Jihoafrická republika i Singapur jsou zároveň jedinými uchazeči o křeslo v hlavním poradním výboru MMF, poprvé v historii MMF tak v tomto výboru zasedne africká nebo asijská země. Ředitel MMF Dominique Strauss-Kahn favorizoval Singapur, neboť je v zájmu Měnového fondu získat na svou stranu především Asii, která je v současnosti nejrychleji rostoucí částí globální ekonomiky.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Velitel mezinárodních vojenských sil v Afganistánu: I přes redukci jednotek budeme dále pokračovat v boji proti Talibanu
Vrchní velitel mezinárodních sil v Afganistánu generál David Petraeus se nechal slyšet, že i přes plánované stažení části vojenských jednotek, které proběhne v červenci tohoto roku, bude pokračovat tuhý boj s Talibanem a dobývání strategických pozic. Současné vojáky v Afganistánu prý podle generála čeká náročné jaro, ve kterém bude svedeno mnoho důležitých bojů.
USA potěšeny nad rozhodnutím Arabské ligy o bezletové zóně nad Libyí
Americký prezident Barack Obama sypmatizuje dle svého prohlášení s rozhodnutím Arabské ligy o vytvoření bezletové zóny nad Libyí. Prezident dodal, že toto rozhodnutí je důležitým krokem vpřed a v neposlední řadě také silnou podporou pro libyjské obyvatelstvo.
Arabská liga odvolala své rozhodnutí a požádala Radu bezpečnosti OSN o vytvoření bezletové zóny nad Libyí
Rebelové opakovaně vyzývají k okamžitému vytvoření bezletové zóny nad Libyí, ale důrazně odmítají vojenskou intervenci. Generální tajemník Arabské ligy Moussa proto vyzval Radu bezpečnosti k přistoupení k tomuto kroku a změnil tak předchozí stanovisko Ligy, která původně zásahy Západu odmítala. Ománský ministr zahraničí Youssef bin Abdullaha bin Alawi informoval, že celá Arabská liga se na tomto kroku jednomyslně shodla. Nyní není jasné, jak se zachovají odpůrci bezletové zóny v Radě bezpečnosti Rusko a Čína, kteří mají právo veta. Jakékoliv otálení s tímto zásahem zásadně hraje proti rebelům, které ochromují letecké útoky vojenského letectva. Americký prezident Barack Obama oznámil, že USA stále zvažují všechny možnosti a poprvé nepřímo narážel i na vojenskou intervenci, ovšem pouze na podkladě jednání OSN.
Afganistán žádá NATO o zastavení operací v zemi
Afgánský prezident Hamid Karzái po návštěvě rodin devíti chlapců zabitých při nešťastné vojenské akci NATO požádal o zastavení všech vojenských operací v Afganistánu. Prezident také jasně odkázal vojáky NATO na oblast afgánsko-pakistánských hranic, kde se podle něj nachází hlavní epicentrum všech bojů a nepokojů. „Jsme velice tolerantní lidé, avšak naše tolerance doznala svých mezí, toto musí skončit,“ dodal afgánský prezident na závěr svého proslovu.
Burundi posílá do Somálska v rámci Africké unie dalších 1000 mužů
Jednotky Burundi tak čítají v Somálsku 4400 mužů a spolu s ugandskými vojáky v misi AMISON tvoří devítitisícovou sílu, která přímo vojensky podporuje boj armády centrální somálské prozatímní vlády prezidenta Sheikha Sharifa Ahmeda. Boje proti islamistickým povstaleckým skupinám v Mogadišu i v ostatních částech země v posledních týdnech probíhají s velkou intenzitou a poměrně velkými úspěchy somálské armády.
Rada bezpečnosti OSN bude projednávat odložení mezinárodního soudního řízení s členy keňské vlády
Na žádost Keni se podle vyjádření čínského velvyslance v Radě bezpečnosti bude projednávat otázka obvinění 3 keňských ministrů, kteří jsou vyšetřováni Mezinárodním trestním tribunálem z podílu na násilí po volbách v Keni v roce 2008. Podle ostatních diplomatů zastupujících země v Radě bezpečnosti je však skoro jisté, že návrh Keni neprojde.
Africká unie jmenovala panel, který má pomoci ukončit násilí v Libyi
V Etiopii se Unie shodla složení panelu podobě vůdců JAR, Ugandy, Mauretánie, Mali a Konga. Takto složený panel by měl v brzké době dorazit do Libye a zahájit vyjednávání. Jedná se o podobný krok, k jakému Africká unie přistoupila v počáteční fázi krize v Pobřeží slonoviny, ovšem bez jakéhokoliv úspěchu.
CARICOM sleduje spory o hranice
Společenství karibských států CARICOM monitoruje rozepře o hranice mezi Guyanou a Venezuelou. Na schůzi v jamajském hlavním městě Kingstonu pak představitelé vlád členských zemí potvrdili podporu Normanu Girvanovi, odpovědnému zástupci OSN, jakožto prostředníku v jednání mezi oběma státy. Objektem sporu je hranice stanovující smlouva z roku 1899, kterou ale Venezuela neuznává za platnou.
Rusko a NATO dokončují společný projekt zaměřený na detekci výbušnin
Rusko a Severoatlantická aliance dokončují utajený společný projekt Standex, který umožní identifikovat i nejslabší bomby na těle sebevražedného útočníka. Informoval o tom ruský deník Kommersant. První testování sytému distanční detekce výbušnin proběhne v pařížském metru již na jaře letošního roku. Sériová výroba zařízení by měla být zahájena před začátkem zimní olympiády v ruské Soči v roce 2014.
Prezident USA Barack Obama je připraven využít americké ropné rezervy
Přes neustálé sliby a ujišťování Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), že nedojde k žádným vážným problémům s dovozem ropy a optimálním zásobením všech obchodních partnerů, přiznal dnes prezident USA Barack Obama, že je připraven využít amerických ropných rezerv ke stabilizaci stále se zdražujících cen ropy. Ty trhají ve Spojených státech své dlouholeté rekordy.
Human Rights Watch obvinilo Angolu z popření základních demokratických principů
Podle zprávy Human Rights Watch se v Angole státní moc dopustila úplného zadušení pokusů o demonstrace, podobné těm, které probíhali v Egyptě. Prezident Angoly Eduardo Dos Santos vládne v zemi již 32 a jeho vláda se údajně měla v posledních týdnech dopustit rozsáhlého a svévolného zatýkání novinářů, aktivistů a obhájců lidských práv. Ovšem právě vláda prezidenta Dos Santose investuje ročně miliardy dolarů do obnovy země po občanské válce a do zlepšování sociálních podmínek obyvatelstva, země si to může dovolit díky obrovským ziskům z ropy, neboť je druhým největším exportérem ropy na Africkém kontinentě.
EU a NATO zahájily jednání o Libyi
Zatímco v Libyi se stupňuje bojová aktivita, EU i NATO jednají především o možnosti bezletové zóny, která se prozatím zdá nejpřijatelnější ( český ministr zahraničí K. Schwarzenberg je proti stejně jako prezident republiky V. Klaus). Americký Pentagon zatím oznámil, že se blíží k závěru dokončení všech možných plánů vojenského zákroku proti Libyi. Největší překážkou v Radě bezpečnosti OSN však bude Rusko, které je proti vojenské akci. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen oznámil, že pokud dojde ke shodě, NATO je nyní připraveno aplikovat bezletovou zónu nad Libyi ve velmi krátké době.
Keňa oznámila, že bude klást překážky Mezinárodnímu trestnímu tribunálu při vyšetřování svých ministrů
Keňský ministr spravedlnosti Mutula Kilonzo prohlásil, že Keňa chce zpochybnit přípustnost a jurisdikci, v případě vyšetřování svých tří ministrů obviněných z iniciace povilebních nepokojů a násilí v r. 2008, stanovenou na základě stanov Římského statutu. Celkem je obviněno 6 lidí, mezi nimiž je také policejní náčelník, trestní oznámení na ně podal prokurátor Tribunálu již v prosinci a včera proběhl jejich první výslech.
Ruský prezident: Rusko je připraveno rozvíjet strategické vztahy s USA
Rusko je připraveno rozvíjet strategické vztahy s USA, prohlásil ruský prezident Dmitrij Medvěděv při příležitosti jednání s americkým viceprezidentem Josefem Bidenem v Moskvě. Prezident nazval rok 2010 úspěšným pro rusko-americké vztahy. Rusko očekává ze strany USA podporu pro vstup do Světové obchodní organizace (WTO), čímž by měly být podle slov prezidenta odstraněny překážky v rozvoji rusko-amerických ekonomických styků. Předmětem jednání byly rovněž otázky evropské protiraketové obrany, události v Libyi a příprava návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Moskvě.
Venezuelský prezident získal podporu svých spojenců v záměru vyslat do Libye mírovou komisy
Společenství ALBA ( Bolívijská alternativa pro národy naší Ameriky) ústy kubánského ministra zahraničí Bruna Rodrigueze Eduarda po setkání v Caracasu podpořilo návrh prezidenta Venezuely Huga Chaveze na vytvoření mezinárodní humanitární komise pro mír a integritu Libye, jejiž experti by měli do Libye jet. Členem komise by se mohl stát i bývalý americký prezident Jimmy Carter.
Prezident Súdánu schválil plán na vytvoření dvou dalších států v oblasti Dárfúru
Rozhodnutí je již přijato a nyní se čeká na dekret súdánského prezidenta Omara Hassan al-Bashira. Plán počítá s vytvořením státu Centrální Dárfúr s hlavním městem Zalingei a států Východní Dárfúr s hlavním městem Ed Daein. Oblast Dárfúru je v současnosti rozdělena do tří teritorií- Severní, Jižní a Západní Dárfúr- přičemž v oblasti je problém s černošským obyvatelstvem, které se bouří proti centrální vládě a svádí boje s arabskými milicemi. Některé velké kmeny se ale dlouhodobě staví proti dělení území Dárfúru s argumentem, že pak v každém státě bude několik menšin s tím, že by měla být zachována celistvost území, které dosahuje velikosti Španělska.
JAR přibrzdila obchodní smlouvu WTO z Doha- chce skutečné záruky, ne jen rychlou shodu
Ministr průmyslu a obchodu Jihoafrické republiky uvedl, že JAR by uvítala novou globální obchodní dohodu, která by zaručovala skrze nový obchodní režim podporu rozvojovým zemím. JAR, jakožto největší africká ekonomika, byla v popředí jednání o smlouvě Mezinárodní obchodní organizace ( WTO)- smlouvě z Doha. Ta by měla mimo jiné brát zvláštní ohled na potřeby a zájmy rozvojových zemí se zvláštním důrazem na obchod se zemědělskými produkty spolu se snížením dotací z bohatých států. JAR tvrdí, že smlouva z Doha je nyní vedena směrem rychlé dohody, pročež JAR hodlá dát přednost úspěšnému vyjednání, než včasnému dokončení. Jednání o smlouvě z Doha trvá od roku 2001 a doposud nebylo uzavřeno, ačkoliv v poslední době WTO tvrdilo, že jednání se blíží svému konci, JAR teď narušila snahy USA co nejrychleji smlouvu uzavřít.
Mezinárodní trestní tribunál bude vyšetřovat 6 podezřelých z iniciace povolebního násilí v Keni v roce 2008
Prokurátor mezinárodní trestního tribunálu Luis Moreno-Ocampo již v prosinci navrhl jména mezi nimiž jsou 3 současní vládní ministři a policejní náčelník. O procesu bylo kladně rozhodnuto a již 7. dubna by měly všichni obžalovaní vystoupit při prvním líčení před soudem.
Podle OSN již 450 000 lidí v Pobřeží slonoviny uprchlo ze svých domovů, v Abidjanu bezpečnostní složky střílely do žen
V největším městě země probíhala další demonstrace stovek žen požadujících odstoupení prezidenta Gbagba, který včera prakticky znárodnil kakaovou produkci a převzal do svých rukou všechen obchod s kakaem, policie a milice ale dav rozehnaly pomocí střelby- 4 ženy jsou mrtvé. V zemi i v Abidjanu se mezitím nadále bojuje mezi povstalci a stoupenci prezidenta Ouattary na jedné straně a silami prezidenta Gbagba na straně druhé, OSN uvedla, že kvůli násilí ztratilo nebo muselo opustit domov již 450 000 lidí.
USA odmítly, že by vedly iniciativu v otázce bezletové zóny nad Libyí
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton uvedla první oficiální stanovisko Spojených států k bezletové zóně, kterou chce prosadit Francie s Velkou Británií v Radě bezpečnosti OSN. Spojené státy americké se budou držet rozhodnutí Rady bezpečnosti, které považují za nutné k přistoupení k jakýmkoliv dalším krokům, a stejně tak souhlasí s podporou návrhu, avšak nehodlají se na něm aktivně podílet.
OPEC jedná o možném zvýšení produkce ropy- žádná dohoda ale nevznikla, státy v OPEC zvyšovat produkci nechtějí
Kuvajtský ministr ropného průmyslu šejk Ahmad al-Abdullah al-Sabah oznámil, že OPEC zahájil jednání, avšak odmítl stanovit termín do kdy by jednání mělo být uzavřeno. Podle ministra al-Sabaha ropné státy nevidí potřebu zvyšovat produkci, neboť jsou podle nich zásoby ropy po celém světě dostačující. Dále uvedl, že Kuvajt taktéž neuvažuje o zvyšování produkce a hodlá naplnit stávající kvóty beze změn. Jediný, kdo údajně zvýšil produkci je Saudská Arábie, aby pokryla výpadky dodávek z Libye.
USA čelí stále většímu tlaku svých zákonodárců- někteří chtějí vojenský zásah v Libyi
Bílý dům je pod tlakem, neboť v Kongresu se zvedají hlasy pro vojenský zákrok v Libyi. Americký ministr obrany Robert Gates ale zdůrazňuje, že je třeba, aby americká armáda v takovém případě měla spolehlivou mezinárodní podporu, která je v současnosti palčivým problémem USA v Afghánistánu. Bílý dům potvrdil, že všechny možnosti jsou nadále brány v úvahu a generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen vyzdvihuje potřebu povolení OSN k zásahu ( prozatím NATO zahájilo 24-hodinový letecký dohled nad Libyí letadly AWACS). Americký velvyslanec při NATO prohlásil, že USA hodlají poslad libyjskému lidu velmi jasné poselství úplné podpory v boji proti potlačování demokratických ideálů a bezdůvodnému násilí.