Severní Korea oznámila, že mezi 10. a 22. prosincem vypustí rakety dlouhého doletu. Testování raket zvyšuje napětí mezi Severní Koreou, Jižní Koreou a Washingtonem. Spojené státy americké dlouhodobě kritizují snahy Severní Koreje o výrobu nukleárních zbraní a balistických raket a tvrdí, že jednání Severní Koreje je hrozbou pro celý svět. Oznámené vypuštění raket bude druhým testem za vlády Kim Jong-Un, který převzal vedení země po smrti svého otce Kim Jong-Il před necelým rokem. Za poslední neúspěšný raketový test v dubnu letošního roku sklidila Severní Korea kritiku ze strany OSN, Jižní Koreji i USA.
Archiv rubriky: Bezpečnost
OSN: Pomoc potřebují i okolní země Sýrie
Tajemnice pro humanitární pomoc za OSN Valerie Amos vyzvala mezinárodní společenství k pomoci sousedním státům Sýrie, problémem je především velký příliv uprchlíků. Od začátku konfliktu se odhaduje, že uprchlo ze Sýrie více než 440 000 občanů, což vytváří v zemích ekonomické a sociální problémy. V Libanonu je na 130 000 lidí bez domova, v Jordánsku je to dokonce 240 000 lidí, mnozí z nich jsou navíc zraněni a potřebují zdravotní péči. Okolní země své hranice se Sýrií prozatím neuzavírají, libanonský ministr sociálních věcí Wael Abu Faour potvrdil, že hranice zůstávají otevřené.
Severokorejský vůdce Kim Jong-un jmenoval nového ministra ozbrojených sil
Novým ministrem ozbrojených sil se stal generál Kim Kyok-sik. Ten je znám především svým působením jako styčný důstojník mezi syrskou a severokorejskou armádou. Generál Kyok-sik má být podle dostupných informací iniciátorem a autorem plánu útoku ozbrojených sil KLDR na jihokorejský ostrov v roce 2010, při kterém zahynuli dva jihokorejští vojáci a dalších 17 bylo raněno. O jeho jmenování informovali jihokorejští státní představitelé, KLDR žádné oficiální oznámení nezveřejnila. Jmenování nového ministra ozbrojených sil je dalším z kroků v přeskupení severokorejských armádních elit, které severokorejský vůdce Kim Jong-un provedl v létě tohoto roku.
Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon doporučil schválit misi na sever Mali
Vojenská mírová mise Africké unie (AU) na sever Mali by podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona měla být schválena Radou bezpečnosti OSN, nicméně OSN by se na operaci neměla finančně podílet. Mandát mise na prosazení míru umožňuje použití síly v závažných situacích, zatímco mírové operace jsou určeny pouze k podpoře a dohlížení na již existující příměří. Mise pod předběžným názvem AFISMA by měla trvat jeden rok a měla by zahrnovat 3 300 jednotek. Mise by měla „obnovit jednotu a teritoriální integritu Mali a snížit hrozbu terorismu a nadnárodního organizovaného zločinu“, uvedl tajemník Ban Ki-Moon.
Francie podpoří žádost Palestiny v OSN
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius oznámil, že Francie tento týden podpoří žádost Palestiny o status nečlenského pozorovatelského státu v OSN. Jde o krok k naplnění předvolebního slibu francouzského prezidenta Francoise Hollanda, který ve své kampani přislíbil podpořit snahy o uznání palestinského státu. Palestinská samospráva doufá, že nový status jí umožní napadnout u Mezinárodního trestního soudu (ICC) budování izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Izrael již oznámil případné podniknutí „jednostranných kroků k ochraně svých zájmů.“
Hnutí M23 si stanovilo podmínky k jednání a ukončení bojů na východě Demokratické republiky Kongo
Rebelové v hnutí M23, kteří minulý týden obsadili hlavní město provincie Severní Kivu Goma, stanovili podmínky, za nichž se z města stáhnou. Podle analytiků ale vláda podmínkám, které zahrnují například propuštění politických vězňů a rozpuštění volební komise, nevyhoví. BBC uvedla, že většina členů M23 je z etnika Tutsiů jako mnoho politiků v sousední Rwandě, která je konžskou vládou a OSN obviňována z podpory rebelů. Rwanda nařkla etnické Hutu sjednocených v Demokratické síly za osvobození Rwandy (FDLR) z napadení měst Cyanzarwe a Bugesh blízko hranic s Demokratickou republikou Kongo, FDLR to odmítá.
Politické napětí v Egyptě se stupňuje, v Káhiře protestovaly tisíce lidí
Desítky tisíc lidí se sešly v hlavním městě Egypta, aby vyjádřily svou nespokojenost s prezidentskými dekrety, které rozšiřují pravomoci prezidenta. „Nechceme znovu diktaturu. Provedli jsme revoluci, abychom měli spravedlnost a svobodu,“ uvedl pro agenturu Reuters demonstrující Ahmed Husseini. Protesty se uskutečnily i v dalších městech po celé zemi. Po kritice ze strany soudců prezident Mursi řekl, že dekrety se budou vztahovat pouze na „záležitosti suverenity“, tedy k ochraně institucí. Opozice i nadále žádá stažení dekretů. Muslimské bratrstvo, které podporuje prezidenta, posunulo svou demonstraci, aby nedošlo „k napětí“. Správní soud by měl posuzovat podanou žádost na zrušení dekretu 4. prosince.
Vietnam a Indie odmítají orazítkovat nové čínské pasy
Jádrem problému jsou nové čínské cestovní pasy, které obsahují mapu Číny, a to včetně Taiwanu a sporných ostrovů v Jihočínském moři. Podle vietnamských úřadů mapa narušuje vietnamskou státní suverenitu. Ke konceptu nové mapy již podali stížnost také filipínští a taiwanští státní představitelé. Vietnam spolu s Indií, která se přidala k protestům kvůli zobrazení dvou himálajských regionů, o které vede s Čínou teritoriální spory, odmítá vstupní víza v nových čínských cestovních pasech orazítkovat a namísto toho uděluje čínským občanům víza na samostatném papíru. Filipíny zatím nové čínské pasy uznávají, avšak podle mluvčího ministerstva zahraničí zvažují všechny své možnosti pro případný další postup.
Pákistán zasáhla vlna hackerských útoků
Cílem hackerských útoků se staly primárně stránky s pákistánskými doménami. Hackeři využili chyby v zabezpečení systému doménových jmen a přesměrovali návštěvníky serverů na další stránku, jež obsahovala fotografii dvou tučňáků pochodujících přes most a slogan „Pakistan Downed“. Podle BBC byly zasaženy též lokální domény globálních společností, jako jsou Google, Apple, Yahoo či eBay. Vlastní servery prolomeny nebyly, avšak služby jako je Gmail byly dočasně nedostupné. Motivy útočníků, kteří jsou podle neoficiálních zpráv zřejmě pákistánského a tureckého původu, nejsou známy, avšak účelem útoků bylo pravděpodobně poukázat na nedostatky systémů spravovaných společností PKNIC, která má na starosti administraci pákistánské webové domény.
Čínská stíhačka J-15 poprvé přistála na letadlové lodi Liaoning
Podle informací mluvčího čínského ministerstva obrany přistála stíhačka J-15 na lodi Liaoning během nedělních cvičení. Čína tak poprvé veřejně přiznala, že její jediná letadlová loď disponuje dostatečně pokročilou technologií pro uskutečnění přistávacích manévrů letectva, jejíž existenci do nedělního prohlášení tajila. Loď Liaoning, jejíž název odkazuje na provincii, kdy byla loď po jejím zakoupení od Ukrajiny podrobena rozsáhlé přestavbě, byla uvedena do provozu na konci září. Podle analytiků nasazení letadlové lodi schopné nést bojové letouny pomůže Číně značně zvýšit její strategickou výhodu ve sporech s Japonskem a dalšími zeměmi v regionu ohledně teritoriálních nároků v oblasti Jiho- a Východočínského moře. Podle odborníků však ještě nějaký čas potrvá, než se loď stane plně operativní a bude vycvičena plně kvalifikovaná posádka schopná zvládat i náročnější úkoly v rámci speciální bojové skupiny.
Africké státy žádají o zastavení bojů na východě Demokratické republiky Kongo
Prezidenti zemí Uganda, Keňa, Tanzanie a Demokratická republika Kongo se sešli na summitu, kde projednali bezpečnostní situaci v regionu. Představitelé zemí vyzvali hnutí M23, které bojuje na východě Demokratické republiky Kongo a v minulém týdnu obsadilo hlavní město provincie Severní Kivu Goma, aby upustilo od boje. OSN varuje před humanitární krizí na východě země, kde dochází zásoby jídla i lékařského vybavení. Země žádají o vytvoření neutrální zóny v Goma za pomoci mírových jednotek OSN.
Nigérie vypsala odměnu na informace o vůdci Boko Haram
Za informace, které povedou k dopadení vůdce militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakar Shekau, vypsala odměnu nigerijská armáda 317 000 USD. Skupina od roku 2009 zintenzivnila svůj boj s nigerijskou vládou na severu země, kde prosazuje zavedení islámského práva šaría. Abubakar Shekau je jeden ze tří nejvyšších představitelů Boko Haram, mezi další patří Abubakar Adam Kambar a Khalid al-Barnawi, kteří mají mít úzké vztahy s teroristickou skupinou Al-Kaidou.
Šéf armády Demokratické republiky Kongo byl suspendován, rebelové odmítají opustit město Goma
Generál Gabriel Amisi byl suspendován z postu šéfa armády Demokratické republiky Kongo poté, co byl obviněn, že prodával zbraně rebelům ve skupině Nyatura na východě země. Vedle generála Amisi je podle BBC vyšetřováno i několik dalších vysokých představitelů armády, do obchodu se měli zapojit i rodinní příslušníci vyšetřovaných. Mezitím hnutí M23, které v úterý obsadilo hlavní město provincie Severní Kivu Goma a mluví o tažení na hlavní město Kinshasa, odmítá město opustit. Skupina navíc prohlásila, že obsadí i další města, jestli prezident Joseph Kabila nebude souhlasit s jednáním. Odborníci se nemohou shodnout na to, jaké jsou požadavky rebelů.
Povstalci z FARC propustili na znak dobré vůle 4 čínské pracovníky
Tlumočník a 4 čínští pracovníci byli propuštěni skupinou Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a předáni členům Červeného kříže poté, co byli drženi více než rok. Podle agentury Reuters jde o projev dobré vůle a ochoty k jednání s kolumbijskou vládou. FARC a vládní představitelé Kolumbie v posledních dnech vyjednávají na Kubě o ukončení 5 desetiletí trvajícího násilí. Na začátku mírových jednání vyhlásila skupina FARC dvouměsíční příměří.
Situace mezi Súdánem a Jižním Súdánem se znovu přiostřuje
Nedávno uzavřená dohoda ohledně transferu ropy začíná být ohrožena, napětí mezi oběma státy se v posledních dnech zvýšilo poté, co ani jedna strana nechce stáhnout své vojáky ze sporných pohraničních oblastí. Jižní Súdán obvinil súdánskou armádu z bombardování hranice a zabití jednoho civilisty. Súdán nařčení popřel a tvrdí, že rebelové podporovaní jihosúdánskou vládou bojují uvnitř Súdánu asi 40 km daleko od společné hranice. Přitom jakkoliv zpoždění obnovení transferu ropy bude mít negativní následkem pro obě země.
Syrská opozice žádá o značnou finanční pomoc
Jestliže režim prezidenta Bashar al-Assada zkolabuje, bude muset Sýrie podle opozičního představitele George Sabra získat 60 miliard USD, aby zabránila kolapsu ekonomiky. Pomoc by podle Sabra měla připomínat Marshallův plán, který poskytly USA Evropě, aby se zotavila z následků druhé světové války. V konfliktu mělo přijít na 2,5 milionů Syřanů o své domovy. Velká Británie mezitím uznala opoziční vládu za legitimního představitele syrského lidu, EU vytvoření jednotné přechodné vlády přivítala, nicméně plnou legitimitu neuznala.
Po dobytí města Goma rebelové v M23 mluví o svržení konžského prezidenta
Rebelové sjednocení v hnutí M23, kteří na východě Demokratické republiky Kongo získali hlavní město provincie Severní Kivu Goma, v projevu pohrozili dobytí hlavního města Kinshasa a svržením prezidenta Josepha Kabila. Rebelové obsadili i nedaleké město a cestu k dalšímu velkému městu Bukavu. „Zamíříme na Bukavu a poté na Kinshasu. Cesta za osvobozením Demokratické republiky Kongo právě začala,“ řekl mluvčí rebelů plukovník Vianney Kazarama. Konžský prezident Kabila jedná se svým rwandským protějškem Paulem Kagame a ugandským prezidentem Yoweri Museveni o stabilitě regionu. OSN obvinila sousední Rwandu i Ugandu z výcviku a vyzbrojování rebelů v hnutí M23, samotná OSN nicméně nyní čelí kritice za jen nepatrný odpor rebelům v bojích o město Goma, kde měla své jednotky.
Šéf bezpečnosti Sao Paula rezignoval, násilí ve městě za poslední rok vzrostlo
Antonio Ferreira Pinto rezignoval na svůj post šéfa bezpečnosti poté, co se násilí v brazilském městě Sao Paulo výrazně zhoršilo. Za posledních 40 dní zemřelo v ulicích města 260 lidí a 95 policistů bylo v tomto roce zavražděno. Podle analytiků je příčinou eskalace násilí vyhlášení nepsané války mezi místním gangem PCC a úzkou skupinou představitelů policie. Snaha bývalého šéfa bezpečnosti Ferreira Pinto sjednotit státní a federální jednotky se nezdařila.
Hamas a Izrael se na mírových jednáních dohodly na příměří
Egyptský ministr zahraničí Kamel Amr v podvečer oznámil příměří mezi palestinským hnutím Hamas a Izrael po 7 dnech bojů, během nichž zemřelo na 160 lidí. Detaily dohody zatím nejsou známy. Izrael měl podle BBC požadovat zastavení veškerého ostřelování Izraele z pásma Gazy a příslib mezinárodního společenství, že zabrání hnutí Hamas ve zbrojení. Hamas naopak měl požadovat ukončení blokády Gazy a zastavení ostřelování pásma.
Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci k situaci v Demokratické republice Kongo
Jednohlasně přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která vyzývá k okamžitému zastavení zahraniční pomoci hnutí M23, které bojuje na východě Demokratické republiky Kongo. Podle BBC je Rada bezpečnosti OSN připravena přijmout vhodná opatření k ukončení bojů. Rebelové mezitím obsadili hlavní město provincie Severní Kivu Goma, v němž bylo na 1500 jednotek mírové mise OSN. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius označil misi OSN za „absurdní“ a žádá změnu jejího mandátu. Představitelé Demokratické republiky Kongo a Rwandy odletěli do Ugandy k jednáním o situaci v regionu.
Přes mírová jednání mezi Palestinou a Izraelem boje i nadále pokračují
V úterý oznámila Palestina, že je připravena jednat o příměří, Izrael mezitím vyzval všechny své občany v jižních oblastech Gazy, aby se evakuovali do centra města. Dohoda o příměří zatím nebyla podepsána, podle představitele Hamasu Izzat Risheq by mohla být uzavřena během středy, Izrael to ale nepotvrdil. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvítal mírová jednání, přesto uvedl, že je „připraven ke každé operaci, pokud bude třeba“. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se připojí k mírovým jednáním, která mezi Palestinou a Izraelem probíhají v Egyptě.
Islamisté chtějí v Sýrii vytvořit vlastní islámský stát
Islamistické rebelské skupiny v syrském městě Aleppo odmítly opoziční vládu a požadují vznik samostatného islámského státu. „Vyjadřujeme náš odmítavý postoj k tzv. spikleneckému projektu národní aliance. Jednomyslně jsme se shodli na společném vytvoření islámského státu,“ uvedla skupina ve videu. Představitel opoziční koalice Moaz al-Khatib reagoval vzápětí s tím, že bude chtít s rebely jednat o „spolupráci v zájmu syrského lidu“.
Mírové rozhovory na Kubě přinesly hned první den úspěch, povstalci z FARC přerušují boje
Povstalci ze skupiny Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) se dohodli s kolumbijskou vládou na mírových jednáních na Kubě, jenž má ukončit 5 desetiletí trvající boje, na vyhlášení tzv. vánočního dvouměsíčního příměří, které potrvá od úterý 20. listopadu do 20. ledna. Na mírovém jednání má být diskutováno 5 hlavních bodů: pozemková reforma, ukončení ozbrojeného konfliktu, garance vzniku politické opozice a občanské participace, ukončení obchodu s drogami a pomoc obětem konfliktu. Podle vládních dokumentů mělo od začátku bojů zemřít na 600 000.