Republikánský kongresman Mike Rogers prohlásil, že USA se vyjadřují velmi nejasně vůči Izraeli. Podle špiček republikánské strany íránský jaderný program pokračuje a USA by měly jasně stanovit „červenou linii“, kterou pokud Írán překročí, tak proti němu vstoupí USA do války po boku Izraele. Podle Rogerse pokud se USA ohledně jasné hranice nevyjádří, hrozí unilaterální útok Izraele. Reagují tak na obvinění Izraele, podle kterého tajně vyjednávala administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy s Íránem o případné neutralitě USA.
Archiv rubriky: Osoby
Čína: USA by se neměly stavět na žádnou stranu sporů v Jihočínském moři
Prohlásil to mluvčí čínského ministerstva zahraničí během dnešní návštěvy americké ministryně zahraničí Hillary Clinton v Pekingu. Podle čínských vládních představitelů se USA několikrát slovně zavázaly k tomu, že nebudou do sporů o ostrovy a rozsáhlá naleziště ropy na území Jihočínského moře vstupovat na žádné straně, a tak by to mělo zůstat i nadále. Návštěva americké ministryně v Pekingu přichází v době dlouhodobě vzrůstajícího napětí mezi Čínou a ostatními zeměmi v regionu.
Íránský prezident vyzval k redefinici komise OSN pro atomovou energii
V reakci na zprávu OSN, která varovala před narůstajícím objemem výroby obohaceného uranu v Íránu, prohlásil íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, že komise OSN není nestranná. Podle jeho názoru jsou závěry komise vytvořené v souladu se strategickými zájmy USA, Izraele a jejich spojenců ze Západu. Vyzval ostatní státy, aby se pokusily komisi změnit. Svoje prohlášení učinil Mahmúd Ahmadínežád na setkání Hnutí nezúčastněných, které se právě koná v Teheránu.
Představitelé EU údajně chystají summit zaměřený na rozpočet bloku
Dle zdroje agentury AFP by se měl summit uskutečnit v listopadu v pauze mezi již naplánovanými summity v říjnu a prosinci, které by se měly týkat především finanční situace Řecka a Španělska. Očekává se, že v době velkých úsporných opatření bude rozpočet EU pro následující roky (2014-2020) kontroverzním tématem. Zatímco někteří představitelé bloku požadují zvýšení rozpočtu, britský premiér David Cameron chce vyjednat nejprve omezení a poté zmrazení některých stálých výdajů unie.
Spojené státy americké definovaly podmínky za kterých provedou intervenci v Sýrii
Americký prezident Barack Obama oznámil, že pokud syrský prezident Bashar Assad překročí „červenou linii“, tak Spojené státy americké provedou vojenskou intervenci v Sýrii. „Červená linie“ byla definována skrze použití chemických zbraní. Syrský prezident překročí tuto pomyslnou linii, pokud použije chemické zbraně, či pohrozí jejich použitím. Americký prezident Barack Obama tento krok konzultoval s britským premiérem Davidem Cameronem. Americký Pentagon již pro případnou vojenskou operaci vypracoval plány.
Velitel mise ISAF prohlásil, že za útoky afghánských ozbrojených sil na vojáky NATO stojí ve 25% Taliban
Velitel mise ISAF americký generál John R. Allen prohlásil, že za tzv. „Insider attacks“, neboli útoky afghánských ozbrojených sil na vojáky NATO, stojí z 25% Taliban. Americká armáda do té doby operovala s mnohem nižším číslem – cca 11%. Za hlavní příčinu Insider attacks ovšem stále americká armáda považuje neshody mezi vojáky NATO a jejich afghánskými kolegy. Nad útoky vyjádřil znepokojení i americký prezident Barack Obama. V letošním roce jich proběhlo 32 a zahynulo při nich 40 vojáků Severoatlantické aliance.
Generální tajemník OSN navštíví Írán, aby se zúčastnil hnutí nezúčastněných
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon na konci srpna navštíví Írán, aby se zúčastnil 16. setkání Hnutí nezúčastněných. Hnutí nezúčastněných se sejde v Teheránu mezi 26. – 31. srpnem za účasti delegací ze všech 120 členských zemí. Spojené státy americké a Izrael vyzvaly generálního tajemníka OSN, aby jednání v Íránu bojkotoval. Důvodem je íránský jaderný program, který je podle obou států zásadním ohrožení pro světový mír. Jednání se zúčastní i zástupce Sýrie. Mluvčí generálního tajemníka OSN oznámil, že jednání Ban Ki-moon využije k prohlubování vzájemných mírových svazků mezi členy sdružení.
Americký prezident vyjádřil znepokojení nad útoky v Afghánistánu
Americký prezident Barack Obama vyjádřil obavy nad vývojem situace v Afghánistánu. Během tohoto roku došlo v Afghánistánu k 31 útokům ze strany afghánských ozbrojených sil na příslušníky NATO. Americký prezident oznámil, že bude situaci diskutovat s afghánským prezidentem Hamidem Karzaiem. Barack Obama hovořil i s vrchním představitelem amerických ozbrojených sil Martinem Dempseym a velitelem mise ISAF generálem Johnem R. Allenem. Jednali o opatřeních, která přijme americká armáda, aby tyto útoky neutralizovala.
Barma zahájí samostatné vyšetřování červnových nepokojů v zemi
Barma sestavila vyšetřovací komisi, která se bude zabývat průběhem nepokojů a útlaku muslimské menšiny Rohingya. Informoval o tom ve svém prohlášení barmský prezident Thein Sein. Komise bude mít celkem 27 členů a budou v ní přítomni jak zástupci odlišných politických stran, tak náboženských uskupení. Závěry vyšetřování by měly být známy během září. Mluvčí generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona uvedl, že od šetření komise jsou očekávány především takové výsledky, který umožní zemi vypořádat se s elementárními příčinami tohoto konfliktu.
Řecký premiér Antonis Samaras se příští týden setká s německou kancléřkou a francouzským prezidentem
Samaras, který je řeckým premiérem od 20. června tohoto roku, se setká s Angelou Merkel v Berlíně a poté má v plánu setkání s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem v Paříži. Podle deníku Financial Times by řecký premiér měl jednat s evropskými představiteli o prodloužení doby na zavedení úsporných opatření o dva roky. Škrty by tak Řecko rozložilo do roku 2016, tedy do čtyř let.
Jihokorejský prezident Lee Myung-bak: „KLDR by měla zvážit transformaci“
Jihokorejský prezident to prohlásil v televizním projevu, který byl odvysílán u příležitosti výročí osvobození Korejského poloostrova od japonské koloniální nadvlády. Podle něj by se měla KLDR vzhledem ke své stále se zhoršující ekonomické situaci postavit čelem. Zároveň dodal, že Jižní Korea bude případné změny pozorně sledovat. Komentáře jihokorejského prezidenta tak zřejmě reagují na současnou snahu nového severokorejského vůdce Kim Jong-una nastartovat ekonomické a zemědělské reformy.
Izraelský prezident deklaroval důvěru administrativě amerického prezidenta Baracka Obamy
Izraelský prezident Šimon Peres v televizi Channel Two prohlásil, že odmítá unilaterální útok Izraele na Írán. Deklaroval také důvěru administrativě amerického prezidenta Baracka Obamy. Podle jeho slov by měl Izrael důvěřovat, že USA zvládnou situaci kolem íránského jaderného programu. Odmítl tak názory izraelských politiků, jako jsou například Ehud Barak, Benjamin Netanyahu nebo Matan Vilnai, kteří navrhli zahájení samostatné války Izraele s Íránem. S útokem Izraele nesouhlasí ani Washington.
USA a Turecko se připravují na nejhorší scénář v Sýrii
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton a turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu vydali společné prohlášení, že obě země připravují společnou strukturu nejhoršího scénáře v Sýrii. USA a Turecko hodlají koordinovat svoje vojenské, výzvědné a politické kroky směrem k Sýrii. Podle americké ministryně zahraničí počítají USA i s případem, že syrský prezident BasharAl-Assad použije chemické zbraně. Turecká vláda oznámila, že si přeje více podpory ze strany Spojených států v otázce Sýrie. Turecko zhoršilo své vztahy se Sýrií po incidentu se sestřeleným tureckým letadlem nad syrským územím. Obě země také deklarují sdílenou obavu, aby se Sýrie nestala útočištěm teroristů. Před tímto scénářem varoval například Írán.
Zvláštní vyslanec OSN a LAS pro Sýrii Kofi Annan se s koncem měsíce vzdá své funkce
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon oznámil, že zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států (LAS) Kofi Annan se hodlá na konci srpna zcela vzdát své funkce. Zatímco západní státy v Radě bezpečnosti OSN se nejsou schopné shodnout na důvodu náhlého ukončení, Rusko již obvinilo USA z nedostatečné podpory Kofi Annana. Je možné, že jde i o reakci na kritický článek proti Kofi Annanovi uveřejněný včera ve Washington Post. Kofi Annan zdůvodnil svůj chystaný odchod pokračujícím vyzbrojování obou stran konfliktu a narůstajícím násilím, stejně jako jednání Rady bezpečnosti OSN.
Spojené státy americké schválily podporu syrským povstalcům
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy schválila zákon, který umožňuje americké organizaci „Syrian Support Group (Skupina pro podporu Sýrie)“ poskytovat přímou finanční podporu syrským povstalcům, bojujícím proti vládě syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Zákon podepsal americký ministr financí Timothy Geithner. USA také spolupracují se státy, které přímo povstalce podporují, jako jsou Saúdská Arábie či Katar. Někteří odpůrci tohoto kroku upozorňují, že není zcela jednoznačné, jaké zájmy vlastně povstalci v Sýrii zastupují.
USA odmítají případný izraelský útok na Írán
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu ve středu prohlásil, že čas na mírové řešení otázky íránského jaderného programu brzy vyprší. Spojené státy americké případný izraelský útok na Írán odmítly. Washington přiznal Izraeli právo na obranu realizovanou i vojenskými prostředky, ale v současné situaci věří v účinnost ekonomických sankcí. USA schválily další sankce na íránské banky, pojišťovny a dopravní společnosti. Názorům Benjamina Netanyahua má blíže než administrativa prezidenta Baracka Obamy republikánský kandidát Mitt Romney.
Americký ministr prohlásil, že tlak na Írán musí zůstat zachován
Podle amerického ministra obrany Leona Panetty je nutné, aby pokračoval diplomatický a ekonomický nátlak mezinárodního společenství na Írán. Ministr obrany ujistil ve Washingtonu izraelského předsedu vlády Benjamina Netanyahua, že Spojené státy americké nikdy nedovolí Íránu získat jadernou bombu. Nejlepší způsob jak od výroby nukleárních zbraní Írán odradit je podle Leona Panetty právě diplomatický a ekonomicky tlak. Podle izraelského předsedy vlády Benjamina Netanyahua se čas pro mírové řešení otázky íránského jaderného programu chýlí ke konci. Tento názor naráží na odpor Ruské federace, která myšlenku vojenského útoky Izraele na Írán odmítá.
Prezident Venezuely doufá ve zlepšení vztahů s Mexikem
Právě to si od změny prezidenta slibuje venezuelský prezident Hugo Chávez. Mělo by se jednat především o zlepšení ekonomických a politických vazeb. Výhru kandidáta Instituční revoluční strany (PRI) uvítal i prezident Bolivie Evo Moráles. Ten byl jedním z prvních, kdo p. Enrique Pena Nietovi poblahopřáli k vítězství.
Čínský premiér Wen Jiabao varuje před nepříznivou situací na čínském trhu práce
Čínský premiér Wen Jiabao tuto neděli v prohlášení zveřejněném na oficiální internetové stránce čínské Státní rady varoval před rostoucím tlakem na čínském trhu práce. Ten vzniká vlivem zpomalení ekonomického růstu Číny a jeho důsledkem prý bude více komplikovaná a bolestivá situace v oblasti vytváření vhodných pracovních míst. Wen Jiabao dále prohlásil, že negativní dopady světové finanční krize na čínskou nezaměstnanost budou trvat ještě nějakou dobu a povedou k rostoucímu napětí mezi pracovní nabídkou a poptávkou. Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí tohoto roku vzrostla o 7,6% a zaznamenala tak nejpomalejší růst za poslední 3 roky.
Indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono požádal OSN o pokračování v hledání mírových řešení v Sýrii
Indonéský prezident Yudhoyono prohlásil, že zaslal žádost na sekretariát generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona, aby i nadále organizace OSN hledala mírová řešení k ukončení politické krize v Sýrii, při které zemřelo již tisíce lidí. Indonéská vláda již dříve vyzvala syrskou vládní elitu, aby ukončila násilí v zemi. Indonésie byla nedávno nucena kvůli probíhající občanské válce ze Sýrie evakuovat své občany.
Britský premiér David Cameron navštívil Afghánistán
Britský premiér David Cameron jednal ve středu v jihoafghánské provincii Helmand s britskými a afghánskými představiteli. Velká Británie má v současné době 2. největší kontingent v zemi po USA, část vojáků by ze země měla být stažená již do konce letošního roku. Premiér po své návštěvě Afghánistánu uvedl, že předání zodpovědnosti za bezpečnost afgánským silám probíhá dle očekávání. Již dříve Velká Británie uvedla, že od roku 2015 poskytne ročně asi 89 milionů eur na financování afghánské policie, aby tak zajistila bezpečnost v zemi po odchodu spojeneckých vojsk.
Německý Bundestag bude hlasovat o pomoci španělským bankám
Čtvrteční hlasování německého Bundestagu má rozhodnout o finanční pomoci španělským bankám, dle německé kancléřky Angely Merkel návrh získá podporu většiny zákonodárců. Na oplátku však politička od Španělů požaduje přísné dodržování a plnění fiskálních cílů. Zahraniční analytici přesto hovoří o možné vznikající opozici ve straně samotné kancléřky, CDU. Merkel také hovořila o postoji vůči Řecku, přičemž uvedla, že Německo neučiní další kroky v této věci, dokud nebude zveřejněná zpráva kontrolorů Evropské unie, Evropské centrální banky a MMF o pokroku země v zavádění požadovaných reforem.
V Bulharsku byl spáchán atentát na izraelské turisty, zemřelo 8 osob
Během středečního atentátu na autobus s izraelskými turisty v Burgasu zemřelo 8 lidí, další byli zranění. Dle bulharského ministra vnitra Cvetana Cvetanova, kterého citovala agentura Reuters, se pravděpodobně jedná o sebevražedný atentát. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu vzápětí označil za viníka Írán, jenž údajně podpořil tento útok libanonské militantní organizace Hizballáh. Írán i Hizballáh však odpovědnost za tento atentát popřely.