Navzdory nesouhlasu Rady bezpečnosti OSN k vojenskému zásahu v Mali Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) deklaruje, že je připraveno v zemi zasáhnout se sílou 3 270 vojáků, složených z jednotek Nigérie, Nigeru a Senegalu. Pokud rozhovory s představiteli vojenské vlády v Mali, kde v březnu proběhl vojenský převrat, selžou, je ECOWAS připraven zasáhnout. Někteří afričtí představitelé varují před „Africkým Afghánistánem“, neboť na severu Mali, kde Tuaregové vyhlásili nezávislý stát Azawad, působí členové Al-Kaidy. Malijský prozatímní prezident Dioncounda Traore se po napadení v prezidentském paláci stále nevrátil z léčení v Paříži. Někteří diplomaté podle Reuters tvrdí, že se prozatímní prezident do země zdráhá vrátit.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Před sumittem G20 v Mexiku dojde k setkání prezidentů USA a Ruska
Ruský prezidentský poradce Yury Ushakov sdělil pro agenturu RIA Novosti, že před setkáním představitelů uskupení G20 dojde ke schůzce ruského prezidenta Vladimíra Putina s jeho americkým protějškem Barackem Obamou, během níž dojde k projednávání plánovaného rozmístění protiraketového štítu v Evropě, vyhlídek na mírové urovnání v Sýrii a dvoustranných vazeb obou států. Ushakov dále znova zopakoval názor, že Rusko v syrské otázce považuje silné vměšování zvenčí za nepřijatelné.
Pokračující vlny násilí při protestech zaměstnanců vedly v Bangladéši k uzavření 300 továren na výrobu oděvů
Majitelé tří set továren uzavřeli své závody na neurčito po několikadenních násilných nepokojích, které vyvolali nespokojení zaměstnanci. K tomuto kroku došlo po selhání vyjednávání o platech a pracovních podmínkách mezi zástupci producentů oděvů a zaměstnanců. Podle svědků použila policie k rozehnání davu gumové projektily a vodní děla. Zaměstnanci se dožadují zvýšení minimálních platů kvůli narůstajícím životním nákladům v zemi, po násilných protestech v Bangladéši v roce 2010 došlo k navýšení minimální mzdy pro miliony zaměstnanců v oděvním průmyslu na současných 37 amerických dolarů měsíčně. Případné delší uzavření továren by mohlo mít silně negativní dopad na ekonomickou situaci země, jejíž vývoz je z hlavní části tvořen právě oděvním průmyslem.
Čínský prezident Hu Jintao navštívil Dánsko
Během jeho třídenní návštěvy byly mezi dánskými a čínskými firmami podepsány smlouvy o vývozu a investicích v hodnotě cca. 3 miliard amerických dolarů, zároveň bylo uzavřeno 11 dohod týkajících se klimatu, rybářství, zdraví či potravin. Podle slov čínského prezidenta „tyto kroky dokazují, jak důležitou roli připisujeme našemu vztahu s Dánskem.“ Podle většiny oslovených analytiků je však hlavní příčinou čínské návštěvy v zemi ostrov Grónsko, který sice leží na rozhraní Atlantiku a Severního ledového oceánu a má vlastní vládu a parlament, ale je autonomní součástí Dánského království. Grónsko je z geopolitického hlediska důležité pro své zásoby minerálů a v budoucnu by se mohlo stát oblastí, kde se budou střetávat strategické zájmy USA a Číny.
Pentagon oznámil, že plán USA pro útok na Sýrii je hotov
Americký Pentagon oznámil, že byly dokončeny plány pro jednotlivé varianty případného amerického útoku na Sýrii. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy zdůraznila, že takový útok připadá v úvahu jedině tehdy, pokud by byl potvrzen Radou bezpečnosti OSN. To se nejeví jako pravděpodobné, vzhledem k neshodám mezi stálými členy Rady bezpečnosti ohledně situace v Sýrii. Připravenost USA k vojenskému zásahu v Sýrii nekoresponduje s vyjádřením generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena, který prohlásil, že Severoatlantická aliance odmítá vojenské řešení situace.
Velitel mise OSN pozastavuje další operace v Sýrii
Pozorovací mise OSN v Sýrii pod velením generála Roberta Mooda se rozhodla pozastavit některé svoje operace. Důvodem je eskalace násilí v zemi. Podle generála Roberta Mooda je pokračující občanská válka nevhodným prostředím pro operace neozbrojených jednotek pozorovací mise OSN. Robert Mood také prohlásil, že násilí eskalují jak vládní jednotky, tak povstalci. Podle představitelů OSN existuje reálná možnost, že mise svoji působnost v zemi ukončí, protože není nadále schopna plnit své poslání.
Kolumbijský kongres schválil zákon a mírových rozhovorech s guerillovými skupinami
Kolumbijský kongres v pátek schválil zákon, jenž uvádí pokyny pro mírové rozhovory mezi vládou a levicovými guerillovými skupinami. Vztahuje se na Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a Národní osvobozeneckou armádu (ELN), nezahrnuje však zločince spojené s drogovými kartely nebo bývalé polovojenské skupiny. Tzv. právní rámec pro mír vyžaduje měkké tresty pro ty rebely, kteří odškodní obětí a souhlasí s odložením zbraní. Tento zákon představuje významný krok vpřed oproti politice minulých vlád, které s jednáním s rebely nesouhlasily. Dle kritiků je však zákon, jenž má podporu prezidenta Juana Manuela Santose, příliš shovívavý a umožňuje rebelům, aby za zločiny, které spáchají, nebyli potrestáni.
V Číně úspěšně odstartovala kosmická pilotovaná loď Shenzhou-9, mezi členy posádky je také žena
Osm minut po startu, který proběhl v čínském kosmodromu v poušti Gobi v severozápadní provincii Kan-su, vstoupila kosmická loď Shenzhou-9 na oběžnou dráhu. Během několika dní by se měla spojit s orbitálním modulem Tiangong-1, který byl na oběžnou dráhu uveden v září 2011. Součástí celkem tříčlenné posádky je také první čínská kosmonautka. Pobyt posádky ve vesmíru by neměl trvat déle než 12 dní, během kterých by měla být provedena řada experimentů. Čína usiluje o vytvoření stálé vesmírné stanice na oběžné dráze, obdobě mezinárodní vesmírné stanice ISS. Tu provozují společně Spojené státy, Rusko, Kanada, Japonsko a evropské země. Její menší čínská obdoba by měla být postavena do roku 2020.
Japonsko obnoví provoz dvou jaderných reaktorů
Rozhodnutí oznámil japonský premiér Yoshihiko Noda. Znovuotevřeny budou reaktory v prefektuře Fukui a k obnovení provozu by mělo dojít v časovém horizontu tří týdnů. K rozhodnutí došlo z důvodu hrozby výpadků dodávek elektrické energie, které japonský premiér označil za klíčovou pro stabilitu společnosti i hospodářství země. Rozhodnutí vyvolalo vlnu protestů, podle průzkumu veřejného mínění provedeného zpravodajskou agenturou Jiji se 46% japonské populace staví k otázce znovuotevření jaderných reaktorů negativně.
Po nepokojích v Barmě zůstává až 30 tisíc osob bez přístřešku nad hlavou a přístupu k potravinám
Jedná se o vysídlené skupiny muslimů a buddhistů, mezi kterými vypukly 8. června nepokoje. Během vlny násilí zemřelo minimálně 29 osob, vysídleno bylo přes 30 tisíc osob, z nichž více než 20 tisíc uprchlíků uteklo do hlavního města státu Rakhine, došlo také k vypálení více než dvou tisíc domů. OSN vyzvala sousední stát Bangladéš, aby přijímal barmské uprchlíky. Barmská opoziční představitelka Aung San Suu Kyi během své cesty po Evropě upozornila, že v zemi musí být přijaty zákony, které znemožní konání dalších podobných událostí.
Podle studie organizace Human Rights Watch nejsou v indickém těžebním průmyslu dodržovány zákony na ochranu lidských práv a životního prostředí
Studie uvádí, že způsob těžby poškozuje zdraví, životní prostředí a zejména potom kvalitu vodních zdrojů. Klíčový problém spočívá v nedostatečné kontrole dodržování pravidel těžby, navzdory tomu, že země disponuje jejich dostatečným množstvím. Výzkum byl vytvořen na základě průzkumu veřejného mínění v indických státech Goa a Karnataka, kde se nachází bohatá naleziště zásob nerostných surovin. Indie je největším světovým producentem slídy, třetím největším producentem železné rudy a pátým největším producentem hliníku. Hodnota indického těžebního průmyslu je odhadována na více než 100 miliard USD.
Společnost Lockheed Martin získala od armády Spojených států kontrakt v hodnotě 1,91 miliardy amerických dolarů
Společnost Lockheed Martin je dlouhodobě největším dodavatelem americké armády. Současný kontrakt se týká každodenního provozování Globální informační sítě Spojených států (Global Information Grid, GIG) po dobu následujících tří let.
Rebelové v Demokratické republice Kongo získali další území
Vzbouřenci na východě Demokratické republiky Kongo vybojovali další území poblíž rwandské hranice. Jde o první zisk území v posledních týdnech, co konžská armáda zahájila proti rebelům ofenzivu. Oblast Severní Kivu zachvátily boje na konci března poté, co se stovka vojáků přidala k rebelské skupině generála Bosco Ntaganda. Podle OSN muselo důsledkem bojů na 200 000 lidí opustit své domovy.
Tuniská vláda zakázala plánované protesty islamistů
Tuniské úřady zakázaly protesty islámských skupin, které byly plánované na pátek. V Tunisko byl zaveden zákaz vycházení v některých oblastech, včetně samotného hlavního města Tunis. Páteční protest se měl konat především proti sporné umělecké výstavě, která zahrnovala zobrazování nahé ženy. Salafisté, požadující zavedení práva šaría, považují umění za urážlivé. V odezvě na Salafisty zorganizovali svůj protest i umělci.
Rusko odmítá nařčení, že do Sýrie poslalo nové vrtulníky
Z tohoto Ruskou federaci obvinila americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton. Ruské ministerstvo zahraničních věcí však v pátek uvedlo, že do Sýrie žádné nové vrtulníky nedodalo. Potvrdilo však zprávu, že v Rusku byly uskutečněny předem naplánované opravy vrtulníků, které Sýrii země dodala před několika lety. V souvislostí s tímto vyzvala Francie k úplnému zastavení prodeje zbraní do Sýrie.
V Německu proběhly rozsáhlé zásahy proti islamistům
Německé úřady provedly ve čtvrtek ráno v sedmi spolkových zemích rozsáhlé prohlídky bytů, modliteben a spolkových prostor patřícím radikálním salafistům. Spolkový ministr vnitra Hans-Peter Friedrich bezprostřednĕ poté zakázal činnost salafického spolku „Millatu Ibrahim“ ze Solingenu. Prohlídky probĕhly ve Šlesvicku-Holštýnsku, Dolním Sasku, Bavorsku, Severním Porýní Westfálsku a v Hessensku. Centrem zasáhů více než 1000 státních úředníků byly zemĕ Severní Porýní Westfálsko a Hessensko. Salafismus je náboženské a politické hnutí, které je vyznáváno pouze malou skupinou muslimů. Vyznačuje se úplným odmítnutím západní demokracie. Za jedinou legitimní státní a společenskou formu považuje „islámský pořádek“ s jeho právem šaría. V Německu má skoro 4.000 příznivců. Bezpečnostní orgány salafisty podezírají z toho, že svou propagací podnĕcují násilí nebo sami udržují kontakt s teroristickými sítĕmi. Podle jejich údajů žije v Nĕmecku kolem 130 osob, z toho 24 salafistů, které by byly schopny provést teroristický útok.
Boje v libyjském městě Zintan si vyžádaly přítomnost armády
V konfliktu na západě Libye se střetli bojovníci z města Zintan, podporující povstání proti Muammaru Kaddafimu, a členové skupiny El-Mashashii, kteří se odmítli k povstání přidat. Mluvčí vlády Nasser El-Manei uvedl, že v třídenních bojích bylo zabito 14 lidí a 89 zraněno. Do oblasti byla vyslána armáda, jež se má pokusit o znovuobnovení míru. Prozatímní národní rada a západní spojenci doufají, že konflikt neohrozí červencové volby, kdy by mělo dojít ke zvolení Národního shromáždění.
Americká ministryně zahraničí vyzvala Ruskou federaci, aby přestala posílat zbraně syrské vládě
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala Ruskou federaci, aby přestala posílat zbraně a další vojenský materiál syrské vládě Bashara Al-Assada. Hillary Clinton podezřívá Rusko, že poslalo bojové helikoptéry do Sýrie. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Spojené státy americké podporují dodávkami zbraní syrskou opozici. Americká ministryně zahraničí to rezolutně odmítla a prohlásila, že Spojené státy americké žádným způsobem vojensky nepomáhají syrské opozici a tak očekává, že Rusko učiní totéž s podporou vládních jednotek.
Německo a Francie propojí zbrojní projekty
Dle agentury Reuters obě země v nynější době zvažují spolupráci na vývoji bezpilotního letounu, je zde i možnost, že k projektu by přistoupila i Velká Británie. Mělo by také dojít ke spojení projektů vojenských vrtulníků Eurocopter Tiger a NHIndustries NH90. V budoucnu chtějí Francie a Německo také sjednotit nákup vojenské techniky, zvláště pak tanků.
V Egyptě budou obnoveny pravomoci bezpečnostních sil téměř stejné, jako za výjimečného stavu
Egyptské ministerstvo spravedlnosti vydalo vyhlášku, kterou se rozšiřují pravomoci vojenské policie a zpravodajských sil k zadržování civilistů podezřelých ze stanovené škály trestných činů. Ta v praxi obnovuje pravomoci, které měly bezpečnostní složky za výjimečného stavu, který byl v Egyptě po 31 letech zrušen před dvěma týdny. Mezi možné činy, proti kterým můžou bezpečností složky zasáhnout patří odporování veřejným orgánům, zastavení dopravy, poškození budov a narušování státní bezpečnosti, a to jak v Egyptě, tak mimo jeho území. Nová vyhláška má podle vyjádření ministerstva zůstat v platnosti minimálně do nové ústavy.
Čína popřela informace o dodávkách vojenského vybavení do KLDR
Podle informací japonských zpravodajských agentur byly důkazy o dodávkách klíčových komponentů pro stavbu balistických střel dlouhého doletu nalezeny v roce 2011 v japonské Osace. Pokud by se potvrdila pravdivost obvinění, znamenalo by to porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN, přijaté v červnu roku 2009. Opatření vyzývá všechny členy OSN ke kontrole obsahu zboží výváženého do Severní Korey a posílení zbrojního embarga. Zároveň je zavazuje k likvidaci jakéhokoliv materiálu, který by souvisel s výrobou balistických střel či vývojem jaderného programu. Podle dostupných informací poskytují čínské úřady příhodné podmínky pro jeho pašování. Čínské ministerstvo zahraničních věcí veškerá obvinění popřelo. Čína je dlouhodobě jedním z klíčových spojenců KLDR a již v minulosti čelila v souvislosti s vývojem severokorejského raketového programu obvinění ze spolupráce s KLDR.
Severoatlantická aliance odmítla vojenské řešení situace v Sýrii
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen vyzval světové mocnosti k diplomatickému řešení občanské války v Sýrii. Vojenská intervence v Sýrii není podle jeho názoru dobrým řešením a NATO nemá pro tuto možnost připravený žádný plán. Vojenská a politická situace v Sýrii se nadále zhoršuje a pokračuje eskalace násilí. USA stupňují diplomatický nátlak na syrskou vládu. Syrská vláda obvinila USA z podpory terorismu, ze kterého viní povstalecké skupiny.
Haiti oznámilo vytvoření Národní bezpečnostní agentury
Národní bezpečnostní agentura by se měla zabývat především bojem proti korupci. Ta je nejvýraznější na hranicích s Dominikánskou republikou, kde je velkým problémem pašování zboží. Haitská Národní bezpečnostní agentura by do těchto míst měla poslat na 2 500 mužů. Prezident Michel Martelly tak naplňuje své plány na zlepšení bezpečností situace v zemi.