Ministři zahraničních věcí zemí EU se sejdou v pondělí, aby projednali situaci na Blízkém východě. Jedním z bodů jednání bude i uznání syrské opozice za legitimní vládu syrského lidu. Podle agentury Reuters nebudou ministři následovat Francii a plně nepřiznají legitimitu syrské opozici. Důvodem je i obvinění rebelů z válečných zločinů, kteří bojují proti vládě prezidenta Bashar al-Assada. Britský ministr zahraničí William Hague uvedl, že země musí nejprve znát plány opozice. Vytvoření jednotné opoziční vlády byla jednou z podmínek pro vyslání pomoci do země a zastavení občanské války. Opozice požádala mezinárodní společenství o zbraně, EU nicméně před časem uvalila na Sýrii embargo na export zbraní. K summitu se následně připojí i ministři obrany, kteří budou jednat o vojenské operaci na sever Mali, kam by EU mohla vyslat 200 jednotek, které by měly za úkol výcvik malijské armády.
Archiv rubriky: Bezpečnost
OSN: Násilí v Gaze musí skončit, je nutné vyjednat mír
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval k okamžitému zastavení bojů mezi pásmem Gazy a Izraelem, který pokračují již 6 dnem. Tajemník Ban Ki-moon uvedl, že se připojí k mírovým rozhovorům v egyptském hlavním městě Káhiře. Liga arabských států se v neděli na mimořádné schůzi dohodla na úterním vyslání mistrů pro zahraniční věci do pásma Gazy. Neděle byla co do obětí nejhorším dnem od vypuknutí násilí, Izrael se svými útoky zaměřil na domy představitelů Hamasu, zemřít mělo 26 obyvatel Gazy, včetně 14 žen a dětí.
Boje na východě Demokratické republiky Kongo i nadále pokračují
V sobotu převzali rebelové v hnutí M23 kontrolu nad městem Kibumba, které leží asi 30 kilometrů od hlavního města provincie Severní Kivu Goma. Střety mezi konžskou armádou a rebely propukly v druhé polovině týdne a jsou označovány za nejhorší od dubna letošního roku. Rada bezpečnosti OSN požaduje okamžité ukončení bojů a upozorňuje na dobré vyzbrojení rebelů. Konžská vláda a později i OSN obvinila sousední Rwandu z vyzbrojování a výcviku rebelů, ta vinu odmítá. Francouzský velvyslanec Gerard Araud vyzval Radu bezpečnosti OSN k vyslání jasné zprávy rebelům a všem, kteří je podporují.
Boje mezi Gazou a Izraelem pokračují, Velká Británie viní Hamas
Již pátým dnem pokračují izraelské nálety na pásmo Gazy, izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvedl, že je země připravena operaci významně rozšířit. Izraelské rakety cílily i na mediální sídlo Hamasu, naopak palestinské zbraně zasáhly izraelské město Ashekolon. Přestože britský ministr zahraničních věcí William Hague tvrdí, že hlavní odpovědnost za současný konflikt nese Hamas, neměl by Izrael přistoupit k pozemní invazi, neboť by ztratil mezinárodní podporu. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je v Gaze nedostatek léků a zdravotnických nástrojů, v neděli proto Izrael otevřel hlavní cestu do Gazy pro několik aut s lékařským vybavením.
Nigérie deklaruje smrt jednoho z vůdců militantní Boko Haram
Nigerijská armáda oznámila, že jeden z předních vůdců militantní islámské skupiny Boko Haram, která chce na severu země zavést islámské právo šaría, byl zabit. Ibn Saleh Ibrahim byl zabit během přestřelky v severovýchodním městě Maiduguri. Do čela skupiny Boko Haram se měl podle BBC postavit Abubakar Shekau, zakladatele Mohammeda Yusufa zabila nigerijská armáda v červenci 2009. Boko Haram se přihlásila ke stovkám obětí a desítkám útoků v zemi od roku 2009.
Intervence na sever Mali se neuskuteční dříve než v polovině roku 2013
Podle plánu vojenské operace, který získala agentura Reuters, nepřistoupí mezinárodní společenství k vojenské operaci na sever Mali proti islamistickým skupinám dříve než v polovině příštího roku, neboť přípravy zaberou nejméně 6 měsíců. Francouzský prezident Francois Hollande ale před pár dny uvedl, že by ke stabilizaci Mali pomocí jednotek Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) mělo dojít do konce letošního roku. Jakákoliv intervence se tedy pravděpodobně neuskuteční dříve než dubnu anebo září. Celá operaci nemá podle plánu trvat déle než 120 dní.
Izrael zasáhl sídlo Hamasu, OSN vyzývá k zastavení bojů
Čtvrtý den náletů zasáhl Izrael leteckými nálety sídlo Hamasu a několik dalších strategických budov v pásmu Gazy. Budova je podle izraelského premiéra Ismail Haniya téměř zničena, Hamas odpovídá leteckými nálety na Tel Aviv a Jeruzalém. Nejméně 39 Palestinců a 3 Izraelci zemřeli od středečního rozpoutání bojů. Izrael v pátek zablokoval tři hlavní trasy do Gazy. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon vyzval obě strany k zastavení násilí. Egyptský prezident Mohammed Mursi označil izraelský útok za „do očí bijící agresi proti lidskosti“, zatímco americký prezident Barack Obama znovu podpořil „právo Izraele na sebeobranu“.
V bojích mezi konžskou armádou a rebely v hnutí M23 mělo zemřít 150 rebelů
V nových bojích, které propukly na východě Demokratické republiky Kongo nedaleko města Goma, bylo podle armády zabito na 150 rebelů, sjednocených do hnutí M23, které vede generál Bosco Ntaganda. Podle mluvčího konžské armády Lamberta Mende byla jedna třetina zabitých rebelů v uniformě rwandské armády. Sousední země opakovaně odmítá jakoukoliv pomoc při výcviku rebelů na svém území. Boje jsou považované za nejhorší od propuknutí konfliktu na jaře letošního roku.
Na východě Demokratické republiky Kongo propukly nové boje
Střety mezi vládními jednotkami a rebely v hnutí M23 znovu propukly na východě Demokratické republiky Kongo u města Goma. Podle analytiků se jedná o největší boje od dubna, kdy střety začaly. Důsledkem nepokojů opustilo své domovy na 500 000 obyvatel. V úterý uzavřela Uganda své hranice s Demokratickou republikou Kongo v oblasti Bunagana na žádost konžské vlády, podle níž jsou rebelové v hnutí M23 financováni ze zahraničí.
Evropské země debatovaly nad možností výcviku pro malijskou armádu
Ministři obrany a zahraničních věcí Itálie, Německa, Španělska, Polska a Francie diskutovali nad ustavením mise, jejímž cílem by byl výcvik malijské armády. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) a Africká unie (AU) plánují vyslat 3300 jednotek na sever Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické militantní skupiny. Evropa intervenci podpořila, zapojit se do ní chce nicméně pouze podporou a vojenským výcvikem.
OSN přiznává selhání při ochraně civilistů na Srí Lance
Podle nové zprávy OSN dostatečně nechránila civilisty během občanské války na Srí Lance, z čehož by OSN podle jejího generálního tajemníka Ban Ki-Moona měla vyvodit „dalekosáhlé důsledky“. Konflikt mezi vládními jednotkami a tamilskými rebely, který trval 26 let, byl oficiálně ukončen v březnu 2009. Důsledkem války zemřelo v zemi na 100 000 lidí, podle OSN na 40 000 z nich během posledních 5 měsíců bojů.
Vrchní velitel Hamasu byl zabit, skupina hrozí odvetou
Představitel palestinské islámské skupiny Hamas Ahmed Said Khalil al-Jabari byl zabit během izraelských leteckých náletů na Pásmo Gaza. Jeho smrt potvrdil Izrael i Palestina. Spolu s al-Jabari zemřeli další čtyři Palestinci, podle BBC nálety zraněny i civilisty, včetně dětí. Mluvčí Hamasu Abu Zuhri uvedl, že „Izrael bude litovat momentu, kdy se k tomuto kroku rozhodl“. Podle analytiků může dojít k novému rozpoutání násilí mezi Hamasem a Izraelem.
USA uvalily sankce na předního konžského rebela Sultani Makenga
Americká vláda uložila sankce na Sultani Makenga, jenž patří mezi přední členy rebelů v hnutí M23, které bojuje proti konžské armádě na východě Demokratické republiky Kongo. Sultani Makenga je obviňován z využívání dětských vojáků v boji. USA tímto krokem reagovaly na úterní rozhodnutí OSN, která na Makenga uvalila sankce v podobě zákazu cestování a zmrazení majetku. Demokratická republika Kongo rozhodnutí přivítala, přesto dodává, že Makenga není iniciátorem celého hnutí, přestože stojí za mnohým jeho násilím.
Africká unie podpořila a zaštítila rozmístění jednotek na sever Mali
Africká unie (AU) oficiálně podpořila více než 3 000 jednotek Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) na sever Mali, kde islamistické skupiny převzaly kontrolu nad územím po březnovém převratu. Jednotky ECOWAS by se měly skládat převážně z vojáků Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. OSN varovala, že islamistické skupiny na severu západoafrické země vyžadují striktní výklad práva šaría, prosazují nucená manželství a prostituci.
Expremiér Libye stanul v pondělí před soudem
Bývalý premiér za Kaddafiho vlády Al Baghdadi al-Mahmoudi stanul v pondělí před soudem, kde má čelit obvinění z korupce a masového násilí během jasmínové revoluce. Soudce případ odročil na 10. prosince, aby měla obhajoba dostatek času na prostudování dokumentů a obvinění. Expremiér al-Mahmoudi utekl v srpnu minulého roku do Tuniska, které ho v červnu vydalo nazpět do Libye k soudnímu procesu. Bývalý premiér al-Mahmoudi vinu odmítá.
ECOWAS schválilo rozmístění jednotek na severu Mali
Na summitu Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) se představitelé států dohodli na rozmístění 3000 jednotek na severu Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické skupiny. Jednotky ECOWAS se budou skládat především z vojáků z Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. Podle prezidenta Pobřeží slonoviny Alassane Outtary budou jednotky rozmístěny ihned, jakmile OSN schválí vojenský plán operace, což by mělo být na konci listopadu nebo začátkem prosince.
Barmu zasáhla dvě zemětřesení, zemřelo nejméně 12 lidí
V neděli ráno zasáhlo Barmu zemětřesení o síle 6,8 stupňů Richterovy stupnice asi 70 km severně od druhého největšího města Mandalay. V pondělních ranních hodinách udeřilo druhé zemětřesení o síle 5,6 stupně ve stejné oblasti. Šest lidí zemřelo při stavbě mostu ve městě Shwebo, další lidé byli zraněni, agentura AFP uvedla 13 mrtvých. Zemětřesení zaznamenali i v sousedním thajském Bangkoku. Zemětřesení zasáhla zemi jen týden před plánovanou návštěvou nově zvoleného amerického prezidenta Obamy.
Ze Sýrie utíkají tisíce obyvatel, další miliony potřebují s přicházející zimou humanitární pomoc
Během víkendu zažila Sýrie největší exodus obyvatel od začátku 20měsíční občanské války poté, co rebelové podle agentury Reuters obsadili hraniční město Ras al-Ain. Během pátku mělo podle OSN přejít na 11 000 uprchlíků hranice Sýrie do Turecka. V Kataru mezitím jednaly syrské opoziční strany o vytvoření Přechodné národní rady po vzoru Libye. Do čela jedné z největších opozičních stran Syrské národní rady (SNC) byl zvolen George Sabra, který vyzval mezinárodní společenství k dodání zbraní. „Potřebujeme pouze jedinou pomoc v boji za naše přežití a ochranu: potřebujeme zbraně,“ řekl Sabra. OSN varuje, že v zemi na 4 miliony lidí potřebují humanitární pomoc, především s blížícím se zimním obdobím. Celkový počet uprchlíků se odhaduje na 400 000.
Horníci Amplats se odmítají vrátit do práce navzdory nabídce ze strany společnosti
Nepokoje v těžebním průmyslu v Jihoafrické republice i nadále pokračují, na 30 000 horníků společnosti Anglo American Platinum (Amplats) se odmítlo vrátit do práce v dole Rustenburg. V pátek společnost nabídla jednorázovou platbu ve výši 520 USD pro zaměstnance a souhlasila se začátkem jednání o zvýšení platů pro další rok. „Stávka pokračuje. Nejsme spokojeni s podmínkami dohody,“ odmítl odborový předák Evans Ramokga návrat horníků do práce. V minulých týdnech společnost propustila 12 000 zaměstnanců kvůli nelegální stávce. V jihoafrickém těžebním průmyslu se v posledních měsících rozpoutaly protesty a stávky za zlepšení pracovních podmínek a navýšení platů, důsledkem nepokojů zemřelo v tomto roce 50 lidí. Cena platiny a zlata poklesla a Jihoafrické republice byl snížen rating.
Rada bezpečnosti OSN prodloužila mírové misi v Somálsku mandát o čtyři měsíce
Ve středu prodloužila Rada bezpečnosti OSN mandát mise Africké unie (AU) AMISOM v Somálsku, která se skládá se 17 600 jednotek. AU zároveň žádala Radu bezpečnosti OSN, aby zrušila uvalené zbrojní embargo na Somálsko, aby mohla pomoci východoafrické zemi konsolidovat a vyzbrojit somálskou armádu. Na zrušení embarga, které uvalila v roce 1992 po vojenském převratu a rozpoutání občanské války, se ale Rada bezpečnosti OSN neshodla. Letos v únoru navíc zavedla sankce na export somálského uhlí, z něhož získávala finanční prostředky především islamistická skupina Al-Shabaab, která přes rozsáhlou ofenzivu AU a somálské armády stále ovládá střed a jih země.
Islamistická skupina Ansar Dine souhlasila s humanitární pomocí a jednáním s malijskou vládou
Jedna z islamistických militantních skupin Ansar Dine, která ovládá sever Mali, souhlasila s humanitární pomocí na její území. Rovněž Ansar Dine připustila možné jednání s malijskou vládou, jež požádala mezinárodní společenství o vojenskou pomoc v boji proti rebelům. Desítky tisíc lidí důsledkem konfliktu opustilo své domovy, většina z nich uprchla do sousední Burkiny Faso. Podle Červeného kříže jsou potraviny na severu Mali kvůli vysoké ceně nedostupné, chybí i zdravotní péče a pitná voda. Skupina Ansar Dine, která bývá považována za spojence teroristické Al-Kaidy, ve svém prohlášení uvedla, že se uprchlíci mohou vrátit zpět do svých domovů. V posledních týdnech se objevil tlak na mezinárodní společenství, aby vojensky vstoupilo na sever Mali a pomohlo konsolidovat zemi. OSN rezoluci již schválila, čeká jen na podrobné plány operace. V úterý egyptský prezident Mohamed Mursi ale jakoukoliv vojenskou intervenci odmítl. Na severu Mali od březnového převratu pouhý měsíc před plánovanými prezidentskými volbami působí tři hlavní islamistické skupiny: Ansar Dine, Národní hnutí za nezávislost Azawadu (MNLA), které sjednocuje Tuaregy, a Hnutí za jednotu a džihád v západní Africe (Mujao).
Britský premiér nabídl syrskému prezidentovi bezpečný odjezd ze země
Podle britského premiéra Davida Camerona je nutné, aby mezinárodní společenství zvážilo veškeré možnosti, jak „dostat syrského prezidenta ze země“, a zamezit tak krvavému konfliktu v Sýrii. „Nenabízím prezidentovi exil ve Velké Británii, ale pokud chce opustit země, může. To lze naplánovat,“ řekl britský premiér Cameron pro televizi al-Arabiya. Lidsko-právní organizace Amnesty International odhaduje, že prezident Assad a jeho nejbližší by Sýrii opustili pouze za předpokladu mezinárodní imunity. Povstání proti syrskému prezidentovi Bashar al-Assad začalo v březnu minulého roku, do dnešního dne mělo zemřít více než 35 000 lidí.
Egyptský prezident odmítl intervenci do Mali
Egyptský prezident Mohamed Mursi nesouhlasí s vojenskou intervencí Africké unie (AU) na sever Mali, který v současnosti ovládají islamistické militantní skupiny. Prezident Morsi podle íránské Press TV požaduje, aby se situace v západoafrické zemi řešila v diplomatické rovině. Odmítavé stanovisko uvedl prezident Morsi na setkání s předsedkyní komise AU Nkosazane Dlamini-Zuma v Káhiře. V polovině října OSN schválila rezoluci umožňující intervenci na sever Mali, pokud do 45 dní AU a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) představí detailní plán operace.