Francie a Německo se přitom budou příští týden snažit o změnu smlouvy o Evropské unii, která dle britského premiéra není nutná. Cameron naopak předpokládá, že k posílení společné měny a stability eurozóny je nutné, aby se za něj zaručila Evropská centrální banka. Tím by narostla konkurenceschopnost unijních států. Pokud bude smlouva změněná, Velká Británie ujišťuje své občany, že bude i nadále chránit britské zájmy.
Archiv rubriky: Osoby
Evropské trhy pozitivně reagují na výzvu německé kancléřky k větší ekonomické integraci
Podle německé kancléřky Angely Merkelové by užší ekonomická integrace zemí eurozóny mohla efektivně vyřešit současnou dluhovou krizi. Evropa podle německé kancléřky musí pokračovat v cestě k měnové unii. V reakci na toto prohlášení stouply hlavní britské, francouzské a německé indexy v průměru o 1,7%. Slabě si polepšily i ostatní světové trhy.
Senát USA schválil sankce proti Íránu
Jednomyslně schválené sankce ekonomického charakteru by se měly vztahovat především na íránský ropný průmysl. Sankce zahrnují zákaz pro zahraniční společnosti, které tak nebudou moci uzavírat jakékoliv obchodní dohody s íránskou centrální bankou. Tento krok, ve snaze zabránit Íránu v údajném snažení se o výrobu atomových zbraní, následuje po podobných sankcích uvalených na tuto zemi ze strany Evropské unie. Postihy proti Íránu odhlasované senátem však ještě musí schválit prezident Barack Obama, který je k celé otázce velmi skeptický.
Prezident Sarkozy avizoval reformu EU
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy oznámil, že v pondělí společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou předloží plán restrukturalizace Evropské unie. Podle slov prezidenta podpoří Francie a Německo přijetí nové Evropské smlouvy, která přispěje k hlubší integraci a nastolí v EU přísnější finanční disciplínu. Dále uvedl, že díky dluhové krizi v eurozóně se projevily závažné nedostatky a slabiny Evropské unie, které musí být odstraněny pomocí reformy společenství.
Rusko nevyhoví 20 000 Srbů v Kosovu v žádosti o ruské občanství, protože dle zákonů nemůže
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukashevich oznámil, že Moskva nevyhoví kosovským Srbům v žádostech o ruské občanství. Podle ruského ministerstva zahraničí to neumožňují současné ruské zákony. Přesto dal podle Lukasheviche ruský prezident Dmitrij Medveděv pokyn svým diplomatům, aby začali hledat jiné způsoby, jak podpořit přes 20 000 Srbů, kteří o ruskou pomoc požádali. Ruské ministrstvo zároveň vyzvalo mezinárodní síly v Kosovu KFOR a EULEX aby zachovávaly neutralitu a nepřidávaly se na jednu ze stran konfliktu.
Stávka ochromila chod Velké Británie
Díky včerejší stávce zaměstnanců veřejného sektoru v Severním Irsku například nefungovala městská hromadná doprava a bylo zavřeno více jak 60% škol. Britský premiér David Cameron nesouhlasí s požadavky odborů a věří, že vláda učinila promýšlené kroky, když se rozhodla snížit zaměstnanecké platy.
Ministryně zahraničí USA Hillary Clinton míří na státní návštěvu do Barmy
Americká ministryně se chce na vlastní oči podívat na průběh zavádění dlouho očekávaných reforem barmské vlády, které by měly do země přinést větší míru svobody a demokracie. Bude to poprvé po 50 letech, kdy na státní návštěvu do Barmy přijede nejvyšší diplomatický představitel USA. Hillary Clinton se na své dvoudenní návštěvě setká jak s představitelkou barmské opozice Aung San Suu Kyi, tak s prezidentem země, kterým je bývalý armádní generál Thein Sein.
Došlo k dalšímu střetu Srbů s KFOR, při kterém se i střílelo – 25 zraněných vojáků zahraniční mise
Při dalších střetech vojáků KFOR a Srbů v severním Kosovu bylo zraněno 25 převážně německých a rakouských členů mise KFOR, dva vojáci utrpěli dokonce střelná zranění, ovšem jsou mimo ohrožení života. K incidentu došlo opět při odstraňování barikád, a to ve chvíli, kdy otázku Kosova projednává Rada bezpečnosti OSN na popud generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona, který vyjádřil obavy z vlivu situace na bezpečnost a klid na Balkáně.
Vladimir Putin oficiálně kandiduje na post prezidenta ve volbách 2012
Vladimir Putin se stal oficiálním kandidátem vládnoucí strany Jednotné Rusko na post prezidenta Ruské federace. Nominace proběhla dnes na sjezdu strany, kde se svým projevem vystoupil i současný prezident Dmitrij Medveděv. Ten se v dalším volebním období bude ucházet o pozici premiéra. Prezidentské volby jsou naplánovány na 4. března příštího roku. Voliči budou v nadcházejících volbách volit prezidenta poprvé na šestileté období – v listopadu 2008 byla z iniciativy D. Medveděva ruská ústava pozměněna tak, že funkční období prezidenta bylo prodlouženo ze 4 na 6 let a funkční období dolní komory parlamentu ze 4 na 5 let.
Rada Evropy vyšetřovala Vatikán kvůli nepřehledným finančním transakcím
Představitelé tzv. Moneyvalu, výboru expertů Rady Evropy, kteří hodnotí opatření proti praní špinavých peněz v jednotlivých zemích, navštívili Vatikán poté, co italské úřady v roce 2010 odhalily podivné praktiky vatikánské banky L’Istituto per le Opere Religiose, na které papež Benedikt XVI. reagoval založením nového finančního úřadu. Zpráva o závěru vyšetřování bude zveřejněná v polovině roku 2012.
Americký prezident Barack Obama se sejde s hlavními představiteli eurozóny
Agentura Reuters oznámila, že prezident Obama se v pondělí sejde s předsedou Evropské rady Hermanem von Rumpuyem a předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosou. Řešena bude především evropská reakce na již dva roky trvající krizi státních rozpočtů. Todd Salamone, viceprezident výzkumu ve Investment Research Schaeffer, situaci komentoval slovy:„Jediné, k čemu dojde, budou spekulace.“. Mimo jiné, prezident Evropské centrální banky Mario Draghi ve čtvrtek představí v Evropském parlamentu výroční zprávu o hospodaření instituce.
Eurobondy staví Německo proti celé eurozóně
Německá kancléřka Angela Merkel po setkání s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozy opět razantně odmítla společných evropských dluhopisů. Je přesvědčena o tom, že v takovém případě ponese Německo zodpovědnost za dluh celé eurozóny. Německo ale nesouhlasí ani s druhou variantou, která připadá v úvahu – pokud totiž nebudou vydány společné dluhopisy, Evropská centrální banka (ECB) bude nucena zahájit tištění nových peněz.
Francie hodlá apelovat na Německo v souvislosti s neúspěchem aukce německých dluhopisů
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy oznámil, že bude vyvíjet tlak na německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby zachránil eurozonu před prohlubující se krizí, která ve středu zasáhla i Německo. To zažilo neúspěšnou aukci vlastních dluhopisů. Německo přitom stále trvá na zákazu Evropské centrální bance (ECB) být věřitelem poslední instance k nákupu dluhopisů eurozony („eurobondů“). Německý dluh ve středu nenašel kupce pro polovinu desetiletého dluhopisu v hodnotě 6 miliard euro, nabízeného za rekordně nízké úrokové procento. Situace byla dnes projednávána zástupci Francie, Německa a Itálie ve Štrasburku.
Jemenský prezident má po podepsané dohodě odcestovat do USA
Jemenský prezident Ali Abdullah Saleh se bude léčit v New Yorku poté, co dnes podepsal dohodu, kterou ukončuje svou 33 let dlouhou vládu v této zemi, řekl to generální tajemník OSN, Ban Ki-moon. Prezident Saleh podepsal dohodu o postupném předání moci v Saúdské Arábii, kterou pomohly vytvořit státy Perského zálivu a OSN. Generální tajemník OSN dále řekl, že se s jemenským prezidentem rád uvidí, ovšem okolnosti lékařské prohlídky v USA nezmínil. Rada bezpečnosti OSN zatím v pondělí bude jednat o situaci v Jemenu, kde pokračují protesty, neboť demonstranti žádají soud s prezidentem Salehem.
Německo nepodporuje eurobondy, krizi prý nevyřeší
Německá kancléřka Angela Merkelová zastává názor, že změna smluv o EU pomůže vyřešit krizi spíše než mnohými státy podporované eurobondy. Podle Angely Merkelové by se měly plánované eurobondy projednávat na konci krize, ne uprostřed. Kancléřka dále prohlásila, že pokud bude řešení změn smluv příliš náročné na celounijní úrovni, omezí se pouze na 17 států eurozóny. Velká Británie prý podpoří německé návrhy výměnou za dohodu o pracovní době v Evropské Unii.
Rusko bude na americký program evropské protiraketové obrany reagovat balistickými raketami a radary
Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes učinil oficiální prohlášení o tom, jak bude Rusko reagovat na stagnaci v jednání se Spojenými státy o otázce protiraketové obrany: Na základě jeho nařízení má ruské ministerstvo obrany uvést ve městě Kaliningrad do provozu radiolokační stanici systému varování před raketovým útokem. Dále má být posílena ochrana objektů strategických jaderných sil a vypracován soubor opatření, která v případě nutnosti zabezpečí zničení informačních a řídících systémů protiraketové obrany. Dle slov D. Medveděva odmítá Rusko v případě pokračování nepříznivého vývoje postoupit další kroky v oblasti odzbrojení a kontroly zbrojení, a dojde-li k narušení strategické rovnováhy sil, bude země nucena úplně odstoupit od odzbrojovací smlouvy START (tato možnost plyne podle prezidenta ze samotné podstaty smlouvy). Podle D. Medveděva je však ještě stále čas na to, aby státy dospěly k dohodě – Rusko „má politickou vůli k dosažení potřebné dohody, která by mohla otevřít zcela novou kapitolu ve vztazích se Spojenými státy a NATO.“
Plán s evropskými dluhopisy staví Evropskou komisi proti Německu
Evropská komise čelí tuhému odporu ze strany Německa kvůli plánům na boj se spirálou krizí státních dluhů pomocí společných dluhopisů států eurozóny. Zatímco předseda Evropské komise, José Manuel Barroso, silně argumentuje pro stabilizační dluhopisy, známé jako „eurobonds“, v pozadí na pozadí stále více rostou náklady na půjčky. Evropská komise bude muset své plány předložit francouzskému prezidentovi Nicolasu Sarkozy a německá kancléřce Angele Merkel, která již dala jasně najevo, že v tzv. eurobonds nespatřuje v této fázi řešení krize.
Venezuelský prezident Hugo Chávez: „u moci zůstanu až do roku 2031“
Venezuelský prezident Hugo Chávez oznámil, že u moci zůstane až do roku 2031. Řekl to při projevu před studenty a zdůvodnil to tím, že opozice hovoří o jeho špatném zdravotním stavu, což není pravda. Prezident Chávez dále prohlásil, že původně hodlal v úřadu zůstat pouze do roku 2021. Stejně tak řekl, že je přesvědčen o svém vítězství v budoucích volbách, které se budou konat v říjnu 2012.
Britská vláda poprvé přiznala dluhové problémy
Britský premiér David Cameron a jeho ministři poprvé přiznali, že se nemusí podařit vyřešit britské půjčky včas. Podle britského premiéra se nemusí podařit snížit schodek ve státním rozpočtu do roku 2014 – 15 tak, jak bylo předpokládáno. Tím premiér nepřímo vyloučil jakékoliv daňové škrty před příštími volbami, což zároveň v Anglii vyvolává otázky o základním smyslu vládní koalice. Odchýlení se od vládního plánu by nyní mohlo vést k navyšování úroků, za které si Velká Británie půjčuje, což v době globálního strachu z velké recese, nepřidává důvěru na finančních trzích.
Prezident USA Barack Obama: „Írán si zvolil cestu mezinárodní izolace“
Americký prezident Barack Obama prohlásil, že Írán „si zvolil cestu mezinárodní izolace“ poté, co byly dohodnuty nové sankce spolu s Kanadou a Velkou Británií, k nimž se dnes připojila i Francie. Prezident USA dále řekl, že vzhledem k nebezpečné cestě Íránu, kterou si sám zvolil, budou USA spolu se svými partnery pokračovat v hledání způsobů, jak co nejvíce izolovat íránskou vládu a jak na ni co nejintenzivněji zvýšit tlak.
Velká Británie a Německo se přiblížily společné dohodě o změně smluv o EU
Německá kancléřka, Angela Merkel, odsouhlasila „konstruktivní“ návrhy ze strany britského premiéra David Camerona z minulého týdne. Návrhy se týkají likvidace některých zákonů EU včetně zrušení vybraných pracovních zákonů, vše je součástí úmluvy o změně smluv EU. Evropská směrnice o pracovní době, která stanovuje maximální počty odpracovaných hodin, je chápána jako jedna z možných oblastí budoucího kompromisu. Velká Británie je kromě toho dlouhodobě proti zásahům EU do pracovněprávních předpisů Britů. Výměnou za tento „německý souhlas“ slíbil britský premiér podporu německých návrhů na změny smlouvy o EU, která by měla vést k posílení rozpočtové disciplíny v rámci eurozóny.
Turecký prezident: „Turecko má stále zájem o vstup do EU“
Turecký prezident Abdullah Gül tvrdí, že jeho země má i nadále zájem o vstup do EU, a to i přes krizi eurozóny. Turecký prezident, který se nyní chystá na třídenní státní návštěvu Velké Británie, kde má s britským premiérem Davidem Cameronem projednávat především situaci v Sýrii, dále pro Sunday Telegraph řekl, že je přesvědčen, že Turecko by posílilo EU. V EU však přesto přetrvává silný odpor k možnému vstupu Turecka.
Papež Benedikt XVI. podepsal v Beninu dokument o Africe
Papež v hlavní beninské katedrále podepsal papežský dokument (tzv. apoštolské napomenutí) určený Africe, který vychází ze synodu afrických biskupů z roku 2009, který se konal ve Vatikánu. Dokument je převážně náboženského charakteru, ale týká se i problematiky AIDS – papež se vyhýbá přímému řešení otázky používání kondomů v boji proti šíření viru HIV, ale označuje AIDS především za etický problém lidstva. Papěž fále Afričany vyzývá k zodpovědnému vládnutí a klade důraz na rodinu stejně jako na usmíření.