Americký prezident Barack Obama prohlásil, že Írán „si zvolil cestu mezinárodní izolace“ poté, co byly dohodnuty nové sankce spolu s Kanadou a Velkou Británií, k nimž se dnes připojila i Francie. Prezident USA dále řekl, že vzhledem k nebezpečné cestě Íránu, kterou si sám zvolil, budou USA spolu se svými partnery pokračovat v hledání způsobů, jak co nejvíce izolovat íránskou vládu a jak na ni co nejintenzivněji zvýšit tlak.
Archiv rubriky: Barack Obama
USA hodnotí jednání Číny při řešení konfliktu v Jihočínském moři jako konstruktivní
To řekl americký prezident Barack Obama po schůzce s čínským premiérem Wenem Jiabaem, která se odehrála na pozadí probíhajících jednání organizace ASEAN. O území v Jihočínském moři, přes které procházejí důležité námořní trasy, a kde se navíc mohou nacházet cenná ložiska zemního plynu a ropy, vede spory celkem šestice zemí z regionu jižní a východní Asie. Tyto spory v minulosti několikrát málem vyústily ve válečný konflikt.
Do Barmy se po 50 letech chystá zástupce USA, americká ministryně zahraničí
Americký prezident Barack Obama na summitu zemí jihovýchodní Asie uvedl, že hodlá do Barmy vyslat svou ministryni zahraničí Hallary Clinton, aby během své návštěvy ověřilo demokratické změny, které by v Barmě (dnes Myanmaru), měly probíhat – do Barmy tak po 50 letech dorazí zástupce USA. Prezident USA zároveň na summitu tyto změny ocenil a pochválil reformy, ke kterým v poslední době barmská vláda přistupuje.
Dluh USA dosáhl 15 bilionů dolarů
Národní dluh USA dosáhl 15. listopadu 15 bilionů dolarů, ve své zprávě to uvedlo americké ministerstvo financí. To znamená, že za 2 roky prezidenta Baracka Obamy v úřadu prezidenta USA vzrostl dluh USA o 5 bilionů dolarů. Pod svém předchůdci, prezidentu Bushovi, zdědil prezident Obama dluh 10 bilionů dolarů. V srpnu 2011 byla americkou vládou ustanovena Komise pro boj s růstem dluhu, která má příští týden předložit svůj plán na škrty ve výdajích.
USA budou s Řeckem i v „těžkých časech“
Prezident USA Barack Obama prohlásil při telefonátu s bývalým řeckým premiérem Papandreou, že Spojené státy budou stát s Řeckem i v těžkých časech. K telefonátu mezi ním a americkým prezidentem došlo, aby prezident Obama poděkoval bývalému řeckému premiérovi za vedení Řecka v posledních dvou letech, uvedl to Bílý dům.
Austrálie odsouhlasila přítomnost americké armády na své půdě
USA a Austrálie oznámily dohodu o rozmístění amerických vojenských sil na australské půdě. Australská premiérka, Julia Gillard, oznámila dnes podmínky dohody na tiskové konferenci spolu s americkým prezidentem Barackem Obamou. V severní Austrálii má vzniknout základna s 200 až 250 muži US Marines Force, kteří by se měli střídat po 6 měsících. Postupem času by pak jejich počet měl vzrůst až na celkových 2 500 mužů. Podle dohody budou také americkým letounům k dispozici všechna vojenská letiště v Austrálii. Prezident Obama k dohodě řekl, že lépe umožní, aby USA mohly reagovat na celou řadu humanitárních katastrof a bezpečnostních hrozeb.
Itálie je bez premiéra, nové reformy byly schváleny
Italský prezident Giorgio Napolitano vede konzultace o sestavení nového vládního kabinetu. Nejpravděpodobnějším kandidátem na post premiéra je bývalý eurokomisař Mario Monti, člen skupiny Bilderberg a zastánce spojené federalizované Evropy. Premiér Berlusconi, který včera rezignoval, s Mariem Monti již včera obědval. Italské reformy zatím uvítal prezident USA Barack Obama, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a šéfka MMF Christine Lagarde.
USA vyjádřily podporu Itálii
Americký prezident Barack Obama ve svém rozhovoru s italským prezidentem Giorgio Napolitanem vyjádřil důvěru v řešení italské krize a podpořil svého italského protějška v plánu jmenovat italskou prozatímní vládu, která má realizovat agresivní reformní program s cílem obnovit důvěru trhu, po slíbené rezignaci premiéra Silvia Berlusconi. Mezinárodní měnový fond (MMF) zatím vyzval k „politické jasnosti“ poté, co Evropská komise (EK) přiznala, že se v ekonomických prognózách pro Itálii mýlila. Italské náklady na půjčky jsou v současnosti příliš vysoké a beznadějně stahují ekonomiku, přiznala EK. USA pak podle slov prezidenta Obamy připraveny pokračovat v konzultacích o evropské finanční krizi.
USA prodloužily sankce proti Súdánu
Americký prezident Barack Obama informoval o rozhodnutí prodloužit rozsáhlé sankce uvalené na Súdán o další rok. Podle slov prezidenta Obamy súdánská vláda stále nezměnila dostatečně svou politiku, aby bylo ospravedlnitelné zrušení sankcí. Sankce uvalené Spojenými státy od roku 1997 omezují obchod a investice do Súdánu a blokují majetek súdánské vlády a některých konkrétních vládních činitelů. Ačkoliv USA slíbily Súdánu zlepšení vztahů, pokud umožní referendum o odtržení jihu země a nebude dělat problémy při rozdělování, nyní USA tvrdí, že problémy ve sporných oblastech jako je např. Abyei nelze přehlédnout.
USA ruší dovozní cla pro Pobřeží slonoviny, Niger a Guineu
Americký prezident Barack Obama oznámil, že Spojené státy se vzdají dovozních cel na zboží vyrobené v západoafrických státech Nigeru, Pobřeží slonoviny a Guinee, neboť všechny tyto země mají za sebou svobodné a demokratické volby. Prezident Obama vydal rozhodnutí v rámci amerického zákona African Growth and Opportunity Act (AGOA), který vstoupil v platnost v roce 2000 a má vést k rozšíření amerického obchodu a investic v subsaharské Africe a stimulaci hospodářského růstu regionu.
Barack Obama: „Všechny americké jednotky opustí Irák do konce roku 2011“
V současné době je v Iráku přítomných 39 tisíc amerických vojáků. Na vrcholu ofenzívy, kterou v začal předchůdce současného prezidenta USA George W. Bush, bylo v zemi až 165 tisíc vojáků Spojených států amerických. Prezident Obama prohlásil o konci iráckého tažení, že USA odchází ze země se vztyčenou hlavou. Od roku 2003 eviduje armáda USA v Iráku 4 408 padlých vojáků.
USA vyšle své jednotky do Ugandy na pomoc v boji proti hnutí LRA
Prezident USA Barack Obama dnes oznámil, že vyšle na území Ugandy 100 příslušníků americké armády, aby pomohli v boji proti rebelům z hnutí LRA (Lord’s Resistance Army). Vojáci se přidají k menší skupině která je již na místě. Podle prezidenta Obamy bude jejich úkolem poskytování informací a školení tamních jednotek. Vyslané jednotky bude navíc po skončení akce možné rozmístit jinde na potřebné lokality ve střední Africe.
Kongresem USA prošly dohody o volném obchodu s Jižní Koreou, Panamou a Kolumbií
Tato dlouho odkládaná rozhodnutí byla nyní učiněna v rychlém sledu, což podle expertů souvisí s vypjatou hospodářskou situací Spojených států. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos řekl, že tento den má pro jeho zemi historický význam. Prezident USA Barack Obama zase prohlásil, že dohoda o volném obchodu s těmito zeměmi vytvoří nové důležité příležitosti jak pro firmy, tak pro jejich zaměstnance. Faktory ovlivňující pracovní trh jsou nyní pro USA klíčové.
Americká ekonomika vytvořila jen za září 103 tisíc pracovních míst
Míra nezaměstnanosti v USA se vlivem této neočekávané skutečnosti zastavila na 9,1%. Prezident Barack Obama ale i přesto pokračuje v prosazování návrhu na poskytnutí speciálního balíčku 450 miliard dolarů, který by měl být určen speciálně na podporu projektů vytvářející nová pracovní místa.
Senát USA odložil hlasování o zákoně na obranu proti zemím uměle devalvujícím měnu
Důvodem je prý rozpor mezi názory Republikánů a Demokratů, který je třeba vyřešit. Hlasování proto bylo odloženo na příští týden. Prezident Spojených států Barack Obama zároveň řekl, že jakákoliv akce ze strany USA musí být provedena v souladu s mezinárodními úmluvami. Proti tomuto zákonu se otře staví především Čína.
Izrael přijal výzvu kvartetu (USA, EU, RF, OSN) k mírovým rozhovorům
Podle prohlášení Úřadu předsedy vlády Benjamina Netanjahua Izrael vítá výzvu mezinárodních zprostředkovatelů k obnovení přímých mírových jednání s Palestinci v rámci mezinárodního kvartetu – USA, Evropská unie, Rusko a OSN. Palestinci ve své rychlé reakci již oznámili, že jednání odmítají, dokud se nezastaví budování izraelských osad na území, které náleží jejich budoucímu státu. Abu Rdainah, mluvčí prezidenta Palestinské samosprávy také řekl, že Izrael musí uznat hranice z roku 1967, které existovaly před okupací Západního břehu. Tento návrh podpořil i prezident USA Barack Obama, když doporučil Izraeli, aby tuto podmínku použil jako základní pilíř jednání, ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu z bezpečnostních důvodů toto odmítá. Dle Izraelců jsou území zabraná v roce 1967 nedělitelnou součástí Izraele.
Francie hodlá rozvířit debatu o uznání palestinského státu
Francouzi patří k příznivcům myšlenky samostatného palestinského státu, to zda požadavek palestinského předáka Mahmúda Abbase podpoří, však není jisté. Hlavním prezidenta Nicolase Sarkozyho je vyvinutí diplomatické aktivity, která urychlí nalezení možného kompromisu. Prezident USA Barack Obama se již nechal slyšet, že Spojené státy budou palestinský návrh během jednání OSN v New Yorku vetovat.
Palestinci tlačí na OSN navzdory USA i Izraeli, Francie se snaží krizi řešit statutem „pozorovatelského státu“
Palestinská delegace v OSN i přes projev prezidenta USA Baracka Obamy pokračuje ve své cestě za plným uznáním. Prezident USA vyzval Palestinu k obnovení mírových rozhovorů, bez kterých dle jeho slov nikdy nemůže vzniknout stát Palestina. Prezident Obama toto pronesl rok poté, co před Valným shromážděním OSN prohlásil, že vznik Palestiny je jediným východiskem, i přes současný vývoj ale tvrdí, že uznání Palestiny zůstává jeho cílem. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy již ve snaze zabránit „diplomatické katastrofě“ (jak uvádí Reuters) pro Izrael navrhl, aby OSN Palestině poskytlo stejný statut pozorovatelského státu, jaký má stát Vatikán.
Prezident USA Obama odrazoval Palestince od snahy o uznání samostatnosti jejich státu
Americký prezident Barack Obama odrazoval v sídle OSN Palestince od neustálých snah o uznání jejich státnosti. Palestinská samospráva chce žádost podat do organizace v pátek, USA však přihlášku Palestinců v Radě bezpečnosti OSN s největší pravděpodobností zablokují. Kromě toho prezident Obama podotkl, že jedinou možností skutečné samostatnosti státu jsou mírová jednání s Izraelem.
Tlak USA na Sýrii roste
Americký prezident Barack Obama se shodl s tureckým premiérem Recepem Tayyip Erdoganem na faktu, že je třeba zvýšit tlak na syrské představitele, abyzastavili útoky vůči demonstrantům. Kromě toho vyzval americký prezident Turecko, aby se pokusilo snížit napětí ve svých vztazích s Izraelem.
USA čelí rozepřím ohledně stahování vojáků z Iráku
Americký prezident Barack Obama, velký oponent války v Iráku, přislíbil, že během roku 2011 budou ze země staženy všechny americké jednotky. Irácká vláda však USA požádala, aby v zemi ponechaly nějaké vojáky pro trénink Iráčanů a další vojenské úkoly. V současné době existuje návrh o ponechání zhruba 3000 vojáků v zemi, kteří by toto přání irácké vlády naplnili. Prezident Obama je s tímto názorem nespokojen, 3 tisíce vojáků považuje za přehnaný počet. Na druhé straně však stojí Republikánská strana, podle které musí v Iráku zůstat ještě více jednotek, aby jejich pobyt a plnění vojenských úkolů nebyl pouze „slepý výkřik do tmy“.
Barack Obama: USA jsou po 11.září mnohem silnější
K desetiletému výročí teroristických útoků na New York, které nastane zítřejším dnem, prohlásil americký prezident Barack Obama, že Spojené státy jsou mnohem silnější než před útoky. Přiznal, že díky odhodlání USA došlo k významnému podrytí teroristické sítě Al-Kaida, avšak zdůraznil, že i přes očividné úspěchy musí země zůstat ostražitá, a to především v den neslavného výročí.
Prezidentští kandidáti Perry a Romney slovně útočí na prezidenta USA Baracka Obamu
Kandidáti do prezidentských voleb 2012, současný guvenér státu Texas Rick Perry a bývalý guvernér státu Massachusetts Mitt Romney, dnes ve společné debatě ostře zaútočili na současného prezidenta Baracka Obamu. Oba politici nesouhlasí s tím, jakými prostředky se Barack Obama snaží o posílení sektoru práce a také vidí určitou dávku skepse na úsilí prezidenta zajistit vzestup ekonomiky. Guvernér Perry například prohlásil, že svou prací zajistil za posledních 10 let vytvoření zhruba 1 milionu nových pracovních pozic.