V pondělí na tiskové konferenci oznámil izraelský ministr obrany Ehud Barak svůj odchod z politiky, aby měl více času na rodinu. Ministrem obrany zůstane ještě následující tři měsíce, ve volbách, které se budou konat v lednu příštího roku, se již neobjeví. Jeho odchod z politiky přichází v době, kdy Izrael vyjednává o příměří s palestinským hnutím Hamas. Ministr Barak byl ministrem obrany ve vládě premiéra Ehud Olmerta v letech 2007 až 2009, na ministerském postu setrval i v současné vládě premiéra Benjamina Netanyahu. V obou vládách působil i jako vicepremiér.
Archiv rubriky: Osoby
Eurozona čelí největšímu poklesu od roku 2009, v pátek má pokračovat jednání o rozpočtu EU
Ekonomika eurozony poklesla v posledním čtvrtletí na úroveň krize v roce 2009, sektor služeb, který patří k největším, ve velkém propouštěl. „Vyhlídky ekonomiky jsou čím dál tím horší, jak se blížíme ke konci roku,“ řekl ekonom Chris Williamson. Pesimističtěji podle něj vyhlížejí rok 2013 především německé společnosti. V pátek bude pokračovat jednání o rozpočtu EU na příštích 7 let, německá kancléřka Angel Merkelová se domnívá, že se dohody nedosáhne. V roce 2007 se rozpočet EU zvýšil o 4,8 %, některé země v čele s Velkou Británií požadují, aby se rozpočet snížil a nenavyšoval, Evropská komise je opačného názoru.
Putin: Vstup Ruska do Světové obchodní organizace negativně ovlivňuje ruskou ekonomiku
Podle prezidenta Vladimira Putina některá pravidla Světové obchodní organizace (WTO), do níž vstoupilo Rusko v srpnu letošního roku, negativně dopadají na ruskou ekonomiku a to sebou přináší vyšší nezaměstnanost a škrty ve státním rozpočtu. V ohrožení podle ruského prezidenta je domácí chov zvířat, sektor výroby zemědělských strojů a lékařského vybavení, automobilový, farmaceutický, textilní a potravinářský průmysl. Podle agentury Reuters je navíc Rusko připraveno napadnout pravidla EU v tzv. třetím energetickém balíčku, který omezuje společnost Gazprom s nakládáním evropského plynového potrubí.
Do čela nejsilnější francouzské konzervativní strany byl zvolen Jean-Francois Cope
Jean-Francois Cope byl zvolen 50,03 % hlasů novým předsedou konzervativního Svazu pro lidové hnutí (UMP), svého protikandidáta Francois Fillona porazil jen o 98 hlasů. Nově zvolený předseda UMP prosazuje pravicovější politiku, zatímco druhý poražený Fillon míří spíše ke středu politického spektra. Vítězství současného prezidenta Francois Hollande v květnových volbách přerušilo 17letou tradici, podle níž byl prezident vždy představitelem UMP.
Přes mírová jednání mezi Palestinou a Izraelem boje i nadále pokračují
V úterý oznámila Palestina, že je připravena jednat o příměří, Izrael mezitím vyzval všechny své občany v jižních oblastech Gazy, aby se evakuovali do centra města. Dohoda o příměří zatím nebyla podepsána, podle představitele Hamasu Izzat Risheq by mohla být uzavřena během středy, Izrael to ale nepotvrdil. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvítal mírová jednání, přesto uvedl, že je „připraven ke každé operaci, pokud bude třeba“. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se připojí k mírovým jednáním, která mezi Palestinou a Izraelem probíhají v Egyptě.
První zahraniční cesta nově zvoleného prezidenta Obamy směřuje do Asie
Prezident Barack Obama se rozhodl jako první prezident USA navštívit Barmu, kde by se měl setkat s prezidentem Thein Sein a opoziční političkou a držitelkou Nobelovy ceny míru Aung San Suu Kyi. Prezidentova cesta na asijský kontinent je naplánovaná na 17. až 20. listopadu. Barma přistoupila k politickým a ekonomickým reformám po posledních volbách v listopadu 2010. Prezident Obama se zúčastní i summitu Sdružení zemí jihovýchodních Asie (ASEAN) v Kambodži, následně zamíří do Thajska.
Předběžné výsledky: Získal Ohio a vítězí, Barack Obama zůstává nejmocnějším mužem planety
Přestože konečné výsledky budou známy až pozdě večer, americké televize oznámily vítězství prezidenta Baracka Obamy. Jeho republikánský soupeř Mitt Romney tak zůstal před branami Bílého domu, zatím ale odmítá uznat porážku. Prezident Obama měl podle předběžných výsledků získat 18 klíčových volitelských hlasů z Ohia a překročit hranici 270 volitelů potřebných k vítězství. Americká ústavu zaručuje každému americkému států určitý počet hlasů podle velikosti populace, rozhodujícími státy bývají Colorado, Iowa, Pennsylvania, Michigan, Minnesota, Wisconsin a právě Ohio. Volba amerického prezidenta neprobíhá přímo ale prostřednictvím 538 volitelů. Výsledky jsou zatím předběžné, v roce 2000 měl demokrat Al Gore získat většinu, nakonec se prezidentem stal George Bush mladší. V dolní komoře amerického Kongresu Sněmovně reprezentantů podle odhadů mají většinu i nadále republikáni, Senát zůstává demokratům.
Prezidentská kampaň v USA se po bouři Sandy znovu pokračuje
Po bouři Sandy, která za sebou nechala nejméně 64 mrtvých v USA a 70 v Karibiku, paralyzovala dopravu na východním pobřeží, zanechala miliardové škody a miliony obyvatel bez elektřiny, se opět rozjíždí prezidentská kampaň. Republikánský kandidát Mitt Romney přerušil na dva dny svou kampaň, nyní je znovu na cestách. Prezident Barrack Obama svou kampaň rovněž přerušil, aby mohl z Bílého domu koordinovat pomoc po bouři Sandy. Ve středu navštívil zasaženou oblast New Jersey. Ve čtvrtek se již prezident Obama vrací ke své prezidentské kampani, kterou představí v Nevadě, Colorado a Ohio. Volební den proběhne 6. listopadu a předvolební průzkumy ukazují těsné výsledky.
Americký kandidát na prezidenta Mitt Romney představil svoji vizi zahraniční politiky USA
Mitt Romney, americký kandidát na prezidenta, jež získal nominaci republikánské strany, zveřejnil dnes svoji vizi zahraniční politiky. Ve veřejných debatách se přihlásil k odkazu americké zahraniční politiky prováděné od konce 2. světové války, jež se vyznačovala především ekonomickým i vojenským ovlivňováním světové politiky. Podle Mitta Romneyho současný americký prezident Barack Obama oslabil roli USA ve světě. Mitt Romney ji hodlá obnovit a chce znovu vybudovat USA, jakožto rozhodující velmoc v globálních otázkách. Podporuje také jednoznačné postavení se za Izrael v jeho sporu s Íránem či ozbrojení syrských rebelů.
Čínská státem vlastněná firma Ralls Corporation podala žalobu na amerického prezidenta Baracka Obamu
Čínská firma napadla u amerických soudů krok prezidenta Obamy, který se rozhodl z důvodů ochrany národní bezpečnosti zablokovat koupi čtyř farem větrných elektráren ve státě Oregon, které se nacházejí v blízkosti výcvikové základny amerického námořnictva. Čínský projekt výstavby větrných elektráren je první zablokovanou zahraniční investicí v USA po 21 letech. Podle žaloby, podané právníky Ralls Corporation, tím prezident překročil své pravomoci. Podle odborníků jsou však obavy z bezpečnostní hrozby reálné. Ralls Corporation vlastní dvě soukromé osoby čínské národnosti, které zároveň zastávají vysoké manažerské posty ve společnosti Sany Group, hlavního hráče na poli čínského strojírenského průmyslu. Na americké základně se nachází výzkumné a výcvikové středisko pro vývoj a ovládání bezpilotních letounů a dalších zařízení potřebných k vedení elektronické války. Aktivity čínských firem, jako jsou CNOOC či Huawei, jsou na zahraničních trzích v poslední době předmětem rostoucího zájmu politiků a jsou terčem obav z ohrožení národní bezpečnosti.
Vietnamský soud odsoudil tři významné bloggery k vysokým trestům odnětí svobody
Rozsudek je posledním z řady tvrdých opatření proti vzkvétající vietnamské nezávislé internetové blogosféře, která je součástí jedné z nejrychleji rostoucích internetových populací na světě. Nekompromisní postup vietnamské komunistické vlády vůči svým kritikům na internetu jí od významné nevládní organizace obhajující svobodu tisku Reporters Without Borders (RWB) vysloužil označení „nepřítel internetu“. Podle RWB pouze Čína a Írán vykazuje větší počet zatčených novinářů než Vietnam. Tři významní bloggeři, zakládající členové nezávislé vietnamské webové stránky Free Journalist Club, byli odsouzeni k trestům odnětí svobody v rozmezí 4-12 let. Rozsudek tvrdě odsoudili zástupci lidskoprávní organizace Humans Rights Watch. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton již dříve vyjádřila znepokojení ze zhoršujícího se stavu lidských práv ve Vietnamu.
USA sníží sankce vůči Barmě
Barma si díky uvolněním politických poměrů polepšila v hodnocení USA, Evropy i OSN. USA v červenci vzhledem k tomu, že Barma propustila politické vězně, uvolnila některé ekonomické sankce, které vůči barmské vládě uvalila. Nyní americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila barmskému prezidentu Thein Sein, že USA jsou připraveny uvolnit další ekonomická omezení. Thein Stein prohlásil, že si cení důvěry USA a popřál štěstí americkému prezidentu Baracku Obamovi ke znovuzvolení.
USA zmírní sankce na dovoz barmského zboží
Po jednání s barmským prezidentem Theinem Seinem na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku to oznámila americká ministryně zahraničí Hillary Clinton. USA se podle Clintonové rozhodly uvolnit embargo na barmské zboží v důsledku tamního reformního procesu. Podle mluvčího barmského parlamentu Shwe Manna jsou vládní reformní kroky „nezvratitelné“ a povedou k vytvoření volného trhu a demokratického systému více stran. Souběžně s návštěvou barmského prezidenta probíhá v USA také několikadenní návštěva vůdkyně barmské opozice Aung San Suu Kyi, která o víkendu obdržela jedno z nejvyšších amerických civilních státních vyznamenání, Zlatou medaili Kongresu.
Delegace USA se nezúčastní projevu íránského prezidenta na půdě OSN
Americká delegace při OSN oznámila, že se nezúčastní projevu íránského prezidenta Mahmoud Ahmadinejad. Svoje rozhodnutí odůvodnila tím, že projevy íránského prezidenta směřují k dehonestaci Izraele. Mahmoud Ahmadinejad v minulosti v projevu prohlásil, že Izrael využívá holocaust k získávání finančních prostředků. Delegace USA během jeho projevu několikrát odešla. Americký prezident ovšem zdůraznil, že otázku íránského jaderného programu hodlá řešit diplomatickou cestou.
Republikáni požadují více informací k útoku v Libyi
Americká republikánská strana obvinila administrativu amerického prezidenta Baracka Obamy, že úmyslně mlží o pozadí útoku na amerického velvyslance v Libyi. Republikáni požadují více informací o celé události. Někteří členové republikánské strany tvrdí, že demokraté s uveřejněním informací váhají kvůli nadcházející volbě prezidenta, protože se obávají, že by informace mohl využít Mitt Romney proti administrativě Baracka Obamy. Americká velvyslankyně při OSN Susan Rice útok považuje za spontánní. Některé informace ovšem naznačují, že se jednalo o dlouho plánovaný teroristický útok.
USA prohlásily, že udělají co musí, aby zabránily získat Íránu jadernou zbraň
Americký prezident Barack Obama na zasedání valného shromáždění OSN v New Yorku prohlásil, že Spojené státy americké udělají „co musí“, aby zabránily Íránu získat jadernou zbraň. Reagoval tak na kritiku jeho prezidentského protikandidáta Mitta Romneyho, že nedostatečně hájí zájmy Izraele. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon varoval před útokem na Írán. Vojenská operace proti Íránu by podle jeho slov měla nedozírné následky pro všechny zúčastněné strany i celý region Blízkého východu.
Špičky americké republikánské strany kritizují současného amerického prezidenta kvůli zahraniční politice
Vrcholní představitelé americké republikánské strany senátoři Mike Rogers a John McCain kritizují současného amerického prezidenta Baracka Obamu za jeho zahraniční politiku. Současné silně protiamerické nálady v arabských zemích považují za výsledek jeho špatné zahraničně-politické koncepce. Jednotlivé arabské země se tak prý mylně domnívají, že USA zvolily politiku neangažovanosti. Od roku 2009 podle jejich názoru Barack Obama neudělal žádný veřejný proslov o zahraniční politice USA na Blízkém východě. Kritizují také nejednoznačnost s jakou se současná americká politika staví k problematice Izraele a Íránu.
USA nasadily bezpilotni letouny, aby nalezly vrahy svého velvyslance v Libyi
V Libyi byl spolu se třemi zaměstnanci ambasády zabit americky velvyslanec Christopher Stevens. Spojené státy americké se rozhodly použít válečné lodě s naváděnými střelami a bezpilotní letouny k nalezení vrahů. Libyjský předseda vlády čin ostře odsoudil a označil za zbabělý. Americký prezident Barack Obama přislíbil, že USA použijí všechny prostředky k nalezení pachatelů. Američtí představitelé se domnívají, že útok byl naplánován ještě před zveřejněním filmu, který pobouřil arabskou veřejnost. Předpokládá se, že americké letouny budou pouze sbírat informace a případný zásah provede libyjská vláda.
V Egyptě a v Jemenu byly napadeny americké ambasády
Poté co došlo v Káhiře k protestům před americkou ambasádou a v Libyii byl zabit americký velvyslanec, došlo k útokům na americké ambasády v Jemenu a Egyptě. Více než stovce demonstrantů v Jemenu se podařilo dostat na půdu ambasády v hlavním městě Sanaa. Zde demonstranté se střetli s policií a 15 jich bylo zraněno. V Egyptě protestující zaútočili kameny na policejní kordon, který bránil americkou ambasádu a 13 z nich bylo zraněno. Příčinou protestů je americký nezávislý film, který koluje po internetu a zesměšňuje proroka Mohameda. Americký prezident přislíbil, že USA udělají vše co je v jejich silách, aby došlo k uklidnění nepokojů před americkými velvyslanectvími, a aby došlo k nalezení vrahů amerického velvyslance.
Huawei se chystá investovat 1,3 miliardy liber do svých obchodních aktivit na britském trhu
Čínský telekomunikační a počítačový gigant se chystá na britském trhu v období příštích pěti let investovat hlavně do oblasti mobilního širokopásmového připojení. Zároveň se Huawei chystá vytvořit více než 700 nových pracovních míst. Britský premiér David Cameron investici uvítal jako demonstraci toho, že Velká Británie je v současnosti otevřena zahraničním investorům. Obchodní aktivity čínské státní firmy a její expanze na zahraniční trhy jsou však často zmiňovány spolu s podezřeními z možného ohrožení národní kybernetické bezpečnosti. Australská vláda z tohoto důvodu letos zabránila společnosti podat nabídku na zakázku na vybudování celonárodní širokopásmové sítě v hodnotě přesahující 38 miliard USD.
KLDR přijala nabídku humanitární pomoci od Jižní Korey
Severní Korea přijala nabídku humanitární pomoci od svého hlavního rivala vůbec poprvé od nástupu nového vůdce Kim Jong-Una. Jižní Korea nabídla pomoc v reakci na nedávné rozsáhlé povodně, které podle jihokorejských analytiků zničily více než 10% celkové severokorejské úrody obilí. Jihokorejská nabídka přichází nedlouho poté, co zástupci Světového potravinového programu OSN (WFP) minulý měsíc oznámili záměr poslat do této izolované země první várku mimořádné potravinové pomoci. Od smrti severokorejského vládce Kim Jong-ila v prosinci minulého roku země pod vedením jeho syna zostřila rétoriku a verbální útoky vůči svému jižnímu sousedovi, akceptace potravinové pomoci od Jižní Korey tak může naznačovat, že situace je vážnější, než se očekávalo.
Íránský politik prohlásil, že manévry v Perském zálivu jsou jen součást americké prezidentské kampaně
Íránský poslanec Baqer Hosseini prohlásil, že americké vojenské manévry nedaleko Hormuzského průlivu jsou součástí americké prezidentské kampaně. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy se vojenským angažmá v Perském zálivu podle některých íránských kruhů snaží získat pouze kredit, který chce využít v prezidentské kampani. Írán také zdůraznil, že vojenské angažmá USA a jejich spojenců v Perském zálivu nikterak nezmění jeho politiku.
USA oznámily zrušení zákona, který blokuje obchodní vztahy s Ruskem
Americká ministryně zahraničí na své návštěvě v Rusku hovořila s prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem. Tématy hovoru byla Sýrie, Írán a vzájemné obchodní vztahy. Americká ministryně zahraničí hovořila o tom, že Kongres Spojených států amerických plánuje zrušit dodatek zákon, tzv. Jackson-Vanik amendment – obchodní blokace, které v roce 1974 uvalily USA na státy východního bloku, především SSSR. Tento dodatek je stále v platnosti a poškozuje obchodní vztahy USA a Ruské federace. Americký ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že se domnívá, že je načase, aby byl dodatek zákona zrušen.