Do vlády Petra Nečase byli dnes odpoledne prezidentem Klausem jmenováni Karolina Peake, Zbyněk Stanjura a Petr Mlsna. Zbyněk Stanjura (ODS) se stal novým ministrem dopravy, jehož cílem je sloučení resortu průmyslu a obchodu s ministerstvem dopravy. Ministryní obrany byla jmenována předsedkyně strany LIDEM Karolina Peake, která se chce především zaměřit na boj s korupcí a omezením byrokracie. Novým šéfem legislativní rady vlády a ministrem bez portfeje se stal nestraník Petr Mlsna, jenž chce primárně přizpůsobit český právní řád novému občanskému zákoníku.
Archiv rubriky: Osoby
Egyptská opozice hodlá hlasovat proti nové ústavě
Egyptská hlavní opoziční strana Fronta národní spásy (NSF) vyzvala své příznivce, aby v blížícím se referendu o nové ústavě hlasovali proti jejímu přijetí. Podle NSF je nová ústava, která má podporu egyptského prezidenta Mohammeda Mursiho, příliš islamistická. NSF je podle BBC stále připravena hlasování bojkotovat, pokud nebudou splněny její požadavky, například soudní dohled nad referendem, monitoring ze strany místních i zahraničních nevládních organizací, detailní zveřejnění výsledků a zajištění dostatečné bezpečnosti. V úterý v Káhiře opět protestovali příznivci i odpůrci návrhu nové ústavy. Ke zvýšení napětí přispělo i odložení schůzky, kterou iniciovala armáda, a na níž se mělo jednat o zklidnění současné krize.
Premiér Petr Nečas představil jména nových ministrů
Ve středu jmenuje prezident Václav Klaus 3 nové ministry. V čele resortu dopravy stane Zbyněk Stanjura za ODS, nestraník Petr Mlsna bude jmenován ministrem bez portfeje, tedy bez správy konkrétního ministerstva, a šéfem legislativní rady vlády, ministerstvo obrany povede předsedkyně LIDEM Karolina Peake. Premiér Nečas navrhl předsedkyni Peake na post ministryně obrany navzdory kritice některých politiků, včetně prezidenta Václava Klause. Nová koaliční smlouva mezi LIDEM, TOP 09 a ODS bude z časových důvodů podepsána až v lednu 2013.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzývá k vytvoření ústavy oceánů
V pondělí tomu bylo 30 let, co vstoupila v platnost Úmluva Spojených národů o mořském právu (UNCLOS), která se týká veškerého mořského prostoru, včetně vymezení námořních hranic, ochrany životního prostředí, vědeckého výzkumu, obchodu a řešení mezinárodních sporů. Na pondělním zasedání Valného shromáždění OSN generální tajemník Ban Ki-moon prohlásil, že je potřeba vytvořit globální rámec pro mořské právo, který bude závazný pro všechny státy. „Absence tohoto rámce nechává prostor pro námořní konflikty a zároveň vytváří chaotické a neregulované využívání mořských zdrojů,“ uvedl velvyslanec OSN Rodney Charles.
Britská armáda má vypracované plány na zásah v Sýrii
Britský generální štáb na žádost britského premiéra Davida Camerona podle deníku The Guardian vypracoval plány na poskytnutí námořní či letecké podpory syrským rebelům. Velká Británie avšak nechce nepodniknout žádné vojenské kroky bez zapojení se USA. Evropská země se již dříve podílela na zajištění bezletové zóny v Libyi, i tehdy byla nicméně závislá na podpoře USA. Podle řady britských vojenských velitelů by zásah v Sýrii byl rozdílný od operace v Libyi, syrský režim totiž disponuje velkým množstvím protiletadlových střel.
Situace v Sýrii se bude projednávat na setkání v Maroku
Zástupci zemí tzv. Přátel Sýrie, kteří podporují změnu syrského režimu a odstoupení prezidenta Bashar al-Assada, se ve středu setkají v Maroku, kde chtějí projednat klíčové problémy současné situace v Sýrii. Země se sejdou poprvé od vzniku syrské opoziční vlády. Jednání se zúčastní i americká ministryně zahraničí Hillary Clinton, která následně navštíví Tunisko a Spojené arabské emiráty. Skupina Přátel Sýrie, která čítá na sto zemí, vznikla na podnět Francie.
Venezuelský prezident Hugo Chavez odletěl dnes ráno na Kubu podrobit se operaci
Prezident Chavez, který tento rok obhájil prezidentský mandát, se musí podrobit již čtvrté operaci rakoviny v oblasti pánve během 18 měsíců. Poslední operaci absolvoval v roce 2011 rovněž na Kubě. Opozice žádá podle ústavy o jmenování dočasného nástupce prezidenta Hugo Chaveze po dobu jeho nepřítomnosti. V říjnových prezidentských volbách zvítězil prezident Chavez, do nového šestiletého funkčního období by měl být znovu jmenován v lednu.
Expremier Izraele kritizuje vládu země, vede Izrael k izolaci
Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert kritizuje vládu současného premiéra Benjamina Netanjahua a tvrdí, že vede zemi do nebývalé izolace, především odmítá plán Izraele na výstavbu nových židovských osad na západním břehu Jordánu. Nedávno zveřejněný plán na vybudování dalších osad v blízkosti Jeruzaléma vyvolal mezinárodní protest. Expremiér Olmert řekl, že proces spojený s výstavbou je v plánu již několik let, ale oznamovat ho krátce po uznání Palestiny jako státu, není korektní. Německá kancléřka Angela Merkel vyzvala premiéra Netanjahua k zastavení projektu. Kriticky vidí situaci OSN, EU a USA, obávají se přerušení mírových rozhovorů s Palestinou.
Egyptská krize pokračuje, prezident rozšířil pravomoci armádě
Egyptský prezident Mohammad Mursi vyzval armádu k udržování pořádku a bezpečnosti státních institucí do doby, než proběhne hlasování o nové ústavě. Násilné nepokoje v Egyptě vyvolaly dekrety prezidenta a právě návrh nové ústavy. Zatímco dekrety prezident Mursi zrušil, referendum o ústavě se má i nadále uskutečnit 15. prosince. Armáda má zajistit jeho průběh, nyní získala i právo zatýkat civilisty. V zemi vyvstávají obavy z dalších krvavých střetů. Prezident Mursi pozastavil i plánované zvýšení daní na prodej alkoholických nápojů, piva a cigaret, informoval o tom egyptský deník Al-Ahram.
Prezident Mursi zrušil své dekrety
Egyptský prezident Mohammed Mursi po jednání se zástupci opozice a veřejnosti zrušil dekrety, kterými minulý měsíc výrazně rozšířil své pravomoci. Zároveň potvrdil, že hlasování o návrhu nové ústavu se bude konat 15. prosince. Jednání bojkotovali hlavní představitelé opozice, kteří požadovali spolu se zrušením dekretů i odklad referenda o ústavě. Hlavní opoziční uskupení Fronta národní spásy (NSF) označil prezidentovo rozhodnutí za „omezený a nedostatečný krok“. Podle BBC se krok prezidenta Mursiho dá považovat za první velký náznak kompromisu, ale současnou krizi pravděpodobně neukončí.
Běloruský prezident Lukašenko vydal dekret zakazující lidem opouštět zaměstnání
Prezident Lukašenko pátek podepsal dekret, který části pracovníkům zakazuje odejít ze zaměstnaní. V opačném případě by zaměstnanci museli zaplatit vysoké pokuty a vrátit veškerou mzdu, která jim byla vyplacena od nástupu do zaměstnání. Prezident Alexandr Lukašenko tak reaguje na odliv běloruských pracovních sil do zahraničí za lepšími platovými podmínkami zejména do sousedního Ruska. Opatření se bude týkat asi 13 tisíc pracovníků ve stavebním a dřevozpracujícím odvětví, které jsou pod kontrolou státu. Kritici za dekretem vidí návrat k nevolnictví a nevidí v opatření žádnou možnost zlepšení běloruské ekonomiky
Systém vyplácení dávek pomocí sKarty bude dobrovolný
Premiér Petr Nečas (ODS) na páteční tiskové konferenci představil výsledky dohody státu s Českou spořitelnou a Českou poštou, jako platební karty budou povinně používat pouze osoby, které pobírají dávky pomoci hmotné nouzi. Pro ostatní příjemce sociálních dávek bude využívání sociální karty založeno na dobrovolném rozhodnutí. Lidé si sami vyberou, jakým způsobem budou chtít dostávat sociální příspěvky, zdali prostřednictvím složenky, přes bankovní účet nebo pomocí sKarty. Premiér Petr Nečas zároveň dodal, že vše bude jednoznačně stanoveno zákonem. Projekt začne teprve poté, co bude řádně vyjasněna legislativa, bude moci odstartovat, předpokládá se začátek května 2013
Francie má financovat syrské rebely v boji proti prezidentovi Assadovi
Největším podporovatelem syrských povstaleckých skupin má být Francie. V posledních měsících poskytla Sýrii humanitární pomoc, včetně finančních prostředků k obnově infrastruktury a služeb pro civilisty. Francie také financuje podle listu The Guardian povstalce kolem města Allepo v severozápadní Sýrii. Peníze, které jsou doručovány přes syrsko-turecké hranice, mají sloužit k nákupu zbraní a munice na syrském území. Podle francouzského deníku Le Figaro se francouzští vojenští poradci sešli na území Sýrie, v oblasti mezi Damaškem a libanonskými hranicemi, se zástupci povstaleckých skupin. Snahou Francie je zintenzivnit tlak na Assadův režim. Další diplomatické kroky učinily tento týden i Velká Británie, USA a Turecko. Například britský ministr zahraničí William Hague podal návrh na zrušení zbrojního embarga na syrské rebely, prezident USA Barack Obama zase varoval Assadův režim před použitím chemických zbraní.
Ministři zahraničí USA a Ruska jednali o situaci v Sýrii
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se v Dublinu sešla se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyslancem OSN pro Sýrii Lakhdarem Brahimim. Tématem schůzky byla současná situace v Sýrii, ke které mají oba státy rozdílné postoje. USA obviňují Rusko ze stranění syrskému režimu, Rusko naopak kritizuje USA za vměšování se do vnitřních záležitostí Sýrie. Oba představitelé se dohodli na bližší spolupráci při řešení krize v Sýrii, podle agentury Reuters ztrácí Rusko trpělivost s režimem prezidenta Bashar al-Assada a mohlo by tak změnit svůj odmítavý postoj. Tlak na diplomatické řešení krize zvyšuje i hrozba použití chemických zbraní, kterými Sýrie disponuje.
Francouzské ministerstvo vnitra zmírňuje regulaci nelegálních imigrantů
Prezident Francois Hollande prosazuje politiku pro-přistěhovaleckou, na rozdíl od svého předchůdce Nicolase Sarkozyho. Francouzský ministr vnitra Manuel Valls rozhodl o změně kritérií pro imigranty, která se mají uvolnit, především pro rodiny s dětmi. Přistěhovalci budou muset prokázat, že pracovali minimálně 8 měsíců v roce a předložit platnou pracovní smlouvu. Parlament se otázkou přistěhovalectví a jeho regulí bude zabývat na začátku ledna příštího roku.
OSN zamítla financovat vojenskou operaci v Mali
Africká unie (AU) ve středu požádala Organizaci spojených národů (OSN) o financování vojenské operace v boji proti islamistickým skupinám na severu Mali, žádost byla avšak generálním tajemníkem OSN Ban Ki-Moon zamítnuta. Nezájem financovat vojenskou misi odsoudila právě AU spolu s Francií, která je bývalou koloniální mocností země. AU plánuje na sever Mali vyslat až 3 300 jednotek.
Izraelský premiér se dnes setkal s premiérem Petrem Nečasem
Na několika hodinovou návštěvu dnes přiletěl do Prahy izraelský premiér Benjamini Netanjahu, během níž se s českým premiérem Petrem Nečasem a poděkoval mu za postoj České republiky při hlasování o zvýšení statutu Palestiny v rámci OSN. Izraelský premiér považuje české stanovisko za „odvážný krok„. Naopak na Staroměstském náměstí v Praze se konaly protestní akce kritizující postoj české vlády, které svolala iniciativa Za spravedlivý mír na Blízkém východě. Před sídlem vlády se shromáždili naopak ti, kteří s českým rozhodnutím souhlasí. Jedná se již o druhou návštěvu premiéra Netanjahu v letošním roce.
Protesty proti egyptskému prezidentovi pokračují, k protestům se připojily i média
Odpůrci egyptského prezidenta Mohammeda Mursiho plánují pokračovat ve svých protestech před prezidentským sídlem v Káhiře proti novému návrhu ústavy. V úterý se zde několik desítek tisíc demonstrantů střetlo s policií, která je rozehnala slzným plynem. Z davu zněla podobná hesla jako v únoru 2011, jež tehdy mířila proti prezidentu Mubarakovi. Ve středu došlo k násilným střetům mezi podporovateli a odpůrci prezidenta Mursího. Protesty se rozšířily i do Alexandrie, druhého největšího egyptského města. Tištěná média se připojila k protestům a v úterý nevydala nová čísla, nová ústava podle médií dostatečně nezakotvuje svobodu slova. Ve středu přestaly vysílat i soukromé televizní stanice.
NATO bude jednat o rozmístění raket Patriot na turecko-syrské hranici
Na jednání 28 ministrů zahraničních věcí v Bruselu se bude jednat o rozmístění raket Patriot, které mají chránit Turecko před útoky ze Sýrie. NATO možnost raket obhajuje slovy, že jde o „čistě obranný“ akt. Rozmístění raket, o něhož požádalo Turecko, jde proti odmítavému postoji Ruska, jehož ministr zahraničí Sergei Lavrov se účastní. Již dříve americký prezident Obama uvedl, že pokud syrský prezident Bashar al-Assad použije chemické zbraně proti vlastním lidem, bude „čelit následkům“, syrská vláda využití chemických zbraní zcela vyloučila. Analytici podle BBC předpokládají, že samotné rozmístění může trvat týdny.
Představitelé Ruska a Turecka se sešli k jednání, tématem byla situace v Sýrii
Ruský prezident Vladimir Putin přijel na oficiální návštěvu do Turecka, kde jednal s premiérem Tayyipa Erfoganem. Tématem setkání byla situace v Sýrii, především možný útok Sýrie. Ankara požádala Severoatlantickou alianci (NATO), aby rozmístila rakety Patriot podél turecko-syrské hranice. Rusko odmítá jakoukoliv zahraniční intervenci do Sýrie, jednání se tak vedla „v napjaté atmosféře“. Návštěvu ruské hlavy státu doprovázela demonstrace v největším tureckém městě Istanbul.
Americká ministryně zahraničí jednala s ministrem Schwarzenbergem o dostavbě Temelína
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dnes přijela do Prahy, aby podpořila americkou firmu Westinghouse v obchodní soutěži o dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Dopoledne se setkala s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Hlavním bodem jednání byla spolupráce v ekonomické a civilní jaderné oblasti, dalšími tématy byla spolupráce v bezpečnostní politice a v oblasti ochrany klimatu. Odpoledne se ministryně zahraničí setkala s českým premiérem Petrem Nečasem a později s předsedou opoziční ČSSD Bohuslavem Sobotkou. Konkurenční firmou v soutěži o dostavbu Temelína je ruské Konsorcium MIR.
Německo schválilo finanční balíček pro Řecko
Německý parlament Bundestag podpořil 473 hlasy z celkového počtu 584 přítomných poslanců záměr ministrů financí eurozóny na poslední záchranný balíček Řecku. Finanční balíček má pomoci Řecku snížit státní dluh na 124 % HDP do roku 2020. Hlasování bylo považováno za zkoušku vlády kancléřky Angely Merkelové, v příštím roce se budou konat volby a německá veřejnost se negativně staví k další finanční pomoci Řecku.
Francie podpoří žádost Palestiny v OSN
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius oznámil, že Francie tento týden podpoří žádost Palestiny o status nečlenského pozorovatelského státu v OSN. Jde o krok k naplnění předvolebního slibu francouzského prezidenta Francoise Hollanda, který ve své kampani přislíbil podpořit snahy o uznání palestinského státu. Palestinská samospráva doufá, že nový status jí umožní napadnout u Mezinárodního trestního soudu (ICC) budování izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Izrael již oznámil případné podniknutí „jednostranných kroků k ochraně svých zájmů.“