Generální tajemník OSN Ban Ki-moon během konference v hlavním městě Libanonu o demokracii v arabském světě prohlásil, že syrský prezident musí zastavit zabíjení vlastních lidí. Podle názoru generálního tajemníka je „cesta represe ve slepé uličce“. OSN odhaduje, že při nepokojích v Sýrii již zahynulo přes 5000 lidí při vládních zásazích.
Archiv rubriky: Osoby
První incident mezi USA a Íránem v Perském zálivu
Video uvolněné Ministerstvem obrany USA ukazuje několik ozbrojených člunů íránských Revolučních gard blížících se ve velké rychlosti k USS New Orleans. Čluny nereagovaly na americké varování a přiblížily se na několik set metrů. Podobný incident se odehrál i u břehů Kuvajtu, kde se jiná ozbrojená plavidla Revolučních gard přiblížila k dobře viditelné lodi americké Pobřežní stráže, která v tu chvíli byla tažena jiným plavidlem. Ani při jednom incidentu nedošlo na střelbu. Ačkoli se oba incidenty udály již 6. ledna, zveřejnili je Američané až dnes. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán demonstruje svou schopnost zablokovat Hormuzský průliv, EU zvažuje uvalení embarga na íránskou ropu a USA uvalily zatím nejtvrdší sankce pro íránskou ekonomiku. Podle odborníků nyní tak všechny zúčastněné strany zvyšují svou vojenskou aktivitu, například Američané nyní navyšují počet svých vojáků v Kuvajtu na 15 000 a Velká Británie poslala do Arabského moře svou nejmodernější bitevní loď, torpédoborec HMS Daring. Stejně tak Spojené arabské emiráty (SAE) nedávno podepsaly novou dohodu o vojenské pomoci.
Prezident USA telefonicky řešil s tureckým premiérem situaci v Sýrii a Íránu
Prezident USA Barack Obama v pátek telefonicky hovořil s tureckým premiérem Tayyip Erdoganem o situaci v Sýrii a íránském jaderném programu. Podle prohlášení Bílého domu se oba státníci shodli na tom, že budou pokračovat v podpoře „oprávněných požadavků syrského lidu a oba odsoudili brutální akce syrského režimu“. O názorech na íránský jaderný program již ale prohlášení nemluví, pravděpodobně i proto, že Turecko se nedávno jasně postavilo proti dalším sankcím na Írán a odmítlo dodržovat jiné sankce, než ty, které byly uvaleny OSN.
Americká ministryně zahraničí provede „bleskovou návštěvu“ západní Afriky
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dle oznámení jejího ministerstva 16. – 17. ledna navštíví Libérii, kde bude přítomna inauguraci prezidentky Ellen Johnson-Sirleaf a jejímu druhému uvedení do úřadu, poté Pobřeží slonoviny, aby se setkala s drtivým vítězem voleb, prezidentem Alassane Outtarou, a vyjádřila mu tak podporu po povolebních bojích. Dále ministryně zahraničí USA navštíví Togo, které poprvé ve své historii vyhrálo kandidaturu na obsazení křesla Rady bezpečnosti OSN a jeho hlas bude důležitý pro americké snahy o uvalení dalších sankcí na Sýrii a Írán. Poslední zemí návštěvy budou Kapverdské ostrovy, kde bude řešeno nově nastolené strategické partnerství mezi oběma státy.
Americký prezident Barack Obama představil plán na zefektivnění a reorganizaci vládních úřadů
Pro jeho uskutečnění však potřebuje povolení Kongresu USA, o které již oficiálně požádal. Dostane-li prezident tuto krátkodobou pravomoc, má v plánu sloučit úřady, jejichž oblasti působnosti se překrývají a ušetřit tak v horizontu 10 let přes 3 miliardy USD. Mezi jinými úřady prezident zmínil případné sloučení agentur, které se pohybují v oblasti obchodu a podnikání – Small Business Administration, Úřad zástupce obchodu USA, Export-Import Banky, Overseas Private Investment Corp. a Agentury pro obchod a rozvoj. Po dokončení reorganizace budou mít zákonodárci tři měsíce na to, aby ji buď schválili nebo odmítli.
Nový velvyslanec USA v Rusku Michael McFaul zahájil výkon své funkce
Dle vyjádření americké ministryně zahraničí Hillary Clinton je Michael McFaul, jeden z tvůrců politiky „restartování“ vztahů mezi Moskvou a Washingtonem, v současné době nejvhodnějším kandidátem na post velvyslance v Rusku. Sám diplomat se domnívá, že „restart“ ještě zdaleka není dokončen, ale naopak jej čeká další, náročnější fáze, přičemž „shoda zájmů a hodnot není zcela zřejmá“. Michael McFaul byl před přijetím nové funkce hlavním poradcem amerického prezidenta Obamy v otázkách týkajících se vztahů s Ruskem. Ruská odborná veřejnost mezitím hodnotí výběr USA jako „zdrženlivý“, podle názoru ředitele Mezinárodního institutu politické expertízy Jevgenije Minchenka by ostrá kritika na adresu ruského vedení byla pro amerického prezidenta úderem a poukázala by na nesprávnost jeho dosavadních rozhodnutí, proto volí Washington spíše konzervativní scénář vztahů s Moskvou.
USA plánují obnovení diplomatických styků s Barmou
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton v pátek prohlásila, že Spojené státy budou usilovat o navázání opětovných diplomatických styků s Barmou, jako odměnu za reformy armádou podporované vlády. „Po konzultaci se členy Kongresu a na příkaz prezidenta Baracka Obamy, zahájíme proces výměny velvyslanců s Barmou,“ uvedla Hillary Clinton ve svém prohlášení.
Prezident USA Barack Obama požádal Kongres USA o zvýšení dluhového stropu o 1,2 bilionu dolarů
Je to třetí a poslední žádost o zvýšení dluhového stropu Spojených států, která je „povolena“ na základě dohody mezi Kongresem a Bílým domem ze srprna loňského roku. Dohoda byla po dlouhých sporech uzavřena, aby administrativa USA měla na vyplácení mandatorních výdajů. Vládní výdaje a jejich výška jsou i nadále terčem kritiky republikánských zákonodárců. Kongres má nyní 14 dní na posouzení žádosti, Obama však varoval před případnými námitkami, které hodlá vetovat.
Britský premiér na návštěvě Saúdské Arábie
Britský premiér David Cameron dnes dorazí na návštěvu krále Saúdské Arábie Abdullaha ve snaze o zlepšení vztahů mezi Velkou Británií a Saúdskou Arábií. Oba státníci mají jednat o problémech globální ekonomiky, energetické bezpečnosti a o boji proti terorismu. Spekuluje se ale o tom, že se má jednat i o prodeji britských zbraní a vojenské expanzi Saúdské Arábie, ve které by Britové měli významně pomoci. Saúdská Arábie je největším obchodním partnerem Velké Británie a drží ve Velké Británii investice ve výši 62 miliard liber. Saúdská Arábie již vyjádřila své obavy z napětí v Íránu, který je chápán jako nepřátelská země, stejně jako nesouhlasí s problematickým vývojem v Egyptě.
Stranický kolega německé kancléřky tvrdí, že Řecko opustí eurozónu
Tvrdí to Michael Fuchs, stranický kolega německé kancléřky Angely Merkel v politické straně CDU. Na rozdíl od výroků kancléřky se politik domnívá, že opuštění eurozóny Řeckem je nutné, neboť země není schopná splácet své dluhy. Politik tak změnil svůj dosavadní názor. Kancléřka bude jednat s politickou stranou CDU o řešení krize již tento pátek. Mezitím ratingová agentura Fitch varuje, že řecké finanční problémy zhoršují krizi celé eurozóny.
Prezident Spojených států Barack Obama navrhne daňové úlevy ve snaze zmírnit nezaměstnanost
Prezident podle svých slov chce navrhnout daňové pobídky k povzbuzení byznysu v rámci projektu „bring jobs home“, tedy v navrácení výroby zpět do USA. Zároveň by chtěl od daňových úlev odstřihnout firmy, které pracovní místa přemístí do jiné země. Detaily budou zveřejněny v prezidentem navrhovaném rozpočtu příští měsíc.
Zástupkyně EU a MMF se setkaly kvůli řešení krize
Německá kancléřka Angela Merkel jednala s ředitelkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde v Berlíně o způsobech, jak zastavit dluhovou krizi eurozóny. Rovněž se jednalo o nadcházející misi do Athén učiněnou zástupci MMF, Evropské centrální banky a Evropské komise. „Kancléřka a šéfka MMF znovu deklarovaly podporu pro trvale posílení růstu a zaměstnanosti v Evropě,“ uvedl mluvčí kancléřky, Steffen Seibert.
Italsko-německá jednání ohledně krize eurozóny pokračují
Dnes německá kancléřka Angela Merkel jedná s italským premiérem, jímž je Mario Monti. Ten přitom žádá od unie odměnu za úspory, jinak hrozí, že se v Itálii prohloubí proti evropská nálada. Pomoc požaduje například formou snížení úrokových sazeb. Nesouhlasí také se samostatným francouzsko-německým řešením krize, dle jeho názoru má Evropa několik center a Itálie je jedním z nich. Premiér chce prosadit větší vliv ECB právě při řešení krize. Třetí největší ekonomika eurozóny zápasí se zadlužením země ve výši asi 1,9 bilionu eur, vláda prozatím prosadila úsporná opatření ve výši 30 miliard eur.
Prezidenti Venezuely a Íránu prohloubí vztahy mezi oběma zeměmi
Prezident Mahmoud Ahmadinejad je od pondělka na návštěvě Venezuely. Se svým protějškem, prezidentem Chávezem, posuzuje ekonomické dohody. Chtějí také ještě zesílit strategické vazby , které byly vytvořeny mezi oběma zeměmi. Podle prezidenta Cháveze Venezuelu i Írán spojuje společný úkol- zastavit šílenství imperialismu. Nezapomněl ani na svůj názor, který se týká vyjádření amerického ministertva zahraničí. ,, Venezuela i Írán jsou mírumilovné země, které nikdy nenapadli žádný jiný národ.“ Obě země jsou podle prezidenta Cháveze neustále napadány washingtonskou správou. Na adresu svého protějšku prezident Ahmadinejad prohlásil, že by ,,venezuelský lid měl být hrdý na svého prezidenta, který je zároveň i šampionem v boji proti imperialismu“.
Argentina je ochotna vyjednávat o Falklandách
To stojí v dopisu, který byl adresován generálnímu tajemníkovi OSN Ban Ki-Moonovi. Text dopisu vzpomíná na Brity, kteří vyhnali argentinské autority z ostrovů i přes to, že zde byli, podle argentinské strany, po právu. Proto Argentina ,, znovu zdůrazňuje své právo na opětovné získání moci nad Falklandskými a Sandwichovými ostrovy, stejně tak jako nad Jižní Georgií a jejich vodami“. Argentinu v jejím úsilí již dříve podpořila organizace CELAC a MERCOSUR.
KLDR vyhlásila amnestii při příležitosti oslav narozenin svých vůdců
Letos by totiž bylo nedávno zesnulému vůdci této země Kim Jong-ilovi 70 let, přičemž jeho otec Kim Ir-sen (nebo také Kim Il-sung) by tento rok oslavil sté narozeniny. Stejně jako v letech 2002 a 2005, kdy byly v Severní Korei také vyhlášeny amnestie, ani dnes není zřejmé, kolik vězňů bude osvobozeno. Vláda by podle odhadů Amnesty International měla zadržovat zhruba 200 tisíc politických vězňů, a podle satelitních snímků z minulého roku bylo zaznamenáno i rozšiřování táborů pro politické vězně v KLDR. Před několika dny také proběhly oslavy údajných narozenin současného vůdce Kim Jong-una, jehož věk by se měl podle předpovědí zaokrouhlit na 30 let, aby tak byla podpořena místní propaganda.
Venezuelský prezident Hugo Chávez odsoudil výrok Washingtonu a přijal prezidenta Íránu
Prezidentu Chávezovi se příčí varování USA před navázáním úzkých vztahů s Íránem. Írán je totiž pod velkým tlakem kvůli svému jadernému programu, který kritizují západní mocnosti. Prezident Ahmadinejad je právě na návštěvě Latinské Ameriky, kde je jeho první zastávkou právě Venezuela. Prezident Chávez, který se netají podporou íránského prezidenta, se ke kauze vyjádřil se slovy, že ,, se latinsko-americký lid už nikdy nebude podřizovat Američanům“. Dodal také, že výroky mluvčího Ministerstva zahraničí Spojených států amerických ho rozesmály.
Dohoda o fiskální unii by mohla být podepsána do konce ledna, tvrdí německá kancléřka
Angela Merkel to oznámila po jednáních v Berlíně, kterých se zúčastnil francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Řekla také, že nebude možné vyplatit další tranši Řecku bez rychlého pokroku v druhém záchranném balíčku, včetně dobrovolné restrukturalizace řeckého dluhu drženého jeho soukromými věřiteli, napsal řecký deník Kathimerini. Dodala, že chce, aby Řecko zůstalo v eurozóně.
Bylo dohodnuto referendum v severním Kosovu o srbských institucích – Srbsko se nyní bojí, že by mohlo zkazit cestu do EU
Referendum kosovských Srbů na severu Kosova o uznání kosovských státních institucí a zrušení vlastních paralelních proběhne 14. – 15. února 2012. Srbský prezident Boris Tadić již prohlásil, že výsledek referenda bude mít zásadní vliv na členství Srbska v EU a referendum by tak mohlo ohrozit srbské diplomatické úsilí o získání statutu kandidátské země EU. Datum referenda odpovídá zasedání Evropské rady, na které ministři zahraničních věcí budou opět rozhodovat o udělení statutu Srbsku, konečné rozhodnutí by pak měla Evropská komise v březnu. Německá kancléřka Angela Merkel již otevřeně řekla, že Srbsko musí pro získání statusu odstranit paralelní instituce v Kosovu.
Německo a Francie projednávají strategii ekonomického růstu
Německá kancléřka Merkel a francouzský prezident Sarkozy se připravují na nadcházející summit EU. Ten se dle rakouského deníku Die Presse bude zaměřovat především na nezaměstnanost a ekonomický růst. Dalším tématem má být pak co nejrychlejší zavedení daní z finančních transakcí. Při dnešním společném jednání v Berlíně by mělo dojít ke koordinaci postojů obou aktérů. To se odehrává v průběhu rostoucích obav z vývoje ekonomické situace v Řecku a politické situace v Maďarsku.
USA označily venezuelskou velvyslankyni za osobu „non grata“
Velvyslankyně Livia Acosta by měla zemi opustit v úterý. Minulý měsíc skupina amerických právníků požadovala vyšetřování pí. Acosta. Následně kanál Univisión odvysílal dokument, ve kterém přesvědčoval, že byla ve skupině velvyslanců Venezuely a Iráku, kteří vyjádřili zájem o nabídku skupiny mexických počítačových hackerů, kteří by se infiltrovali do systému Bílého domu, FBI nebo Pentagonu. Prezident Hugo Chávez celou kauzu označil za nepravdivou. Příslušné aparáty USA nechávají zatím celou záležitost bez komentáře.
Armáda USA zvýší svoji aktivitu v Tichomoří
To uvedl americký prezident Barack Obama. V rámci nové desetileté vojenské koncepce mají být posíleny jednotky v asijsko-pacifické oblasti, kde se však v posledních letech rozmáhá Čína. Podle ministra obrany Leona Panetty americká armáda zeštíhlí a tím se stane flexibilnější a agilnější, přesto však bezpečně schopná zasáhnout kdekoli na světě. Americký vojenský rozpočet nedávno zasáhly škrty, které se ovšem nedotkly odvětví vývoje moderních technologií. Spojené státy prý budou i nadále expandovat na poli rozšiřování strategických partnerství v regionu.
V německých médiích se spekuluje o výměně prezidenta
Dle listu Rheinische Post má německá kancléřka Angela Merkel již dva možné kandidáty na prezidenta, kteří by byli schopní vyměnit současnou hlavu státu, jíž je Christian Wulff. Dosavadní prezident je kritizován za pokus o zatajení půjčky před 5 lety. Díky této kauze protestovalo před sídlem prezidenta asi 300 lidí, kteří požadují jeho odstoupení.