Barack Obama: „Konec s daňovými úlevami je nevyhnutelný.“

Americký prezident Barack Obama začal tvrdě prosazovat snahu o ukončení daňových úlev, zejména pak pro multimilionáře, majitele velkých firem či nadnárodní korporace, které svými ohromnými a málo daněnými zisky ohrožují stabilitu a harmonii americké ekonomiky. Tento návrh patří do Obamova plánu snížit dlužní deficit USA, který se již dotkl maximální hranice. Republikánská strana naproti tomu hlasitě s Obamovými výroky nesouhlasí a prohlašuje, že proces snížení státního dluhu a případné navýšení maximální povolené hranice dluhu USA musí být veden jinou cestou.

Panetta se stává novým ministrem obrany USA

Dosavadní šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) Leon Panetta se stal novým ministrem obrany USA. Ve své funkci nahradil Roberta Gatese, který ve čtvrtek 30.6. odešel do důchodu. Nového ministra čeká podle expertů nelehká práce, jelikož hned po svém nástupu bude muset začít pracovat na plánovaných škrtech ve výdajích, které americký prezident Barack Obama stanovil na 400 milionů dolarů během následujících 12 let. Ministr Panetta je mimo jiné jedna z hlavních postav, která se podílela na dopadení a zneškodnění nejhledanějšího teroristy světa Osamy bin Ladina.

Americký prezident Obama uspořádá diskuzi na Twitteru

Americký prezident Barack Obama se rozhodl uspořádat internetovou diskuzi, do níž mohou lidé posílat otázky pomocí Twitteru. Hlavním tématem diskuze bude podle oficiálních zdrojů ekonomika a tazatelé budou omezeni ve zprávě 140 znaky. Bílý dům dnes oznámil, že debata proběhne dne 6. července 2011.

Clinton: „Damašek musí přejít k pravým reformám.“

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton prohlásila, že Damašek se musí rozhodnout pro pravý přechod k demokracii, jinak prý bude čelit s postupem času stále organizovanějšímu odporu než doposud. Vůbec první schůzku opozičních představitelů, kterou vláda tento týden schválila, označila za významný, avšak v mnohém nedostačující krok. Reagovala tak na krvavé incidenty z východu Sýrie z dnešního dne, při kterých vyšly do ulic statisíce Syřanů, aby podpořili snahu o odstoupení současného syrského prezidenta Bašára Assada.

Prezident USA Barack Obama věří v brzkou dohodu o státním dluhu s Republikány

Na závažnost tohoto tématu upozorňuje v poslední době i MMF. Americký prezident vyjádřil naději na brzkou dohodu o snížení státního dluhu ve svém televizním projevu. Za jednu z priorit při řešení této otázky považuje zrušení daňových úlev pro ropné společnosti i ostatní významné firmy operující na americkém území. Tento krok však zatím Republikáni nepodporují.

Německo a Čína podepsaly smlouvy v hodnotě 15 milionů dolarů

Celková hodnota obchodních smluv uzavřených mezi Čínou a Německem v rámci jednání čínského premiéra Wen Ťia-pao a německé kancléřky Angely Merkel v Berlíně činí 15 miliard USD. Představitelé obou států uvedli, že v průběhu příštích pěti let chtějí země objem vzájemného obchodu zdvojnásobit na částku 200 miliard eur. Německo je v současné době nejvýznamnějším obchodním partnerem Číny ze států EU. Mezi podepsanými smlouvami je například dohoda mezi společnostmi Airbus a China Aviation Supplies o dodávce 88 letounů A320, která má hodnotu 7,5 miliard USD.

Šéf mírových misí OSN Alain Le Roy opouští svou funkci

Hlava mírových misí jednotek OSN, francouz  Alain Le Roy, oznámil, že v srpnu, kdy vyprší jeho dosavadní mandát, ukončí kvůli osobním důvodům působení v OSN. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyjádřil politování nad naplánovaným odchodem Le Roye, ovšem plně respektuje jeho rozhodnutí.

Čínský premiér na návštěvě Velké Británie kvůli obchodním jednáním

Čínský premiér Wen Jiabao je na návštěvě Spojeného království, aby se zde zúčastnil Čínsko-britského Strategického summitu. Kromě jednání o obchodních otázkách navštíví premiér Jiabao i továrnu automobilky MG Rover, která je vlstněna Šanghajskou automobilově-průmyslovou korporací (Shanghai Automotive Industry Corporation). V současné době se navíc mnoho evropských společností vyrábějících luxusní, ale technoogické zboží začíná orientovat na čínský trh z důvodu posilování tamní poptávky. Čína tak tvoří významné odbytiště firem z EU.

Rusko stáhne od příštího roku z provozu letadla Tu-134

Nařízení o stažení všech letounů Tu-134 z pravidelných linek vydal ruský prezident Dmitrij Medveděv poté, co v úterý havaroval tento typ letadla poblíž ruského města Petrozavodsk. Nehoda, při níž zemřelo 45 lidí, však podle slov prezidenta pravděpodobně nebyla zaviněna technickou závadou, ale chybou ze strany posádky. Z provozu budou staženy také letadla An-24 a Jak-40, která rovněž nejsou standardně vybavena přístrojem varujícím před nebezpečnou blízkostí země.

Sněmovna reprezentantů USA schválila financování mise v Libyi i nadále

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila a zároveň vyjádřila radost nad tím, že Sněmovna reprezentantů, která původně v čele s republikány vyhrožovala zastavením financování mise americké armády v Libyi, rozhodla o pokračování amerického angažmá a to v nezměněné podobě bez jakýchkoliv změn.

Jednání v Kazani nepřinesla řešení konfliktu mezi Arménií a Ázerbajdžánem

Prezidenti obou zemí během rozhovorů zprostředkovaných ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem nepodepsali smlouvu, která by mohla ukončit léta válek a sporů o Náhorní Karabach. V jakých konkrétních otázkách se obě země neshodly nebylo zveřejněno.

USA započne se stahováním vojáků z Afganistánu

Americký prezident Barack Obama prohlásil, že v červenci tohoto roku bude zahájeno již dlouho očekávané stahování amerických vojáků z afgánské mise. Do konce roku jich odejde 10 000 a do konce příštího léta pak dalších 23 000. Status bojové mise se tak postupně změní z bojové na podpůrnou a bude omezena i činnost tzv. rekonstrukčních týmů.

EU zostřila sankce vůči Bělorusku, prezident hrozí žalobou u mezinárodních soudních institucí

Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko oznámil svůj úmysl podat u mezinárodních soudních institucí žalobu na neplatnost sankcí uvalených na zemi evropskou sedmadvacítkou. Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se v pondělí dohodli na zavedení dalších sankcí vůči Bělorusku, které jsou poprvé zaměřené na běloruský obchodní sektor a mají zvýšit finanční tlak na běloruskou vládu. Konkrétně zmrazí EU majetek tří společností blízkých prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Rusko označilo další sankce sedmadvacítky vůči Bělorusku za kontraproduktivní.

Britský premiér na oficiálním jednání v Praze

Do Prahy dnes na oficiální jednání o ekonomických a hospodářských problémech EU přiletěl britský premiér David Cameron. S českým premiérem Petrem Nečasem bude navíc hovořit o spolupráci ve vědě mezi ČR a Británií. Britský premiér Cameron se s českými politiky setká těsně před summitem EU, na kterém se bude řešit otázka zadluženého Řecka. Británie podle premiérových slov žádnou finanční pomoc Řecku neposkytne.

Rada bezpečnosti OSN podpořila Ban Ki-moona v kandidatuře na druhé období ve své funkci

První pětileté volební období dosavadního generálního tajemníka OSN skončí na konci roku 2011. Ban Ki-moon, bývalý jihokorejský ministr zahraničí, nemá v další volbě protikandidáta, a tudíž se očekává jeho bezproblémové zvolení při setkání Valného shromáždění na začátku následujícího týdne.

Bělorusko chce reagovat na krizi uzavřením hranic

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes na tiskové konferenci v Minsku uvedl, že v případě prohlubování finanční krize může Bělorusko zastavit veškerý import a uzavřít hranice. Za původce hospodářských problémů, s nimiž se země potýká, označil internet a média, které se dle prezidentových slov „snaží přivést zemi ke kolapsu“. Podle odborníků byla současná platební krize vyvolána zvýšením mezd veřejných zaměstnanců o 50 procent, ke kterému prezident A. Lukašenko přistoupil před prosincovými volbami hlavy státu. Minsk nyní očekává finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu, který poskytnutí úvěru podmiňuje úspornými kroky a zpřísněním měnové politiky, a od fondu pro země bývalého Sovětského svazu, který po Bělorusku žádá rozsáhlou privatizaci státních podniků.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy je na návštěvě Německa

Jeho dnešní setkání s kancléřkou Angelou Merkel má pomoci vzájemným vztahům mezi oběma zeměmi, které se rozcházejí v názorech na záchranu Řecka, jadernou energetiku i zásah v Libyi. Berlín již připustil, že by zapojení soukromých investorů do záchrany Řecky mohlo být dobrovolné, čímž dal za pravdu francouzskému prezidentovi.

Prezident USA Obama jedná s generálem Petraeusem o stažení amerických vojáků z Afganistánu

Dnešním dnem započal americký prezident Barack Obama vyjednávat s vrchním velitelem afgánské mise generálem Petraeusem o postupném stažení amerických sil ze země, které započne v červenci tohoto roku. Přesné detaily této akce ještě nebyly oznámeny ani dohodnuty, prezident však přiznal, že generál bude v této otázce jeho vrchním poradcem. V současné době se v Afganistánu nachází zhruba 150 tisích amerických vojáků.

OSN vyzývá k ukončení bojů v Súdánu – situace se zhoršuje a do země se chystají jednotky Africké unie

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vydal prohlášení, v němž vyjadřuje své znepokojení nad boji v Jižním Kardofanu a střetech v Abyei. Stejně tak je OSN znepokojeno boji mezi jižním a severním Súdánem. Napětí dnes opět zesílilo, když jižní Súdán prohlásil, že jeho armáda je připravena na válku se severním Súdánem. Jižní Súdán totiž opět obvinil severní Súdán z útoků na své území. Přitom obě strany se na nedávném mírovém setkání v etiopském hlavním městě Adis Abeba shodly na nutnosti demilitarizace na ropu bohatého regionu Abyei a stejně tak, že by do sporných území měli být vysláni etiopští vojáci pod hlavičkou mírové mise Africké unie.

Republikáni zvyšují tlak na prezidenta USA kvůli americkým jednotkám v Libyi – v neděli uplyne 90-ti denní lhůta pro nasazení armády bez souhlasu Kongresu

Předseda Poslanecké sněmovny Kongresu USA John Boehner varoval prezidenta USA Baracka Obamu, že bruslí na tenkém ledě, když drží z vlastní iniciativy nasazení americké armády v Libyi bez povolení Kongresu. Republikánský předseda poslanecké sněmovny pohrozil prezidentovi novým střetem o americké zákony a především opět přiblížil spor Kongresu s Bílím domem o ústavní pravomoci. Ústava Spojených států jasně uvádí, že válku může vyhlásit pouze Kongres USA, přičemž prezident USA je vrchním velitelem ozbrojených sil. Zároveň ale existuje dodatek, který dovoluje prezidentovi nasadit americkou armádu po dobu 60 dní bez povolení Kongresu ve výjimečných případech, dalších 30 dní má poté armáda čas na úplné stažení. Celkem 90 dnů, kterých prezident Obama využil má však podle předsedy poslanecké sněmovny Boehnera vypršet tuto neděli.

Ban Ki-moon zahájil oficiální návštěvu Uruguaye

Dnes byla zahájena oficiální návštěva generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona v Uruguayi. Ban Ki-moon se setká nejen s prezidentem Josem Mujicou, ale též dalšími zástupci země, s kterými bude jednat o globálních tématech jako je například změna klimatu, bezpečnost či dodržování lidských práv.