Britský generální štáb na žádost britského premiéra Davida Camerona podle deníku The Guardian vypracoval plány na poskytnutí námořní či letecké podpory syrským rebelům. Velká Británie avšak nechce nepodniknout žádné vojenské kroky bez zapojení se USA. Evropská země se již dříve podílela na zajištění bezletové zóny v Libyi, i tehdy byla nicméně závislá na podpoře USA. Podle řady britských vojenských velitelů by zásah v Sýrii byl rozdílný od operace v Libyi, syrský režim totiž disponuje velkým množstvím protiletadlových střel.
Archiv rubriky: Bezpečnost
OSN: USA věděly o rwandské podpoře rebelům v M23 a nereagovaly
Lidsko-právní organizace a OSN kritizují politiku USA, jejíž vládní představitelé měli vědět o možné rwandské podpoře rebelům M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. USA podle OSN nedostatečně vyvíjely tlak na rwandského prezidenta Kagame, kritika míří především na velvyslankyni USA při OSN Susan Rice. Velvyslankyně měla podle časopisu Foreign Policy prohlásit: „Toto je Demokratická republika Kongo. Nebyla by zde M23, byla by zde jiná ozbrojená skupina.“ Kritici USA vyčítají, že příliš dlouho ignorovaly roli Rwandy v konžském konfliktu. Středoafrická země i nadále obvinění z podpory odmítá, část zemí již Rwandě pozastavila rozvojovou pomoc.
Egyptská krize pokračuje, prezident rozšířil pravomoci armádě
Egyptský prezident Mohammad Mursi vyzval armádu k udržování pořádku a bezpečnosti státních institucí do doby, než proběhne hlasování o nové ústavě. Násilné nepokoje v Egyptě vyvolaly dekrety prezidenta a právě návrh nové ústavy. Zatímco dekrety prezident Mursi zrušil, referendum o ústavě se má i nadále uskutečnit 15. prosince. Armáda má zajistit jeho průběh, nyní získala i právo zatýkat civilisty. V zemi vyvstávají obavy z dalších krvavých střetů. Prezident Mursi pozastavil i plánované zvýšení daní na prodej alkoholických nápojů, piva a cigaret, informoval o tom egyptský deník Al-Ahram.
Vojáci Jižního Súdánu zabili 10 demonstrantů
Jihosúdánská armáda zahájila střelbu do demonstrantů, kteří se vzbouřili proti rozhodnutí vlády přemístit sídlo místní rady ve městě Wau, ležícího v západní části Jižního Súdánu. Armáda byla vyslána na odstranění blokád silnic, které demonstranti vytvořili. Podle OSN vojáci použili nepřiměřené obrany proti civilistům, armáda nicméně argumentuje, že civilisté byli ozbrojeni, celý incident je zatím předmětem vyšetřování. Lidsko-právní organizace již dlouhou dobu obviňují jihosúdánskou armádu z porušování lidských práv a z násilí na civilistech.
Dva vysocí afghánští úředníci byli zavražděni
Ve východní provincii Laghman byla v pondělí ráno zastřelena 2 neznámými muži Nadia Siddiqi, ředitelka úřadu pro záležitosti afghánských žen. „Zahájili jsme vyšetřování a uzavřeli místo činu,“ oznámil agentuře AFP policejní šéf Ahmad Sherzad. Druhým zabitým úředníkem se stal generál Mohammad Musa Rasoli, policejní prezident provincie Nimroz, jehož vozidlo při cestě do práce zasáhla bomba. K incidentu došlo v regionu Herat na západě země. Generál Rasoli vážným zraněním podlehl v nemocnici. V Afghánistánu jsou znatelné jen velmi malé pokroky směrem k rovnoprávnějšímu postavení žen, zejména ve venkovských oblastech, předchůdkyně ředitelky Siddiqi Hanifa Safi byla rovněž zavražděna. Vláda dlouhodobě deklaruje cíl zlepšit bezpečnostní situaci v zemi, z níž do 2 let odejdou vojska NATO.
Al-Kaida zasahuje do bojů v Sýrii
Skupina syrských rebelů s názvem Nursa Front (NF), která je financovaná iráckou odnoží Al-Kaidy, je jednou z nejlepších bojových sil v rámci syrské opozice. Irácká Al-Kaida poskytuje NF finance, zbraně a zkušené bojovníky. USA se obávají šíření vlivu Al-Kaidy a radikálního islámu v Sýrii, proto se podle listu New York Times snaží NF izolovat od zbytku syrské opozice. Přítomnost skupiny napojené na Al-Kaidu rovněž zvyšuje neochotu USA poskytovat syrským rebelům zbraně. Vojenské úspěchy NF získávají mezi Syřany velkou podporu, zvláště ve srovnání s nečinností USA a západních zemí. NF používá v boji proti syrskému režimu i teroristické metody, podle části syrské opozice tak nahrává prezidentu Assasovi, který veškerou opozici označuje za zahraniční teroristy.
V Libanonu pokračují střety mezi příznivci a odpůrci syrského režimu
Na 6 mrtvých a 40 zraněných si vyžádaly sobotní boje v libanonském Tripolisu mezi sunnity a alawitskou menšinou, ke které se řadí i současný syrský prezident Bassar Al-Assad. V úterý zabila syrská armáda 22 libanonských sunnitů. Situace v Tripolisu je napjatá od počátku krize v Sýrii. V Libanonu působí silná šiítská strana Hizballáh, která je dlouholetým spojencem syrského Damašku. Téměř denně na syrsko-libanonské hranici bojují členové Hizballáhu a odpůrci režimu prezidenta Assada.
Počet zabitých novinářů v Sýrii stále narůstá
Generální ředitelka UNESCO Irina Bokova vyjádřila znepokojení ze zvyšujícího se počtu zabitých novinářů v Sýrii. ,,Jedná se o zločin spáchaný proti jednotlivcům a porušení jejich nezcizitelných lidských práv na svobodu projevu, zároveň je to zločin proti právu společnosti na přístup k informacím,“ řekla generální ředitelka. UNESCO uvedlo, že za poslední rok zemřelo násilnou smrtí v Sýrii přibližně 40 novinářů, jen od konce listopadu jich bylo zabito 8. Generální ředitelka Irina Bokova vyzývá orgány a ozbrojené síly k dodržování občanských práv novinářů a zajištění jejich bezpečnosti. Útoky na novináře jsou nejen porušením Ženevských konvencí, ale i rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1738 o jejich ochraně v ozbrojených konfliktech.
Francie má financovat syrské rebely v boji proti prezidentovi Assadovi
Největším podporovatelem syrských povstaleckých skupin má být Francie. V posledních měsících poskytla Sýrii humanitární pomoc, včetně finančních prostředků k obnově infrastruktury a služeb pro civilisty. Francie také financuje podle listu The Guardian povstalce kolem města Allepo v severozápadní Sýrii. Peníze, které jsou doručovány přes syrsko-turecké hranice, mají sloužit k nákupu zbraní a munice na syrském území. Podle francouzského deníku Le Figaro se francouzští vojenští poradci sešli na území Sýrie, v oblasti mezi Damaškem a libanonskými hranicemi, se zástupci povstaleckých skupin. Snahou Francie je zintenzivnit tlak na Assadův režim. Další diplomatické kroky učinily tento týden i Velká Británie, USA a Turecko. Například britský ministr zahraničí William Hague podal návrh na zrušení zbrojního embarga na syrské rebely, prezident USA Barack Obama zase varoval Assadův režim před použitím chemických zbraní.
Ministři zahraničí USA a Ruska jednali o situaci v Sýrii
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se v Dublinu sešla se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyslancem OSN pro Sýrii Lakhdarem Brahimim. Tématem schůzky byla současná situace v Sýrii, ke které mají oba státy rozdílné postoje. USA obviňují Rusko ze stranění syrskému režimu, Rusko naopak kritizuje USA za vměšování se do vnitřních záležitostí Sýrie. Oba představitelé se dohodli na bližší spolupráci při řešení krize v Sýrii, podle agentury Reuters ztrácí Rusko trpělivost s režimem prezidenta Bashar al-Assada a mohlo by tak změnit svůj odmítavý postoj. Tlak na diplomatické řešení krize zvyšuje i hrozba použití chemických zbraní, kterými Sýrie disponuje.
OSN zamítla financovat vojenskou operaci v Mali
Africká unie (AU) ve středu požádala Organizaci spojených národů (OSN) o financování vojenské operace v boji proti islamistickým skupinám na severu Mali, žádost byla avšak generálním tajemníkem OSN Ban Ki-Moon zamítnuta. Nezájem financovat vojenskou misi odsoudila právě AU spolu s Francií, která je bývalou koloniální mocností země. AU plánuje na sever Mali vyslat až 3 300 jednotek.
Protesty v Egyptě pokračují, nasazena byla i armáda
Po nočních středečních střetech mezi příznivci a odpůrci egyptského prezidenta Mohammeda Mursího, které si vyžádaly 5 obětí, rozmístila egyptská armáda kolem prezidentského sídla tanky a obrněné transportéry. Armádní velitelé po poradě s prezidentem Mursím následně přikázali demonstrantům, aby celé prostranství vyklidili a kolem paláce byly rozestavěny barikády. Velitel jednotek generál Mohammed Zaki uvedl, že cílem bylo oddělit od sebe znepřátelené skupiny a zároveň ujistil veřejnost, že „proti Egypťanům nebude užito vojenské síly“. Prezident Mursí čelí stupňujícímu se domácímu i mezinárodnímu tlaku na zrušení dekretů, které rozšířily prezidentské pravomoci. Přes přetrvávající protesty rovněž trvá na referendu o návrhu nové ústavy, jenž se má uskutečnit 15. prosince.
Šéf afghánské rozvědky Asadullah Khalid byl vážně zraněn při bombovém útoku
Podle informací afghánského ministra vnitra byl šéf rozvědky Asadullah Khalid zraněn v dolní části těla po sebevražedném atentátu v centru Kábulu. Atentátník se zřejmě vydával za mírového posla Talibanu. Není však zatím jasné, jak se Talibanu povedlo dostat se tak blízko k jednomu z prioritních cílů v zemi. Asadullah Khalid působí ve funkci šéfa afghánské rozvědky od září tohoto roku a je znám svým tvrdým a nekompromisním postupem vůči povstalcům. Afghánský prezident Hamid Karzai v prohlášení po útoku uvedl, že šéf rozvědky Khalid byl operován a zotavuje „velice dobře“. Zároveň útok odsoudil jako zbabělý akt terorismu.
Situaci v Somálsku má zlepšit nová tříletá strategie humanitární pomoci
Organizace spojených národů (OSN) dnes zahájila tříletý program zaměřený na humanitární pomoc Somálsku, v jehož rámci bude poskytnuto na 1,3 miliard USD na humanitární projekty, které mají zajistit okamžitou pomoc somálskému lidu. Somálsko je po 2 dekády sužováno konflikty, což má za důsledek nedostatečný přísun potravin pro tamní obyvatelstvo. Situaci v zemi zhoršují období sucha, která následně střídají období záplav. Pomoc má být rozdělena do 369 projektů, jež bude realizovat na 177 národních a mezinárodních nevládních organizací a agentur OSN působící v Somálsku. Nová humanitární strategie se zaměří na okamžitou pomoc obyvatelům v nouzi.
Vietnam vyšle námořní hlídky do sporné oblasti Jihočínského moře
Podle vietnamské vlády se jedná o preventivní krok k obraně vietnamských rybářů. Krok vietnamské vlády je tak přímou odpovědí na rozhodnutí čínské vlády vyslat do oblasti Jihočínského moře – včetně těch jeho částí, které jsou jádrem sporu mezi Čínou a ostatními zeměmi v regionu – pobřežní hlídky. Napětí mezi Čínou a jejími rivaly v na ropu a plyn bohaté oblasti Jihočínského moře v poslední době stoupá. Zvýšil se také počet incidentů mezi čínskými a vietnamskými loděmi. Například vietnamská státem vlastněná společnost Vietnam National Oil and Gas Group (PetroVietnam) minulý týden obvinila čínské rybářské lodě ze sabotáže své průzkumné lodi v oblasti Tonkinského zálivu.
V USA byla odsouzena čínská společnost za ilegální vývoz materiálu do pákistánské jaderné elektrárny
Čínská společnost Huaxing Construction, jejíž vrcholný management je spojován s pekingskými vládními kruhy, byla v USA odsouzena k zaplacení pokuty v hodnotě 3 milionů USD. Americký soud společnost uznal vinnou za to, že ilegálně expedovala vysoce odolné povlaky do pákistánské jaderné elektrárny Chashma II, která se nachází v blízkosti města Chasma v provincii Punjab na severu země. V USA je jakýkoliv s jádrem spojený export do Pákistánu od roku 1998, kdy Pákistán opálil první zkušební jadernou nálož, zakázán.
Tuaregové chtějí jednotu Mali, jednali o tom ve Francii
Bilal Ag Chérif, představitel Tuaregů sjednocených v Národním hnutí za osvobození Azawadu (MNLA), jednal v posledních listopadových dnech v Paříži o současné situaci v Mali, následně se přesunul na mírové rozhovory do Burkiny Faso. „Přišli jsme naslouchat a být vyslyšeni,“ řekl Bilal Ag Chérif. V dubnu vyhlásili Tuaregové nezávilost severu Mali za podpory Hnutí za jednotu a džihád v západní Africe (Mujao) a islámské militantní skupiny Ansar Dine, která je spojována s teroristickou Al-Kaidou. Ansar Dine následně převzala absolutní kontrolu nad oblastí a zavádí striktní výklad islámského práva šaría. Tuaregové jsou připraveni jednat s malijskou vládou i skupinou Ansar Dine, pokud přeruší kontakt s Al-Kaidou, aby společně obnovili jednotu Mali. Vyřešením politické krize by se podle Bilal Ag Chérif předešlo dalším útokům na civilisty.
Amnesty International: V jemenském Abyan byla ve velké míře porušována lidská práva
Světová lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) uvedla, že konflikt mezi vládou a militantní skupinou Ansar al-Sharia v jemenském regionu Abyan doprovázalo „katastrofické porušování lidských práv“. AI má disponovat desátkami důkazy o porušování práv mezi léty 2011 a 2012, kdy vláda „selhala při ochraně civilistů“. V listopadu 2011 militantní Ansar al-Sharia, jež má mít úzké vztahy s teroristickou skupinou Al-Kaida, převzala kontrolu nad regionem Abyan během politických nepokojů proti prezidentovi Al Abdullah Saleh, který následně odstoupil. Během bojů mělo na 250 000 lidí přijít o své domovy.
NATO bude jednat o rozmístění raket Patriot na turecko-syrské hranici
Na jednání 28 ministrů zahraničních věcí v Bruselu se bude jednat o rozmístění raket Patriot, které mají chránit Turecko před útoky ze Sýrie. NATO možnost raket obhajuje slovy, že jde o „čistě obranný“ akt. Rozmístění raket, o něhož požádalo Turecko, jde proti odmítavému postoji Ruska, jehož ministr zahraničí Sergei Lavrov se účastní. Již dříve americký prezident Obama uvedl, že pokud syrský prezident Bashar al-Assad použije chemické zbraně proti vlastním lidem, bude „čelit následkům“, syrská vláda využití chemických zbraní zcela vyloučila. Analytici podle BBC předpokládají, že samotné rozmístění může trvat týdny.
Představitelé Ruska a Turecka se sešli k jednání, tématem byla situace v Sýrii
Ruský prezident Vladimir Putin přijel na oficiální návštěvu do Turecka, kde jednal s premiérem Tayyipa Erfoganem. Tématem setkání byla situace v Sýrii, především možný útok Sýrie. Ankara požádala Severoatlantickou alianci (NATO), aby rozmístila rakety Patriot podél turecko-syrské hranice. Rusko odmítá jakoukoliv zahraniční intervenci do Sýrie, jednání se tak vedla „v napjaté atmosféře“. Návštěvu ruské hlavy státu doprovázela demonstrace v největším tureckém městě Istanbul.
Japonsko posouvá jaderné rozhovory s KLDR na neurčito
Rozhodnutí japonského premiéra Yoshihika Nody posunout oboustranné rozhovory na neurčito přišlo poté, co Severní Korea oznámila, že mezi 10. a 22. prosincem vypustí raketu dlouhého doletu. Rozhovory mezi zástupci japonské a severokorejské vlády se měly uskutečnit v průběhu nadcházejícího týdne v Pekingu. Premiér Noda zároveň nařídil japonským ministerstvům, aby přijala nezbytná opatření k zabezpečení veřejné bezpečnosti.
Barmský prezident pověřil vůdkyni opozice Aung San Suu Kyi vyšetřením policejního zákroku u dolu Monywa
Barmský prezident Thein Sein pověřil vůdkyni opozice Aung San Suu Kyi krátce po masových protestech buddhistických mnichů a pobouřené veřejnosti v několika barmských městech v reakci na tvrdý zásah pořádkových sil. Ostré reakce vyvolal obzvláště fakt, že více než 50 farmářů, protestujících proti údajně nucenému vyvlastňování pozemků v okolí dolu Monywa za účelem jeho rozšíření, bylo kromě použití vodních děl a slzného plynu zraněno neidentifikovanými zápalnými zařízeními, které aktivisté identifikovali jako fosforové nálože. Aung San Suu Kyi byla pověřena sestavením a vedením vyšetřovací komise, která má za úkol prošetřit prostředky použité k potlačení protestů a samotný legální rámec vyvlastňování pozemků v okolí měděného dolu. Komise by měla podat zprávu do konce prosince.
Generální tajemník organizace ASEAN Surin Pitsuwan varoval Čínu před eskalací napětí v Jihočínském moři
Generální tajemník Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) Surin Pitsuwan tak učinil v reakci na oznámení čínské vlády, která v úterý udělila příslušníkům pobřežní stráže pravomoc zastavit a nalodit se na jakoukoliv loď ve sporných vodách Jihočínského moře, jež je ohniskem teritoriálních sporů Číny a jejích regionálních sousedů a které si Čína nárokuje. Podle generálního tajemníka Surina Pitsuwana se jedná o „velmi závažný zvrat událostí“. Mezi pravomoci čínské pobřežní stráže nově patří možnost zajmout, prohledat a vyhostit lodě, které „ilegálně“ vstoupily do vod ostrovní provincie Hainan. Krok Číny přichází krátce poté, co její nové cestovní pasy, které obsahují mapu Číny včetně sporných ostrovů, způsobily pohoršení vietnamské, filipínské a taiwanské vlády.