Ve Vatikánu existují dle arcibiskupa Carlo Maria Vigana, který nyní zastává funkci nuncia (vyslance) v USA, neprůhledná finanční pravidla vlády, nejasné obchodní vztahy, dochází zde dle něj ke korupci při zadávání veřejných zakázek, nafukování nákladů a obrovským ztrátám. Takto arcibiskup vylíčil stávající vatikánskou situaci v dopise pro papeže Benedikta XVI. Dle arcibiskupa je tato situace známá řadám významných představitelů států. Italská média fakt komentovaly jako „zemětřesení v kostelní hierarchii“.
Archiv rubriky: Osoby
Německá kancléřka: „Neprosazování reforem je pro Evropu medvědí službou.“
Německá kancléřka Angela Merkel v rozhovoru ve středu uvedla, že si je vědomá toho, že snaha o rozpočtovou kázeň v Evropě a další reformy prosazované v rámci EU Německem jsou pro mnoho zemí velkou změnou. Za tuto iniciativu byla již v minulosti kritizována. Kancléřka uvedla, že neprosazování reforem v rámci unie je pro Evropu medvědí službou. Dle jejího názoru je lepší Evropa inovací, než zastaralá Evropa „něčeho, co kdysi fungovalo“. Vedoucí představitelé EU se mají sejít v Bruselu v pondělí, aby projednali nový pakt pro užší ekonomickou integraci v 26 z 27 členských států bloku. Velká Británie dohodu nepodepsala.
Britský premiér požaduje reformu Evropského soudu pro lidská práva
Dle britského premiéra Davida Camerona je nyní správný čas uvažovat o reformě Evropského soudu pro lidská práva. Dle jeho názoru by soud neměl podkopávat vlastní pověst tím, že se bude zabývat národními rozhodnutími tam, kde to není třeba. Soud má nyní zpoždění s okolo 150 tisíci kauzami. Velká Británie je nyní v čele rotujícího předsednictví Rady Evropy a premiér přislíbil, že se v této době zasadí o změny. Země se střetla s rozhodnutím Evropského soudu v řadě otázek, včetně deportace zločinců a podezřelých.
Bylo zahájeno Světové ekonomické fórum v Davosu
Ve švýcarském Davosu začalo Světové ekonomické fórum, kterého se má zúčastnit až 2600 zástupců vlád a soukromého sektoru z celého světa. Událost zahájila německá kancléřka Angela Merkel. Setkání se dále zúčastní například šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagard, americký ministr financí Timothy Geithner, generální tajemník OSN Ban Ki-moon či generální tajmeník Ligy arabských států Nabil Elaraby. Kromě ekonomických témat spojených především s dluhovou krizí a možnými globálními dopady mají dalšími tématy pětidenního výročního být i vlna demonstrací a „arabské jaro“ nebo také diskuse o nadcházejících prezidentských volbách v Rusku a Francii.
Írán oznámil, že v případě ohrožení exportu své ropy zablokuje Hormuzský průliv
Írán Mohammad Kossari, náměstek ředitele parlamentního výboru pro zahraniční záležitosti a bezpečnost, obvinil EU ze zahájení „psychologické války“ poté, co bylo rozhodnuto o uvalení embarga na Íránskou ropu od 1. července. Pro tiskovou agenturu Fars dále náměstek Kossari oznámil, že pokud dojde k jakémukoliv narušení v souvislosti s prodejem íránské ropy, Írán definitivně uzavře Hormuzský průliv. Dále je Írán podle jeho slov připraven v případě, že by se Američané pokusili prolomit blokádu silou, zasáhnout americké cíle po celém světě. Do Perského zálivu zatím vplula americká posílená 5. flotila spolu s britskými a francouzskými loděmi, načež Írán reagoval smířlivě. Spojené státy již uvítaly ropné embargo EU a prezident USA Barack Obama v reakci prohlásil, že USA jsou připraveny ukládat další sankce proti Íránu, aby zabránily „vážné hrozbě íránského jaderného programu“. Teherán ovšem opět popřel, že by jeho jaderný program měl sloužit vojenským účelům.
Spojené státy přivítaly evropské zavedení sankcí na Írán
Ministryně zahraničí Hillary Clinton a Timothy Geithner, ministr financí americké vlády, ocenili ve společném prohlášení kroky Evropské unie vůči Íránu. V prohlášení dále uvedli, že Spojené státy jsou spolu s mezinárodními partnery odhodláni zabránit islámské republice získat jaderné zbraně.
Velká Británie chce na dnešním zasedání ministrů zahraničí EU zmírnit sankce proti Barmě
Britský ministr zahraničí William Hague oznámil, že věří, že se dnes při zasedání ministrů zahraničních věcí EU, u příležitosti řešení nových sankcí proti Íránu a otázky Sýrie, dohodne i zmírnění sankcí vůči Barmě (Myanmaru) v reakci na reformy tamní vlády, která mimo jiné propustila politické vězně, či ukončila 62 let trvající boje s rebely. O zmírnění sankcí již dříve mluvil i francouzský ministr zahraničí Alain Juppé při návštěvě Barmy. Tato země se v poslední době dostává do popředí zájmu, což dokazuje i historická návštěva ministryně zahraničí Hillary Clinton a plány na obnovení diplomatických vztahů mezi USA a Barmou. Sankce proti Barmě již zmírnily například Austrálie či Norsko.
Americká ministryně zahraničí hovořila se srbským prezidentem o dialogu s Kosovem
Americká ministryně Hillary Clinton hovořila se srbským prezidentem Borisem Tadićem o dialogu s Kosovem. Podle prohlášení vydaném v noci na sobotu, ministryně vyzvala Srbsko, aby pokračovalo ve svém úsilí směrem k normalizaci vztahů s Kosovem před rozhodnutím Bruselu o udělení Srbsku statusu kandidáta na vstup do EU. Ministryně dodala, že USA jsou připraveny pomoci oběma stranám.
Francouzský prezidentský kandidát Hollande požaduje revizi vztahů s Německem
Socialista Francois Hollande ve svém prvním předvolebním projevu dnes uvedl, že pokud bude zvolen do funkce francouzského prezidenta, bude od Německa očekávat více solidarity v rámci evropského prostoru. Kandidát by tak německé kancléřce Angele Merkel nabídl revizi dosavadní francouzsko-německé smlouvy. Ta byla podepsána v roce 1963 tehdejšími představiteli obou zemí. Kandidát také přislíbil v případě výhry odvolat francouzské vojáky z Afghánistánu, či snížit prezidentský plat o 30%.
Izrael se chystá prohlubovat spolupráci s Kyprem
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu 16. února navštíví Kypr, který má mimo jiné ve druhé polovině roku 2012 předsedat EU, oznámila to agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný vojenský zdroj. Izraelské ministerstvo zahraničí odmítá uvést podrobnosti návštěvy, ovšem má se údajně jednat o prohloubení izraelsko-kyperské spolupráce při těžbě zemního plynu v kyperských vodách. Dalším tématem má být i bezpečnostní spolupráce a otázka tureckého angažmá v oblasti. Podle bezpečnostních expertů Izrael usiluje o prohloubení spolupráce v důsledku zhroucení vztahů s Tureckem a kvůli nejisté situaci v Sýrii.
Běloruský prezident chce modernizovat politický systém země
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko sdělil, že chce modernizovat politický systém země po vzoru Číny. Prezident sdělil, že ho k tomuto kroku nutí světové dění. „Hlavní myšlenkou je být o krok napřed před událostmi, které se v zemi budou odehrávat, jde také o udržení stability a zaručení občanům jejich práv.“ Kroky jsou prý reakcí na hospodářskou krizí v Bělorusku a politickou situaci v Rusku. Pomoc Číny v slibovaných reformách by mohla přitáhnout do země čínské investory.
Britský premiér: „Argentina přijala „koloniální postoj“ ohledně Falklandských ostrovů“
Velká Británie zesílila svou rétoriku proti Argentině ve středu, kdy premiér David Cameron obvinil Buenos Aires z přijetí „koloniálního postoje“ vůči Falklandským ostrovům. Uprostřed rostoucího napětí před 30. výročí argentinské invaze, premiér sdělil, že v úterý svolal schůzi Rady národní bezpečnosti, kde bylo diskutováno právě téma ostrovů. Setkání se uskutečnilo poté, co Argentina přesvědčila členy obchodního bloku Mercosur – Brazílie, Paraguaye a Uruguaye – aby zavřely své přístavy pro lodě plující pod vlajkou Falklandských ostrovů. Premiér také uvedl, že Británie podporuje právo obyvatel Falklandských ostrovů na sebeurčení. „Tito lidé chtějí zůstat Brity. Dle našeho názoru od nich však chtějí Argentinci něco jiného.“
Polský premiér: „Není možné ponechávat vedení unie Francii a Německu“
V den setkání s italským premiérem, jímž je Mario Monti, udělil polský premiér Donald Tusk rozhovor, ve kterém komentoval stávající vedení Evropské unie. „Je již jasné, že vedení se ujala německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Situace by se však neměla stát politickým monopolem, Evropu nemůžou řídit pouze dvě země.“ Řekl však také, že aktivitu Paříže a Berlína nelze kritizovat. Jsou to ostatní členové unie, kdo by se měl aktivněji zapojit. „Nejsou to závody a není nutná žádná forma konkurence. Vlády by měly odstoupit od logiky vytváření aliancí za snahou ochrany vlastních zájmů.“ Potvrdil také, že pokud euro přežije stávající krizi, Polsko bude dále usilovat o jeho zavedení.
Venezuela obdržela ruské zbraně
Prezident republiky Hugo Chávez oznámil přijetí nové sady ruských zbraní. Ta zahrnuje tanky, řízené střely, raketomety a protiletecké obranné systémy. Prezident Chávez upřesnil, že se jedná o druhou půlku arzenálu, který Venezuela od Ruska zakoupila. Díky tomu má prý země ,,větší sílu v bitvách, než měla za posledních 150 let“.
Latinská Amerika podporuje Argentinu ve věci Falklandských ostrovů
Události posledních dní potvrdily, že za Argentinou stojí celá Latinská Amerika. Nárok Argentiny na Falklandské ostrovy podporují organizace MERCOSUR, Unasur nebo CELAC. Podpory se dostává i od jednotlivých států Latinské Ameriky. To zdůraznil speciální reprezentant pro integraci a sociální závazky argentinského ministerstva zahraničí Oscar Laborde. To by podle něj mělo vést k vyjednávání se Spojeným královstvím, přesně tak, jak o tom rozhodlo OSN. Britský premiér David Cameron uvedl, že budoucnost ostrovů záleží na jejich obyvatelích. Většina ostrovanů si přeje, aby Falklandy zůstaly pod Spojeným královstvím. Dále se k celé věci vyjádřil se slovy, že ,, trvající tvrzení o nároku Argentiny ohledně držení Falklandských ostrovů zavání kolonialismem“. To proto, že Argentina chce rozhodovat o lidech, kteří se cítí být součástí Spojeného království.
V lednu proběhne setkání státníků a vysokých funkcionářů na Světovém ekonomickém fóru v Davosu
Německá kancléřka Angela Merkel se tento měsíc zúčastní každoročního elitního setkání vlády a obchodních leadrů ve švýcarském Davosu. Hlavním tématem bude řešení dluhové krize, která ovládá globální trhy více jak dva roky. Předpokládaná účast představitelů vlády a privátního sektorů je 2600 osob. Setkání by se měla zúčastnit také šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagard, americký ministr financí Timothy Geithner, generální tajemník OSN Ban Ki-moon a generální tajmeník Ligy arabských států Nabil Elaraby. Dalšími tématy pětidenního výročního zasedání bude diskuze o vlně demonstrací a arabském jaru, ale i komentář k nadcházejícím prezidentským volbám v Rusku a Francii.
Blíží se důležitý summit o Kypru – turecký ministr zahraničí jednal s generálním tajemníkem OSN
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu se v libanonském Bejrútu sešel s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem, aby projednal turecké postoje před nadcházejícím summitem o Kypru, který se bude konat příští týden v New Yorku. Podle tureckého ministra stojí svět na prahu významné příležitosti v řešení „kyperské otázky“. Generální tajemník OSN pak prohlásil, že turecká iniciativa v otázce Kypru je důležitá. Turecký ministr se také setkal se zvláštním poradcem generálního tajemníka OSN pro Kypr Alexandrem Downer, kterého vyzval k připravení mnohostranných jednání v rámci konference za účasti garantů (mezi které Turecko patří) a vyzdvihl před ním flexibilní postoj kyperských Turků. Kypr má v druhém pololetí roku 2012 předsedat EU, což Turecko odmítá.
Izrael obvinil britského místopředsedu vlády z „bezdůvodného napadání Izraele“
Izrael obvinil britského místopředsedu vlády, kterým je šéf liberálních demokratů Nick Clegg, z „bezdůvodné napadání“ poté, co britský vicepremiér na tiskové konferenci s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmoudem Abbasem prohlásil, že Izrael „páchá obrovské škody v mírovém procesu na Blízkém východě“. Vicepremiér Nick Clegg dále prohlásil, že „ilegální budování židovských osad je úmyslným vandalstvím ze strany Izraele, které ohrožuje řešení dvou států – Palestiny a Izraele“. Naopak prezident Palestinské samosprávy Mahmoud Abbas prohlásil, že jsou to přesně ta slova, která Palestina potřebuje. Hlava palestinské autonomie má ještě jednat s britským premiérem Davidem Cameronem a chystá se navštívit několik dalších zemí.
Generální tajemník OSN vyzval Radu bezpečnosti OSN k jednání v otázce Sýrie
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon na energetickém summitu v Abu Dhabi apeloval na Radu bezpečnosti OSN, aby přistoupila k jednání s rostoucí vážností situace v Sýrii, která je podle generálního tajemníka OSN nepřijatelná.
Britský premiér se setká se svým skotským protějškem ohledně skotské budoucnosti
Britský premiér David Cameron se tak setká se skotským prvním ministrem, jímž je Alex Salmond. Rozhodnutí přichází po dosud šesti výzvách skotského představitele k této schůzce. Diskuze by měla řešit konzultační proces zahájen vládou Spojeného království. Pan Salmond nedávno oznámil, že hlasování o skotské nezávislosti se bude konat na podzim roku 2014.
Dle německé kancléřky může Řecko obnovit svou ekonomiku
Německá kancléřka Angela Merkel zastává názor, že Řecko může obnovit své hospodářství důsledkem strukturálních reforem, a to i přes úsporná opatření, které kvůli krizi státního rozpočtu muselo přijmout. Kancléřka dále sdělila, že samotné výdajové škrty jsou nedostatečné a strukturální reformy jsou nutné, i když bude trvat, než přinesou kýžené výsledky. „V Řecku již bylo dosaženo pokroku,“ řekla Merkel. Dodala však, že vybírání daní je stále problém.
Liberijská opozice uznala znovu zvolenou prezidentku Ellen Johnson Sirleaf
Hlavní opoziční strana Libérie, Kongres za demokratickou změnu (CDC), uznala po dlouhých jednání prezidentku Ellen Johnson Sirleaf za právoplatně zvolenou, a to i přes předchozí námitky a nesrovnalosti. Informoval o tom šéf strany CDC Winston Tubman pro agenturu AFP. CDC se podle svého šéfa bude podílet na vládě v Libérii a její představitelé se zúčastní i slavnostní inaugurace, na kterou dorazí i americká ministryně zahraničí Hillary Clinton.
Čínský premiér na návštěvě Saúdské Arábie
Čínský premiér Wen Jiabao navštívil Saúdskou Arábii, která je pro Čínu největším dodavatelem ropy. Navzdory v současnosti napjaté situaci okolo ropné produkce v Perském zálivu došlo k podepsání kontraktu mezi saúdskoarabskou ropnou společností Aramco a čínskou společností Sinopec. Jedná se o výstavbu nové rafinérie ve městě Yanbu na břehu Rudého moře, která by měla produkovat zhruba 400 000 barelů ropy denně.