Jim Yong Kim je americký občan, narozen v Jižní Koreji, který je rektorem prestižní Dartmouth College. Americký prezident Barack Obama jej navrhl jako kandidáta na post prezidenta Světové banky. Toto rozhodnutí je překvapivé a prezident Obama jej obhajuje kromě ekonomické erudice také velkým množstvím zahraničních zkušeností, kterými Jim Yong Kim disponuje. Původním oborem JimYong Kima není ekonomie, ale zdravotnictví. Jim Yong Kim vystudoval medicínu na Hardvardu a pracoval pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Dalšími kandidáty jsou nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala a bývalý ministr financí Kolumbie José Antonio Ocampo.
Archiv rubriky: Barack Obama
Jižní Korea připravuje summit o jaderné bezpečnosti
Více než 50 hlav států se sejde na summitu v Jižní Koreji. Summit v Soulu se bude týkat bezpečnostních otázek spojených s jadernými zbraněmi a jadernými technologiemi. Prezident Jižní Koreji se ještě předtím sejde k bilaterálnímu jednání s americkým prezidentem Barackem Obamou. Prezident Korejské republiky Lee Myung-bak prohlásil, že na summitu chce získat mezinárodní podporu pro odpor vůči Severní Koreji, která vypustila do vesmíru satelit, jež nese balistická střela, která je zakázána Radou bezpečnosti OSN.
Prezident USA B. Obama a V. Putin se shodli na nutnosti zlepšení vzájemných vztahů
Při telefonátu, ve kterém B. Obama gratuloval V. Putinovi k jeho úspěchu při ruských prezidentských volbách, hovořili oba vrcholní politici podle vyjádření Bílého domu také o situaci v Sýrii, Iránu a o budování obranného protiraketového štítu. Zatímco vztahy B. Obamy a odcházejícího ruského prezidenta D. Medveděva byly na velmi dobré úrovni, s Vladimirem Putinem se současným americký prezident několikrát střetl v otázkách dodržování lidských práv v Rusku. Další setkání obou představitelů je naplánováno na schůzku zástupců zemí G8, která proběhne v květnu v USA.
Velitel amerických vojsk v Afghánistánu požaduje další analýzy, než dojde ke stahování vojenských jednotek ze země
Vrchní velitel amerických vojsk v Afghánistánu generál John Allen řekl před Kongresem Spojených států amerických, že požaduje zpracování detailních analýz, než dojde ke stahování dalších vojenských jednotek z Afghánistánu. K první vlně odchodu ze země má dojít na podzim roku 2012 a ke kompletnímu stažení vojsk v roce 2014. Generál Allen řekl, že před koncem roku 2012 seznámí amerického prezidenta Baracka Obamu s předpokládaným množstvím vojenských jednotek, které bude potřebovat pro roky 2013 a 2014. Snižování počtu vojáků nedoporučoval ani předchozí velitel generál David Petraeus.
Americký prezident Barack Obama poprvé navštíví korejské demilitarizované pásmo
V neděli americký prezident Barack Obama poprvé navštíví pásmo, které odděluje obě části Korejského poloostrova. Prezident se kromě návštěvy demilitarizované zóny také setká s americkými vojáky, kterých slouží v Jižní Koreji 28 500. Barack Obama navštívil Jižní Koreu již dvakrát, ale ani jednou se nedostal do demilitarizované zóny. Ben Rhodes, náměstek poradce pro bezpečnost, sdělil médiím, že tato návštěva je důkazem blízkých vztahů Spojených států amerických a Korejské republiky.
Britský premiér: „Svět počítá se spojenectvím Britů a Američanů“
Britský premiér David Cameron a americký prezident Barack Obama označili spojenectví obou zemí za „unikátní a zásadní“. Toto označení předchází britské návštěvě Washingtonu. Během společného setkání by oba představitelé měli projednávat to, co nazývají „další fázi“ v Afghánistánu, kdy se aliance bude snažit předat zodpovědnost za bezpečnost v zemi od roku 2014 Afgháncům. Dalšími tématy bude nynější situace v Íránu a Sýrii. V otázce rostoucího napětí mezi Izraelem a Íránem ohledně íránského jaderného programu oba představitelé vyjádřili názor, že je zde „dostatek času a prostoru pro diplomatické řešení“.
Americký prezident Barack Obama varuje Izrael před útokem na Írán
V pondělí navštíví předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu Spojené státy Americké, kde se sejde s prezidentem Barackem Obamou. Barack Obama oznámil, že hodlá požádat izraelského premiéra, aby odložil jakýkoli útok na Írán. Americký prezident věří, že se projeví účinky ekonomických sankcí vůči Íránu. Upozornil ovšem také, že Írán poskytuje sponzoring některým teroristickým organizacím a tolerance jeho jaderného programu by znamenala značné riziko proliferace jaderných zbraní.
Prezident Obama vystoupí v New Hampshire
Americký prezident B. Obama dnes vystoupí v domácím státě svého největšího rivala na prezidentský post Mitta Romneyho s projevem věnovaným energetické problematice. Právě téma energie se stalo jedním z ústředních bodů předvolebního období především kvůli zdražování paliv. Republikánští kandidáti opakovaně kritizovali administrativu Bílého domu i samotného prezidenta mj. za negativní postoj ke stavbě nového ropovodu do Kanady „Keystone XL“ a dávají mu zodpovědnost za neustálé zvyšování cen pohonných hmot. Prezidentská kancelář se vyjádřila, že „prezident v projevu objasní, že zatímco za jeho působení v úřadu došlo k nárůstu domácí produkce ropy, nebude toto zvýšení samotné stačit k zastavení celkového růstu cen pohonných hmot v USA.“
Demonstranti v Jemenu požadují vyhoštění amerického velvyslance
V jemenském hlavním městě Sanaa se před americkou ambasádou shromáždili demonstranti, kteří požadují vyhoštění amerického velvyslance Geralda Michaela Feiersteina. Protestující ho obviňují ze zásahů do vnitřních záležitostí země a dále se jim nelíbí i znesvěcení Koránu na americké vojenské základně v Afghánistánu, za které se již oficiálně afghánskému prezidentovi Hamidu Karzai omluvil prezident USA Barack Obama. Před americkou ambasádou dav spálil americkou vlajku a portrét amerického velvyslance.
Vlna násilí v Afghánistánu ovlivňuje prezidentskou kampaň v USA
Smrt amerických důstojníků a rozsáhlé protizápadní protesty v Afghánistánu poskytují Obamovým politickým protivníkům možnost kritiky současné zahraniční politiky. Republikánský kandidát Mitt Romney považuje určení konkrétního data pro stažení jednotek ze země za chybnou strategii. Opakovaně také prezidenta Obamu kritizoval za omluvu, kterou adresoval po vypuknutí násilností svému protějšku Hamidu Karzáímu v souvislosti s likvidací koránu na americké vojenské základně Bagram. Administrativa Bílého domu naopak předpokládá, že krveprolití posílí podporu obyvatelstva pro stažení amerických jednotek ze země. Náhlé vzplanutí násilností v v Afghánistánu je společně s napětím okolo íránského jaderného programu a zvyšováním cen pohonných hmot pro Obamův tým jasným připomenutím, že na prezidentskou kampaň budou mít nezanedbatelný vliv i zahraniční události mimo přímou kontrolu Spojených států.
Americký prezident Barack Obama se omluvil afghánskému prezidentu Hamídu Karzáímu za incident s pálením Koránu
Poté co byly na americké vojenské základně Bagram spáleny příslušníky americké armády knihy Koránu a další náboženské texty, se v Afghánistánu zvedla vlna násilných protestů, které vyvrcholily granátovými útoky na americké vojáky. Americký prezident Barack Obama se nyní za tento incident oficiálně omluvil afghánskému prezidentu Hamídu Karzáímu.
Republikánský kandidát na prezidenta New Gingrich kritizuje amerického prezidenta Barracka Obamu
Americký prezident Barrack Obama ve svém projevu v Miami oznámil, že neexistuje žádná „stříbrná kulka“, která by srazila dolů ceny ropy. Za tento projev sklidil masivní kritiku ze strany republikánského kandidáta na prezidenta Newta Gingriche, který označil Obamovu energetickou politiku za špatnou a prohlásil, že dokáže snížit ceny ropy na 2 dolary a 50 centů za galon. Někteří akademici poukazují na to, že ceny ropy určuje globální trh a považují Gingrichův slib za nereálný.
Francie a Německo odvolají své poradce z afghánských institucí, následují rozhodnutí Velké Británie
Francie a Německo plánují stáhnout všechny civilní instruktory a poradce z afghánských vládních institucí den poté, co byli dva důstojníci jednotek NATO zastřelení v provincii Kunduz. Rozhodnutí obou zemí následuje britský oficiální rozkaz ke stažení všech vojenských poradců z afghánských institucí. Násilí vyvolané nedávným incidentem pokračuje po celém Afghánistánu již šestý den i přes výzvu afghánského prezidenta Hamída Karzáího k uklidnění situace.
Prezident Obama se omluvil za pálení koránu v Afghánistánu
Bílý dům tak reaguje na incident, při kterém bylo spáleno několik výtisků svaté knihy na americké vojenské základně nedaleko Kábulu. Událost rozdmýchala silnou vlnu protestů po celé zemi spojenou s mnohočetnými násilnostmi. Hnutí Taliban vyzvalo v rámci odplaty Afghánce k útokům na zahraniční vojenské základny a k zabíjení cizinců. Obama adresoval omluvu prezidentu Karzaimu v dopise, ve kterém vyjadřuje lítost nad nevhodným zacházením s náboženskými materiály. Afghánská vláda požaduje pro jednotky, které jsou za tento incident odpovědné konání veřejného soudu. Prezident Obama čelí v předvolebním období na domácí půdě kritice z řad republikánů, kteří ho opakovaně obviňovali ze zbytečných omluv za akce Spojených států v zahraničí.
Prezident Obama pod tlakem v souvislosti s vysokými cenami pohonných hmot v USA
Postupné zvyšování cen pohonných hmot se stává jedním z klíčových témat prezidentských voleb. V posledních týdnech se stal B. Obama a jeho kabinet terčem rozsáhlé kritiky ze strany republikánských prezidentských kandidátů. Je obviňován především z nedostatečné podpory domácí produkce fosilních paliv a kritizován za rozhodnutí o blokování stavby nového ropovodu z Kanady, které političtí oponenti označují jako důkaz jeho provázanosti s ochránci životního prostředí. Obamova administrativa naopak za hlavní důvody nárůstu cen označuje zvyšující se spotřebu ropy v rámci Číny a neklid v oblasti Blízkého východu.
Americký prezident Barack Obama vybral 29 milionů dolarů na svoji kampaň
Barack Obama získal tyto peníze skrze fond Victory. Demokratické straně se tak podařilo získat již 250 milionů dolarů na prezidentskou kampaň. Fox News ovšem přišly s kritikou, že prezident Obama vybírá peníze od společností, které předtím podrobil kritice.
Americkou Sněmovnou reprezentantů prošel zákon o ropovodu Keystone
Sněmovna reprezentantů schválila stavbu ropovodu Keystone, takzvaný zákon Keystone XL. Americký prezident Barack Obama v listopadu roku 2011 zastavil přípravu stavby ropovodu a nařídil firmě TransCanada změnit trasu potrubí. Republikány ovládaná Sněmovna reprezentantů nyní dala volnou ruku Federální energetické regulační komisi, aby do měsíce rozhodla o stavbě ropovodu Keystone. Republikánský poslanec Fred Upton prohlásil, že tato stavba přinese 10 000 nových pracovních míst. Prezidentu Baracku Obamovi se nelíbí, že komise má na posouzení projektu pouhý měsíc a nestihne tak změnit problematickou trasu.
Americký prezident zaslal kosovské prezidentce telegram ohledně 4. výročí vyhlášení nezávislosti země
Americký prezident Barack Obama zaslal telegram kosovské prezidentce, jíž je Atifete Jahjaga, v němž vyjádřil gratulace ke 4. výročí od vyhlášení nezávislosti Kosova, které proběhlo 17. února 2008. Dle telegramu Kosovo za tento časový úsek učinilo významný pokrok při budování multietnické, pluralitní a tolerantní demokracie v srdci Balkánu. Prezident také vyjádřil přesvědčení, že země se svou angažovanosti a úsilím pro další politické, hospodářské a právní reformy může stát plnoprávným členem euroatlantického společenství a země se může i nadále spolehnout na konstantní pomoc svého amerického partnera.
Spojené státy americké zvažují vyloučení Íránu ze sítě SWIFT
Bílý dům zvažuje společně s některými evropskými státy uvalení dalších bezprecedentních sankcí vůči Íránu. Americký prezident Barack Obama uvažuje o možnosti vyloučení Íránu z celosvětové telekomunikační bankovní sítě SWIFT. Zánik členství v této síti by pro Írán znamenal zásadní problém při exportu ropy do zámoří a citelné ekonomické ztráty. Tento postup naráží na několik problémů. Někteří evropští a američtí politici se obávají poklesu prestiže sítě SWIFT. Také hrozí, že tato sankce výrazně postihne íránské obyvatelstvo. Objevila se též obava z dopadu na ceny ropy a světovou ekonomiku. SWIFT využívá více než 40 íránských bank a jejich vyloučení by pro íránskou ekonomiku znamenalo silný otřes. Konsorcium SWIFT vydalo na svých webových stránkách krátké prohlášení, ve kterém pouze zmínilo svoji neutralitu a zdůraznilo odhodlání zabránit zneužívání finančního systému k financování terorismu.
Americký prezident Barack Obama se pokouší snížit roční deficit pod 1 bilion dolarů
Návrh rozpočtu pro rok 2013 vydaný Americkým prezidentem Barackem Obamou počítá se značnými výdajovými škrty a s vyšším zdaněním pro bohaté. Barack Obama plánuje zrušit daňové úlevy pro nejbohatší obyvatele, které zavedl jeho předchůdce George W. Bush. Cílem těchto fiskálních opatření je snížit deficit státního rozpočtu na méně než 1 bilion dolarů. Zvýšení daní pro bohaté si klade za cíl odstranit asymetričnost daňového systému, kdy američtí miliardáři platí nižší daně než jejich zaměstnanci.
Čínský viceprezident Xi Jinping navštívil USA
Americký prezident Barack Obama přivítá viceprezidenta Čínské lidové republiky Xi Jinpinga v Oválné pracovně. Projednávat se budou především ekonomické otázky. Barack Obama plánuje redefinici americké ekonomické politiky vůči Číně. Washington má zájem na prohloubení obchodních svazků, čímž chce posílit americký export. Xi Jingping se velice pravděpodobně stane za 13 měsíců novým prezidentem Číny. Spojené státy přesto nadále trvají na vyšetření čínských ekonomických praktik. Republikánští politici považují Obamovy kroky za příliš vstřícné a republikánský kandidát na prezidenta Mitt Romney označil Čínu za autokratický stát, který ohrožuje americkou svobodu.
Americký prezident Barack Obama představil svůj ekonomický plán pro rok 2013
Americký prezident Barack Obama představil ekonomický rozpočet USA pro rok 2013, který operuje s částkou 3,8 bilionu dolarů. Rozpočet předpokládá vyšší zdanění a výdajové škrty. Barack Obama představil vedle rozpočtu také ekonomickou vizi Spojených států na příštích 10 let. Desetiletý schodek Amerického rozpočtu se podle této vize má během následující dekády snížit o 4 biliony dolarů. Plán počítá s výdaji na stimulaci ekonomiky a se zdaněním nejvyšších příjmových vrstev americké společnosti. Tyto kroky kritizují republikánští politici včetně prezidentských kandidátů.
Americký prezident chce i nadále posílat vojenskou pomoc do Egypta
Americký prezident Barack Obama chce zachovat vojenskou pomoc Egyptu ve výši 1,3 miliardy dolarů, a to i přes ochlazení vztahů a pohrůžky omezení své pomoci kvůli zátahu na nevládní organizace a souzení amerických občanů, kvůli čemuž se v včera v Egyptě sešly představitelé egyptské vlády s hlavou Nejvyšší vojenské rady. Návrhy, které musí Kongres schválit, jsou ale nejisté, protože někteří zákonodárci chtějí obecně snižovat výdaje do zahraničí a zvláště jsou pak popuzeni událostmi v Egyptě. Prezident Obama celkem navrhuje rozpočet pro ministerstvo zahraničí ve výši 51,6 miliardy dolarů, ve které má být zahrnuta i celková výše pomoci do oblastí zasažených válkou ve výši 8,2 miliardy dolarů – základní rozpočet se tak podle vlády zvýší o 1,6%.