Země skupiny BRIC jsou připraveny poskytnout finanční pomoc eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF) výměnou za reformy v MMF, oznámil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle ministra Lavrova „jsou členové BRIC připraveni účastnit se společného úsilí včetně poskytování úvěrů podle současných pravidel MMF“. Prohlášení přišlo poté, co se setkal ruský prezident Dmitrij Medveděv s šéfkou MMF, Christine Lagarde. Jaké reformy má Rusko na mysli zatím ruský šéf diplomacie neuvedl, ovšem samotné Rusko již pomoc prostřednictvím MMF přislíbilo, nyní se tedy přidávají také Brazílie, Indie, Jihoafrická republika a Čína.
Archiv rubriky: Osoby
Německo si na USA vybojovalo daňové úlevy ve výši 8,3 miliard dolarů
Německá vláda se dohodla s USA na daňových úlevách pro Němce ve výši 8,3 miliardy dolarů. Vzájemné právní předpisy musí ještě schválit parlament. Německá kancléřka Angela Merkel uvedla, že její vláda tak chce poděkovat občanům za zátěž, kterou nesou v mezinárodní finanční krizi. Snížení daní by pak mělo přijít ve dvou krocích v lednu 2013.
USA vyzývá Turecko k uklidnění svých vztahů se sousedy, chce-li být garantem stability na Blízkém východě
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton naléhá na Turecko, aby nastavilo bezproblémové vztahy se svými sousedy v regionu a aby se více snažilo stmelovat demokratické výdobytky. USA se pak nelíbí „pichlavé vztahy, jaké má nyní Turecko s Izraelem, a mělo by je nepravit, chce-li se Turecko považovat za lídra regionu, řekla americká ministryně. Stejně tak USA vyzývají Turky k vytvoření návrhu nové ústavy do roku 2012, ve které bude jasně zaručena ochrana lidských práv a menšin včetně garantování svobody médií. „Chce-li se Turecko plně realizovat, musí posílit svou demokracii a podporovat mír ve svém regionu,“ prohlásila Hillary Clinton. Turecko je pro USA stále více „žhavým tématem“, neboť během 10 let se více než ztrojnásobil objem turecké ekonomiky a reformy v ekonomické oblasti vedou k rozsáhlé turecké expanzi v regionu a do Afriky. Stejně tak jsou ale USA nervózní z tvrdého přístupu Turecka vůči Izraeli a námořním sporům s Kyprem kvůli těžbě zemního plynu.
Rusko s Běloruskem jsou dohodnuti na nových podmínkách dodávek plynu i ropy
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že Rusko se s Běloruskem dohodlo na budoucích vzájemném obchodu s plynem, přičemž země jsou blízko k uzavření ropných kontraktů. Podle běloruského prezident do uzavření nových dohod zbývá již jen dořešit bonusy, které budou ruské exportní společnosti v Bělorusku mít.
Rusko chce podpořit eurozónu prostřednictvím MMF
Ruský prezident Dmitrij Medveděv na summitu zemí G20 v Cannes prohlásil, že Rusko jako součást Evropy podpoří eurozónu. „Budeme se podílet na podpoře členských států EU alespoň prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu,“ zdůraznil prezident Medveděv. Dále ruský prezident prohlásil, že G20 se snažila pomocí finančních trhů zabránit zhroucení bankovního systému již před třemi lety, ovšem cena za jakou se tak dělo se ukázala být pro mnohé ekonomiky nesnesitelná. Podle Ruska by se nyní na zajištění udržitelnosti finančních institucí měly primárně podílet velké společnosti a nadnárodní korporace.
OSN nabízí Libyi pomoc s chemickými zbraněmi i jaderným materiálem
OSN bude vysílat odborníky do Libye, aby pomohlo zajistit jaderný materiál a chemické zbraně před tím, aby se nedostaly do „špatných rukou“, oznámil to generální tajemník OS Ban Ki-moon na své první návštěvě Tripolisu od pádu Muammara Kaddafiho. OSN také nabízí technickou podporu v přechodu k demokracii a vyzývá nové státní orgány, aby zajistily, že všichni, kteří porušili během občanské války lidská práva, budou potrestáni.
USA prodloužily sankce proti Súdánu
Americký prezident Barack Obama informoval o rozhodnutí prodloužit rozsáhlé sankce uvalené na Súdán o další rok. Podle slov prezidenta Obamy súdánská vláda stále nezměnila dostatečně svou politiku, aby bylo ospravedlnitelné zrušení sankcí. Sankce uvalené Spojenými státy od roku 1997 omezují obchod a investice do Súdánu a blokují majetek súdánské vlády a některých konkrétních vládních činitelů. Ačkoliv USA slíbily Súdánu zlepšení vztahů, pokud umožní referendum o odtržení jihu země a nebude dělat problémy při rozdělování, nyní USA tvrdí, že problémy ve sporných oblastech jako je např. Abyei nelze přehlédnout.
Generální tajemník OSN na neočekávané návštěvě Libye
Do Libye dorazil neočekávaně a zcela překvapivě generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Během neohlášené návštěvy hodlá generální tajemník OSN jednat s představiteli libyjského prozatímní národní rady (NTC) a se zástupci občanských skupin. Podle mluvčího OSN, Martina Nesirky, nebyla návštěva ohlášena z bezpečnostních důvodů a generální tajemník poté odcestuje na summit G20 ve francouzském Cannes.
Velká Británie chce ozbrojené stráže na palubách svých obchodních lodí
Britský premiér David Cameron představil nový plán, podle kterého by britské ministerstvo vnitra poskytovalo svým obchodním lodím povolení zaměstnat ozbrojené stráže, přestože je to přítomnost zbraní na takových lodí zakázána. Mezinárodní námořní organizace (IMO) nasazování ozbrojenců na paluby nedoporučuje a stejně tak se proti staví i některé státy. Jihoafrická republika se např. obává nelegálního importu zbraní. Velká Británie se však brání tím, že opatření by se týkalo jen nejproblematičtějších oblastí jako je třeba somálské pobřeží. Británie se tak snaží řešit nedostatek vojenských kapacit, který brání nasazení vojenských lodí v nebezpečných zónách podobně, jako to udělala Francie, Španělsko či Itálie. Podle odhadů Mezinárodní komory lodních přepravců je ovšem již dnes pětina lodí vyzbrojena, a to často navzdory zákonům své země.
USA ruší dovozní cla pro Pobřeží slonoviny, Niger a Guineu
Americký prezident Barack Obama oznámil, že Spojené státy se vzdají dovozních cel na zboží vyrobené v západoafrických státech Nigeru, Pobřeží slonoviny a Guinee, neboť všechny tyto země mají za sebou svobodné a demokratické volby. Prezident Obama vydal rozhodnutí v rámci amerického zákona African Growth and Opportunity Act (AGOA), který vstoupil v platnost v roce 2000 a má vést k rozšíření amerického obchodu a investic v subsaharské Africe a stimulaci hospodářského růstu regionu.
Barack Obama: „Všechny americké jednotky opustí Irák do konce roku 2011“
V současné době je v Iráku přítomných 39 tisíc amerických vojáků. Na vrcholu ofenzívy, kterou v začal předchůdce současného prezidenta USA George W. Bush, bylo v zemi až 165 tisíc vojáků Spojených států amerických. Prezident Obama prohlásil o konci iráckého tažení, že USA odchází ze země se vztyčenou hlavou. Od roku 2003 eviduje armáda USA v Iráku 4 408 padlých vojáků.
USA jednalo s organizací Haqqani ještě před útoky na americké pozice v Afghánistánu
To dnes zveřejnila americká ministryně zahraničí Hillary Clinton při návštěvě Pákistánu. Bližší údaje o setkání nebyly zveřejněny, pouze bylo řečeno, že určitá jednání proběhla někdy v létě. Podle americké ministryně bylo hlavním účelem utajovaného setkání zjistit, je-li hnutí nakloněno mírovému procesu řešení konfliktu. Hillary Clinton zároveň vyzvala pákistánskou vládu, aby spolupracovala při likvidaci této skupiny.
Americká ministryně zahraničí na strategické návštěvě Afghánistánu
Ministryně zahraničí USA Hillary Clinton je na návštěvě Afghánistánu, aby projednala mírové ukončení deset let trvajícího konfliktu. Návštěva má být chápána jako gesto ze strany USA, vyjadřující podporu afghánské vládě při zajišťování bezpečnosti a stability v zemi. Zároveň mají být projednány podmínky strategického partnerství po plánovaném stažení spojeneckých vojsk v roce 2014. To vše by mělo vést k budoucímu spojenectví obou států.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na návštěvě Libye slíbila rebelům další podporu
Během své neohlášené návštěvy v Libyi se madam Clinton setkala s nejvyššími zástupci libyjské Přechodné národní rady a přislíbila jim i do budoucna podporu od USA. V dalším plánovaném podpůrném balíčku bude zahrnuto jak lékařské vybavení, tak výzbroj pro armádu povstalců. Při návštěvě americké ministryně Hillary Clinton se zároveň projednávaly otázky budoucího strategického partnerství obou zemí.
Venezuelskému prezidentovi zbývají podle jeho lékaře dva roky života
Prezident Venezuely Hugo Chavez je ve své funkci od roku 1999 a ve svém projevu národu slíbil, že se stihne plně zotavit, aby mohl obhájit svoji pozici ve volbách v roce 2012. Podle jeho bývalého doktora však byl stav prezidenta Chaveze delší dobu horší, než se veřejně přiznávalo a nyní, když odjel na klíčové vyšetření na Kubu je prý jasné, že mu nezbývá doba delší, než dva roky.
Írán žádá o přístup k muži zadrženému v USA kvůli podezření z plánování atentátu na saúdského velvyslance
Íránská islámská republika je obviňována z podílení se na přípravě atentátu na velvyslance Saúdské Arábie v USA. Zadržený Íránec byl odhalen tajným agentem vydávajícím se za nájemného vraha, jenž se nechá na vraždu velvyslance najmout. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád obvinění ze spojitosti svojí země s plánováním atentátu odmítá. Íránské ministerstvo zahraničí již oficiálně zažádalo o přístup k obviněnému prostřednictvím švýcarské ambasády, která zastupuje zájmy USA v Íránu.
USA vyšle své jednotky do Ugandy na pomoc v boji proti hnutí LRA
Prezident USA Barack Obama dnes oznámil, že vyšle na území Ugandy 100 příslušníků americké armády, aby pomohli v boji proti rebelům z hnutí LRA (Lord’s Resistance Army). Vojáci se přidají k menší skupině která je již na místě. Podle prezidenta Obamy bude jejich úkolem poskytování informací a školení tamních jednotek. Vyslané jednotky bude navíc po skončení akce možné rozmístit jinde na potřebné lokality ve střední Africe.
Komunistická strana Číny zahájila poslední výroční schůzi před výměnou klíčových zástupců státu v příštím roce
Zasedání bude trvat čtyři dni a ačkoliv nebyla zveřejněna jeho přesná agenda, má se jednat o nejdůležitější mítink vládnoucí strany v tomto roce. V roce 2012 má totiž ze své funkce odejít současný prezident Hu Jintao a následující rok bude vyměněn i premiér Wen Jiabao se svým vládním kabinetem. Ačkoliv první ze jmenovaných má být nahrazen nejdříve, stále ještě není jasné, kdo bude zvolen příštím čínským prezidentem. Řešení této otázky se očekává právě na tomto zasedání.
Kongresem USA prošly dohody o volném obchodu s Jižní Koreou, Panamou a Kolumbií
Tato dlouho odkládaná rozhodnutí byla nyní učiněna v rychlém sledu, což podle expertů souvisí s vypjatou hospodářskou situací Spojených států. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos řekl, že tento den má pro jeho zemi historický význam. Prezident USA Barack Obama zase prohlásil, že dohoda o volném obchodu s těmito zeměmi vytvoří nové důležité příležitosti jak pro firmy, tak pro jejich zaměstnance. Faktory ovlivňující pracovní trh jsou nyní pro USA klíčové.
Obavy o budoucnost banky Dexia přiměly evropské vlády jednat
Poté, co německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident Nicolas Sarkozy schválili nutnou rekapitalizaci bank eurozóny, rozhodla se francouzská, belgická a lucemburská vláda pomoci bankovní instituci Dexia, která se potácí na hranici bankrotu. Belgická vláda odkoupí za 4 miliardy euro belgickou část Dexie. Tyto vlády se pak společně budou podílet na zajištění dostatečných finančních rezerv banky, které by ji měly ochránit před krachem. Agentura Moody´s však varovala Belgii před tímto krokem, za nějž by mohlo zemi hrozit snížení ratingu ze stupně Aa1.
Venezuelský prezident Hugo Chávez vyzval menší levicové strany k vytvoření budoucí vládní koalice
Prezident Chávez nabídl menším levicovým stranám možnost účasti v říjnových volbách po boku vládnoucí socialistické strany. Podle jeho očekávání by mu měla existence širší vládní koalice zajistit znovuzvolení, a jak Hugo Chávez uvedl ve svém projevu, jedná se o milník v průběhu socialistické revoluce. Prezident Chávez je ve své funkci od roku 1999.
Německá kancléřka i šéf evropské banky chtějí zachraňovat komerční banky euorzóny
Německá kancléřka Angela Merkel urguje rychlou rekapitalizaci komerčních bank, kterým prý nebezpečně docházejí peníze. Oznámila to po skončení čtvrteční berlínské tiskové konference šéfů mezinárodních finančních institucí. Spolu s Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou je Německo přesvědčeno o nutnosti soustředit se na tento problém. fondu a Světové banky. Šéf Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet také informoval o rozhodnutí bankovní rady ECB poskytnout peníze evropským bankám za nezměněnou, základní, úrokovou sazbu 1,5 % ročně. To by dle slov šéfa ECB mělo platit až do poloviny roku 2012, přičemž výsledkem by mělo být zvýšení likvidity a důvěry. V současnosti totiž bamky již nevěří ani sobě navzájem.
Rusko vyzývá syrského prezidenta k reformám, nebo odstoupení
Ruský prezident Dmitrij Medveděv vyzval syrského prezidenta Bashara al-Assada k provedení slibovaných reforem. Pokud je prezident Sýrie nezačne zavádět, měl by podle ruského prezidenta odstoupit. Rusko ovšem ústy prezidenta Medveděva zdůraznilo, že rozhodovat o odstoupení al-Assada by v žádném případě nemělo NATO ani tlak evropských zemí. Jediným, kdo může podle Rusů přijmout dané rozhodnutí je syrský lid a syrská vláda. Syrská vláda uvedla, že na již zahájila kroky k podniknutí reforem a že navázala kontakt s opozicí, analytici ale varují, že ve skutečnosti v Sýrii hrozí krvavý konflikt, neboť syrská vláda tlačí demonstranty k užívání síly na svou obranu.