Vatikán vydal zprávu o sexuálním zneužívání dětí ze strany irských katolických kněží, ve které obvinil irské náboženské vůdce z nedbalosti a vyzval k dalším reformám, které by zabránily podobným „hanebným“ skandálům v budoucnosti. Irští biskupové ujistili vatikánské vyšetřovatele, že o případných dalších případech sexuálního zneužití budou ihned informovat civilní orgány a že zdejší církevní představitelé provedou změny v katolickém vzdělávání a seminárním životě. Napětí ohledně skandálu v zemi již vedlo k odstoupení tří irských biskupů, papežskému dopisu pro irské katolíky a diplomatickému ochlazení vztahů mezi oběma státy, které vedlo až k uzavření irské ambasády ve Vatikánu.
Archiv rubriky: Náboženství
V Tunisku protestovali tisíce lidí proti zavedení islámského státu
Na výročí dne nezávislosti země se tisíce Tunisanů sešly v hlavním městě, aby protestovali proti rostoucí snaze konzervativních islamistů přeměnit Tunisko na islámský stát. Země po odchodu prezidenta Zine al-Alibidine Ben Aliho, který odstoupil v lednu minulého roku po masových protestech, hledá směr svého dalšího fungování. Islámská Strana obnovy chce zavést do ústavy islámské právo šaría. O nové ústavě se má hlasovat v říjnu letošního roku.
25 tisíc německých alevitů protestovalo proti tureckému premiérovi
Až 25 tisíc lidí se shromáždilo v Bochumi v západním Německu na protest proti plánovanému udělení ceny za toleranci tureckému premiérovi Recep Erdogan Tayippovi. Demonstraci pořádala komunita alevitů žijících v Německu. Jeden z demonstrantů se vyjádřil slovy: „Tady v Německu jsme cizinci, jsme cizinci v naší vlastní zemi. Nevíme, kam jít jako Kurdové a alevité“.
Polští představitelé církví nesouhlasí s návrhem vlády
Návrh vládního kabinetu Donalda Tuska, který chce zreformovat dosavadní financování církví, je řadou polských církevních představitelů zamítán. Vláda chce zrušit fond, jenž církve dotuje a místo toho zavést „asignační daň“, u které by si Poláci sami určili, jestli 0,3% daně z příjmu chtějí poskytnou státu, nebo církvi. Církevní představitelé nesouhlasí z rušením fondu a již na podzim navrhli , aby část daně z příjmu dosáhla místo 0,3% jedno procento.
Tibeťané opět demonstrují na západě Číny
Protesty několika set Tibeťanů v provincii Qinghai následovaly po upálení dalšího z tibetských mnichů. Demonstrující obyvatelé údajně volali po návratu Dalai Lamy do Tibetu. Čínská vláda však před několika dny uvedla, že protestní aktivity tibetských obyvatel nebudou mít žádný vliv na čínský postoj k této oblasti.
Ministr obrany USA na návštěvě Afghánistánu
Návštěva ministra Leona Panetty nebyla předem nijak avizována a podle mluvčího amerického ministerstva obrany byla naplánována ještě před nedávným incidentem, který stál život 16 afghánských civilistů. Leon Panetta se při své návštěvě setká s vůdčími představiteli jednotlivých afghánských provincií, prezidentem Hamidem Karzaim i tamními americkými jednotkami. Mezi americkými jednotkami přítomnými v Afghánistánu nyní panují obavy z „odvetných“ útoků z řad hnutí Taliban.
Studenti v Afghánistánu se bouří proti americké přítomnosti v zemi
V afghánském městě Jalalabad došlo k demonstracím několika stovek studentů, kteří odmítají americkou přítomnost v zemi. Protesty jsou reakcí na nedávné události, ke kterým v Afghánistánu došlo – pálení Koránu na americké základně Bagram a útok na civilní obyvatelstvo ze strany amerického vojáka. Profesor bezpečnostních studií na King’s College v Londýně Malcom Chalmers zdůraznil, že se nedomnívá, že by tyto protesty ovlivnily americký odchod ze země v roce 2014.
Vietnam posílá šest buddhistických mnichů na sporné Spratlyho ostrovy
Ty přitom leží v Jihočínském moři, o které jsou v poslední době vedeny ostré územní spory. V těch se angažují především Čína, Filipíny, Japonsko a právě Vietnam. Mniši budou mít podle vietnamské vlády za úkol obnovit chod tamních klášterů. Na území Spratlyho ostrovů se podle průzkumů nacházejí četná ložiska ropy a zemního plynu. Právě z tohoto důvodu si je nárokují Čína, Vietnam, Filipíny, Malajsie, Brunej a Taiwan.
Vzájemné násilí mezi muslimy a křesťany v Nigérii pokračuje ve stínu islamistického povstání na severu
Ve městě Jos centrální oblasti Nigérie došlo k zabití 10 muslimů křesťanskou mládeží. Jedná se pravděpodobně o odvetu za bombový útok v kostele, ke kterému došlo v neděli a při němž zahynuly 3 lidé. Podle koordinátora nigerijské Národní agentury pro mimořádné situace (NEMA) ve městě Jos, kterým je Al Hassan Aliyu, je situace zvláště ve městě Jos „velmi špatná“ a napětí mezi křesťany a muslimy vysoké. Jos se v posledním desetiletí stalo již několikrát centrem nepokojů mezi muslimy a křesťany a od vánoc 2011, kdy došlo k sérii bombových útoků na křesťanské kostely, zde došlo již k několika bombovým útokům zaměřeným na křesťany.
Al-Shabaab zaútočila na základnu etiopských jednotek v Somálsku
Militantní islamistická skupina Al-Shabaab napadla základnu etiopské armády poblíž města Yurkut v somálském regionu Geddo. Al-Shabaab uvedla, že během útoku, který proběhl za úsvitu, o život přišlo 73 Etiopanů, somálská armáda deklaruje 48 mrtvých islamistické skupiny. Jde o nejhorší střet etiopských jednotek s Al-Shabaab od listopadu, kdy etiopská armáda vstoupila do země. Útok, který trval více než tři hodiny, přišel bezprostředně poté, co Africká unie oznámila, že by se etiopské, ugandské, džibutské a burundské jednotky měly ze Somálska stáhnout do konce dubna.
Americký voják zadržen v Afghánistánu pro střelbu do civilistů
K incidentu došlo ve vesnici Alekozo v jižní provincii Kandahár. Dle posledních zpráv se jeden z amerických vojáků spadajících pod mezinárodní síly ISAF dostal v noci ze základny a jednal samostatně. Jeho motivace není známá, západní média spekulují o následcích nervového zhroucení. Podle vyjádření místních představitelů zemřelo nejméně 15 lidí a další byli zraněni. Velení ISAF se prozatím k počtu obětí nevyjádřilo, pouze prohlásilo celý incident za „hluboce politováníhodný.“ Tato událost by se dle komentátorů mohla stát novou rozbuškou pro masivní protizápadní protesty v zemi a vyvolat další vlny násilí proti spojeneckým vojákům, které stále pokračují od incidentu se spálenými náboženskými materiály na vojenské základně NATO minulý měsíc.
Pákistánská vláda zakázala islámskou skupinu Ahle Sunnah Wal Jamaat
Ahle Sunnah Wal Jamaat je největší islámskou skupinou v zemi. V roce 2002 ji poprvé zakázal tehdejší pákistánský vůdce generál Pervez Musharraf. Nynější vládní nařízení zakazující tuto skupinu bylo jejím vedením označeno za absurdní. Ahle Sunnah Wal Jamaat se podílela především na organizování protiamerických protestů v největších pákistánských městech. Skupina byla také nedávno v čele aliance extremistických skupin, která vyzývala k ukončení vztahů s USA.
Povstání islamistů na severu Nigérie stále pokračuje
Na severu Nigérie ve městě Kano došlo k další větší přestřelce mezi islamistickými radikály z Boko Haram a policisty, jejichž stanice byla napadena. Policii se útok podařilo odrazit, ale podle policejní mluvčí stále nelze přesně stanovit počet obětí. Boko Haram vede na severu Nigérie již několik měsíců povstání s nízkou intenzitou, které má na svědomí téměř každodenní bombové či jiné útoky a stovky mrtvých.
V Bahrajnu se spustily masové protesty za demokratické reformy
Až 100 000 lidí zahájilo pochodem podél dálnice Budaiya u hlavního města Manama demonstraci, při které požadují demokratické reformy. Demonstrace se spustily po výzvě šíitského duchovního Isa Qassima, který vyzval lid, aby pokračoval ve svém volání po demokracii. Šíitští duchovní také stály v čele pochodu. Demonstranti označují současnou vládu za diktaturu a požadují propuštění zadržovaných osob. Podle svědků se jedná o největší protesty za poslední rok od vypuknutí prvních nepokojů.
Čínská vláda: „Protesty v Tibetu nenaruší regionální rozvoj v této oblasti“
Podle čínských úřadů nemají demonstrativní sebevraždy mladých tibetských mnichů, které se v posledních několika měsících odehrávají, žádný vliv na vládní postupy v této oblasti. Komunistická strana Číny se navíc nechala slyšet, že „separatistické tendence podporované Dalai Lamou jsou předem odsouzeny k nezdaru“. Tibetský exilový duchovní vůdce již dříve prohlásil, že nikterak nepodporuje činy mladých Tibeťanů, ale také dodal, že poukazují na nedostatek náboženské svobody v zemi.
Vláda Spojených států obhajuje právo na zabití Američanů, kteří se v zahraničí přidají k hnutí Al Quaeda
Administrativa prezidenta Obamy se tak vůbec poprvé oficiálně vyjádřila ke kontroverzní politice, kterou dle kritiků porušuje americké i mezinárodní právo. Nejvyšší státní zástupce Spojených států E. Holder ve své přednášce ke studentům Northwestern University School of Law prohlásil, že Američané, kteří se přidají k hnutí Al Quada či jejím spolupracovníkům mohou být terčem smrtících útoků. Dodal, že „jakékoliv rozhodnutí, které má za následek užití smrtící síly proti americkému občanu – a to i takovému, který zamýšlí zabíjet Američany a který se stal vůdcem operací hnutí Al Quaeda v cizí zemi – je jedno z nejsmutnějších, které musí vládní činitel udělat.“ Jako příklad může být uveden Anwar al-Awlaki – muslim narozený v USA, který vedl jemenskou odnož organizace Al Queda a byl zabit při náletu bezpilotního letounu v loňském roce.
Více než polovina Američanů stojí za omluvou prezidenta Obamy za zničení náboženských materiálů v Afghánistánu
Dle průzkumu podporuje prezidenta v jeho rozhodnutí 56% dotázaných. Obamova oficiální omluva, kterou adresoval afghánskému prezidentu Karzáímu, se stala terčem silné kritiky ze strany republikánských kandidátů na prezidentský post v letošních volbách. Z příznivců republikánů omluvu podporuje pouze 37 % respondentů. 66 % procent respondentů by podle průzkumu také podpořilo okamžité stažení amerických vojenských sil ze země.
Napětí v Turecku kvůli útoku na menšinu alevitů – premiér slibuje bezpečnost
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan slíbil zjistit ochranu největší náboženské menšiny v Turecku, alevitů, kteří tvoří až 20% obyvatel. V posledních dnech narůstají obavy o jejich bezpečnost, neboť došlo k drancování 25 domů této menšiny na jihovýchodě ve městě Adiyaman, přičemž turecký ministr vnitra Idris Naim Sahin uvedl, že domy alevitů byly dokonce před útokem označovány dětmi červenou barvou. Incident rozdmýchal velké obavy samotných alevitů, neboť k podobnému označování došlo v roce 1978, kdy bylo v provincii Kahramanmaras povražděno přes 100 alevitů. Alevité, kteří neuznávají velkou část tradičních islámských tradic, jsou často nejen v Turecku označováni za kacíře.
Republika srbská nedovolí Bosně a Hercegovině uznat Kosovo
Předseda Národního shromáždění Republiky srbské Igor Radojcic oznámil, že Republika srbská „nikdy nedovolí“, aby Bosna a Hercegovina uznala Republiku Kosovo. Podle slov Igora Radojcice „již tlak mezinárodního společenství není tak silný a Republika srbská má kontrolu nad svým osudem“. Radojcic dále upozornil na radikální islamismus v Bosně a Hercegovině.
Maulvi Faqir Mohammad již není druhým mužem pákistánského Talibanu
Podle dostupných zdrojů zatím nebylo uvedeno proč byl Maulvi Faqir Mohammad ze své funkce radou Talibanu odvolán. Objevily se však spekulace o tom, že se jedná o vnitřní rozpory a boje o moc v rámci tohoto ozbrojeného hnutí. Maulvi Faqir Mohammad zatím nebyl nikým oficiálně nahrazen a prý by mohl do budoucna v rámci Talibanu zastávat jinou funkci.
Po odchodu USA z Iráku dochází k návratu Al Qaedy do země
Poté, co odešli američtí vojáci z Iráku v druhé polovině roku 2011, se zvýšila aktivita teroristické sítě Al Qaeda, upozornil ředitel CIA David Petraeus. Al Qaeda prý nachází příznivce v zemi mezi sunnity, kteří nesouhlasí se šíitským předsedou vlády Nourim al-Malikim.
Židovská komunita ve Spojených státech tlačí na prezidenta Baracka Obamu, aby zaujal nesmlouvavé stanovisko vůči Íránu
Na 14 000 amerických židů a podporovatelů Izraele se sešlo o víkendu, aby vyjádřili souhlasné stanovisko s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Tvrdší postoj vůči Íránu požadují i někteří republikánští senátoři, kteří požadují, aby prezident Barack Obama jasně definoval, za jakých podmínek bude zahájena vojenská operace proti Íránu. Prezident Obama i izraelský premiér budou také hovořit se třemi nejvýznamnějšími prezidentskými kandidáty z republikánské strany.
Incident se spálením koránu zvýšil počet sebevražedných atentátníků v Afghánistánu
V posledních týdnech došlo k masivnímu nárůstu sebevražedných atentátů v rámci země. Sami atentátníci pak využívají nové strategie, kdy se bomba ukrývá např. v turbanu či se pro útoky a jako zástěrka využívají děti. Velitel afghánské armády generál M. Karimi v interview pro Reuters prohlásil, že Taliban využil celé situace k vybičování protizápadních nálad v zemi na maximum hlavně díky svým internetovým stránkám a rádiovým relacím. Incident také silně zkomplikoval spojeneckou snahu stabilizovat situaci v regionu před plánovaným odchodem amerických vojenských sil na konci roku 2014.