Britský ministr zahraničí William Hague se setká s představiteli syrské opoziční Národní rady (NDC) a Národního koordinačního výboru pro demokratickou změnu (NDC), kteří jsou nyní v Londýně. Stejně tak se očekává, že se zástupci syrských demonstrantů sejdou i s asistenty britského premiéra Davida Camerona. Syrská vláda v čele s prezidentem Basharem al-Assadem mezitím souhlasila se vpuštěním mezinárodních pozorovatelů do Sýrie v souladu s ultimátem Ligy arabských států.
Archiv rubriky: Osoby
USA hodnotí jednání Číny při řešení konfliktu v Jihočínském moři jako konstruktivní
To řekl americký prezident Barack Obama po schůzce s čínským premiérem Wenem Jiabaem, která se odehrála na pozadí probíhajících jednání organizace ASEAN. O území v Jihočínském moři, přes které procházejí důležité námořní trasy, a kde se navíc mohou nacházet cenná ložiska zemního plynu a ropy, vede spory celkem šestice zemí z regionu jižní a východní Asie. Tyto spory v minulosti několikrát málem vyústily ve válečný konflikt.
Britský premiér volá po společné obraně eurozóny
Britský premiér David Cameron vyzval po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkel všechny instituce eurozóny, aby se spojily na obranu společné měny. „Přesně tak, jak jsme se již dohodly na jednání skupiny G20 – všechny instituce musí udělat vše nezbytné a co je v jejich silách – to se teď musí stát,“ řekl britský premiér médiím.
Do Barmy se po 50 letech chystá zástupce USA, americká ministryně zahraničí
Americký prezident Barack Obama na summitu zemí jihovýchodní Asie uvedl, že hodlá do Barmy vyslat svou ministryni zahraničí Hallary Clinton, aby během své návštěvy ověřilo demokratické změny, které by v Barmě (dnes Myanmaru), měly probíhat – do Barmy tak po 50 letech dorazí zástupce USA. Prezident USA zároveň na summitu tyto změny ocenil a pochválil reformy, ke kterým v poslední době barmská vláda přistupuje.
Předseda Helsinského výboru vyzývá k obžalování běloruského prezidenta z porušování lidských práv
Člen Kongresu USA a předseda Helsinského výboru, Christopher Smith, prohlásil, že běloruský prezident Alexander Lukašenko by měl stanout před Mezinárodním trestním tribunálem (ICC). Kongresman Smith se zároveň zavázal vyzvat administrativu prezidenta USA Baracka Obamy, aby se zasadila o obvinění Lukašenka v Radě Bezpečnosti OSN z porušování lidských práv Politik se zavázala vyzvat Obamova administrativa a Radu bezpečnosti OSN, aby se zasadila o obvinění prezidenta Lukašenka, které ICC.Republikánský kongresman obvinil běloruského prezidenta porušování lidských práv. Chrostopher Smith sice přiznal, že je jistý budoucí odpor Ruska a Číny, přesto prohlásil, že stojí za to pokusit se bojovat, neboť „tento muž se denně dopouští zvěrstev proti svým vlastním lidem.“
Hugo Chávez povolal Národní gardu na boj proti násilí v ulicích
Prezident Venezuely povolal několik tisíc příslušníků těchto jednotek, aby pod jménem „Lidové gardy“ bojovali proti stále se stupňující kriminalitě v ulicích. Jednotky budou operovat v hlavním městě Caracas a ještě v dalších dvou sousedících oblastech. Statistiky hovoří o tom, že je Venezuela jednou z nejnebezpečnějších zemí, co se týče násilí a zločinů v ulicích.
Dluh USA dosáhl 15 bilionů dolarů
Národní dluh USA dosáhl 15. listopadu 15 bilionů dolarů, ve své zprávě to uvedlo americké ministerstvo financí. To znamená, že za 2 roky prezidenta Baracka Obamy v úřadu prezidenta USA vzrostl dluh USA o 5 bilionů dolarů. Pod svém předchůdci, prezidentu Bushovi, zdědil prezident Obama dluh 10 bilionů dolarů. V srpnu 2011 byla americkou vládou ustanovena Komise pro boj s růstem dluhu, která má příští týden předložit svůj plán na škrty ve výdajích.
Německo přiznalo, že EU stále nezná cestu z krize
Německá kancléřka Angela Merkel ve středu po jednání s irským premiérem Enda Kennym připustila, že eurozóna stále nenašla cestu ke zotavení se z dluhové krize. Zároveň na tiskové konferenci Angela Merkel označila Irsko za „skvělý příklad“, jak se vymanit z dluhové krize díky pomoci z EU. Německá kancléřka zároveň opět prohlásila, že věří, že změna smluv EU, která by posílila pravomoci EU, by pomohla obnovit důvěru. Nová smlouva by podle Německa měla zajistit „rozpočtovou kázeň“ společnou kontrolou a sankcemi, které by měl v pravomoci například Evropský soudní dvůr. Naopak irský premiér Kenny se vyjádřil spíše pro vyčerpání všech možností současných smluv kvůli obavám z procesu schvalování jakýchkoliv nových smluv, i kvůli zkušenosti s irským referendem.
USA budou s Řeckem i v „těžkých časech“
Prezident USA Barack Obama prohlásil při telefonátu s bývalým řeckým premiérem Papandreou, že Spojené státy budou stát s Řeckem i v těžkých časech. K telefonátu mezi ním a americkým prezidentem došlo, aby prezident Obama poděkoval bývalému řeckému premiérovi za vedení Řecka v posledních dvou letech, uvedl to Bílý dům.
Austrálie odsouhlasila přítomnost americké armády na své půdě
USA a Austrálie oznámily dohodu o rozmístění amerických vojenských sil na australské půdě. Australská premiérka, Julia Gillard, oznámila dnes podmínky dohody na tiskové konferenci spolu s americkým prezidentem Barackem Obamou. V severní Austrálii má vzniknout základna s 200 až 250 muži US Marines Force, kteří by se měli střídat po 6 měsících. Postupem času by pak jejich počet měl vzrůst až na celkových 2 500 mužů. Podle dohody budou také americkým letounům k dispozici všechna vojenská letiště v Austrálii. Prezident Obama k dohodě řekl, že lépe umožní, aby USA mohly reagovat na celou řadu humanitárních katastrof a bezpečnostních hrozeb.
Německo vyzývá Velkou Británii k podpoře finanční reformy EU
Německá kancléřka Angela Merkelová zkritizovala přístup anglického premiéra Davida Camerona ke krizi eurozóny. Upozornila, že Velké Británii neprojde její odmítnutí podpořit návrh evropské daně z finančních transakcí. Merkelová dále apelovala na Velkou Británii, aby se zodpovědně snažila pomoci eurozóně k úspěchu a neohlížela se pouze na svůj vlastní prospěch. Návrh finanční reformy byl již podpořen jak francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, tak Evropskou komisí. K tomu, aby návrh prošel, je potřeba souhlasu všech 27 zemí Evropské Unie.
Německá kancléřka Angela Merkel: „Evropa čelí své nejtěžší hodině od druhé světové války“
Německá kancléřka Angela Merkel na sjezdu své strany ve východoněmckém Lipsku prohlásila, že Evropa nyní prožívá svou nejtěžší chvíli od druhé světové války. V projevu k německým křesťanským demokratům Angela Merkel nepředstavila žádné zásadní nové nápady pro řešení krize, která již přiměla Řecko, Irsko a Portugalsko k sanaci a vyvolala obavu o přežití 17-ti členné eurozóny. Euro podle jejích slov nesmí selhat již jen z toho důvodu, o jak historicky významný projekt se jedná.
Itálie je bez premiéra, nové reformy byly schváleny
Italský prezident Giorgio Napolitano vede konzultace o sestavení nového vládního kabinetu. Nejpravděpodobnějším kandidátem na post premiéra je bývalý eurokomisař Mario Monti, člen skupiny Bilderberg a zastánce spojené federalizované Evropy. Premiér Berlusconi, který včera rezignoval, s Mariem Monti již včera obědval. Italské reformy zatím uvítal prezident USA Barack Obama, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a šéfka MMF Christine Lagarde.
Řecký premiér na jednání s Němci a Francouzi – čas Řeky tlačí
Nový řecký premiér Lucas Papademos se sešel na naléhavém jednání s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozy a německou kancléřkou Angelou Merkel, aby porjednali odložení dluhů pro jeho zemi. Představitelé Německa a Francie souhlasili s dalším dílem mezinárodního úvěru výměnou za implementaci dalších krizových opatření. Ze samostatných rozhovorů mezi francouzským prezidentem a německou kancléřkou pak opět vyplynulo, že obě země jsou odhodlány plně bránit Euro. Nová řecká vláda zatím vede „závod s časem“, aby stihla podniknout všechny kroky a získat mezinárodní pomoc předtím, než Řecko zcela zbankrotuje. Ovšem v Řecku je tato vláda pozitivně vnímána – deník Kathimerini nový kabinet vítá jako moc sdílející směs socialistů, konzervativců, Nové demokracie i nacionalistů jako „vládu rovnováhy a dohody“.
USA vyjádřily podporu Itálii
Americký prezident Barack Obama ve svém rozhovoru s italským prezidentem Giorgio Napolitanem vyjádřil důvěru v řešení italské krize a podpořil svého italského protějška v plánu jmenovat italskou prozatímní vládu, která má realizovat agresivní reformní program s cílem obnovit důvěru trhu, po slíbené rezignaci premiéra Silvia Berlusconi. Mezinárodní měnový fond (MMF) zatím vyzval k „politické jasnosti“ poté, co Evropská komise (EK) přiznala, že se v ekonomických prognózách pro Itálii mýlila. Italské náklady na půjčky jsou v současnosti příliš vysoké a beznadějně stahují ekonomiku, přiznala EK. USA pak podle slov prezidenta Obamy připraveny pokračovat v konzultacích o evropské finanční krizi.
OSN vyzývá k diplomatickému řešení sporu s Íránem
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval k diplomatickému řešení jaderného sporu s Íránem a vyzývá k vyhnutí se jakémukoliv vojenskému tažení, oznámil to mluvčí OSN, Martin Nesirky. Podle názoru generálního tajemníka OSN je nyní povinností Íránu prokázat mírový charakter svého jaderného programu.
Šéf EK Manuel Barroso vyzval Německo k vedoucí pozici v partnerství zemí EU
Předseda Evropské komise (EK), José Manuel Barroso v Berlíně u příležitosti výzev k posílení spolupráce mezi členskými zeměmi a zvýšení významu evropských institucí upozornil na to, že v EU dominuje „nezdravá rovnováha sil bez jakéhokoliv direktoria.“ V souvislosti s tím také předseda EK vyzval Německo, jako nejsilnější ekonomiku EU, aby se ujalo vedoucí pozice v rámci evropského partnerství. Německá kancléřka, Angela Merkel, mimo jiné prohlásila, že EU potřebuje nové smlouvy, a to necelé dva roky poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Podle německé kancléřky přišla krize, při které Evropa musí světu ukázat, že se umí přizpůsobit, chce-li přežít.
Kampaň Francie a Německa na přepracování eurozóny sílí
Německo spolu s Francií posiluje společnou kampaň na radikální přepracování eurozóny. The Irish times píší, že obnoveného úsilí o prohloubení hospodářské integrace v rámci eurozóny přichází v době drastické eskalace dluhové krize zatímco italské dluhopisy rostou do neuvěřitelných výšin. Podle Irish Times náklady, za které si Itálie půjčuje již dosáhly neudržitelné úrovně. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy již dříve vyzval k tzv. dvourychlostní Evropě, zatímco německá kancléřka Angela Merkel vytváří tlak na změnu smluv eurozóny tak, aby EU získala možnost dohlížet na jednotlivé národní rozpočty.
Německo a Francie plánují průlom v politice eurozóny
Dohady o jejím plánovaném zeštíhlení však Berlín odmítá. Podle německé kancléřky Angely Merkel je hlavním cílem Německa stabilizovat eurozónu v celém jejím dosavadním rozsahu. Francouzský prezident Sarkozy však ve svém projevu otevřeně zmínil možnost tzv. „dvourychlostní Evropy. Nyní je jasné, že současná finanční krize podstatně přiblíží začátek jednání o budoucnosti celého bloku.
Rada bezpečnosti OSN se bude zabývat Kosovem na popud generálního tajemníka
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon je podle člena jeho úřadu, Eri Kaneka, znepokojen nejnovějšími zprávami o vývoji v Kosovu, které podle jeho názoru oživují nevyřešené problémy a představují hrozbu pro stabilitu a mír v regionu. Podle Eri Kaneka byla zpráva o Kosovu předložena i členům Rady bezpečnosti OSN, kteří by se jí měly zabývat 29. listopadu. Ve zprávě předložené členům Rady bezpečnosti OSN generální tajemník informuje, že došlo ke zhoršení mezietnických vztahů v celém Kosovu a zdůrazňuje potřebu rychlého vyřešení problému na hraničních přechodech se Srbskem. Zpráva je prakticky chronologickým popisem vývoje v Kosovu za poslední 3 měsíce přičemž upozorňuje na to, že vývoj na severu této země nebezpečně zastiňuje situaci v celé zemi. Při projednávání situace 29. listopadu budou pod předsednictvím Portugalska vyjadřovat své postoje všechny členské státy Rady a jednání se zúčastní i zástupci Srbska a Kosova.
V Německu byl spuštěn plynovod Nord Stream
Rusko a Německo zahájily provoz plynovodu Nord Stream, který bude dodávat zemní plyn z Ruska do Evropy. Slavnostního otevření ve městě Lubmin se zúčastnil ruský prezident Dmitrij Medveděv i německá kancléřka Angela Merkel spolu s dalšími evropskými představiteli. Ruský prezident prohlásil, že plynovod zvýší energetickou bezpečnost Evropy a mimo jiné také vyzval k ukončení vízové povinnosti pro Rusy.
Izraelský ministr obrany vyvrací spekulace o útoku na Írán
Izraelský ministr obrany, Ehud Barak, oznámil, že se nerozhodl přijmout žádné rozhodnutí o útoku na íránská jaderná zařízení. Svým velmi strohým prohlášením tak reaguje na rozsáhlé spekulace médií, a to především v Izraeli, která tvrdí, že pro preventivní útok se již rozhodl izraelský premiér Benjamin Netanyahu. Stejně tak se hovoří i o slovech izraelského prezidenta Shimona Perese, který prohlásil, že útok na Írán je stále více pravděpodobnější.
Francouzský prezident považuje šéfa izraelské vlády za lháře
Podle agentury Reuters se francouzský prezident při jednání summitu G20 u příležitosti soukromého rozhovoru s americkým prezidentem Barackem Obamou svěřil, že má již dost veškerých jednání s izraelským premiérem. Prezident Sarkozy údajně označil izraelského šéfa vlády, Benjamina Netanyahu, za lháře. K rozhovoru došlo, když americký prezident žádal o vysvětlení francouzské podpory Palestinců při přijetí do UNESCO. Francie se poté zavázala zdržet se hlasování o přijetí Palestiny za plnohodnotného člena OSN, které USA hodlají vetovat. USA i Francie však nadále vyzývají Izrael k mírovým rozhovorům.