Politická krize v Iráku se začíná stále více prohlubovat a riziko náboženského konfliktu se stupňuje. Irácký šíítský premiér Nuri al-Maliki obviňuje iráckého sunnitské viceprezidenta Tareqa al-Hashemi ze spolupráce s teroristy a organizace atentátů a žádá jeho odsouzení, stejně jako vyzval parlament k odvolání sunnitského vicepremiéra Saleha al-Mutlaq. Nyní hlavní irácký šíítský klerik, hlava islamistického šíítského politického bloku Baha’a al-Araji, Moqtada al-Sadr, který se do Iráku již dříve vrátil z exilu v Íránu, vyzval, aby byl rozpuštěn irácký parlament a uspořádány předčasné volby. Moqtada al-Sadr, díky jehož podpoře nyní vládne premiér al-Maliki, má vedoucí vliv na celou šíítskou populaci Iráku a je vrchním velitelem Mehdiho armády známé díky vedení nejtvrdších bitev proti armádě USA v době invaze do Iráku a při americké okupaci.
Archiv rubriky: Náboženství
Bývalý nigerijský vojenský vládce pochybuje o schopnosti současné vlády řešit islámské povstání
Muhammadu Buhari, bývalý vojenský vládce Nigérie, prohlásil, že zemi chybí dostatečně silné vedení, které by se bylo schopné vypořádat s nepokoji na severu země způsobenými povstáním islamistů z Boko Haram. Podle jeho názoru vláda současného prezidenta Goodlucka Jonathana nezareagovala dostatečně rychle a prozíravě. Muslim Muhammadu Buhari prohrál letošní prezidentské volby s prezidentem Jonathanem, což vedlo ke krátkodobým nepokojům na muslimském severu.
V Nigérii rostou obavy z náboženské občanské války – na severu pokračují boje s islamisty a došlo k pumovým útokům na kostely
V hlavním městě Nigérie dnes došlo k výbuchu pěti bomb u křesťanských kostelů – 27 lidí zemřelo. K útokům se přihlásili islamisté z Boko Haram, kteří již druhý den vedou povstání na severu Nigérie. Při přestřelkách mezi bezpečnostními silami a Boko Haram ve městě Damaturu zahynulo již 68 osob včetně civilistů. Náčelník nigerijského generálního štábu generálporučík Azubuike Ihejirika již varoval před nebezpečným rozdělením 160 milionové země.
Kuba propustí na 2900 vězňů
Mezi nimi bude i 86 vězňů jiné národnosti. Prezident Raúl Castro tak reaguje na desítky požadavků od veřejnosti a náboženských institucí. Dalším důvodem je i plánovaná návštěva papeže na Kubě. Kdo se na listu propuštěných neobjeví bude američan Alan Gross. Ten byl odsouzen na 15 let odnětí svobody za zločiny proti státu. V roce 2009 totiž na ostrov přivezl příslušenství k internetu.
V Bosně a Hercegovině vzniká spor kvůli islámu mezi Srby a muslimy
Islámská komunita Federace BiH, kterou vede muftí Mustafa Cerić, oznámila, že požádá islámské země, aby označily prezidenta Republiky srbské za „persona non grata“ – tedy za osobu nežádoucí, která nebude moci vstoupit na jejich území. Důvodem je podle bosenských muslimů jeho podněcování k „fóbii z islámu“. Prezident Republiky srbské Milorad Dodik nyní reagoval s tím, že bosenští muslimové hodlají z Bosny a Hercegoviny vytvořit islámský stát s právem Šaría, což je podle něj nepřijatelné. „Nemám nic proti náboženské svobodě, ale Bosňané chtějí zahájit islamizační politické procesy, které se dotknou celé federace,“ řekl prezident Dodik a dodal, že tento krok ze strany bosenských muslimů považuje za útok na Republiku srbskou i na svou osobu.
Papež Benedikt XIV. plánuje v příštím roce navštívit Kubu
Papež Benedikt XVI. navštíví příští rok Kubu. Přijede na oslavy 400. výročí zjevení patronky Kuby. Chce také vyjádřit podporu kubánské katolické církvi za to, že svým vyjednáváním pomohla osvobodit desítky politických vězňů, kteří byli propuštěni minulý rok. Vatikán prohlásil, že se papež setká i s představiteli Castrovy vlády. Zdůraznil ale, že cíl jeho cesty je výlučně náboženský, nikoli politický. První papež, který Kubu navštívil, byl Jan Pavel II. Ten roku 1998 při mši v Havaně vyzval, aby „ se Kuba otevřela světu a svět Kubě“.
Papež Benedikt XVI. podepsal v Beninu dokument o Africe
Papež v hlavní beninské katedrále podepsal papežský dokument (tzv. apoštolské napomenutí) určený Africe, který vychází ze synodu afrických biskupů z roku 2009, který se konal ve Vatikánu. Dokument je převážně náboženského charakteru, ale týká se i problematiky AIDS – papež se vyhýbá přímému řešení otázky používání kondomů v boji proti šíření viru HIV, ale označuje AIDS především za etický problém lidstva. Papěž fále Afričany vyzývá k zodpovědnému vládnutí a klade důraz na rodinu stejně jako na usmíření.
Americké mírové sbory opouštějí Kazachstán kvůli náboženskému napětí
USA stahují své zaměstnance mírových sborů z Kazachstánu kvůli obavám o jejich bezpečnost. Uvádí to agentura Interfax. Důvodem je vyhrocená situace s náboženskými extremisty – minulý týden bylo zabito pět policistů a dva civilisté při ozborjené loupeži, kterou následovaly přestřelky a exploze. Zároveň se objevují informace o obětování lidí hned v několika kazašských regionech v souvislosti s kazašským hlavním náboženským svátkem.
V Kazachstánu vstoupily v platnost přísné náboženské zákony
Zákony, které dnes podepsal kazašský prezident například zakazují modlitebny ve státních institucích a zpřísňují pravidla pro zřízení nových náboženských organizací v zemi. Nařízení, která mají za cíl odstranit islámský fundamentalismus jsou kritizována jak tamními duchovními, tak západními zeměmi. Podle expertů nová pravidla způsobí zánik menšinových náboženských skupin včetně křesťanských komunit.
V hlavním městě Egypta probíhají náboženské nepokoje – bouří se kopští křesťané
Důvodem demonstrací a nepokojů před egyptskou státní televizí je útok muslimů z minulého týdne na kostel v Assuánu, ten by se nyní měl zbourat. Protesty se ovšem zvrhly ve střety s egyptskou vojenskou policií, při kterých již zahynulo 24 lidí. Podle vyjádření některých úředníků by nepokoje dokonce mohly vést k odložení plánovaných voleb. Kopští křesťané požadují stejná práva, jako mají muslimové, a dostatečnou ochranu proti narůstajícímu extremismu doposud zakázaných islámských stran. Událost opět zvyšuje frustraci obyvatel z vojenské vlády, která převzala nad Egyptem kontrolu po pádu prezidenta Mubaraka. Náboženské střety se také odehrávají v hlavním městě Tuniska. V obou případech se pozorovatelé shodují, že jde o vůbec o nejhorší násilí za poslední roky.
V Egyptě byl změněn volební řád, nesmí se používat náboženské slogany
Egyptská vládnoucí vojenská rada změnila volební řád. Změna zakazuje politickým stranám používání nábožensky orientovaných nebo rasově motivovaných hesel při volební kampani. Polická strana Muslimské bratrstvo, která byla za prezidenta Mubaraka zakázána, tak musí změnit svůj hlavní volební slogan: „islám je řešení!“
V Tunisku se rozhořely náboženské nepokoje
Policie v hlavním městě Tuniska, Tunisu, za pomoci slzného plynu a vodních děl rozhání stovky muslimů, kteří na ně s noži, kameny a holemi útočí. Jedná se vůbec o největší náboženské nepokoje za posledních několik let. Boje jsou vyústěním incidentu z univerzity v Sousse, kde se nemohly do studia zapsat ženy s burkami. Stejně tak muslimové vyšli do ulic i kvůli tomu, že televizní stanice vysílala animovaný film Persepolis, ve kterém je kritizován islám v Íránu. Napětí v zemi roste pře nadcházejícími volbami, při kterých bude poprvé umožněno vyjádřit se i muslimům. V dobách prezidenta Ben Aliho byly totiž islámské strany zakázány. Tuniští sekularisté se ale obávají, že hrozí narušení jejich liberálních hodnot.
V Tunisku byla napadena univerzita ortodoxními muslimy
Univerzita v Sousse se stala cílem útoku asi 200 lidí poté, co univerzita odmítla zapsat ke studiu ženy, které měly z náboženských důvodů zakrytou tvář burkou. Muslimové nejprve protestovali před univerzitou a poté vtrhli dovnitř s transparenty. Byl dokonce zraněn i děkan jedné z fakult, Abdul Jalil Moncef, který upozorňuje na to, že razantně vzrostla nálada strachu a obav mezi studenty i učiteli. Po incidentu byl okolo univerzity rozmístěny bezpečnostní složky. V reakci na událost v Sousse se několik stovek žen shromáždilo na severním předměstí hlavního města, El-Menzah, kde protestovalo proti náboženskému násilí.
USA opětovně tlačí na Čínu, aby respektovala práva Tibetu
O oživení této problematiky se postaral incident, při kterém se na protest proti utlačování čínskou vládou upálili dva mladí tibetští mniši, kteří protestovali proti náboženské nesvobodě v zemi. Americké ministerstvo zahraničí vyjádřilo velké znepokojení nad touto formou protestu a poněkolikáté vyzvalo Čínu ke změně přístupu k této oblasti a jejím obyvatelům.
V ulicích Casablancy protestovalo 10 000 lidí proti návrhům krále Mohammeda VI.
Král Mohammed VI. představil několik reforem, v nichž posiluje pravomoci vlády a palamentu a i nadále si v nich zachovává kontrolu nad klíčovými složkami- obranou, armádou a náboženstvím. Podle protestujících však tyto změny nezacházejí dostatečně daleko. V hlavním městě Rabat naopak několik set lidí vyjádřilo podporu panovníkovým návrhům.
Marocký král navrhuje novou formu konstituční vlády
Obyvatelé by o ní měli hlasovat v referendu 1. července tohoto roku. Král Mohammed v ní slibuje přenesení určitých pravomocí na vládu a parlament. Král si ovšem hodlá ponechat dohled a rozhodování nad bezpečností, armádou a otázkami náboženství. I tak ale podle svých slov doufá, že lid jeho „demokratické reformy“ přijme.
V nejbližších dnech začne v Maďarsku platit zákon zakazující uniformovanou kriminalitu
Novela zákona, kterou i přes nesouhlas krajní pravice dnes schválil parlament, zaručuje trest odnětí svobody v trvání 2-3 let pro každého, kdo v jakýchkoli uniformách zastrašuje příslušníky etnických nebo náboženských menšin. Debata ohledně zpřísnění zákona se rozběhla poté, co v maďarské vesnici Gyöngyöspata došlo k potyčce mezi romy a příslušníky uniformovaných gard.
Od zítřka platí ve Francii zákaz nošení burek
Francie jako první evropská země zcela zakázala nošení závojů a šátků zakrývajících obličej na veřejnosti. K zákazu se po schválení zákona Senátem připojí i Belgie. V Německu, Velké Británii a Španělsku je zakázáno nosit šátky a jiné náboženské symboly a školách a úřadech.
Policie se připravuje na sobotní pochod DSSS v Krupce
V Krupce na Teplicku se v sobotu bude konat pochod přívrženců Dělnické strany sociální spravedlnosti. Na stejný den svolali jejich odpůrci protiakci, kterou označují jako náboženské shromáždění. Kvůli možnému konfliktu se policie rozhodla nasadit pořádkové jednotky z Prahy, Ústeckého a Libereckého kraje. Od rána bude také kontrolovat vjezdy do Krupky, zda lidé nepřeváží zbraně a jiné nebezpečné věci.
Taliban unesl 50 afgánských policistů
Radikální nábožensko-politická skupina Taliban unesla dnes podle nejnovějších zpráv asi padesát afgánských policistů. Tento incident je podle expertů jasný důkaz stále se zostřujícího boje mezi Talibanem a afgánskou vládou a státností reprezentovanou prezidentem Hamidem Karzáim. Ten oficiálně vyhlásil převzetí bezpečnosti v 7 oblastech státu afgánskými bezpečnostními složkami od července tohoto roku. Unesení policisté byli podle zpráv tamních médií v době přepadení neozbrojeni.
V Etiopii začínají náboženské nepokoje- muslimové napadají křesťany
V Etiopii je 60 % křesťanů a 30 % muslimů a útoky se stávají stále častěji. Provádějí je muslimští mladíci ozbrojení mačetami a pronásledují křesťany, přičemž je okrádají a napadají. Doposud se Etiopie dlouho chlubila svou náboženskou stabilitou, kdy bylo i běžné, že docházelo ke sňatkům mezi vyznavači obou náboženství, nyní se však začínají objevovat varovné signály.
USA chtějí proměnit Radu OSN pro lidská práva ve více efektivní orgán- zvláště kvůli Íránu
Spojené státy ve spolupráci s nevládní organizací NGO, která pracuje na prosazování všeobecných lidských práv především v konfrontaci s Organizací islámské konference (OIC), zahajují kampaň v boji proti náboženské nesnášenlivosti s cílem udělit Radě pro lidská práva větší pravomoci. Americký velvyslanec Eileen Donahoe v Radě kritizuje především otázku náboženství v Íránu a lidských práv v této zemi, které mají být lépe řešitelné s větší efektivitou Rady pro lidská práva.
Jižní Súdán obvinil sever z bombardování svého území
Podle jihosúdánské armády ( SPLA) došlo 21. března ke svržení bomb nedaleko vojenská základny SPLA v oblasti Raja nedaleko Dárfúru. Jižní Súdán dále prohlásil, že centrální súdánská vláda na severu tak porušila mírovou dohodu z roku 2005. Mírové jednotky OSN a ani severní súdánská armáda se k tomuto prohlášení zatím nevyjádřily. Podle odborníků si ale ani jedna ze stran nemůže dovolit obnovení války, která si již vyžádala 2 miliony životů. Strategií obou stran je vyhrocování lokální náboženské a etnické nesnášenlivosti a záměrná ne-kontrola ozbrojených milic.