severu Nigérie zatím pokračují téměř každodenní incidenty střelby a bombových útoků. K poslednímu většímu útoku došlo v neděli, kdy najel automobil s výbušninami do křesťanského kostela ve městě Jos.
Ze severní Nigérie do Nigeru prchlo více než 10 000 Nigerců kvůli chystanému vojenskému tažení
Nejméně 10.000 lidí uprchlo podle nigerského stálého tajemníka pro migraci Boube Yaye, který dále uvedl, že to samé učinilo i zhruba 800 občanů Čadu. Důvodem exodu je vojenské tažení nigerijské armády na severu ve snaze potlačit povstání islamistické skupiny Boko Haram. Podle analytiků může příliv dalších uprchlíků do Nigeru ještě více zhoršit situaci v této zemi, kde je pro tento rok již tak očekávaný nedostatek potravin. Niger se také potýká s desítky tisíc uprchlíků z libyjské občanské války a z povstání v Mali.
Dva příslušníci americké armády zabiti pravděpodobně afghánským vojákem a jeho komplicem
Dva vojáci byli dnes zastřeleni dvěma Afghánci, z nichž jeden byl pravděpodobně voják a druhý civilista. Událost, ke které došlo na jihu země, vyvolává další otázky v souvislosti se spolehlivostí nově vycvičených afghánských ozbrojených složek. Ke střelbě došlo pouhý týden po usmrcení dvou amerických důstojníků v budově jednoho z afghánských ministerstev. NATO, Velká Británie, SRN i Kanada v reakci stáhly své poradce ze všech ministerstev. Podle Pentagonu bylo od roku 2007 doposud zabito v rámci podobných vnitřních útoků více než 70 příslušníků ozbrojených sil, které operují v zemi v rámci NATO. Anonymní zástupce afghánské vlády uvedl, že „v rámci afghánské armády je mnoho sympatizantů Talibanu a i přes důkladnější prověrky se budou podobné incidenty pravděpodobně opakovat. Vláda na jejich řešení potřebuje více času, prostředků a lidských zdrojů.“.
Američtí poradci pro Severoatlantickou alianci opouští Afghánistán
Někteří poradci pro NATO v Afghánistánu se po nedávných nepokojích vrací zpět do USA. Po incidentu s pálením Koránu na americké základně, se vzedmula vlna nepokojů po celém Afghánistánu a došlo k zabití dvou amerických důstojníků na Ministerstvu vnitra v Kábulu. Někteří poradci pro NATO jsou v reakci na tyto události stahováni zpět do Spojených států.
Islamisté si upevnili své místo v egyptském parlamentu
Freedom and Justice Party (FJP), strana Muslimského bratrstva, získala většinu v egyptské horní komoře a zároveň obsadila křeslo jejího předsedy. Tím se stal Ahmed Fahmi. V horní komoře má strana 59% křesel, v dolní komoře 43%. Obsazení postu předsedy horní komory povede podle odborníků k větší kontrole legislativy Muslimským bratrstvem. Parlament bude v sobotu sestavovat stočlennou komisi, která bude pracovat na změně ústavy.
Rick Santorum: „Z Kennedyho slibu je mi špatně“
Konzervativní republikánský kandidát se takto vyjádřil v narážce na Kennedyho myšlenku naprostého odloučení církve a státu. Dle jeho slov „nevěří v takovou Ameriku, ve které by bylo naprosté oddělení církve a státu.“ Silné výroky jsou dávány do souvislosti se snahou o přilákání křesťanských voličů před primárkami v Arizoně a Michiganu, kde je zatím favorizován Santorův rival Mitt Romney.
Vlna násilí v Afghánistánu ovlivňuje prezidentskou kampaň v USA
Smrt amerických důstojníků a rozsáhlé protizápadní protesty v Afghánistánu poskytují Obamovým politickým protivníkům možnost kritiky současné zahraniční politiky. Republikánský kandidát Mitt Romney považuje určení konkrétního data pro stažení jednotek ze země za chybnou strategii. Opakovaně také prezidenta Obamu kritizoval za omluvu, kterou adresoval po vypuknutí násilností svému protějšku Hamidu Karzáímu v souvislosti s likvidací koránu na americké vojenské základně Bagram. Administrativa Bílého domu naopak předpokládá, že krveprolití posílí podporu obyvatelstva pro stažení amerických jednotek ze země. Náhlé vzplanutí násilností v v Afghánistánu je společně s napětím okolo íránského jaderného programu a zvyšováním cen pohonných hmot pro Obamův tým jasným připomenutím, že na prezidentskou kampaň budou mít nezanedbatelný vliv i zahraniční události mimo přímou kontrolu Spojených států.
Maďarsko rozšířilo seznam oficiálně uznávaných náboženství na 32
30. prosince 2011 maďarský parlament snížil počet oficiálně uznávaných náboženství z 300 na 14. Všechna hlavní světová náboženství byla uznána, ne však již jejich mnoha odnoží. Tento fakt silně kritizovala americká ministryně zahraničí Hillary Clinton, dle jejího názoru došlo ke zpolitizování svobody vyznání. Nyní maďarský parlament rozšířil seznam o dalších 18 vyznání. Náboženství, která nebyla uznána, musí nyní fungovat jako asociace. Dle kritiků jsou náboženství, kterým bylo odepřeno oficiální uznání, obětmi diskriminace.
Americký prezident Barack Obama se omluvil afghánskému prezidentu Hamídu Karzáímu za incident s pálením Koránu
Poté co byly na americké vojenské základně Bagram spáleny příslušníky americké armády knihy Koránu a další náboženské texty, se v Afghánistánu zvedla vlna násilných protestů, které vyvrcholily granátovými útoky na americké vojáky. Americký prezident Barack Obama se nyní za tento incident oficiálně omluvil afghánskému prezidentu Hamídu Karzáímu.
Demonstrující Afghánci zaútočili na americkou vojenskou základnu Bagram
Dav Afghánců zaútočil na americkou základnu Bagram na protest proti pálení Koránu, ke kterému na základně došlo. Americká armáda tento incident vyšetřuje. Několikatisícový dav zaútočil na americkou základnu granáty. Tímto činem vyvrcholily 6 dní trvající nepokoje, které přinesly několik desítek obětí z řad civilistů i afghánských pořádkových sil. Prezident Hamíd Karzáí vyzval demonstranty k zachování klidu a ukončení nepokojů.
V Afghánistánu došlo k sebevražednému útoku na vojenské letiště v Jalalabadu
Došlo k sebevražednému útoku hnutí Taliban na vojenské letiště v Jalalabadu na východě Afghánistánu, při kterém zahynulo 9 vojáků a 12 jich bylo zraněno. Podle mise ISAF zahynulo několik civilistů, afgánský voják a dva členové ostrahy, ale žádný voják NATO. Informaci potvrzuje i afghánské ministerstvo vnitra ve svém prohlášení. Taliban oznámil, že se jedná o odpověď na událost na základně Bagram, která vyvolala protiamerické demonstrace a vlnu násilí, při kterém mimo jiné došlo k zabití amerických důstojníků přímo v areálu afghánského ministerstva vnitra.
Násilí mezi křesťany a muslimy v Nigérii pokračuje
Včera došlo v nigerijském městě Jos k sebevražednému bombovému útoku na křesťanský kostel, při kterém zahynuli dva lidé a dalších několik desítek bylo zraněno, přičemž v reakci na to křesťanská mládež ubila dva muslimy.
Francie a Německo odvolají své poradce z afghánských institucí, následují rozhodnutí Velké Británie
Francie a Německo plánují stáhnout všechny civilní instruktory a poradce z afghánských vládních institucí den poté, co byli dva důstojníci jednotek NATO zastřelení v provincii Kunduz. Rozhodnutí obou zemí následuje britský oficiální rozkaz ke stažení všech vojenských poradců z afghánských institucí. Násilí vyvolané nedávným incidentem pokračuje po celém Afghánistánu již šestý den i přes výzvu afghánského prezidenta Hamída Karzáího k uklidnění situace.
Pákistánský premiér vyzývá Taliban k dialogu s afghánskou vládou
Premiér Yousuf Raza Gilani doufá, že toto militantní hnutí na jeho výzvu zareaguje. Taliban ohlásil větší agresi vůči spojeneckým jednotkám na afghánském území kvůli nedávnému incidentu na základně Bagram. Pákistán hraje v celém afghánském konfliktu významnou roli.
Prezident Obama se omluvil za pálení koránu v Afghánistánu
Bílý dům tak reaguje na incident, při kterém bylo spáleno několik výtisků svaté knihy na americké vojenské základně nedaleko Kábulu. Událost rozdmýchala silnou vlnu protestů po celé zemi spojenou s mnohočetnými násilnostmi. Hnutí Taliban vyzvalo v rámci odplaty Afghánce k útokům na zahraniční vojenské základny a k zabíjení cizinců. Obama adresoval omluvu prezidentu Karzaimu v dopise, ve kterém vyjadřuje lítost nad nevhodným zacházením s náboženskými materiály. Afghánská vláda požaduje pro jednotky, které jsou za tento incident odpovědné konání veřejného soudu. Prezident Obama čelí v předvolebním období na domácí půdě kritice z řad republikánů, kteří ho opakovaně obviňovali ze zbytečných omluv za akce Spojených států v zahraničí.
Turecký ministr pro evropské záležitosti se setkal s tureckými zástupci Evropského židovského parlamentu
Turecký ministr pro evropské záležitosti Egemen Bağış se setkal se dvěma turecko-židovskými občany a členy Evropského židovského parlamentu (EJP), jimž jsou Cefi Kamhi a Vital Denis Ojalvo Öner. Ministr pogratuloval oběma zvoleným zástupcům do EJP, kteří získali podporu 3,379 tureckých voličů židovského původu. Všeobecných voleb do parlamentu, které organizovala Evropská židovská unie (EJU), se zúčastnilo okolo 400 tisíc osob po celé Evropě. EJP má za cíl bojovat proti antisemitismu, jeho první schůze proběhla minulý týden v Bruselu v Evropském parlamentu (EP). Tato instituce si klade za cíl být centrem pro 3 miliony Židů žijících v Evropě.
Itálie chce zrušit daňové výjimky pro katolickou církev, získala by až 600 milionů eur
Tímto krokem by měla italská státní pokladna získat ročně až 600 milionů eur. Tyto výjimky se dosud vztahovaly na komerčně využívané prostory, které vlastní katolická církev. Toto opatření, které se týká i jiných neziskových organizací, je součástí zákonů, které nyní procházejí legislativním procesem v italském parlamentu. Církev je vlastníkem mnoha hotelů nemocnic a ubytoven. Hlasování by mělo proběhnout příští týden.