Albánský prezident se setkal s papežem Benediktem XVI.

Během návštěvy albánského prezidenta Bamira Topiho ve Vatikánu papež Benedikt XVI. uvedl, že „Albánie a albánské obyvatelstvo s jejich soužitím, harmonií a náboženskou tolerancí, jsou jedinečným příkladem identifikace nejlepších hodnot pro zachování míru a lidskosti“. Prezident Topi ocenil roli katolické církve s tím, že Vatikán byl a zůstává podporou úsilí Albánie na cestě k integraci do EU.

Soudní dvůr v Tádžikistánu uvěznil 34 islámských ozbrojenců

Obžalovaní byli usvědčeni z terorismu, pokusů o svrhnutí vlády a také z členství a spolupráce s Islámským hnutím Uzbekistánu, které je napojeno na teroristickou organizaci Al-Kaida. Byly vyneseny tresty odnětí svobody v rozsahu 8 až 28 let. Bojovníci za lidská práva rozsudky označili za příliš tvrdý zásah proti muslimům. Problémy v zemi eskalovaly v průběhu roku 2010.

Velká Británie: Radikální klerik Qatada může být vydán do Jordánska

Ministryně vnitra a pro záležitosti žen a rovné příležitosti Theresa May uvedla, že radikální klerik Abu Qatada může být vydán do Jordánska, poté co byla znova ujištěná, že klerik bude v zemi řádně souzen. Deportace může však dle ministryně trvat řadu měsíců. Před tímto krokem vládu nedávno varovala Al-Káida.

Americký občan bude souzen kvůli podezření z pokusu o sebevražedný atentát v newyorském metru

Podle ministra spravedlnosti USA E. Holdera šlo o jednu z největších bezpečnostních hrozeb v rámci Spojených států od útoků na budovy Obchodního centra 11. září 2001. Podle žaloby měl 28letý Adis Medunjanin spolu se dvěma dalšími muži podniknout v roce 2008 cestu do Pákistánu, kde se chtěli přidat k boji proti americkým jednotkám. Na místě však měli být osloveni operativcem teroristického hnutí Al-Kaida a přesvědčeni k návratu do Spojených států a následně k provedení sebevražedných atentátů. Podle obhájců A. Medunjanina obviněný nikdy neplánoval plán provést a po návratu do USA se od obou dalších mužů oddělil. V procesu, který se bude odehrávat ve východním okresu státu New York, hrozí obžalovanému doživotní trest.

Al-Káida varuje Velkou Británii před vydáním radikálního klerika do Jordánska

O tomto vydání spolu jednají oba zmíněné státy. Dle prohlášení zveřejněného na islamistické internetové stránce by takový krok „otevřel dveře zla pro britskou vládu a její občany“. Radikální klerik Abu Qatada nyní žije v domácím vězení. V Jordánsku byl již dvakrát v nepřítomnosti odsouzen za zapojení do teroristických spiknutí. Dle Britů představuje Qatada národní bezpečnostní riziko, proto žádají jeho vyhoštění.

Islámští misionáři chtějí v Německu distribuovat 25 milionů kopií Koránu

Zprávu přinesly noviny Die Welt, které informují, že misijní cíle misionářů dosud nikdy nedosáhly takovéhoto měřítka.To je zřejmě důvod, proč jsou německé bezpečnostní složky údajně znepokojeny. Po celém Německu bylo zřízeno na 100 informačních center, především ve velkých městech. Přístup islámských misionářů je jednoduchý a efektivní. Němečtí muslimové jsou povinní při koupi Koránu zaplatit za distribuci další kopie. Zájemce o Korán si může kopii případně objednat zdarma online.

Dva Tunisané půjdou do vězení za zveřejnění karikatur proroka Muhammada

K sedmi rokům vězením odsoudil tuniský soud dva muže za zveřejnění karikatury proroka Muhammada na sociální síti Facebook. Jabeur Majri a Ghazi Beji se podle soudu měli dopustit porušení morálky a narušení veřejného pořádku. Kritici považují odsouzení za vyobrazení nahého proroka Mohameda na internetu za snahu islamistů omezit svobodu slova v Tunisku. K podobnému případu došlo i v Egyptě.

V Egyptě byl odsouzen student za zveřejnění karikatury proroka Muhammada

Sedmnáctiletý Gamal Abdou Massoud křesťanského vyznání byl odsouzen vojenským soudem ke 3 rokům vězení za zveřejnění karikatury proroka Muhammada na sociální síti Facebook. Student podle soudu obvinil islám ze sektářského násilí a distribuoval karikaturu mezi své spolužáky ve městě Assiut, odkud pochází i papež koptské ortodoxní církve Shenouda. Křesťané tvoří 10 % z 80 miliónové populace Egypta.

Pět příslušníků hnutí Al-Kaida bude souzeno za plánování útoků z 11. září 2001

Všech pět mužů je nyní internováno ve věznici na americké vojenské základně Guantánamo. Všichni budou před vojenským tribunálem čelit obviněním z terorizmu, únosu, spiknutí a vraždy. Pokud budou shledáni vinnými, hrozí všem trest smrti. Pět obviněných, mezi nimiž je Khalid Sheikh Mohammed, Waleed bin Attash, Ramzi Binalshibh, Ali Abd al-Aziz Ali a Mustafa Ahmad al-Hawsawi bude souzeno dohromady. Administrativa prezidenta B. Obamy se snažila odsouzené postavit před civilní soud, nicméně pod tlakem veřejnosti a opozice od tohoto plánu nakonec upustila. Khalid Sheikh Mohammed, který je považován za mozek celé operace byl zadržen v Pákistánu již v roce 2003 a od roku 2006 je držen na základně Guantánamo. Z údajů CIA vyplývá, že zde byl mimo jiné ve 183 případech podroben tzv. simulovanému topení, při kterém se přiznal k odpovědnosti za útoky. Po nárazu letadel do věží Světového obchodního centra zemřelo v září 2001 2976 lidí.

Papež Benedict XVI: „Nebudu tolerovat neposlušnost“

Papež tak reagoval na iniciativu vzniklou v Rakousku, kterou podpořilo 15% z 2000 rakouských knězů. Skupina zvaná Pfarrer Initiative se snaží zabývat otázkami jako je celibát či zákaz ženského zastoupení mezi knězi. Výzvy nazývají „dlouho potřebnými reformami“. Papež tuto iniciativu ostře komentoval, když prohlasil, že církev nekáže osobní názory, nýbrž víru v církev samotnou, jejímiž služebníky kneží jsou.

Americká vláda vypsala odměnu 10 milionů USD za Hafize Muhammada Saeeda

H. M. Saeed je zakladatelem pákistánské teroristické skupiny Lashkar-e-Taiba, která je činná již od 80. let a která byla v roce 2002 zakázána. Mimo jiné jsou jí připisovány i útoky v indické Bombaji v roce 2008, při kterých bylo v rámci deseti koordinovaných akcí zabito 173 lidí a dalších nejméně 208 bylo zraněno. Hafiz Muhammad Saeed je v současnosti nejvíce činný v rámci skupiny Jamaat-ud-Dawa, která je považována za politické křídlo Lashkar-e-Taiba a v Pákistánu není zakázána.

Litva schválila fond pro kompenzaci židovského majetku disponující 37 miliony eur

Litva ve středu schválila zvláštní fond pro kompenzaci židovského majetku zabaveného nacistickým Německem během 2. světové války a později přivlastněného Sovětským svazem. Rozhodnutí bylo dosaženo po 15 letech diskusí. Tento krok umožňuje rozdělení 37 milionů eur. Díky zákonu schválenému v minulém roce se přerozdělení odehraje v letech 2013-2023.

Jeden z vůdců hnutí Taliban byl zadržen v afghánské provincii Wardak

Zadržený vůdce Sayf-ul-Rahman je podezřelý z několika útoků na bezpečnostní jednotky země a vraždění civilistů. Údajně je součástí „sítě Haqqani“, která působí v oblasti východního Afganistánu a hlavního města Kábul. Toto uskupení čelí obvinění z několika sebevražedných atentátů na afghánské bezpečnostním jednotky.

Výbuchy bomb v Thajsku usmrtily několik osob

Podle aktuálních informací zemřelo 10 osob a dalších 70 bylo zraněno. K události došlo v thajské provincie Yala na jihu země, která je dlouhodobě považována za velmi neklidnou. Vedoucí představitelé Thajska obvinili z útoků muslimské separatisty. Od roku 2004 došlo v této oblasti k více než 11 tisícům incidentů. V jejich důsledku zemřelo přes 5 tisíc osob a více než 8 tisíc bylo zraněno.

Kuba prohlásila velký pátek za státní svátek

Prohlášení velkého pátku za státní svátek je důsledkem cesty papeže Benedikta XVI. na Kubu. Právě papež poprosil hlavu státu gen. Raúla Castra o prohlášení velkého pátku za státní svátek. Státním svátkem se stává po více, než 40 letech. Podobnou iniciativu projevil i papež Jan Pavel II., když před 14 lety ostrov navštívil. Tehdy požádal gen. Fidela Castra, aby prohlásil za státní svátek vánoce. Při své návštěvě papež Benedikt XVI. pobídl Kubánce i k obnovení společnosti.

Papež Benedikt XVI. se setká s gen. Fidelem Castrem

Právě bývalá hlava státu Fidel Castro požádal o soukromé setkání s papežem Benediktem XVI., který je na návštěvě Kuby. Gen. Fidel Castro se před 14 lety setkal i s tehdejším papežem Janem Pavlem II., který v roce 1998 navštívil Kubu. Benedikt XVI. dnes odsloužil mši na Havanském Náměstí Revoluce, které se účastnily stovky tisíc lidí. Během ní papež naléhal na kubánský lid, aby si vytvořil ,,autentickou svobodu“. Již zítra papež Kubu opustí a zakončí tak svou první latinskoamerickou cestu, která se skládala z návštěvy Mexika a Kuby.

Papež pobízel Kubánce k obnovení společnosti

Výzvu k obnovení společnosti uvedl papež Benedikt XVI. během mše ve městě Santiago de Cuba, kde zahájil první den své návštěvy ostrova. Jeho mše se zúčastnilo na 200 000 Kubánců. Kuba hostí papeže po 14 letech. V roce 1998 ostrov navštívil papež jak Pavel II. Hlavním důvodem návštěvy Benedikta XVI. je 400. výročí zjevení patronky ostrova, jejíž svatyně se nachází právě blízko města Santiago de Cuba, které je situované na východě ostrova. Papež Benedikt XVI. je na své první návštěvě latinské Ameriky. Na Kubu přicestoval z Mexika, které je druhou nejlidnatější katolickou zemí na světě. 

Rada Evropy kritizuje maďarský zákon upravující postavení náboženských komunit

Generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland po své návštěvě Budapešti uvedl, že nový maďarský zákon upravující postavení náboženských komunit „omezuje svobodu náboženského vyznání.“ Dle jeho názoru parlamentu nepřísluší rozhodovat o tom, které z komunit mohou mít oficiální status. Zákon v minulosti kritizovala i americká ministryně zahraničí Hillary Clinton. Vládní kabinet premiéra Viktora Orbána se však brání argumenty, že snižování počtu někdejších 350 oficiálně uznaných náboženství je nutné, jelikož tento status opravňuje komunity k získávání státních dotací. Postup brání i někteří představitelé maďarské katolické církve. „Omezení počtu oficiálně uznaných náboženství je překážkou pro rozvoj sekt a nemělo by být zaměňováno s nedostatkem náboženské tolerance a náboženské svobody,“ uvedl anonymní zdroj. Maďarsko nyní oficiálně uznává 32 náboženství.

Islámský duchovní Mullah Krekar byl v Norsku odsouzen k pěti letům vězení

Klerik Mullah Krekar byl shledán vinným z ohrožování života bývalé ministryně Norska, kterou byla Erna Solberg. Ta podepsala v roce 2003 jeho vyhoštění, neboť byl považován za hrozbu pro národní bezpečnost. Dále byl shledán vinným z ohrožování tří Kurdů, kteří
spálili stránky Koránu, nebo ho jinak urazili. Krekar nakonec zůstává i přes vyhoštění v Norsku, kvůli nynější bezpečnostní situaci v Iráku.

Pepež započal svou návštěvu Kuby

Po své návštěvě Mexika se papež Benedikt XVI. přesunul na Kubu, kde započal svou třídenní návštěvu. Jeho prvním místem návštěvy se stalo Santiago de Cuba, blízko něhož se nachází svatyně patronky Kuby. Právě oslava 400. výročí jejího zjevení je hlavním důvodem papežovy návštěvy. Zítra se papež Benedikt XVI. setká s hlavou státu, gen. Raúlem Castrem v hlavním městě Havaně.

Papeže Benedikta XVI. v Mexiku přivítaly stovky tisíc lidí

Mezi nimi byli i prezidentští kandidáti, který se o post hlavy státu utkají ve volbách 1. července, nebo nejbohatší člověk světa, podnikatel Carlos Slim. Již včera se papež setkal s prezidentem země Felipe Calderónem, aby spolu diskutovali o problematice násilí, spjatého s drogovou válkou. Dnes papež Benedikt XVI. absolvoval mši v parku Bicentennial, ve městě Silao. Mexiko, které je druhou nejlidnatější katolickou zemí světa, bylo první zastávkou v papežově první cestě po latinské Americe. Zítra se papež přesune na Kubu.

Papeže v Mexiku přivítaly tisíce lidí

Papež Benedikt XVI. zahájil svou návštěvu latinské Ameriky, během níž navštíví Mexiko a Kubu. Právě v mexickém Guanajuantu papeže přivítaly tisíce lidí. Papeže přivítal prezident země Felipe Calderón, podle kterého je návštěva Jeho svátosti vzpruhou zemi, která bojuje s drogovými kartely. Právě násilí páchané v souvislosti s drogovou válkou papež odsoudil.

Papež odsoudil násilí spojené s drogovým průmyslem

Při své cestě do Mexika papež Benedikt XVI. odsoudil násilí, spojené s drogami a bojem proti drogovému průmysl. Na druhou stranu ale ocenil snahu středoamerických států, které se snaží proti drogovým kartelům výrazně bojovat a ochraňovat tak civilní obyvatelstvo. Po své návštěvě Mexika se papež přesune na Kubu. O této zemi se vyjádřil se slovy, že ,, zde marxismus již dlouhou dobu nepůsobí“.