Stanovisko dnes sdělil německý ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle . Plánované sankce by měly být zavedeny již v příštím týdnu, neboť dle jeho slov „násilí ve zmíněné zemi přetrvává„. Typ sankci nebyl prozatím specifikován.
Archiv rubriky: Ekonomika
„Portugalsko na správné cestě ve věci řešení státního deficitu,“ tvrdí místní analytici
Ačkoliv výsledky státních podniků v roce 2011 byly slabší, než se očekávalo, místní analytici věří v pokrok v otázce zadlužení země. Dle jejich názoru se portugalské vládě podaří splnit podmínky dohody s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Evropskou unii (EU) a snížit zadlužení země na 106,8% HDP již v tomto roce. Mezitím analýza deníku New York Times z minulého týdne odhaluje, že od získání finanční pomoci zadlužení země vzrostlo a v příštím roce by mělo dosáhnout až 118% HDP. Dle názoru portugalského analytika ES Research Tiago Lavradora však tato analýza nebrala v potaz data z posledního čtvrtelí roku 2011 a nynější prognozy zadlužení se dle něj pohybují okolo 102-109% HDP země.
Do Kosova dorazila delegace MMF, bude hodnotit pokrok země
Delegace Mezinárodního měnového fondu (MMF) zůstane v zemi do 5. března. Během této doby bude zahájena diskuse s rozpočtovými organizacemi. Kosovský ministr financí vyjádřil optimismus ohledně možného opětovného získání přístupu k finančním prostředkům této mise. Delegace by měla zhodnotit monitorování země, na kterém se obě strany dohodly v červnu 2011. Dle ministra země splnila všechny požadavky instituce a získá pozitivní ohodnocení.
Maďarský parlament schválil rezoluci o fiskálním paktu EU
Maďarský parlament v pondělí bez problémů schválil rezoluci, která umožňuje Budapešti zapojit se do nového fiskálního paktu Evropské unie (EU), který odsouhlasila podepsat většina členských zemí. Smlouva od signatářů požaduje, aby zavedli tzv. „zlaté pravidlo“ vyrovnaných rozpočtů do svých národních ústav. Premiér Viktor Orbán v parlamentu uvedl, že všechny body paktu jsou pro Maďarsko přijatelné.
Ministři financí eurozóny se dohodli na 2. záchranném balíčku pro Řecko
Po dvanáctihodinovém jednání v Bruselu v úterý ráno šéf „euroskupiny“ Jean- Claude Juncker potvrdil shodu na poskytnutí Řecku další finanční pomoci o objemu min. 130 miliard eur. V rámci této pomoci bude asi 30 miliard poskytnuto jako garance pro investory, která má podnítit výměnu části řeckých dluhopisů. Pan Juncker také dodal, že finanční pomoc si bere za úkol především zajištění toho, aby Řecko zůstalo v eurozóně. Soukromí věřitelé (především banky) se dohodli na odpisu řeckého dluhu o 53,5%, tedy částce o objemu 107 miliard eur. Díky tomuto snížení dluhu by se Řecku dle představitelů eurozóny mělo podařit snížit státní deficit na 120% HDP do roku 2020, z nynějších 160%. Evropský komisař pro ekonomické záležitosti Olli Rehn uvedl, že plán na záchranu ekonomické situace Řecka počítá se zavedením trvalé mise Evropské komise (EK) v této zemi, společně se zavedením větších pravomocí v rámci kontroly nad řeckými financemi.
Francouzské společnosti již začaly s bojkotem íránské ropy
Uvádí to představitel francouzského ministerstva zahraničí Vincent Floreani. Brusel uvedl, že sankce vůči Íránu potrvají do doby, než se země vrátí k jednáním o svém jaderném programu. Írán již v neděli uvedl, že zastavil dodávku ropy do Francie a Velké Británie.
12 představitelů členských států vyzvalo EU k otevření trhů pro posílení růstu ekonomik
V době, kdy se ministři financí eurozony setkali v Aténách kvůli diskusi o možné finanční pomoci Řecku, 12. vedoucích představitelů vyzvalo předsedu Evropské rady (ER) Hermana Van Rompuye a předsedu Evropské komise (EK) José Manuela Barossu k vytvoření strategie otevřenosti trhů, která by měla pomoci posílit růst evropských ekonomik a zabránit jejich další stagnaci. Dopis vyzývá evropské státy k deregulaci svých služeb, výzkumu a energetiky a navazovaní obchodních vztahů s rostoucími trhy včetně Číny a Ruska. Dopis podepsali představitelé Velké Británie, Irska, Nizozemí, Itálie, Španělska, Estonska, Lotyšska, Finska, Švédska, Polska, České republiky a Slovenska.
Dubajská investiční společnost Abraaj Capital kupuje britský fond Aureos Capital a rozšiřuje svůj majetek na 7,5 miliardy dolarů
Největší soukromá investiční společnost Blízkého východu, dubajský Abraaj Capital uzavřel dohodu o koupi britského fondu Aureos Capital, který spravuje majetek ve výši 1,3 miliard eur a zaměřuje se na expanzi a spekulace s malými a středními podniky v Asii, Africe a Latinské Americe. Společnost Abraaj Capital tak nyní vytváří subjekt s majetkem 7,5 miliardy dolarů.
Jižní Súdán snižuje výdaje za mzdy pro státní zaměstnance o 50%
Jižní Súdán rozhodl o plošném snížení státních výdajů za mzdy pro státní zaměstnance o 50% v rámci úsporných opatření, které Jižní Súdán provádí ve snaze kompenzovat ztráty ze zisků z ropy způsobené problémy s tranzitem ropy přes Súdán.
Česká republika, Nizozemsko a Belgie přestaly kupovat íránskou ropu
Oznámila to v pondělí agentura Reuters s odkazem na mluvčí Evropské komise (EK) Marlene Holzner. Evropská unie (EU) se dříve dohodla na ukončení obchodu s íránskou ropou k 1. červenci 2012 v rámci nových sankcí. V nedělí Írán přestal dodávat ropu Velké Británii a Francii.
Čínský viceprezident na návštěvě Irska
Čínský viceprezident a pravděpodobný budoucí vůdce této země Xi Jinping je na třídenní návštěvě Irska, jejímž hlavním tématem by měl být obchod. Na svoji jedinou zastávku v EU po návštěvě Spojených států dorazil viceprezident Xi Jinping s delegací 150 představitelů čínských společností a vládních zástupců. Bylo zde podepsáno několik kontraktů týkajících se exportu a školství. Čínský viceprezident má dále namířeno do Turecka.
Čínská centrální banka (PBOC) snížila povinné rezervy komerčním bankám
Navzdory nedávnému zvyšování těchto požadavků kvůli rostoucí inflaci je nyní podle čínského ministerstva financí nutné takto podpořit ekonomiku země, která vlivem globální krize zpomaluje. Snížením povinných rezerv o 0,5% by se mělo do čínského finančního systému dostat celkem 63,5 miliardy USD.
Japonsko a Čína pomohou eurozóně skrze MMF
Na tom se dnes dohodl japonský ministr financí Jun Azumi a čínský vicepremiér Wang Qishan. Minulý měsíc zveřejnili představitelé Mezinárodního měnového fondu zprávu, ve které hovoří o potřebě dalších 600 miliard USD na boj proti krizi v eurozóně. Japonští a čínští zástupci se však zatím podle oficiálního vyjádření o konkrétní částce ještě nebavili. Obě země ale shodně tvrdí, že musí členové eurozóny udělat mnohem více, aby byla krize zažehnána.
Thajská ekonomika zaznamenala propad o 9%
Takto masivní pokles během čtvrtého kvartálu roku 2011 zapříčinily především rozsáhlé povodně, které v průběhu roku zaplavily dvě třetiny země a zabily více než 700 lidí. Tím byla ochromena především průmyslová výroba. V Thajsku sídlí mnoho výrobců dílů a subdodavatelů pro japonské automobilky a mnoho jiných velkých firem.
Japonský obchodní deficit na rekordní výši
Za tento leden poklesl japonský export o 9,3%, zatímco import vzrostl o 9,8% v porovnání s lednem 2011. Důvodem je především stále silný japonský jen a také velká závislost na dovozu paliv kvůli nukleární krizi v zemi zapříčiněné březnovou nehodou v jaderné elektrárně Fukushima Daiichi. Japonské obchodní statistiky dále poškodil i pokles poptávky v klíčových odbytištích, jakými jsou USA a EU. Nejvíce sjou těmito skutečnostmi zasaženi výrobci automobilů.
Německá vládnoucí koalice schválila kandidáta na post prezidenta
Vládnoucí koalice SRN včera večer schválila kandidaturu Joachima Gaucka na post prezidenta. Informovala o tom agentura Reuters. Jeho kandidaturu podpořila Křesťanská a demokratické unie (CDU), Křesťansko-sociální unie (CSU) a Svobodná demokratická strana (FDP), a podle některých zdrojů i opoziční Sociálně-demokratická strana Německa (SPD). J. Gauck se zúčastnil prezidentských voleb v roce 2010 jako kandidát za SPD a Stranu zelených, ve kterých zvítězil Christian Wulff, navržený vládnoucí Křesťansko-demokratickou unií a podporovaný kancléřkou Angelou Merkel. Volby na post prezidenta Spolkové republiky Německo se musí uskutečnit do 30 dnů ode dne odstoupení předchozího prezidenta, a to je nejpozději do 18. března. Podle pozorovatelů má Joachim Gauck seriózní šance na výhru: Průzkum deníku Bild am Sontag hovoří o podpoře 54% voličů, v roce 2010 mu byl deníkem Sueddeutsche Zeitung udělen titul německého „politika roku“.
Gazprom snížil cenu plynu pro evropské státy o 10%
Ruský plynárenský holding Gazprom snížil smluvní cenu dodávek plynu evropským spotřebitelům v průměru o 10%. Informoval o tom deník Financial Times s odkazem na zástupce Gazpromu Alexandra Medveděva. Společnost dle jeho slov učinila ústupky po jednání s řadou významných klientů, včetně francouzské společnosti GDF Suez, německé Wingas, slovenské SPP a turecké Botas.
Masové demonstrace proti reformám trhu práce ve Španělsku
V celém Španělsku v neděli proběhly masové demonstrace na protest proti změnám pracovněprávních předpisů přijatých vládou. Na výzvu odborů vyšlo do ulic Madridu na půl milionu lidí, demonstrace se konaly celkem v 57 městech. Reformy přijaté vládou zjednodušují proces propouštění zaměstnanců, prodlužují zkušební dobu a výrazně snižují státní příspěvky v nezaměstnanosti. Podle slov španělského premiéra jsou však tato opatření nezbytná pro ukončení ekonomické krize.
„Jižní Súdán se může obejít bez ropy“, uvedl tamní viceprezident
Přestože 98% příjmů do státního rozpočtu Jižního Súdánu pochází právě z ropy, podle viceprezidenta Rieka Machara může země výpadek ustát. „Na třicet měsíců bychom museli omezit rozvoj, ale dokázali bychom zajistit základní služby: zdravotnictví, vzdělání a některého projekty do infrastruktury by pokračovaly,“ uvedl. Jižní Súdán vlastní ropná naleziště, ale většina přepravy a zpracovávání ropy se odehrává v sousedním Súdánu. Výnosy z ropy se staly jablkem sváru mezi oběma státy. „Chartúm s námi nespolupracuje, proto musíme najít alternativu k vývozu ropy.“
Japonská vláda se dohodla na navýšení daní
Kabinet se tak dohodl na zdvojnásobení daní v horizontu následujících tří let. V dubnu 2014 by se měla stávající 5% daň zvýšit na 8% a v říjnu 2015 na konečných 10%. Návrh však ještě potřebuje projít japonským parlamentem, kam poputuje v letošním březnu. Zvýšení státního příjmu z daní je klíčové pro nastolení nových sociálních opatření. Ročně by se měly výdaje na sociální zabezpečení obyvatelstva navýšit o 12,6 miliard USD.
Společnost Anglo American předpovídá masivní nárůst poptávky
Tu by měla hnát dopředu především železná ruda a měď. Zisk tohoto těžebního gigantu se za rok 2011 dostal na rekordní hranici 11,1 miliardy USD, což je o 14% více než v roce předešlém. Společnost své zisky podpořila také rozsáhlými prodeji majetku. Anglo American má v současné době kontrolu i nad společností De Beers zabývající se těžbou diamantů.
Španělsko prodlouží využití jaderné elektrárny v Santa Maria de Garona o 5 let
Tato elektrárna je přitom délkou provozu (od roku 1971) přirovnávána k japonské elektrárně Fukushima. Nyní by její provoz měl být prodloužen do roku 2018. Krok potvrdil ministr průmyslu Jose Manuel Soria, jenž uvedl, že rozhodnutí v pátek vydala Rada jaderné bezpečnosti Španělska. Ministr dále uvedl, že „země není v situaci, kdyby si mohla dovolit nevyužívat všech svých energetických zdrojů.“ Rostou obavy, že se španělská ekonomika propadne do recese. Proti prodlužování provozu elektrárny v minulosti vystoupilo mnoho ekologických aktivistů, v čele s organizací Greenpeace. Ve Španělsku se nyní nachází 6 jaderných elektráren s 8 reaktory.
Španělská vláda se rozhodla snížit roční platy zaměstnanců vrcholových managementů státních podniků
Vláda premiéra Mariana Rajoye, která zavádí další úsporná opatření, se rozhodla snížit roční platy zaměstnanců vrcholových managementů státních podniků na 105 tisíc eur, což je snížení o asi 25-30% oproti dosavadnímu stavu. Vedoucí středních podniků budou nyní dostávat roční plat do výše 80 tisíc eur, vedoucí malých podniků do výše 55 tísíc eur ročně. Vláda nyní čelí také plánované demonstraci proti reformě práce, která by měla proběhnout v neděli 19. února.