Americký prezident Barack Obama oznámil v rámci přípravy rozpočtu na fiskální rok 2013, který začíná již v říjnu 2012, že hodlá Kongres požádat o 800 milionů dolarů na hospodářskou pomoc zemím po „arabském jaru“. Tyto peníze mají být vloženy do tzv. Motivačního fondu pro severní Afriku a nový Blízký východ.
Archiv rubriky: Barack Obama
Americký rezident Barack Obama chce do šesti let snížit schodek rozpočtu na 2,8 % HDP
Tvrdí to zdroje z Bílého domu, podle kterých Barack Obama oficiálně představí svůj plán v pondělí. V letošním roce se očekává schodek ve výši 8,5% HDP, tedy 1,33 bilionu USD. Součástí jeho strategie by mělo být i snížení firemních daní, které jsou v USA jedny z nejvyšších na světě.
Parlament v Ugandě řeší tvrdý zákon proti homosexuálům, který je posílá na smrt – USA jsou proti
Návrh zákona, který počítá s trestem smrti pro homosexuály označované v tomto zákoně za „recidivisty“ bude opětovně projednáván v ugandském parlamentu. Poprvé k tomu došlo v roce 2009 za velkého nesouhlasu mezinárodního společenství. Americký prezident Barack Obama již návrh zákona odsoudil a označil ho za „odpornost“, zatímco americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala prezidenta Ugandy Yoweriho Museveni, aby takový zákon odmítl. Někteří dárci zahraniční pomoci pro Ugandu zatím již pohrozili stažením své podpory v případě, že by zákon měl být přijat.
Barack Obama: OSN se musí postavit proti brutalitě v Sýrii
Americký prezident dnes vyzval Radu bezpečnosti Organizace spojených národů (RB OSN), aby se postavila proti „neúprosné brutalitě“ syrského prezidenta Bashara al-Assada. Uvedl tak po zprávách, že vládní síly zabily v noci na dnešek přes 200 lidí ve městě Homs. V písemném prohlášení Barack Obama odsoudil „ohavný útok“ a vyzval al-Assada k odstoupení z funkce.
Spojené státy chtějí uzavřít dohodu o volném obchodu s Gruzií
Potvrdil to dnes během jednání s gruzínským prezidentem M. Saakašvilim americký prezident Barack Obama. Prezident pochválil Gruzii za pokrok v tvorbě efektivního, svobodného trhu a za provedení reforem zaměřených na demokratizaci a dodržování zásad právního státu. Dále Gruzii poděkoval za její významný přínos pro mírové operace v Afghánistánu a ujistil, že Spojené státy budou Gruzii, jíž označil za „zodpovědného hráče na mezinárodní scéně“, i nadále podporovat v cestě k členství v NATO. Jednání mezi USA a Gruzií o uzavření dohody o volném obchodu bylo zahájeno na podzim roku 2008 po střetech ruských a gruzínských ozbrojených sil v Jižní Osetii. Jak informuje ruská agentura RIA Novosti, do roku 2008 se objem zahraničního obchodu mezi USA a Gruzií pohyboval ve výši 580 milionů dolarů ročně, roční objem obchodu s Ruskem před událostmi v Jižní Osetii činil cca 1,3 mld. dolarů.
Írán oznámil, že v případě ohrožení exportu své ropy zablokuje Hormuzský průliv
Írán Mohammad Kossari, náměstek ředitele parlamentního výboru pro zahraniční záležitosti a bezpečnost, obvinil EU ze zahájení „psychologické války“ poté, co bylo rozhodnuto o uvalení embarga na Íránskou ropu od 1. července. Pro tiskovou agenturu Fars dále náměstek Kossari oznámil, že pokud dojde k jakémukoliv narušení v souvislosti s prodejem íránské ropy, Írán definitivně uzavře Hormuzský průliv. Dále je Írán podle jeho slov připraven v případě, že by se Američané pokusili prolomit blokádu silou, zasáhnout americké cíle po celém světě. Do Perského zálivu zatím vplula americká posílená 5. flotila spolu s britskými a francouzskými loděmi, načež Írán reagoval smířlivě. Spojené státy již uvítaly ropné embargo EU a prezident USA Barack Obama v reakci prohlásil, že USA jsou připraveny ukládat další sankce proti Íránu, aby zabránily „vážné hrozbě íránského jaderného programu“. Teherán ovšem opět popřel, že by jeho jaderný program měl sloužit vojenským účelům.
První incident mezi USA a Íránem v Perském zálivu
Video uvolněné Ministerstvem obrany USA ukazuje několik ozbrojených člunů íránských Revolučních gard blížících se ve velké rychlosti k USS New Orleans. Čluny nereagovaly na americké varování a přiblížily se na několik set metrů. Podobný incident se odehrál i u břehů Kuvajtu, kde se jiná ozbrojená plavidla Revolučních gard přiblížila k dobře viditelné lodi americké Pobřežní stráže, která v tu chvíli byla tažena jiným plavidlem. Ani při jednom incidentu nedošlo na střelbu. Ačkoli se oba incidenty udály již 6. ledna, zveřejnili je Američané až dnes. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán demonstruje svou schopnost zablokovat Hormuzský průliv, EU zvažuje uvalení embarga na íránskou ropu a USA uvalily zatím nejtvrdší sankce pro íránskou ekonomiku. Podle odborníků nyní tak všechny zúčastněné strany zvyšují svou vojenskou aktivitu, například Američané nyní navyšují počet svých vojáků v Kuvajtu na 15 000 a Velká Británie poslala do Arabského moře svou nejmodernější bitevní loď, torpédoborec HMS Daring. Stejně tak Spojené arabské emiráty (SAE) nedávno podepsaly novou dohodu o vojenské pomoci.
Prezident USA telefonicky řešil s tureckým premiérem situaci v Sýrii a Íránu
Prezident USA Barack Obama v pátek telefonicky hovořil s tureckým premiérem Tayyip Erdoganem o situaci v Sýrii a íránském jaderném programu. Podle prohlášení Bílého domu se oba státníci shodli na tom, že budou pokračovat v podpoře „oprávněných požadavků syrského lidu a oba odsoudili brutální akce syrského režimu“. O názorech na íránský jaderný program již ale prohlášení nemluví, pravděpodobně i proto, že Turecko se nedávno jasně postavilo proti dalším sankcím na Írán a odmítlo dodržovat jiné sankce, než ty, které byly uvaleny OSN.
Americký prezident Barack Obama představil plán na zefektivnění a reorganizaci vládních úřadů
Pro jeho uskutečnění však potřebuje povolení Kongresu USA, o které již oficiálně požádal. Dostane-li prezident tuto krátkodobou pravomoc, má v plánu sloučit úřady, jejichž oblasti působnosti se překrývají a ušetřit tak v horizontu 10 let přes 3 miliardy USD. Mezi jinými úřady prezident zmínil případné sloučení agentur, které se pohybují v oblasti obchodu a podnikání – Small Business Administration, Úřad zástupce obchodu USA, Export-Import Banky, Overseas Private Investment Corp. a Agentury pro obchod a rozvoj. Po dokončení reorganizace budou mít zákonodárci tři měsíce na to, aby ji buď schválili nebo odmítli.
Prezident USA Barack Obama požádal Kongres USA o zvýšení dluhového stropu o 1,2 bilionu dolarů
Je to třetí a poslední žádost o zvýšení dluhového stropu Spojených států, která je „povolena“ na základě dohody mezi Kongresem a Bílým domem ze srprna loňského roku. Dohoda byla po dlouhých sporech uzavřena, aby administrativa USA měla na vyplácení mandatorních výdajů. Vládní výdaje a jejich výška jsou i nadále terčem kritiky republikánských zákonodárců. Kongres má nyní 14 dní na posouzení žádosti, Obama však varoval před případnými námitkami, které hodlá vetovat.
Prezident Spojených států Barack Obama navrhne daňové úlevy ve snaze zmírnit nezaměstnanost
Prezident podle svých slov chce navrhnout daňové pobídky k povzbuzení byznysu v rámci projektu „bring jobs home“, tedy v navrácení výroby zpět do USA. Zároveň by chtěl od daňových úlev odstřihnout firmy, které pracovní místa přemístí do jiné země. Detaily budou zveřejněny v prezidentem navrhovaném rozpočtu příští měsíc.
Armáda USA zvýší svoji aktivitu v Tichomoří
To uvedl americký prezident Barack Obama. V rámci nové desetileté vojenské koncepce mají být posíleny jednotky v asijsko-pacifické oblasti, kde se však v posledních letech rozmáhá Čína. Podle ministra obrany Leona Panetty americká armáda zeštíhlí a tím se stane flexibilnější a agilnější, přesto však bezpečně schopná zasáhnout kdekoli na světě. Americký vojenský rozpočet nedávno zasáhly škrty, které se ovšem nedotkly odvětví vývoje moderních technologií. Spojené státy prý budou i nadále expandovat na poli rozšiřování strategických partnerství v regionu.
Americký prezident Barack Obama chce vyrovnat vojenské síly Číny
Americký prezident Barack Obama kromě změn v americké armádě zmínil, že chce své působení zaměřit na vyrovnání vojenské moci Číny a na zastavení hrozby Íránu. Spojené státy si tak musely stanovit priority v obranné politice. V průběhu následujících deseti let by tak úspory měly čítat až 500 miliard USD.
Írán začíná být pod tlakem kvůli novým tvrdým sankcím
Kvůli novým sankcím, které v USA vstoupily v platnost 1. ledna 2012, klesla hodnota íránského rialu vůči americkému dolaru o 40%. Analytici se shodují, že se vůbec poprvé může jednat o skutečný tvrdý dopad sankcí na íránskou ekonomiku. USA totiž sankcemi odřízlo veškeré finanční instituce, které spolupracují s íránskou centrální bankou, od amerického finančního systému, čímž blokují cesty pro platby za íránskou ropu. U EU se očekává, že podobné sankce zavede již na konci ledna 2012 a spekuluje se i o možném zákazu dovozu íránské ropy, což samotný Írán považuje za nereálné a spekulace zpochybňuje. Írán se dostává i do tlaku svého největšího obchodního partnera, Číny, která kvůli sankcím požaduje slevy na íránskou ropu a snížila dovoz z Íránu téměř o polovinu, přičemž se import snaží nahradit z Ruska a Vietnamu, se kterými již podepisuje pojistné smlouvy.
Spojené státy americké a Spojené arabské emiráty podepsaly smlouvu o vojenské pomoci
USA poskytne Spojeným arabským emirátům (SAE) zbraně v hodnotě 3,48 miliardy dolarů. Írán a Arabské emiráty dělí Hormuzský průliv, který je klíčovým místem pro přepravu ropy z Perského zálivu. Prezident Spojených státu Barack Obama zdůraznil, že kvůli hrozbám Íránu o uzavření průlivu musí být SAE připraveny a vyzbrojeny.
Barack Obama podepsal další sankce proti Íránu
Americký prezident Barack Obama podepsal zákon na ochranu státu, jehož hlavním bodem jsou obchodní sankce proti Íránu. Zákon zakazuje firmám, které kooperují s Íránskou centrální bankou, přístup k finančnímu systému Spojených států. Zatímco se západ obává, že se v Teheránu vyvíjí jaderné zbraně, představitelé Íránu tvrdí, že pracují pouze na jaderné energii a léčebných metodách.
Nový zákon o obraně USA podepsal prezident – vojenský rozpočet pro rok 2012 je 662 miliard dolarů
Prezident USA Barack Obama podepsal nový zákon o národní obraně, který se zabývá i vojenským rozpočtem pro rok 2012 – americký armáda dostane 662 miliard dolarů. Návrh zákona reguluje zadržení, vyšetřování a stíhání osob podezřelých z terorismu. Podpisem prezidenta tak skončil měsíc tahanic o to, jak vyřešit jednání s osobami spojenými s terorismem, aniž by docházelo k porušování ústavy USA. Bílý dům dále prohlásil, že zákon bude vetovat, pokud by v něm měly být provedeny jakékoliv změny.
Do USA dorazili poslední vojáci z mise v Iráku
24. 12. 2011 dorazily poslední ozbrojené jednotky z Iráku na americkou vojenskou základnu Fort Hood v Texasu. Tato základna má k dispozici asi 46 500 aktivních vojáků, z nichž 565 bylo od roku 2003 zabito v Iráku a Afghánistánu. Americký prezident Barack Obama se podle svého vyjádření nechystá posílat jednotky zpátky do Iráku, ani kdyby se situace zvrhla v občanskou válku.
Ve východní Africe hrozí smrt hladem 13 milionům lidí, USA již slíbily mimořádnou pomoc
Americký prezident Barack Obama se vyjádřil ke krizi, která se začíná probouzet ve východní Africe kvůli roku extrémního sucha. Zatímco v první polovině roku 2011 docházelo ke zvyšování cen potravin a masovým nepokojům, nyní je situace natolik vážná, že v Somálsku, Etiopii, Keni a Džibuti hrozí 13 milionům lidí smrt z hladu. Prezident USA označil krizi za „naléhavý problém“ a přislíbil okamžitou pomoc ve výši 113 milionů dolarů, celkem by se pak podle jeho slov pomoc z USA měla vyšplhat až na 870 milionů dolarů.
Americký prezident poprvé přiznal ztrátu bezpilotního letounu nad Íránem
Americký prezident Barack Obama poprvé přiznal ztrátu amerického bezpilotního letadla v Íránu a vyzval íránskou vládu, aby sofistikované špionážní letadlo navrátila. Jde tak o první oficiální přiznání ztráty nejutajovanějších technologií v této oblasti. Írán zachycení letadla oznámil již dříve a jeho zprávy USA popíraly, nyní ovšem odmítá návrat letadla a zároveň oznámil, že již rozpoznal téměř všechny americké systémy v letounu s tím, že je využije pro své účely, aniž by je poskytl zahraničí. Americký prezident odmítl komentovat, jak se letoun USA dostal do íránského vzdušného prostoru, zatímco Írán hovoří o jasné intervenci, kterou hodlá řešit dle mezinárodního práva. Vojenští experti pak přiznávají, že jde o významnou ztrátu z hlediska vojenských technologií a že v Pentagonu existují obavy z okopírování těchto technologií íránskou armádou.
Prezident USA a německá kancléřka si před summitem EU volali kvůli euru
Americký prezident Barack Obama hovořil telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkel o podpoře USA v kritickém okamžiku eurozóny. Oba představitelé se shodli na významu trvalého a důvěryhodného řešení krize a souhlasili s pokračováním v úzké spolupráci, uvedl Bílý dům.
Senát USA schválil sankce proti Íránu
Jednomyslně schválené sankce ekonomického charakteru by se měly vztahovat především na íránský ropný průmysl. Sankce zahrnují zákaz pro zahraniční společnosti, které tak nebudou moci uzavírat jakékoliv obchodní dohody s íránskou centrální bankou. Tento krok, ve snaze zabránit Íránu v údajném snažení se o výrobu atomových zbraní, následuje po podobných sankcích uvalených na tuto zemi ze strany Evropské unie. Postihy proti Íránu odhlasované senátem však ještě musí schválit prezident Barack Obama, který je k celé otázce velmi skeptický.
Americký prezident Barack Obama se sejde s hlavními představiteli eurozóny
Agentura Reuters oznámila, že prezident Obama se v pondělí sejde s předsedou Evropské rady Hermanem von Rumpuyem a předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosou. Řešena bude především evropská reakce na již dva roky trvající krizi státních rozpočtů. Todd Salamone, viceprezident výzkumu ve Investment Research Schaeffer, situaci komentoval slovy:„Jediné, k čemu dojde, budou spekulace.“. Mimo jiné, prezident Evropské centrální banky Mario Draghi ve čtvrtek představí v Evropském parlamentu výroční zprávu o hospodaření instituce.