Britský premiér David Cameron při svém projevu v parlamentu prohlásil, že členství Velké Británie v EU je zásadní a strategické. Velká Británie dle slov svého premiéra v EU hodlá zůstat, nicméně podepsání nové dohody o smlouvě o EU není v zájmu zemí mimo eurozónu.
Archiv rubriky: Osoby
Evropská komise se s politováním vyjádřila k vetu Velké Británie na summitu EU
Evropský komisař pro hospodářské záležitosti Olli Rehn vyjádřil „politování“ nad rozhodnutím britského premiéra Davida Camerona vetovat nové smlouvy o EU, které mají urychlit fiskální a hospodářskou integraci EU. Podle eurokomisaře Rehna jsou smlouvy v zájmu EU i britských občanů.
Britský premiér bude čelit nařčením ze špatného rozhodnutí
Zatímco podle průzkumu většina britských obyvatel podporuje veto britského premiéra Davida Camerona ohledně změn Lisabonské smlouvy či nové fiskální unie, část členů parlamentu je proti. Někteří členové Labouristické strany a Liberálních demokratů s rozhodnutím nesouhlasí a obávají se izolace v rámci Evropské unie. Tvrdí, že tak dojde k situaci, kdy Velká Británie nebude mít možnost rozhodování v řadě budoucích otázek. Premiér je však rozhodnut opozici své stanovisko objasnit a obhájit jej.
Veto britského premiéra má ve Velké Británii podporu – Britové chtějí jít svou cestou
Podle prvního průzkumu Mail on Sunday 62% obyvatel Velké Británie podporuje rozhodnutí britského premiéra Davida Camerona a stojí při něm, pouze 19% Britů je proti. Britský premiér David Cameron tak svým, do budoucna pravděpodobně historickým, rozhodnutím vetovat změny ve Smlouvě o EU jasně vyjádřil cestu Velké Británie, která se začíná od EU distancovat. Většina Britů je přesvědčena, že společná měna euro je odsouzena k neúspěchu a téměř polovina obyvatel Velké Británie věří, že se EU rozpadne. Britové se také netají strachem z přílišné moci Německa. Podle průzkumu také vyšlo najevo, že zásadní většina Britů by dnes v referendu odsouhlasila vystoupení z EU.
Generální tajemník OSN je poprvé od roku 1993 v Somálsku
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon dorazil do Somálska, kde přislíbil jmenování vyslance OSN pro Somálsko. Dále generální tajemník OSN prohlásil, že dorazil, aby vyjádřil solidaritu s lidmi Somálska a zajistil mezinárodní podporu vlády a pomoc Africké unie v boji s islámskými rebely. Důvodem návštěvy je ale nepochybně i to, že v Somálsku se mají příští rok konat volby. Zemi doposud řídila prozápadní prozatímní vláda, respektive oblasti, které jsou v její moci.
Papež Benedikt XIV. plánuje v příštím roce navštívit Kubu
Papež Benedikt XVI. navštíví příští rok Kubu. Přijede na oslavy 400. výročí zjevení patronky Kuby. Chce také vyjádřit podporu kubánské katolické církvi za to, že svým vyjednáváním pomohla osvobodit desítky politických vězňů, kteří byli propuštěni minulý rok. Vatikán prohlásil, že se papež setká i s představiteli Castrovy vlády. Zdůraznil ale, že cíl jeho cesty je výlučně náboženský, nikoli politický. První papež, který Kubu navštívil, byl Jan Pavel II. Ten roku 1998 při mši v Havaně vyzval, aby „ se Kuba otevřela světu a svět Kubě“.
Evropská Unie dosáhne dohody bez podpory Velké Británie
23 unijních zemí, včetně všech 17 států eurozóny na dnešním bruselském sumitu podpořilo francouzsko- německý návrh větší integraci národních ekonomik a přísnější kontrolu nad vládními rozpočty. Za porušení smlouvy budou státům vyměřovány sankce. Britský premiér David Cameron trvá na výjimkách pro Británii v řadě finančních regulací. Změny nebudou zajištěny Lisabonskou smlouvou, ale novou dohodou mezi vládami členských států. Britský premiér dohodu nepodepsal. Ačkoliv doufá v zlepšení situace eurozóny, dle jeho slov není smlouva pro Velkou Británii výhodná. Nová dohoda by měla vstoupit v platnost koncem března 2012.
V Praze protestovali aktivisté proti průběhu ruských parlamentních voleb
Protestní akci pořádalo Centrum na podporu demokracie a lidských práv Člověka v tísni, zúčastnilo se jí také několik desítek členů ruské komunity žijící v Praze. Prostřednictvím transparentů si účastníci připomněli ruské novináře nebo právníky zavražděné v průběhu posledních let. Demonstrace byla uspořádána v souvislosti s návštěvou ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Praze, který během rozhovorů připustil, že nedělní parlamentní volby v Rusku mohly provázet nedostatky, dohady však podle jeho slov musí prošetřit příslušné úřady.
V Bruselu jednají představitelé Kosova s americkou ministryní zahraničí
Během setkání v Bruselu americká ministryně zahraničí Hillary Clinton a kosovský premiér Hashim Thaci řešili evropskou perspektivu Kosova, přičemž americká ministryně zahraničí přislíbila Kosovu plnou podporu USA s tím, že Kosovo nemůže zůstat v izolaci. USA dále ocenily poslední dohody Kosova se Srbskem a vyzvaly k pokračování v reformách, zvláště pak v justici. S šéfkou americké diplomacie dále bude jednat i prezidentka Kosova Atifete Jahjaga, která se má setkat i s představiteli americké FBI – řešit se má pomoc v boji proti korupci a organizovanému zločinu. Prezidentka Kosova také oznámila vytvoření nové Antikorupční rady.
Ruský premiér Vladimir Putin obvinil USA ze zapříčinění současných povolebních nepokojů v Rusku
Ruský premiér uvedl, že Spojené státy stojí v pozadí celého dění a dále obvinil americkou ministryni zahraničí Hillary Clinton z udávání „tónu“ pro opoziční aktivisty. Ti podle slov premiéra Putina začali svoji aktivitu právě na popud USA. Mezinárodní pozorovatelé po skončení voleb vyjádřili značné obavy o správnosti a legitimnosti jejich průběhu. K opakování hlasování vyzval i bývalý sovětský prezident Mikhail Gorbachev. Strana Vladimira Putina v posledních volbách ztratila nadpoloviční většinu.
Prezident USA a německá kancléřka si před summitem EU volali kvůli euru
Americký prezident Barack Obama hovořil telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkel o podpoře USA v kritickém okamžiku eurozóny. Oba představitelé se shodli na významu trvalého a důvěryhodného řešení krize a souhlasili s pokračováním v úzké spolupráci, uvedl Bílý dům.
Ruský prezident v České republice – řeší se světová témata i vzájemný obchod
Během dvou dní má ruský prezident Dmitrij Medveděv s českými představiteli jednat o ekonomické spolupráci a o dostavbě jaderné elektrárny Temelín, o kterou projevili zájem i Rusové. Ruský velvyslanec v Praze Sergej Kiseljov řekl, že se očekává podpis „významného množství“ obchodních smluv – příkladem může být dohoda o výstavbě železnice v Rusku či opravách ruských vojenských vrtulníků české armády. Řešit se budou i plány NATO a USA na vznik systému protiraketové obrany v Evropě, finanční krize, vztahy mezi Ruskem a EU a dále i arabské nepokoje.
Španělsko podporuje změnu Smlouvy o EU navrhovanou Francií a Německem
Španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero a jeho nástupce Mariano Rajoy oznámili, že Španělsko plně podpoří změny Smlouvy o EU, které navrhuje francouzsko-německá iniciativa. Balíček opatření dohodnutých v pondělí německou kancléřkou Angelou Merkel a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozy, který zahrnuje sankce za porušení předpisů ohledně veřejného dluhu a deficitu bude představen na summitu EU 9. prosince v Bruselu. Rodríguez Zapatero řekl, že reformy navržené Francií a Německem jsou „důležitým krokem“, který by mohl pomoci uklidnit trhy.
USA jednají se syrskou opozicí o budoucí Sýrii – hovoří se otevřeně o svržení syrského prezidenta
Ve švýcarské Ženevě se sešla americká ministryně zahraničí Hillary Clinton s představiteli syrské opozice, syrskou Národní radou, zatímco z Turecka se podle neoficiálních zdrojů infiltruje stále více opozičních bojovníků, kteří navyšují počty opoziční armády bojující proti syrské vládě. Americká ministryně zahraničí prohlásila, že je třeba svrhnout syrského prezidenta al-Assada a vybudovat předpoklady pro budoucí syrský právní stát. USA, EU, Turecko a Jordánsko již oficiálně vyzvaly prezidenta Bashara al-Assada k odstoupení. Situace v Sýrii se pak podle Reuters stále více blíží otevřené občanské válce.
Předseda Evropské rady: „Změny smluv možná nejsou nutné“
Po pondělním ohlášení návrhu německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho na změnu smlouvy o Evropské unii, která by pomohla hlídat státní rozpočty zadlužených zemí, předseda Evropské rady Herman Van Rompuy naznačil, že to nebude nutné. Místo toho nabízí jakousi rychlou „fiskální dohodu“, která by nepotřebovala zdlouhavé ratifikování ve všech 27 zemích EU.
Britský premiér David Cameron hrozí nepodepsáním změn smlouvy o EU
Britský premiér se vyjádřil k chystaným změnám, ke kterým směřují rozhovory mezi Francii a Německem, negativně. Pokud nebudou v nových smlouvách o Evropské unii zajištěny zájmy jeho země, změnu zablokuje. Nejdůležitější je, dle něj, přesto najít východisko z krize eurozóny.
Rusko se ostře ohradilo proti americkým výrokům o ruských volbách
Ruské ministerstvo zahraničí odmítlo americké výhrady ke svým volbám a označilo slova americké ministryně zahraničí Hillary Clinton za nepřijatelná. Ministryně Hillary Clinton totiž prohlásila, že volby do dolní komory ruského parlamentu nedokázaly být nezávislé a spravedlivé. Moskva ve své zprávě oznámila, že USA užívají „až příliš dlouho zastaralé stereotypy, aniž by se snažily pochopit změny v ruském volebním systému.“
Rusko zahájilo dodávky humanitární pomoci kosovským Srbům
Ruské ministerstvo pro mimořádné situace bude na povel ruského prezidenta Dmitrije Medveděva od zítřka posílat humanitární pomoc kosovským Srbům. První kontingent 25 nákladních automobilů s 284 tunami potravin, přikrývek a nábytku by měl do kosovské Mitrovice dorazit 12. prosince. Oznámil to ruský velvyslanec v Bělehradě, Aleksandar Konuzin, agentuře Itar Tasi.
Francie a Německo mají jasno – EU má mít novou smlouvu s podstatně tužšími pravidly
Vedoucí představitelé Francie a Německa, prezident Nicolas Sarkozy a kancléřka Angela Merkel, oznámili své stanovisko – EU potřebuje novou smlouvu, aby se vypořádala s dluhovou krizí eurozóny. Nová smlouva o EU by měla být připravena již v březnu 2012, aby zajistila, že k nové krizi již nedojde. Státy eurozóny by měly být pod větší kontrolou v otázce rozpočtů a měly by existovat i sankce v případě přesažení povolených deficitů nad 3%, což vyžadují dosavadní pravidla pro přijetí eura, přičemž rozpočty pak bude ověřovat Evropský soudní dvůr v Lucemburku. S tímto závěrem jde Německo a Francie na pařížský summit v pátek, kde se bude jednat o budoucnosti eura. Němci mimo jiné chtějí i strukturální reformy nad rámec dosavadních dohod, přičemž změny Lisabonské smlouvy by měly být provedeny ve všech 27 členských státech EU.
Začal rozhodující týden rozhovorů o východiscích z krize eurozóny
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová dnes započali rozhovory o východisku z krize, aby ustálili své názory před summitem Evropské unie, který proběhne v pátek. Toto zasedání má být pro celý vývoj eura v rámci krize zásadní. Zatímco Německo preferuje striktní kontrolu národních rozpočtů a výdajů, Francie si přeje zachovat jistou suverenitu státu. Prezident Sarkozy prohlásil, že si Evropskou unii bez eura nedokáže představit. Je proto nutné, aby Francie společně s Německem zajistila stabilní zónu. Do probíhajících rozhovorů bude zapojen také americký ministr financí Timothy Geithner a představitelé Evropské centrální banky.
Německý ministr financí uvádí detaily plánu krizového fondu před summitem EU
Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble v sobotu představil detaily svého plánu na řešení krize eurozóny, jenž má za cíl představit na očekávaném summitu Evropské unie příští týden. Dle nastíněného plánu by země měla odčerpat část svého dluhu do speciálního fondu, který by splácela příštích 20 let. Prozatím by se pak zavázala k reformám, které by nadále neprohlubovaly stávající zadlužení. Ministr věří, že jeho návrh, který získal podporu německé kancléřky Angely Merkelové, ukáže, že omezuje úroveň státního zadlužení na 60% HDP a tím zvýší důvěru investorů. Německo se bude snažit prosadit, aby takovýto fond vznikl v každé zemi eurozóny.
Organizace latinské Ameriky CELAC podpořila Argentinu v nároku na britské Falklandy
Nové společenství latinskoamerických a karibských států CELAC, kterou včera zahájil venezuelský prezident Hugo Chávez, se ostře postavilo proti sankcím USA na Kubu a dále podpořilo Argentinu v nárokování si britských ostrovů Falklandy, o které vedla Argentina s Velkou Británií v roce 1982 neúspěšnou válku.
Německá kancléřka Merkelová: Potřebujeme fiskální unii
Na dnešním proslovu k Bundestagu, německému spolkovému sněmu, kancléřka zdůraznila potřebu sjednotit země eurozóny s ostatními státy Evropské unie v jednotnou, silnou fiskální unii. Merkelová dále popsala stávající situaci jako krizi důvěry, v níž selhali především politici. Změnou smlouvy o Evropské unii chce zabránit unáhleným opatřením, jakými je například návrh unijních dluhopisů, tzv. „eurobondů“. Proti změně smlouvy se ostře vymezil britský premiér David Cameron.