V Bahrajnu probíhají nepokoje s blížícím se výročím protestů 14. února 2011. Policie v ulicích rozhání davy mladých demonstrantů, kteří házejí zápalné lahve a označují bezpečnostní složky za „žoldáky“ a „zbabělce“. Důvodem narážek je fakt, že velká část policistů je složená z Pákistánců či Jemenců. Zvláště neklidná je situace ve městě Sanabis. Bahrajnský král Hamad bin Isa Al Khalifa opozici odsoudil za „špatné chování“.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Saúdská Arábie zahájila v OSN vlastní iniciativu proti syrské vládě, v Sýrii probíhají nepokoje
Saúdská Arábie v OSN nechala skrze své diplomaty kolovat mezi členy Valného shromáždění OSN usnesení, které podporuje mírový plán Arabské ligy pro Sýrii. Podle diplomatů se jedná o podobný text, jaký byl vetován v Radě bezpečnosti OSN Ruskem a Čínou. Sýrii zatím po bombovém útoku ve městě Allepo zasáhly těžké nepokoje ve všech větších městech – podle demonstrantů bezpečnostní síly zahájily střelbu do demonstrantů ve městech Lataki a Dael. Jiné informace také uvádějí, že došlo k bojům mezi syrskou armádou loajální vládě podporovanou obrněnými jednotkami a členy Svobodné syrské armády (FSA) ve čtvrti al-Qaboun v hlavním městě Damašku.
Súdán a Jižní Súdán podepsaly bezpečnostní dohodu
Súdán a Jižní Súdán podepsaly bezpečnostní dohodu ve snaze zmírnit napětí vyvolané otázkou plateb Jižního Súdánu za tranzit své ropy přes Súdán. Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir totiž před týdnem varoval před tím, že by kvůli napětí mohlo dojít i k válce mezi oběma zeměmi. Vnitrozemský Jižní Súdán totiž odtržením odebral Súdánu 3/4 veškerých zásob ropy, ovšem pro její prodej potřebuje súdánské ropovody a rafinérie – obě země se tak vzájemně drží pod tlakem, neboť jejich ekonomiky jsou na ropě závislé.
Na východě Saúdské Arábie byl při protestním průvodu policií zastřelen aktivista
Saúdská bezpečnostní síly zastřelily 1 demonstranta a nejméně 6 dalších zranily ve městě al-Qatif, při protestním pochodu ve východní provincii Quatif s početnou šíitskou menšinou. Saúdské úřady se k situaci prozatím nevyjádřily, ale v této oblasti propukly nepokoje již v březnu 2011 vyprovokované událostmi v sousedních zemí, a stejně tak se opakovaly v říjnu 2011. Saúdská Arábie dlouhodobě tvrdí, že za nepokoji by mohl stát Írán. ve snaze vyvolat nepokoje.
Jednání zástupců NATO, Afghánistánu a Pákistánu na hranicích
Zástupci NATO, afghánské a pákistánské armády se dnes sejdou na hranicích v rámci jednání o další koordinaci svých kroků. Jedná se o první ukázku zmírnění napětí způsobeného útokem vrtulníků NATO na pákistánskou základnu na území Pákistánu, při kterém zahynulo 24 pákistánských vojáků. Pákistán kvůli tomu nechal uzavřít hranice pro zásobování jednotek NATO v Afghánistánu. Podle agentury Reuters, která se odvolává na nejmenovaného vysokého bezpečnostního úředníka, ale Pákistán hranice opět otevře, ovšem chystá se uvalit cla.
Egyptská delegace bez udání důvodů zrušila plánovanou návštěvu amerických kongresmanů
Delegace egyptské Nejvyšší vojenské rady zrušila plánované setkání s americkými zákonodárci a odcestovala zpět do Káhiry. K události došlo po opakovaném varování ze strany USA, že přehodnotí svou finanční pomoc pro egyptskou armádu ve výši 1,3 miliardy dolarů ročně kvůli zásahu proti nevládním organizacím v Egyptě. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton pak na Mnichovské bezpečnostní konferenci varovala Egypt i před „přehodnocením“ vzájemných egyptsko-amerických vztahů.
V Jihoafrické republice by odpovědnost za smrt v dolech mohli nést generální ředitelé těžařských koncernů
Jihoafrická ministryně pro nerostné bohatství a doly Susan Shabangu oznámila, že zodpovědnost za nehody a úmrtí v dolech by měli nést manažeři těžebních společností, respektive jejich generální ředitelé, kteří podle vlády mají odpovědnost za provoz, se kterým bezpečnost souvisí. V rozhovoru pro agenturu Reuters Susan Shabangu řekla: „Jelikož se projevil zájem o další a vyšší zisky, musí také úměrně tomu narůstat zájem o bezpečnost.“ Dále ministryně upozorňuje na možnost žalob, které by v budoucnu mohly šéfy těžařských koncernů potkat. Ministryně Shabangu již dříve vzbudila velké znepokojení těžařů na Africké těžební konferenci v Kapském městě, kde bránila příspěvky pozůstalým v případě úmrtí a bezpečnostní odstávky těžby.
Německý institut pro mezinárodní politiku: „na Balkáně by se mohly opět měnit stávající hranice“
Německý institut pro mezinárodní politiku a bezpečnostní záležitosti ve své poslední studii „Deset politických situací, které si zaslouží pozornost“ uvádí, že by západní Balkán do budoucna mohl zažít další změny hranic. Zvláště se studie zmiňuje o budoucím řešení mezi Srby a Albánci v Kosovu. Podle analytiků se do řešení musí zapojit ty diplomacie, které doposud nebyly v této otázce aktivní, jako příklad se uvádí Norsko.
Setkání reprezentantů Brazílie a Evropské unie ohledně oboustranné strategické aliance
Brazilský ministr zahraničí Antonio Patriota a Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton se dnes sešli v hlavním městě Brazílie, aby spolu diskutovali o oboustranné strategické pomoci. Na programu je i přezkoumání jednání ohledně Dohody o Asociaci mezi Evropskou unií a MERCOSUR. Dále budou diskutovat i o možnosti akademické pohyblivosti a spolupráci ohledně pomoci rozvíjejícím se zemím. Dále by se měli dotknout globálních problémů, jakými jsou např. globální oteplování nebo aktuální situace na Blízkém východě. Nezapomenou ani na chystanou konferenci Rio+20.
Americká ministryně zahraničí vyzvala Bulharsko, aby bylo energeticky nezávislé
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton je na návštěvě v Bulharsku, kam přijela po účasti na 48. Mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově. Paní Clinton v zemi naléhá na prolomení její energetické závislosti na Rusku diverzifikací dodávky ropy a plynu. Ministryně by měla podpořit alternativy stávajících potrubních tras, stejně jako rozvoj nových energetických zdrojů. Paní Clinton by také měla podpořit zemi ve sdílení svých zkušenosti v přechodu k demokracii s arabskými národy. Bude však také naléhat, aby země zlepšila své podmínky pro menšinové populace.
„USA a EU by měly prohloubit své ekonomické vztahy v boji proti krizi,“ tvrdí americká ministryně zahraničí
Na 48. Mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově včera americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala USA a EU aby společně pracovaly na odvrácení ekonomické krize. Ve svém projevu zdůraznila, že věří, že Evropa má prostředky a vůli k zastavení krizí rozpočtových deficitů a přijmutí opatření k posílení eura a nastartování hospodářského růstu. Ve vztahu k americké finanční krizi ministryně poukázala na klesající nezaměstnanost regionu.
Kosovo v Mnichově bojuje o další uznání své nezávislosti
Kosovská prezidenta Atifete Jahjaga se setkala v rámci 48. Mnichovské bezpečnostní konference s tureckým ministrem zahraničí Ahmetem Davutoğlu, aby probraly vztahy mezi oběma zeměmi, včetně další hospodářské spolupráce a navyšování vzájemné obchodní bilance. Prezidenta Jahjaga požádala tureckého ministra, aby Turecko pokračovalo v podpoře Kosova při získávání uznání své nezávislosti. Stejně tak se kosovská prezidentka setkala i s egyptským ministrem zahraničí Mohamedem Kamel Amr, kterého požádala, aby Egypt Kosovo uznal a podpořil kosovské členství v Evropské rozvojové bance.
USA opět varují Egypt: „přehodnotíme naši finanční pomoc“
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na 48. Mnichovské bezpečnostní konferenci při rozhovoru s egyptským ministrem zahraničí Mohamedem Kamel Amr odsoudila tvrdé zákroky vojenské vlády Egypta proti místním americkým neziskovým organizacím a prodemokratických hnutí. Egypt patří mezi největší příjemce americké zahraniční podpory již od roku 1979, kdy byla podepsána mírová smlouva Egypta s Izraelem a USA nyní stále silněji uvažují o přehodnocení současného stavu kvůli posledním událostem, kdy byly zaměstnanci National Democratic Institute a International Republican Institute, které jsou financovány USA vyhoštěni ze země a museli odejít na americké velvyslanectví v Káhiře. „Z této situace vyplývají problémy, které mohou ovlivnit celý zbytek našich vztahů s Egyptem. USA realizovaly řadu finanční pomoci a jiné podpory pro hospodářské a politické reformy v Egyptě a nyní budou muset pečlivě přezkoumat všechny poslední události a rozhodnout, zda bude nadále americká pomoc k dispozici,“řekla americká ministryně zahraničí. Američané přehodnocením své finanční podpory hrozí již podruhé.
Ruský ministr zahraniční nevidí „světlo na konci tunelu“ v otázce evropské protiraketové obrany
„Kompromisní řešení otázky evropské protiraketové obrany navržené skupinou mezinárodních odborníků je zajímavé, ale ve skutečnosti k žádnému pokroku v jednání nedošlo,“ uvedl dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Předpoklady pro pokrok nemohou dle jeho slov vzniknout do té doby, dokud budou přivírány oči nad oprávněnými obavami Ruska. Rusko a NATO se dohodly na spolupráci na projektu protiraketové obrany během summitu v Lisabonu v roce 2010, ale jednání se dostaly do mrtvého bodu poté, co USA odmítly poskytnout právní záruky toho, že evropský systém protiraketové obrany nebude namířen proti Rusku. Platformou pro diskusi o budoucnosti evropského systému protiraketové obrany se stala 48. mnichovská bezpečnostní konference. Představitelé NATO včetně generálního tajemníka A. F. Rasmussena zde ujistili, že usilují o pokrok v jednáních Aliance s Ruskem a chtějí ho dosáhnout již při přípravě a během samotného summitu NATO v Chicagu, který je naplánován na 20. – 21. května letošního roku.
Turecko je proti popravě bývalého egyptského prezidenta
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu pro Hurriyet Daily News na 48. Mnichovské bezpečnostní konferenci uvedl, že Turecko je proti případné popravě bývalého egyptského prezidenta Husni Mubaraka, která mu hrozí. Dále ministr Davutoğlu uvedl, že ačkoliv jeho země věří, že v „novém Blízkém východě“ by neměl být prostor pro „režimy jako byl Mubarakův Egypt, Libye Muammara Kaddafi či jako je Sýrie al-Assada, nemělo by především z principu k popravám docházet v zájmu zachování sociálního smíru. Turecko trest smrti již zrušilo.
Pokračuje 48. Mezinárodní bezpečnostní konference v Mnichově
48. Mezinárodní bezpečnostní konference v Mnichově se zabývá především krizí eurozóny a otázkou, zda-li by se Německo mělo ujmout role vůdce evropského kontinentu. Předseda konference Wolfgang Ischinger uvedl, že „nevojenská témata jsou pro bezpečnost v dnešní době důležitější, než kdy jindy“. Podporu vedoucímu postavení Německa vyjádřil i polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Šéf Světové banky Robert Zoellick znova zdůraznil zvážení možnosti zavedení evropských dluhopisů, které Německo razantně odmítá.
Začíná třídenní 48. Mnichovská bezpečnostní konference
Zítra začíná v německém Mnichově třídenní mezinárodní konference, na které by mělo diskutovat asi 350 politiků a expertů z více jak 60 zemí světa. Hlavními tématy bude dopad hospodářské a finanční krize, rostoucí celosvětový politický vliv prostoru Asie a Pacifiku a převraty v arabském světě v uběhlém roce. Konference se zúčastní i několik státníků a šéfů vlád, jakož i ministři zahraničí a obrany. Mezi těmito by neměli chybět ani americká ministryně zahraničí Hillary Clinton a americký ministr obrany Leon Panetta. Společně budou diskutovat o aktuálních zahraničněpolitických a bezpečnostních výzvách.
V Kábulu zažívají šok – americká armáda se chystá z Afghánistánu stáhnout do konce roku 2013
Americký ministr obrany Leon Panetta překvapil, když prohlásil, že USA plánují ukončit svou bojovou misi v Afghánistánu a do konce roku 2013 stáhnout své síly. USA stály v čele invaze NATO do Afghánistánu v roce 2001 a již dříve uvedly, že hodlají své bojové jednotky stáhnout do konce roku 2014. Afghánistán je ale zaskočen, podle vyjádření nejmenovaného úředníka (který uvedl, že je zakázáno k věci se vyjadřovat) pro agenturu Reuters „rozhodnutí zcela naruší plán přechodu a nutí afghánské bezpečnostní složky nebezpečně spěchat“. „Pokud Američané skutečně opustí Afghánistán, bude to jistě mít vliv na naši připravenost, výcvik či vybavení policie,“ řekl bezpečností úředník s tím, že pro Afghánskou vládu jde o šok. Analytici nyní prohlášení ministra obrany USA spojují s uniklou zprávou o tom, že afghánský Taliban sílí a je připraven vrátit se do země.
Nepokoje v Alžírsku
Alžírské bezpečnostní složky potlačují za pomoci vodních děl vzpouru obyvatel ve městě Cheraga, které leží asi 10 km od hlavního města Alžír. Stovky lidí vyšly do ulic poté, co podle nich úřady nevyšetřují pobodání místního muže a ignorují zákony. Alžírsko je významným dovozcem energie do EU a nepokoje v poslední propukají často, ale jen menšího rozsahu. Obyvatelé se potýkají s velkou nezaměstnaností a je zde jen malá důvěra ve státní orgány. Obyvatelům se podle agentury Reuters podařilo na krátkou chvíli zablokovat i hlavní třídu ve městě.
MAAE dala povolení ke spuštění testů japonských jaderných reaktorů
Rozhodnutí však představitelé Mezinárodní agentury pro atomovou energii nechávají na japonské vládě. Ta se snaží co nejrychleji zacelit mezeru vzniklou odstavením 17 jaderných reaktorů po nehodě jaderné elektrárny Fukushima Daiichi. Atomová energie zajišťuje třetinu japonského zásobování elektrickou energií. Plány na obnovení provozu reaktorů se ovšem setkaly s odporem jak v řadách opozice, tak obyvatelstva. Japonští technici by měli nejprve provést řadu bezpečnostních testů. MAAE vydala doporučení ke zlepšení komunikace mezi vedením jednotlivých elektráren a okolním obyvatelstvem a dále k vypracování detailního plánu postupu při krizových situacích.
Čínská vláda zvyšuje bezpečnostní opatření v Tibetu a přilehlé provincii Sichuan
Čínská vláda zároveň pohrozila před razantním zákrokem, který stihne všechny obyvatele zapojené do „separatistické, destruktivní a kriminální činnosti“. Posílení bezpečnostních opatření v okolí klášterů tibetských mnichů a na hlavních silničních komunikacích ve městech následuje po několika střetech mezi demonstranty a pořádkovými silami, které v oblasti proběhly minulý týden.
USA a Francie se obávají o demokracii v Senegalu
Náměstek americké ministryně zahraničí William Burns řekl v rámci telekonference v etiopském sídle Africké unie, že USA se obávají rozhodnutí prezidenta Senegalu kandidovat po třetí na prezidenta, neboť by mohlo dojít k ohrožení 10 let jedné z mála stabilních demokracií v Africe. Podobné obavy vyjádřila již i Francie. Ústavní rada Senegalu již zamítla odvolání opoziceproti prezidentovu rozhodnutí. Prezident Abdoulaye Wade se brání tím, že ústavní změna, která určila, že stejný člověk se prezidentem může stát pouze dvakrát, byla zavedena až v roce 2001, tedy rok po jeho zvolení do funkce v roce 2000 a tím pádem se nevztahuje na jeho mandát. Kvůli tomuto v Senegalu probíhají nepokoje a prezidentský palác je pod těžkou bezpečnostní ochranou.
Libye chce uspořádat regionální bezpečnostní konferenci
Libyjský premiér Abdurrahim al-Keib vyzval k uspořádání regionální bezpečnostní konference ministrů vnitra a obrany v rámci boje proti šíření zbraní po pádu Muammara Kaddafi. Podle OSN libyjská občanská válka uvolnila do oběhu obří množství zbraní, které se mohou zásadně podepsat na bezpečnosti v oblasti a zvláště pak v Nigérii, Nigeru a Čadu. Libyjská vláda je přesvědčena, že zbraně záměrně šíří exiloví příznivci zabitého libyjského vůdce Muammara Kaddafi. „Je to hrozba pro nás i pro naše sousedy, stejně jako pro naše vzájemné vztahy,“ řekl libyjský premiér při jednání Africké unie.